Nedostatek mléka, dokrmování

Kol  Vydáno: 24.03.07

Chci se podělit o své poznatky z několikaměsíčního období snahy o tvorbu vlastního mléka a dokrmování umělou výživou. Mám totiž celkově dojem, že se v podobné situaci ocitá stále více maminek, které slyší ze všech stran jen kojte, kojte, kojte, a málo rad, co dělat, když to mlíčko proste neteče a neteče. A když se pak dočtu v příloze očkovacího průkazu, že „skutečný nedostatek mateřského mléka vznikne málokdy, a že častější příčinou odstavení dítěte je nedostatečná sebedůvěra matky ve vlastní schopnost kojit“, nedá mi to abych se neptala, jak tohle může někdo vůbec napsat.

Stoupá počet i procento porodů císařským řezem, který je zásahem do přirozeného nástupu laktace, ale i při spontánních porodech jsou maminky, kterým se mlíčko spouští pomalu a nedostatečně. A při nejlepší vůli lékařského i ošetřujícího personálu jsou informace, které maminka dostane, jednak kusé, a jednak velmi rozdílné v závislosti na míře informovanosti samého zdravotníka.

Aby bylo jasno, neprosto nechci projevit nedůvěru či výhrady k dětským sestřičkám a lékařům. Prostě si myslím, že mluvíme o problematice, která je velmi těžko objektivně mapovatelná, a jednotlivec uvnitř i vně medicínské profese předává svoje znalosti dál podle zkušeností a zdrojů, s nimiž se on sám setkal. Chci poděkovat lidem jako MUDr. Mydlilová a její Laktační lize, která se obrovsky zasloužila o změnu názoru na kojení z doby před deseti patnácti lety, díky nimž se maminky mohou velmi kvalitně poučit o problematice kojení v předporodních kurzech - absolvovala jsem jej výborně vedný odborně i po lidské stránce v ÚPMD, ale jistě i jinde, neslyšela jsem snad od žádné maminky nespokojenost s touto přípravou, ať už ji absolvovaly kdekoli. Problém je, že naprostá většina informací je směrována od základního předpokladu, že mléka je dostatek až přemíra. S čím může maminka počítat, když mlíčko není, se v kurzu, psaných materiálech všeho druhu, ani v široce vedené kampani na podporu kojení, prostě nedoví. A druhý-třetí den v porodnici dostane lahvičku s náhradním, stříkačku a poper se s tím. A rozbolavělá, psychicky rozhozená maminka s plačícím miminkem přijde domů, s trochou štěstí uslyší dobře míněné uklidnění od babiček (na flašce taky vyroste), v horším ji dětská doktorka potěší sdělením, že by se přece mohla snažit víc, vždyť to takový problém není… a ne všechny maminky mají doma internet a hlavně chvíli klidu, aby mohly zapátrat po útržcích informací a zkušenostech jiných maminek, publikovaných chaoticky na různých serverech, jak na to, aby se mlíčko rozeběhlo a s čím počítat při dokrmování dlouhodobém. Mnohá pak skončí se svou snahou úplně zbytečně, protože si prostě neví rady. Potom je tu ona „nedostatečná sebedůvěra matky ve vlastní schopnost kojit“, ovšem bez dodatku, že i té lze předcházet anebo ji alespoň posílit.

Já jsem byla přesně v téže situaci. Dnes mám za sebou pět měsíců dokrmování, kdy přes všechnu snahu nejsme ani na třetině potřeby miminka. Přesto to beru jako úspěch a vychutnávám si každou chvíli, kdy se Honza u prsu snaží až je mi ho líto. Ta sebedůvěra zkrátka nestačí, mlíka je málo tak si řekněme, co můžeme udělat, aby ho bylo víc anebo aspoň málo, ale co nejdéle.

