Nejhorší i nejkrásnější zážitek

admenL  Vydáno: 27.08.11

Od začátku těhotenství jsem si četla deníčky a představovala jsem si svůj i synáčkův porod. Všude psali, že u provorodiček vše trvá strašně dlouho, ale předčilo to mé očekávání. A myslím si že velmi pozitivně.

Začnu od začátku. Již v těhotenství mi lékař sdělil, že budeme mít trošku větší miminko, než je obvyklé, ale že se nemusím bát, že ho určitě zvládnu porodit a kdyby bylo větší než 4 kg, tak mi udělají císaře. Byla jsem rozhodnuta rodit v porodnici, kde sloužil i můj lékař s tím, že možná výjde jeho služba na náš den D. Termín jsem měla dle UZ. 8. 12. 2010.

Jak to tedy všechno bylo. V sobotu 4. 12. 2010 mi odešla hlenová zátka. V podnělí 6. 12. 2010 jsem byla objednaná na kontrolu do porodnice. Bylo to poprvé, co jsem tam byla. Přede mnou strašně hodně maminek a kontrola byla strašná. Staré vyšetřovací křeslo, doktor který mě prohmatal, a tím mi vlastně asi spustil porod. Sdělil mi, že je všechno v pořádku a mám přijít za týden. Jenže já už večer cítila velké bolesti břicha, po teplé sprše to všechno přešlo, ale spát jsem bolestí v kříži nemohla. Tak jsem se vydala do porodnice zase v úterý s tím, že asi už budu rodit. Opět tam byl stejný lékař, který mi pouze oznámil, že jsem otevřená na 3 cm a mám poslíčky a poslal mě domů.

Celé úterý jsem doma s manželem prochodila v bolestech a v noci opět nespala. Ve středu ráno, 8. 12. 2010, bylo všechno pořád stejné, bolesti neustupovaly ani nesílily. Tak jsem manžela poslala do práce, že se stejně asi nic neděje a kdyby něco, budu volat bratrovi, aby mě odvezl (manžel pracoval zrovna mimo město a než by dojel, trvalo by mu to zhruba hodinu). V deset hodin mi bolesti zesílily tak, že jsem nebyla schopná ani vylézt ze sprchy, tak jsem volala pro jistotu mamče. Mamča přijela cca po 20 minutách a když mě viděla jak se kroutím, zavolala bratra a jeli jsme směr porodnice. Jako na potvoru jsme chytli na všech semaforech červenou :-)

V porodnici naštěstí nikdo nebyl. Opět mě vyšetřil stejný doktor a konečně rozhodl, že mám zůstat, že dneska budeme rodit. Udělal mi předběžný odhad velikosti miminka a prý bude mít maximálně 3800 g, ale přes 4 kg se nedostane. Tak jsem se rozloučila s mamčou a šla jsem na porodní box. A tam jsem jenom tak ležela jakoby se nic nedělo a trošku vyděšeně poslouchala ostatní maminky -čekatelky a následný křik jejich dětí. Cca po 2 hodinách mi PA dala oxytocin na zesílení kontrakcí. To už jsem se začínala trošku bát. Byla jsem pořád ve sprše, dělala mi moc dobře vařící voda. Horší byl pak ten vzduch v místnosti.

Několikrát jsem psala manžovi, že už by mohl přijet, že tam nechci být sama. Poté mi PA navrhla klystýr a i když jsem byla ráno nejméně 3×, tak jsem si ho nechala udělat… nechtěla jsem porodit miminko do výkalů. Mezitím mi PA dělala cca 20minutové poslechy srdíčka. Jelikož jsem měla porodní box přímo naproti recepci sestřiček, slyšela jsem, jak mému lékaři oznamují, že tam má svojí pacientku. Bylo moc příjemné vědět, že tam mám svého lékaře, lékaře, který se o mě staral celé těhotenství. Tak se na mě přišel podívat, trošku jsem zažertovali a pak mi sdělil, že mi příjde píchnout plodovku, ať už se nám to trošku více rozjede. Píchnutí plodovky nebylo vůbec bolestivé, cítila jsem jenom teplou vodu.

Konečně se začalo něco dít a já se připravovala na finále. Taky mi už dorazil manžel a byl mi velkou oporou. Chodil se mnou do sprchy, pomáhal mi prodýchavat a je pravda, že to byla největší pomoc jakou jsem potřebovala. Když už jsem měla potřebu tlačit a nemohla jsem kvůli čípku, bylo mi velkou oporou dívat se do jeho očí a soustředit se na dýchání. Bez manžela bych to nezvládla.

Pak jsem konečně mohla začít tlačit našeho raráška ven. Nejprve jsem tlačila na boku, poté jsem se měla otočit na záda. Manžel mi tlačil hlavu na prsa a já tlačila co to šlo, ale miminko nikde. Zkoušeli jsem to snad tisíckrát, ale mimčo ne a né vylézt. Už jsem byla vážně unavená a doktor to poznal. Navíc řekl PA, že malý už má špatné ozvy srdíčka a že musí hned ven. A začalo to. Najednou bylo u lůžka 6 lidí, 2 lékaři, 2 PA a 2 lékaři z novorozeneckého. Jak přicházela PA, tak sebou tlačila vozík a na něm nějáké přístroje a injekce. Hned jsem 3 dostala a pak můj lékař rozhodl, že malý se musí ven vytáhnout VEXem. Později jsem se dozvěděla, že je to nějáká vakuová pumpa, která se přisaje miminku na hlavu a tlakem se vytahuje. Tak to tedy zkoušeli, ale ani to moc nešlo, tak mi můj lékař a PA tlačili na břicho a druhá dr. malého tahala. Všechno mi připadalo jako ve snu, asi jsem dostala nějákého oblbováka :-)

8. 12. 2010 v 18:45 se narodil naš Jaromírek s porodní váhou 4,32 kg a 53 cm. Pamatuji si, že ho hned odnesli protože neplakal, ale naštěstí ho nemuseli křisit. Za chvíli si zavolali manžela, aby si malého vyfotil a podepsal. Mně ho ukázali cca na 2 vteřiny a hned ho odnášeli na vyhřívané lůžko.

Já jsem ještě byla na sále a čekala na placentu, která ne a né vyjít. Tak se rozhodli vzít mě na sál pod narkózu, ale nakonec mi za ní PA trošku zatáhla a vylezla. Po 6. neděli na kontrole mi ale můj dr. řekl, že mi tam kousek placenty zůstal a já musela jít na kyretáž. Šití taky nebylo nic moc, ale dalo se to vydržet :-)

Na závěr bych jen chtěla napsat, že mi každý říká, že jsem měla těžký porod. Já ale oponuji, že jiný jsem nezažila. A i přesto všechno to byl moc krásný zážitek, ta radost, že jsem oba dva zdraví a že jsem to všechno zvládla. Pamatuji si, že ještě na porodním sále jsem prohlásila, že bych šla rodit klidně znovu. Uvidíme, s manželem uvažujeme o druhém prckovi :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
verunka19
Povídálka 27 příspěvků 27.08.11 10:12

Blahopřeji k Jaromírkovi :-D Je z toho poznat,že to jaký porod člověk má a jak si ho pamatuje,ovlivňuje to jak si ho představuje,jak ho prožívá a jak ho bere.Takto podobně mi to říkala i kámoška co před rokem rodila.Že porod není žádná hrozná věc,záleží jak to člověk prožívá.Jasný že musí počítat,že to bude bolet,ale zase je prý do toho jít s tím,že to bude v pohodě,vše se zvládne a nemyslet negativně..Ono se to lehce říká,já taky nejsem moc optimista,ale budu se snažit pro naši maličkou..už se moc těším i na tento porodní zážitek :wink:

 
nba
Zasloužilá kecalka 771 příspěvků 27.08.11 12:36

Gratuluji k maličkému :kytka: :hug:

 
monuline
Kelišová 6044 příspěvků 27.08.11 15:44

hezký deníček, gratuluji k chlapečkovi.. :kytka:

 
admenL
Zasloužilá kecalka 815 příspěvků 28.08.11 19:31
Verunka19

Děkuji za gratulace.Budu Vám držet pěstičky, aby vše dopadlo přesně podle vašich představ. A i kdyby né, věřím že to pro vás bude nezapomenutelný zážitek stejně jako pro mě! A bolesti se nebojte,jak budete miminko držet v náručí, ani se nevzpomenete. A časem určitě poznáte, že ať bude porod jakýkoliv, podstoupila byste ho klidně znovu tisíckrát, jen aby se neubližovalo (stačí lékařský zákrok) vašemu mimušku.

Držím pěsti!

 
eseta
Neúnavná pisatelka 16883 příspěvků 29.08.11 08:58

Gratuluji k Jaromírkovi! :kytka:

 
Ropuška_M
Zasloužilá kecalka 720 příspěvků 30.08.11 18:05

Gratuluji k úžasnému synovi a ať Vám stále dělá jen samou radost… a má se čile k světu… Jinak moc hezký deníček…

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele