Nejkrásnější, co mě kdy potkalo

Emmicka2012  Vydáno: 10.07.13

Moc ráda bych se s vámi chtěla podělit o mém otěhotnění, těhotenství a svém štěstíčku jménem Emmička. <3

Berušinka moje malinká :)

S mamčou :)

Kuřátko moje :)
3 komentářů

Chtěla bych toho tolik napsat, ale vůbec nevím, jak začít… Poprvé jsem otěhotněla v 17. Bydlela jsem u přítele a chodila do školy. Vždycky jsem byla proti potratům, a tak jsme se rozhodli, že si to necháme. Když jsem to řekla mamce, nebyla vůbec ráda, ale nakonec se s tím smířila. Naneštěstí jsem se v 6.tt dozvěděla, že plod nemá srdíčko a hned druhý den jsem šla na miniinterupci. Byla jsem z toho moc špatná, ale smířila jsem se s tím. Říkala jsem si, že všechno zlé je pro něco dobré. Nějak mě to ale vnitřně zasáhlo a rozhodla jsem se odjet do zahraničí za přítelem (jeho rodiče tu bydlí). Dala jsem si odklad ve škole a prostě odjela. Chodili jsme tu do práce, našetřili peníze a odstěhovali se od jeho rodičů do podnájmu. Asi po měsíci bydlení ve svém, jsem na těhotenském testu uviděla //. :) A tak to všechno začalo :)

Byl listopad 2011. Když jsem na testu uviděla //, byla jsem tak strašně moc šťastná. Nedá se to ani popsat. Od té doby, co jsem o to první přišla, jsem se prostě bála, aby se to nestalo znovu. Šla jsem k doktorovi a ten mě objednal k midwife (porodní asistentce, tady v Anglii to prostě chodí jinak). V prosinci jsem k ní šla poprvé a ona se mě ptala, jestli si to chci nechat. Řekla jsem, že ano a to znamenalo čekat do 12.tt a pak první ultrazvuk v nemocnici.

30.1.2012 jsme poprvé uviděli naše miminko. :) Všechno bylo v úplném pořádku a my si strašně moc oddychli. :) Byla jsem 13+1 tt. První jsem to řekla sestře a potom mamce, byli všichni moc šťastní. :) Strašně jsem si užívala ten pocit, že jsem těhotná a každý den se modlila, aby všechno bylo dobré. Jen dodám, že můj přítel je nedoslýchavý, tak jsem měla obavy, aby to nemělo i naše miminko. Vím, že se s tím dá úplně normálně žít, ale já si prostě moc přála, aby to naše mimi bylo zdravé. Další ultrazvuk jsem měla naplánovaný na 20.tt. To jsme se měli dozvědět, co to bude. Přítel hned říkal, že to určitě bude holčička a já zase že kluk. :) všichni okolo taky mysleli, že to bude chlapeček. :)

Bylo 22.3.2012 a na ultrazvuku nám řekli, že miminko je zdravé a že to bude holčička. :) Už jsme měli vymyšlené jméno, takže jsme ji začali říkat Emmička. Naše srdíčko. <3

Byla jsem v 5. měsíci a strašně jsem si to užívala. Bříško se mi už kulatilo a já pomaloučku začala nakupovat nějaké oblečky, všechno šlo tak hladce. Žádné bolesti ani velké přibíraní a ani časté čůrání, prostě nádhera. :) V 18. tt jsem poprvé ucítila šimrání v bříšku a každým týdnem se naše Emmička hýbala víc a víc. Já chodila každé 2 týdny na ozvy, tlak a moč k midwife. Termín porodu jsem měla 5.8.2012.

Druhého června jsme se nastěhovali do nového bydlení. Všechno už jsme chystali (spíš teda já :)), furt jsem přerovnávala oblečky a představovala si, jak ta moje prdelka bude asi vypadat. :) Už jsem se nemohla dočkat, až ji uvidím. Tašku už jsem měla nachystanou a několikrát přerovnanou, přítel chodí na noční, takže měl mobil pořád u sebe.

Byl čtvrtek 19.7.2012 a já šla jako každý čtvrtek na kontrolu k midwife. Té se nezdál můj tlak, měla jsem vysoký a nějaké bílkoviny v moči. Poslala mě do nemocnice na pozorování tlaku. Prý by to mohla být preeklampsie. Byla jsem tak moc vystrašená. Přijeli jsme tam a tam mě napojili na ozvy a každých 15 minut mi měřili tlak. Po 2 hodinách mě propustili s tím, že mám přijet v pondělí na kontrolu. Ten den jsem už jen odpočívala a jediné, co jsem udělala, bylo, že jsem vytřela kuchyň a přítelovi jsem udělala svačinu do práce. V 6 hodin odešel s tím, že má mobil (skoro teda vybitý) a kdyby něco, mám hned zavolat. Šla jsem ten den spát brzo, jak jsem byla ze všeho unavená.

2:45 ráno jsem ze spaní ucítila prasknutí a mokro…odtekla mi plodové voda. :) Zavolala jsem přítelovým rodičům, protože mají auto a jela za přítelem do práce. Ten, když mě uviděl, tak se bál, že se mi něco stalo, ale když jsem mu řekla, že mi praskla voda, tak byl v šoku. :) Zůstal v práci a my odjeli do nemocnice. Tam mi řekli, že to byla plodová voda a poslali mě domů s tím, že mám čekat na kontrakce. Přítele pustili z práce, tak jel za mnou do porodnice. Všichni jsme po prohlídce odjeli domů.

Už ve 4 jsem začínala cítit takové malinké šimrání v podbřišku. Ale až kolem 8 mi začaly stahy. Každých 8 minut. A pořád se to stupňovalo a stupňovalo. Přítel spal a ja do něj jen šťouchla, když jsem měla bolesti. On jen zapisoval, po kolika minutách a jak dlouho mi trvaly. Volala jsem do porodnice, když jsem je měla po 4 minutách, a tam mi řekli, že pokud nebudou po 3 a trvat minutu, tak mě nepřijmou. :( Byla jsem z toho špatná, protože mě ještě čekala cesta taxíkem.

Když jsem je měla po 3 minutách a trvaly opravdu 1 minutu, tak jsme vyrazili. Bylo asi kolem 4 odpoledne. Přijali mě a sestra mě zkontrolovala. Když mi řekla, že jsem teprve na 1-2 cm, tak jsem myslela, že se zblázním. Do toho jsem ještě zvracela. Dala mi paracetamol, který teda vůbec nezabral. Pak se mě ptala, jestli chci chodit a nebo napustit vanu. Tak jsem řekla, že vanu. Napustila mi úplně horkou vodu a já si do ní vlezla. Když jsem měla kontrakce, tak jsem tu vanu málem prokopla. :) Byla jsem zpocená a celkem vyčerpaná. Začala ze mě odcházet hlenová zátka i s krví, tak jsem vylezla, dala kolem sebe jen ručník a šla za sestrou jí to říct. Ta mě zkontrolovala a řekla, že jsem otevřená na 9 cm. :) Úplně jsem hleděla, že jsem se za hodinu otevřela z 1 na 9. Posadila mě na vozík a sprintovala se mnou na pokoj. Přítel ten letěl za náma celej vyjevenej. :D

Posadila jsem se na postel, dala mi gas and air a já jsem asi do 10 minut porodila tu nejkrásnější holčičku na celým širým světě. :) Vylezla a hned začala plakat. Hned mi ji dali na mě a já se do ní v tu ránu zamilovala. Přítel utřel slzu a všechno bylo za náma. Zavolali jsme to mámě do Čech. Druhý den nás pustili domů. Malá měla 2730 g, ale nezměřili mi ji, :( Tady to nedělají, ale měla kolem 40 cm. :)

Nikdy bych neřekla, jak mě mateřství zasáhne a změní. Dala bych za ni život. Malá se narodila úplně zdravoučká a krásně slyší. :) Prostě jsem se zamilovala do toho být mámou. 20.7.2012 se mi změnil život a dal mi to nejkrásnější na světě - moji úžasnou holčičku. :) Za pár dní to bude rok, co se nám narodila, a já na to všechno moc ráda vzpomínám.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
Wink
Kecalka 263 příspěvků 10.07.13 00:15

Hezky denicek a Emicka je krasna, gratuluji :) Odkud presne z Anglie jsi? My bydlime u Londyna na jihu. Zarazilo me, ze ti malou nezmerili, urcite se to tu dela, meri prece i obvod hlavicky jako vsude. Nam maleho zmerili… A jake mate plany do budoucna, zustat v UK nebo se vratite jeste do Cech a zkusis si dokoncit to studium? :kytka:

 
Emmicka2012
Kecalka 369 příspěvků 10.07.13 08:33

Děkuji za Emmičku :) my jsme z Leedsu. Malou mi nezměřili, řekli ze to nedělají :nevim: hlavičku ji měřili to jo ;) jinak ted to moc neresime, proste jsme ted tady, ušetřit nejaké peníze a pak pojedeme asi domu… Na dokončení čtvrťáku mám 10 let takže si to určitě chci dodělat ;)

 
BABIES
Ukecaná baba ;) 2236 příspěvků 10.07.13 08:54

Taky jsem rodila v Anglii ;) nejlepsi zazitek, jsem za to moc rada, jinak jsem mela to same!!! poslali me do nemocnice s podezrenim na preeklampsii. chodila jsem do nemocnice kazdej den a pak si me tam nechali. Kdyz mi doktorka prisla rict, ze mam preeklampsii a musime naplanovat porod, zacala jsem mit kontrakce :D takze mala to slysela asi a sla ven radsi sama!!! mela 2.9 kg :)))) A malou nam taky nezmerili!!!

 
Emmicka2012
Kecalka 369 příspěvků 10.07.13 11:38

Taky jsem si říkala, že slyšela co se děje a ze se o ni bojím tak šla radši za námi na svět, kde se o ni maminka postará :)

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17596 příspěvků 11.07.13 17:07

Gratuluju k mateřství :kytka:

nevadí, že ji nenatahovali kvůli měření, je to zbytečné trápení…

 
Emmicka2012
Kecalka 369 příspěvků 11.07.13 19:35

@Saroya jo to já vím :) dali mi ji hned jak vylezla na mě a tak jsem ji měla pořád… Jen mi ji zvážila a píchla jí vitamín K a měla jsem ji u sebe což pro mě bylo nádherný :) :srdce:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele