Nejkrásnější den aneb jak jsme se stali rodiči

Lindsay15  Vydáno: 17.08.13

Čtvrtá kontrakce a najednou ze mě vyklouzlo to krásně teplé tělíčko. Pocítila jsem hroznou úlevu. Žádný pláč jsem ale neslyšela. Najednou doktorka potichu řekla „Zkažená plodovka a pupečník na dvakrát kolem krku - honem“ a já nechala úlevu úlevou. Strachem se mi zastavilo srdce a modlila jsem se, ať uslyším alespoň něco…

Po náročných 2 dnech ho konečně mám u sebe :)

Náš prďolka malinkej, druhý den po porodu.

S pyšným tatínkem <3

3 měsíce

3 měsíce

Chtěla bych se podělit o zatím nejkrásnější den mého života. Bude to hodně dlouhé, snad vydržíte do konce. :) Začnu asi tím, že moje 1. těhotenství skončilo spontánním potratem v 8.tt. Dost jsem to obrečela a vzalo mě to víc, než jsem čekala. Další měsíc jsem čekala na mršku červenou, tady jistě velmi známou. Známí mě konejšili, že teď se mi po potratu měsíčky určitě rozhodí, ať se nestresuji. Dva dny před očekávaným datem příchodu mršky jsme jeli s přítelem na velký nákup. Sedli jsme do auta a ejhle - udělalo se mi šíleně špatně. Říkám si: „Tady něco nehraje.“ Tak jsem poprosila Zdendu, ať mě hodí do lékárny, zkusím pro jistotu test.

Přijeli jsme domů, počůrám známý papírek a nevěřím svým očím - // tam jsou, zrak mě nešálí! :dance: Děsila jsem se poté každé kontroly, toho, že něco bude špatně. Nakonec nám ve 21.tt potvrdil doktor chlapečka. :srdce: Všechno probíhalo v naprostém pořádku až ve 26.tt jsem musela kvůli silným bolestem břicha za doktorem. „Pokud bude břicho bolet i nadále, co nejrychleji do porodnice, tady máte lékařskou zprávu. Hlavně ležte, žádné uklízení, namáhání se.“

Doma jsem poctivě ležela. Ve 33.tt ze mě ve sprše vyteklo strašně moc vody, trochu špinění a tak opět směr porodnice. Den na pozorování - to bylo utrpení! Ve 38.tt jsem už pomalu šílela, bolelo mě všechno. Stále jsem však lítala kolem plotny, uklízela, dělala jsem vše pro to, aby mi ten čas co bude maličký v bříšku rychle utekl. Bylo 15.4.2013 a kontrola u gynekologa. Já 39+3tt a poprosila jsem o Hamiltonův hmat. Doktor ho udělal, vůbec to nebolelo, ne o nic víc než klasická prohlídka. CS5 a prý bych mohla do týdne porodit - hmmm, jak utěšující. 8)

Jen jsem vylezla z ordinace, začal mě pobolívat podbřišek, hned jsem to hlásila Zdendovi. Odpoledne mě chytly slabé kontrakce a trvaly do cca 23.00, pak jsem to zaspala. Jenže ve 4:52 mě vzbudila divná bolest, která šla z podbřišku do čípku. „Hmmm, že by se něco chystalo,“ pomyslím si. Vedle postele beru papírek a tužku, poctivě zapisuju časy kontrakcí. Zatím byly nepravidelně po 8-19 minutách. Kolem 6.00 se vzbudil Zdenda a koukal, že já už hodinku počítám kontrakce a tak si převzal papírek a zapisoval je on. Samozřejmě už chtěl jet do porodnice, mě to sice bolelo, ale uklidňovala jsem ho, že ještě kontrakce nejsou pravidelné. Sprcha je po 10.00 rozehnala - takže poslíčci. V 10:24 odešla hlenová zátka (bála jsem se, že nepoznám, ale nešla přehlédnout ;) ) musela jsem se pochlubit v diskusi holkám na eMiminu. V 11:19 jsme šli ještě na delší procházku, abychom to popohnali. Kolem 17:00 znovu kontrakce - ale 5× silnější než ráno. Bolest to byla už hodně slušná, stahy trvaly 46-68 vteřin a střídaly se po 2,5-5 minutách. Na diskusi jsem se dočetla, že už TO asi bude ono. :mrgreen: Zdenda tu chodil a říkal, jak je nervózní, jsem si z něj dělala srandu, že tam bude jen stát a všechno oddřu já. :twisted:

V půl osmé po skončení Ulice jsem se sebrala a jel jsme do porodnice. Na příjmu jsem vyplňovala jen pár papírů, zbytek tam byl už z předchozí hospitalizace z 33.tt. Otevřená na dva prsty, prý to na prvorodičku jde dobře. Kontrakce opravdu silné, až mě sestřička litovala a prý musím hodně trpět. Samozřejmě že jsem trpěla - ale v porovnání s tím, co přijde, to nebylo nic. Dostala jsem míč na hopsání a šla jsem do sprchy, kde se mnou byl Zdenda. Hopsala jsem tam jak králík a srandičky, srandičky…Pak šup s míčem na hekárnu. „Ááá, koukám, že se smějete, to na porod ještě není“, směje se sestra. „Při kontrakci skákejte na míči a prodýchávejte.“

Tsss, jasně že jo, nevidím v tom problém, pomyslela jsem si. Honem napsat holkám na eMimino. ;) Pomalu se začaly dostavovat ještě silnější kontrakce, při nichž jsem skákat opravdu nemohla, musela jsem stát, ta křeč, co mě chytala do břicha, šla do čípku, kříže…Bylo to k nevydržení.

00:30 Zdenda podřimuje na gauči na hekárně, já chodím po pokoji a snažím se tichounce prodýchávat kontrakce, abych ho nevzbudila a on se na zítra vyspal. Přijde sestra a říká, ať se také prospím. Odpovídám, že bolesti jsou hrozně silný a v krátkých intervalech, že nedokážu usnout. Dostanu tedy čípek proti bolesti. Po hodině pořád neúčinkuje. Prosím o injekci, kterou dostanu posléze do pravého boku. Do hodiny by měla bolest povolit. Hodina a půl, dvě hodiny a nic. Po příchodu sestry říkám, že bolesti jsou stále silné a už nevím, jak to prodýchávat, jsem k smrti unavená. Za chvíli to bude 24 hodin, co nespím. Dostanu tedy kapačku do ruky, koukám, jak pomalu kape. Když už tam žádný roztok není, bolest je fuč! Honem spát…

Po hodince spánku opět nastoupily bolesti v plné polní. A střídání směn. Z hodné sestry se stal ďábel v sesterském oblečení, už od první chvíle, kdy se mi představila, jsem věděla, že mě nebude mít ráda. Každých 20 minut do mě sáhla, to tak bolelo! Pokaždé mi špatně upevnila pásy, takže na monitoru slabé kontrakce - prý to budou jenom poslíčci. :zed: Otevřená na 3 prsty. Po několika hodinách přišel primář a jestli prý bude nález stejný, tradá domů, protože to může trvat i dva dny, než porodím.

Co odešel z pokoje, povídala jsem si se Zdendou a začala prosit dáreček v bříšku, ať nemusím v těch bolestech domů, tady mi alespoň pomůžou. Po kontrole jsem byla otevřená na 4 prsty - díky bohu. A tak že se udělá příprava a pak tomu pomůžeme. Na záchodě jsem proseděla půl hodiny a myslela na to, ať už to mám za sebou. Po několika dalších hodinách primář nikde, každou chvíli monitor a sestry prohrabávání (líp to nazvat nemůžu, byla šíleně zbrklá). Konečně dorazil primář a můj stav: otevřená na 4 a kousek. Prý mám na výběr - buď urychlit a nebo zastavit kontrakce a jet domů. Jasně že urychlit sakra, trpím tu v bolestech a oni by mě poslali domů! Tak šup na sál, na monitor, dali kapačku oxytocinu a kontrakce po minutě a minutu dlouhý. Šup, píchlá voda a já se kroutila v bolestech, modlila jsem se, ať už je po všem, vysílená jsem poprosila Zdendu o vodu.

Chtěla jsem od začátku epidurál, ale „hodná“ sestra mi vždy odsekla, že to zvládnu a nebo že se zeptá primáře, samozřejmě skutek utek. Začaly mi bolestí téct slzy, už se to nedalo vydržet. Přišla mladá doktorka, která mě za dohledu primáře rodila, a prý že takové kontrakce bez epidurálu zvládne málokdo. Nakonec jsem si ho vydupala. Přišel anesteziolog a na 7× se mi snažil píchnout ho správně, prý se nemohl dostat mezi obratle. Dostala jsem ho za pět minut dvanáct, byla jsem už na osm prstů.

Jakmile mi dali kapačku, byla jsem jako v rauši. Zasekla jsem se v půli věty a koukala jsem na všechny jako na obrázek. Ta úleva po 25 hodinách bolestí, úžasný pocit. Vydrželo to tak půl hodinky, pak se zase vrátily silné bolesti a já na všechny křičela, že už jdu prostě tlačit, ať si říkají co chtějí. Píchli mi do boku injekci, aby zašla branka, já občas přitlačila na pokyn sestry a po chvíli ona krásná věta: „Ježiš, maminko, vy rodíte“.

Jedna kontrakce, druhá kontrakce, na třetí kontrakci jsem se zasekla, už jsem byla na pokraji svých sil a usínala jsem, ale hlavička byla venku. Čtvrtá kontrakce a najednou ze mě vyklouzlo to krásně teplé tělíčko. Pocítila jsem hroznou úlevu. Žádný pláč jsem ale neslyšela. Najednou doktorka potichu řekla „Zkažená plodovka a pupečník na dvakrát kolem krku - honem“ a já nechala úlevu úlevou. Strachem se mi zastavilo srdce a modlila jsem se, ať uslyším alespoň něco…

Po chvilce se sálem rozléhal pláč, našeho syna. :srdce: Podívala jsem se na Zdendu a ten šel za roh fotit a podepsat nožičku, aby nám ho nevyměnili. I když to nebylo možné, poznala bych ho mezi desítkami tisíc dětí! Za chvilku mi ho donesli, byl tak krásný. Nemohla jsem se vynadívat na ten uzlíček, který ležel v mém náručí. Narodil se 17.4.2013 přesně v 18:00. Placenta vyšla s tělíčkem, takže mě doktorka sešila, chvilku to tahalo a pak jsme byli spolu jenom my tři. :* :kytka:

Po dvou hodinách nás odvezli na pokoj a tatínek musel domů. Jenže mně se motala hlava a švihla jsem s sebou na postel. Když jsem se probrala, zazvonila jsem na sestru, ať si radši vezmou na noc malého. Sestra mě poté vzala do sprchy a já znova omdlela. Donesla mě společně s druhou sestrou na pokoj a já celou noc myslela na Deniska - slyšela jsem ho brečet, a tak moc jsem chtěla za ním, trhalo mi to uši. Ještě jsem ale nebyla v pořádku, motala se mi hlava a bylo mi na zvracení. Radši jsem to nechala na někom zkušeném. Ráno po vizitě mi prdelku dovezli a já se na něj od té doby, nemůžu vynadívat. :kytka: Měl krásné míry 50 cm a 3400 g. Ta 26tihodinová bolest a 35 hodin bdění - za to opravdu stálo. Bolest se po pár hodinách vytratila a náš prcek nám dělá samou radost. Za chvíli „slavíme“ 4 měsíce, utíká to jako voda. :srdce:

Další snažení o sourozence jaro/léto 2014. ;)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.7 bodů
 Váš příspěvek
 
Bjedrunka
Závislačka 4232 příspěvků 8 inzerátů 17.08.13 07:43

Krásně napsané, Lin ;-)

Příspěvek upraven 17.08.13 v 07:44

 
Bjedrunka
Závislačka 4232 příspěvků 8 inzerátů 17.08.13 07:43

Úplně se mi vybavuje, jak jsme to tady společně s holkama z Dubňátek prožívaly a čekaly na zprávičky, kdopak už je na světě :srdce: Byly to nervy, krásné nervy :-) A za chvíli budeme péct dorty k 1. narozeninám ;-)

Příspěvek upraven 17.08.13 v 07:43

 
luji78
Ukecaná baba ;) 1946 příspěvků 17.08.13 08:23

Jů, taky tady vzpomínám :hug: Krásné… ;)

 
kve-tinka
Závislačka 3849 příspěvků 35 inzerátů 17.08.13 09:00

Ahojky, máš můj obdiv :potlesk:, já byla ve velkých bolestech 2h a bohatě mi to stačilo!!! :lol:

 
Lindsay15  17.08.13 09:28

@Bjedrunka @luji78 Byly to krušné chvíle, co? :kytka: Šíleně to utíká, ale klidně bych si to zopakovala znovu :lol:

@kve-tinka Popravdě řečeno mě to také stačilo ;) Ale ta příroda to má stejně dobře zařízený, že matka dokáže zapomenout už za pár hodin až dní tu velkou bolest a projít si tím znova :srdce:

 
Any11
Nadpozemská drbna 28848 příspěvků 17.08.13 10:04
:kytka: :kytka:
 
eseta
Neúnavná pisatelka 16883 příspěvků 17.08.13 10:31

Lin, hezky napsaný :potlesk:

 
Teena21
Kecalka 385 příspěvků 17.08.13 11:10

Přesně jako u me :-(
akorát si bohužel nepamatuji jak se všechny ty injekce jmenovaly :)

 
LayLi
Ukecaná baba ;) 1795 příspěvků 17.08.13 11:31

Krasne si to zvladla at se dalsi snazeni vyvede co nejdrive :hug:

 
hankaaaa
Závislačka 3560 příspěvků 17.08.13 11:48

Krásné :palec:

 
mismurka
Závislačka 2821 příspěvků 17.08.13 13:49

Pěkný deníček :potlesk: Hodně štěstí, zdraví celé rodince :kytka:

 
Tercie
Kelišová 6451 příspěvků 17.08.13 15:16

Tak jsem si to všechno díky Tobě hezky připomněla, i jsem si u čtení zaslzela :-)
Jo holky, stálo to za to :-) :hug:

:kytka: :kytka: :kytka:
 
Ikente
Kelišová 5023 příspěvků 17.08.13 18:26

Krásný deníček :kytka: Tohle doslova dokáže navnadit na přirozený porod, zlatý můj císař :-D

 
Kate92
Ukecaná baba ;) 1036 příspěvků 12 inzerátů 17.08.13 21:57

Gratuluji :hug: já taky o první miminko přišla a teď se krátce snažíme znova, tak snad to vyjde, jako tobě :)

 
Dorsetka
Zasloužilá kecalka 534 příspěvků 17.08.13 21:58

Přečetla jsem jedním dechem - moc pěkně napsané. Krásně jsi ten porod a veškeré komplikace zvládla :palec:

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8368 příspěvků 17.08.13 23:23

Gratuluji, ale teda ten začátek deníčku, to byly nervy. Až jsem si okousala ret. Ještě že to dobře dodpadlo.
Jinak jsem si u čtení vzpomněla, jak mě u prvního dítěte s rozjetým porodem vrátili, že to jsou poslíčci a díky chytrým porodníkům jsem málem rodila doma. :zed: No, věřím, že manžel by to zvládl :lol:

Příspěvek upraven 17.08.13 v 23:24

 
iveta kotrcova
Závislačka 3477 příspěvků 19.08.13 05:37

:hug: jsi šikulka a krásně jsito zvládla

 
Furling
Echt Kelišová 8504 příspěvků 22.08.13 23:31

Krasny denicek :kytka:

 
Dainvyk
Zasloužilá kecalka 879 příspěvků 17 inzerátů 21.07.14 10:33

Moc pěkné :) :kytka:

 
stastnamaminka2  21.07.14 22:18
mimi

Gratuluji.-)Taky se nam narodila dcera ale 17.4.2014 s vahou 4500g a 54cm v 40+5tt vyvol. a prirozene.-)Starsi dcera mela 12.7.2014 2roky nar. v 37+5tt 3340kg a 48cm.-)

 
klukjakobuk
Ukecaná baba ;) 2005 příspěvků 16.11.15 23:55

Nádherně napsane :kytka: vrátil jsem se v čase při čtení k porodu našeho zlatíčka :hug:

Vložit nový komentář