Má zkušenost je, že základ je výživa. A to nikoli cpát do sebe mléko či mléčné výrobky. Mléko mléko nevytváří a když ho produkuji málo, ani já nejsem tolik ohrožena úbytkem vápníku. Je třeba hodně pít, to je základ. Dny, kdy jsem nevypila aspoň tři litry, byly hned znát. Kupodivu to vůbec nebyl problém - věřím, že „tělo si řekne“ a zase se mi to potvrdilo. Pravda, říkalo si těžce i o sladké a čokoládu, no co dělat, když to nespravilo sladké ovoce nebo nastavený puding, tak jsem půl tabulky klidně spořádala a hned mi bylo líp, protože nervy hrají obrovskou roli. Potřeba sladkého ale škodí tam co je třeba nejvíc posílit, a to je činnost sleziny a ledvin. Na druhou stranu samy potraviny které posilují práci sleziny a ledvin, chuť na sladké zahánějí. Osvědčila se mi zejména dýně Hokkaidó (taky jsem o ní dřív neslyšela) a z ní připravovaná např. polévka ze čtyř sladkých zelenin. I samotná a syrová je skvělá, chutná jako sladká mrkev nebo papája. Maminky, které nemají prodejny zdravé výživy za rohem nezoufejte, všeobecně platí, že pro posílení sleziny jsou sladká a žlutá jídla s uhlohydráty z ovsa, pohanky, jahel. Tj. všechny druhy kaší (bez cukru, spíš s ovocem nebo aspoň bez řepného cukru), nákypů atd., luštěniny, brambory, rýže natural a samozřejmě hodně zeleniny. Nedostatek mléka má i svoje výhody - člověk se nemusí bát sníst třeba květák. Hodně mrkve. Æaje pro kojící matky obsahující jestřabinu (Leros, Megafyt). No a dostávám se ke zlatému hřebu: kapří polévka Koi-Koku je absolutně nejlepší věc pro tvorbu mateřského mléka. Podotýkám, že nejsem skalní vyznavač ani zdravé výživy ani alternativní medicíny, ale v jejich filosofii věřím a tohle opravdu zabralo úplně skokově. Jde v podstatě o koncentrované minerály, stavební prvky a kolagen z kapřích kostí a šupin plus proteiny a vitamíny z masa, s přídavkem lopuchového kořene (je k dostání i sušený, dokonce na dobírku). Příprava je trochu zdlouhavá, ale výsledek není nijak odpudivý, ale námaha se opravdu vyplatí. Zájemkyním ráda poskytnu podrobnosti.

Technika krmení: hodně mi pomohla báječná laktační poradkyně paní Fischerová, přišla k nám domů a názorně v klidu ukázala, vysvětlila a poradila nejen kolem kojení, ale i dokrmování stříkačkou. V některých porodnicích totiž maminky učí malíček do pusinky a přistříkávat mlíčko. To je dobré pro miminka, která nechtějí sát, ale pokud sají, je daleko účinnější bříškem malíčku stimulovat sací bod na patře a stříkačku, v níž jsme nechali vzduchovou bublinu, přidržet souběžně s malíčkem v pusince. Miminko si vlastním sáním vytáhne obsah ze stříkačky. Nakonec to není o nic pracnější ani zdlouhavější než příprava lahvičky (s rizikem zlenošení u dudlíku). Vím od jiných maminek, že i linka kojení i Laktační liga v tomto směru hodně pomůžou. Technika kojení je popsána detailně v různých materiálech, a např. v příloze očkováku velmi dobře a tu má k dispozici každá maminka.

Jak často krmit a kolik, jak často svoje a umělé mlíčko: tady už jsme se dostali do oblasti velkých pochyb, otazníků a zkoušení. Na jedné straně miminku se musí nechat alespoň 2 - 2,5 hodiny, nejlépe 3, mezi dávkami dokrmu. Mateřské mléko si může brát kdykoli, to tráví lépe, umělé mu leží v žaloudečku dlouho. Mateřského mléka se nepřepije, umělým mu můžeme zkomplikovat zažívání. A kromě toho každé mimino je jiné. Museli jsme si najít cestu také mezi tím, že pro stimulaci laktace je dobré přikládat dítě často, na druhé straně se tělu musí nechat aspoň dvě hodiny, aby nějaké mléko vytvořilo, a když špatně odhadneme dávku dokrmu, dítě pláče hlady, v prsu nic a umělé mělo před hodinou, pomoc co dělat… vřele doporučuju neopakovat naši chybu a investovat do kojeneckých vah. Mimochodem jsem se až časem dopátrala poučky, že orientační dávka mléka, resp. tekutin, které by miminko mělo zkonzumovat, je 125 ml na 1 kg váhy za 24 hodiny, plus mínus samozřejmě, nelze to brát úplně striktně, některé miminko je hladovější, některému stačí méně. Nemělo by vypít víc než 150 ml na kg/24 hod. My jsme si s důvěrou řekli, že to přece odhadneme, a nakonec jsme si váhy půjčovali a stálo nás to stejně jako bychom je byli koupili. Ale i tak se nám celkem dařilo odhadnout, kolik Honzík vypije ode mne a kolik mu chybí do jeho celkové dávky. V průběhu prvního měsíce by mělo miminko jíst minimálně 7-8krát denně. Nám se přirozeně a velmi rychle ustálil cyklus cca tříhodinových intervalů, kdy se sám hlásil o jídlo, a navzdor radám lékařů pokud spinkal, třeba v noci, nebudili jsme ho. Až třeba po pěti (ve dne se to stálo zřídka) hodinách už nám to nedalo, ale přerušit ten krásný hluboký klidný spánek, to rve srdce, lékařské rady nerady. Stimulace tvorby mléka častým přikládáním je taky sporná, když mlíčko není, miminko i maminka se jen trápí.. Osvědčilo se mi spíše ty dvě tři hodinky počkat, ale to může a jistě je také individuální. Takže když to opravdu nešlo jinak, dokrmili jsme po hodině umělým a zvládl to taky.

Poměrně neúspěšně jsem se snažila najít někoho, kdo by pracoval s akupunkturou se zaměřením na zvýšení laktace, ale věřím, že to je další způsob jak mlíčku pomoci.

Lépe se mi osvědčila tlaková stimulace bodů na energetických osách v těle technikou masáží shiatsu. Nejde samozřejmě o samospasitelnou záležitost, ale v komplexu všeho úsilí má své místo.

Přechod ze stříkačky na lahvičku: dovršením čtvrtého měsíce se dovršila má ochota nechat se naším pohybově nadaným prckem vesele okopávat do břicha, zatímco se nad ním skláním se stříkačkou, a tak začalo hledání dudlíku, který by ho stál stejné úsilí jako sání z prsu. Staré dobré propíchnutí špendlíkem prostě neumím, a z široké nabídky jediná značka se nám osvědčila nejen škálou otvorů (novorozenecký až skoro doteď, kdy si už musí zvykat poradit si s větším množstvím tekutiny v pusince, za chvíli začnou kašičky) a k prsu se má stále stejně, krom toho jsou lahvičky široké a pohodlné pro přípravu mlíčka i následné mytí. Tady opravdu pozor - savička s větším otvorem se mi hned vymstila a Honza měl tendenci prs odmítat, tak jsme ji hned vyměnili a teď cucá spokojeně co to dá. Takže ani toho se netřeba bát.

Měla jsem určitě velké štěstí na několik lidí, kteří mi, každý ve svém oboru, byli nápomocni radou či zkušeností. Hodně vděčím paní Kleňhové, která se věnuje shiatsu masážím, a jejím vědomostem. Nejen pokud jde o stimulační body na těle, ale rovněž o pochopení souvislostí právě s výživou. A hlavně všem, kteří mne povzbudili a nezrazovali od kapřích a jiných experimentů, a radovali se se mnou z každého malého pokroku. Díky mému manželu jsem si mohla dovolit i odpočívat a neřešit třeba co k večeři. Ono se ve všech příručkách píše, že maminka má mít klid a být optimisticky laděná, no zkuste to když jeden prcek pláče hlady, druhý má rozbité koleno a manžel kouká na fotbal… Přeju všem, aby v tu chvíli vypli proud a blesk rozsvítil žárovečky v hlavách dotyčných, a hlavně doufám, že tohle moje psaní někomu pomůže a ušetří trochu námahy. Posílám je i některým profesionálům v oboru, a přála bych si, aby se osvěta problematiky kojení brzo rozšířila i na osvětu problematiky kombinované výživy kojenců.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
 Váš příspěvek
 
olinek
Kecalka 205 příspěvků 25.03.07 21:58

Kol, mela bych zajem o tu kapri polivku prosim :)
Jinak metod na podporu tvorby mlika je rozhodne vic, nasla jsem tu spis takove alternativni metody, i kdyz je fakt ze tyto jsem si precetla poprvy… Ale pises, ze jsi zkousela vsechno mozny, takze predpokladam ze ty klasicke jsou jen vynechany - napr. zvysovani poptavky odstrikavanim po kojeni, stlaceni prsu, podavat cevkou k prsu. Tohle zas ale se da najit i jinde v ruznych doporucenich a o kapri polivce jsem jeste neslysela :)
Preju hodne krasnych chvilek s miminkem, at uz u kojeni a nejen u kojeni! O.

 
radkagottwaldová  08.12.09 10:43

Dobrý den! Váš příspěvěk je úžasný. Mám skoro stejný problém. Mlíka máme dost,ale málo zřejmě tučné a tak musíme dokrmovat.Když jsme začli flaškou,tak Lukášek začal u prsa zuřit a odmítat ho. Proto dokrmujeme stříkačkou. Je to pěkná otrava pro mě. Zkusíme opět flašku a uvidíme zda to bude jako poprvé nebo ne.Mějte se hezky. :-)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček