Nejšťastnější den v životě

flowerer  Vydáno: 18.05.11

Obrovská radost. Krásný den, vždycky jsem v těhotenství moc ráda četla deníčky a dozvídala se o porodech Vás ostatních maminek. Někdy jsem se neubránila ani slzám. Rozhodla jsem se, že se s Vámi podělím i o ten svůj den D.

V mojí postýlce...

Chystám se na výlet...
1 komentář

Takhle je mi nejlíp...
3 komentářů

V maminčiný posteli...
1 komentář

Termín porodu jsem měla vypočítaný podle menstruace na 30. 4. 2011 a podle UZ na 1. 5. 2011. V noci na toho třicátého jsem se nemohla ubránit dojmu, že sice málo, ale zřejmě mi odchází plodová voda. Rodit jsem měla v Praze, ale v té době jsem se nacházela v úplně jiném městě. Jela jsem tedy ráno do porodnice s tím, že mi asi odtéká voda, zda by mi to mohli potvrdit a pokud tomu tak skutečně bude, vydám se tedy směr Praha. To jsem ale netušila, že po vyšetření v porodnici mi řeknou, že to voda není a na dotaz: „Co to tedy je?“ se mi dostalo odpovědi: „Čirý výtok“. Dobrá, řekla jsem si. Po celý den to bylo v pohodě, tak mne ani ve snu nenapadlo, že by se mohli mýlit. Říkala jsem si, je jednadvacáté století… snad poznají plodovou vodu :) Omyl.

V sedm hodin večer jsem do sebe hodila něco menšího k večeři a jako každý jiný den šla něco dělat. A jak tak stojím v koupelně, tak to ze mě začalo lejt. To už jsem si řekla: „Ááááá to už je asi ono“. Tak jsem šla za manželem, že teda pomalu pojedem, že voda je čirá, není kam spěchat:) Venku dost pršelo, bolesti jsem neměla žádné, tak jsme vzali věci, tašku a šup do auta.

Do porodnice jsme dorazili někdy kolem půl jedenácté a já byla jak v bazénu. Říkala jsem si, že to není možné, kolik tam té vody je. Přijali mne, vyšetřili, což teda dost bolelo, vše sepsali a doktor říká, že se mu nelíbí srdíčko miminka, a kdyby musel malý císařem rychle ven, tak ať jdu na přípravu, aby bylo kdyžtak vše připravené. Oblékla jsem si tu úžasnou noční košilku a poslala manžela domů. Nechtělo se mu, ale byla jsem bez bolestí, tak jsem mu dala pokyny, ať je na telefonu.

Tak jsem podstoupila přípravu, pořádně se vyprázdnila, což není vůbec tak strašné, jak se o tom někdy povídá. Pak mi udělali kontrolní monitor, to už bylo po půlnoci a prý všechno v pořádku. Normální porod. Můžete jít spát. Pokud nezačnou kontrakce, tak se to nechává klidně i dva dny. Výborný řekla jsem si a začala se modlit, aby začaly samy, protože jen tak dva dny tu ležet by mě trefilo. V noci jsem došla na předpokoj, tam už tři maminy byly. Vůbec jsem se samozřejmě nevyspala, voda tekla furt, už jsem z toho byla špatná.

Ráno kolem páté mi začaly velmi slabé kontrakce, které byly po osmi minuntách a dalo se u nich stále ležet, vždy jsem to tak nějak prodýchala a bylo. Po sedmé mě vyšetřili a natočili znovu monitor. Mimčo spalo, tak mi házeli s bříškem. Odebrali krev a to už jsem měla kontrakce po šesti minutách a též se daly zvládnout v klídku. Po vyšetření doktor řekl, že jsem otevřená jen na dva a sestra mi píchla injekci na rozvolnění porodních cest.

V deset už jsem se kroutila hlady, protože mi řekli ať už od večera nic nejím. Kontrakce byly po třech minutách a už jsem nemohla ležet, musela jsem chodit, být v předklonu, prodýchávat hodně… docela mi pomáhalo být v podřepu. Po půl jedenácté jsem se šla zeptat, zda by mne mohl někdo vyšetřit a pokud to nikam nepostoupilo, tak se půjdu najíst, neb umírám hlady :) Těšila jsem se na to nemocniční kakao a vánočku… Po vyšetření mi sestra povídá:" Už nic nejezte, jen se napijte a jestli máte někoho k porodu, tak ať přijede, jste na šest cm otevřená". Noo výborně, umřu hlady, teď už vážně:) Šla jsem tedy do sprchy, tlumila bolesti horkou vodou, přišla sestra a píchla mi opět tu injekci, ta bolela a pálila a štípala, ale tak, člověk asi vydrží všechno. Zhruba tu hodinu jsem na té koupelně vydržela a pak si pro mě sestra přišla a odvedla mě na porodní box. Tam mi píchli kapačku a zavedli katetr na epidural. Pak se rozhrnuly dveře a vešel manžel. To bylo zhruba půl jedné. Já po první dávce epiduralu, ani mi nevěřil, že rodím… prakticky nic jsem necítila.

Kolem půl druhé už to ale moc nezabíralo a každou kontrakci jsem si krásně užila. Pak mi něco píchli do té kanyly a to mě začala svědit ruka jako blázen. Trvalo to pár minut. Tu hodinku jsem jen dýchala a dýchala a od půl třetí cca do tří už jsem měla bolesti fest. Nevěděla jsem, jak si na tom lehátku sednout. Na spodek mě to tlačilo, ležet jsem nemohla, tak jsem jen nadzvedávala zadek ke straně a přetáčela se na bok. Po té třetí hodině přišel doktor, že tedy na to půjdem. Jak mě se ulevilo. Dlouho bych to už asi v takových bolestech nevydržela. Když jsem se podívala na manžela, který tedy u porodu být chtěl, aniž bych ho k tomu tlačila, tak mi ho bylo líto. Bylo vidět, jak ho trápí, že mám takové bolesti a on se na to dívá. Celou tu dobu mě držel za ruku a hodně mě povzbuzoval. Jsem mu za to strašně moc vděčná. Opravdu mi tam byl oporou.

A pak se tedy začalo tlačit. Nedokážu říct přesně, to už si nevybavuji, ale zhruba na těch šest osm kontrakcí, na každou tři zatlačení byl malý venku. Ta úleva, když jsem cítila, jak ze mne vypadl zbytek toho tělíčka. Byl to takový tlak, že jsem vůbec necítila, že už je hlavička venku. Brouček měl šňůru dvakrát kolem krčku a jednou kolem hrudníčku. Trošku kaskadér :) Takže tím i velmi děkuji moc šikovnému panu dokoktorovi, který ho tak pěkně dostal ven. No a pak už to bylo nic. To že mě nařízli jsem necítila vůbec, placenta vyšla hned po porodu celá na jedno zatlačení a o šití taky nevím nic. Při šití už jsem stejně měla v náruči malého a volala domů, že mají vnuka, takže mé myšlenky už byly úplně jinde. Manžel byl tak pyšný, slzy v očích jsme měli oba dva. Já když viděla, jak mi ho manžel opatrně nese zabaleného, tak jsem byla tak nesmírně šťastná. Náš maličký se narodil v 15:38, měl 3495 gramů a 51 cm.

Každá si porod prožije jinak a v jiných bolestech, ale opravdu je pravda, co se říká. Když potom vidíte toho drobečka, na vše zapomenete a šla byste do toho znovu. Tomu věřte.

Na tento den nikdy nezapomenu. Byl to nejkrásnější den v mém životě a byl prvomájový.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
mimiško
Zasloužilá kecalka 849 příspěvků 18.05.11 08:14

moc gratuluju ke zdravému chlapečkovi :hug: takový porod bych si přála taky, docela mám obavy, ale tvůj deníček je moc hezky napsaný:)

 
Banny
Závislačka 3399 příspěvků 18.05.11 08:50

krásné :kytka: gratuluju k chlapečkovi :mavam:

 
kitri
Ukecaná baba ;) 1653 příspěvků 18.05.11 09:36

krasny denicek, jsem dojata! :cry: :kytka:
Preji hodne zdravicka vam obema :andel:

 
Staninka30
Extra třída :D 10052 příspěvků 18.05.11 09:55

Gratuluji k malému chlapečkovi ať vám dělá mnoho radosti a zdraví mu přeji.
Na fotečkách mu to moc sluší a tech blondadích vlásku kolik má je krásnej :wink: :lol: určitě po mamince a po tatínkovi :hug:

 
boruvecka
Stálice 82 příspěvků 18.05.11 10:25

Tečou mi slzy dojetím, čeká mě to za 14 dní a moc se na malinký těším :srdce: Krásně si to popsala.

 
vonkacka
Povídálka 35 příspěvků 18.05.11 10:46

Děkuji za takto krásně popsaný porod.Dojalo mě to :hug: Já to budu prožívat asi za 3týdny,tak doufám,že to to dám taky tak v pohodě :lol:

 
Janca.Zik
Zasloužilá kecalka 696 příspěvků 18.05.11 11:43

Krásný deníček :srdce: Gratuluju moc ke krásnému chlapečkovi,taky na porod strašně ráda vzpomínám :hug:

 
MariSun
Zasloužilá kecalka 716 příspěvků 18.05.11 12:39

Krásný deníček. Moc gratuluji ke krásnému chlapečkovi a ať je vám spolu všem moc krásně :-D

 
Etcetera78
Neúnavná pisatelka 17533 příspěvků 18.05.11 18:03

Gratuluju ke klučíkovi, ať pěkně roste a ať jste oba zdraví :kytka: Moje holčička se narodila ve stejný den, ale protože to vzala hopem o dva měsíce dřív, tak je ještě v nemocnici, už se nemůžu dočkat, až ji budu mít taky pořád u sebe :hug:

 
DanMaj
Echt Kelišová 8410 příspěvků 18.05.11 20:34

Gratuluju :kytka: :huban:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček