Největší štěstí

Jimichanga  Vydáno: 02.09.15

Tento deníček píši s jediným účelem. Psychicky podpořit ty, které se o miminko snaží a stále se nedaří. Berte to jen jako moji zkušenost, rozhodně se nechci chlubit, nechci nikomu radit a nikoho poučovat. :-)


15 komentářů

Vždycky jsem byla rodinný typ a přála jsem si založit rodinu brzy. Jen mít toho milujícího partnera a vytvořit krásné prostředí pro dítě. Když se z ničeho nic v mém životě ten „pravý“ objevil a od bydlení s jeho rodiči jsme se přesunuli do vlastního, velice rychle padlo téma dítě.

Dohodli jsme se že vysadím antikoncepci, kterou jsem brala asi 7 let a chtěli jsme tomu ponechat volný průběh. Bylo mi jasné, že po tak dlouhém užívání antikoncepce je zapotřebí, aby se tělo pročistilo a nepůjde nic hned. Jenže…

Asi po 4 měsících jsem začínala být nervózní. Poctivě jsem užívala kyselinu listovou, a ačkoliv jsem na sobě ovulaci poznala, kontrolovala jsem ji ovulačními testy. Kdybych měla trpělivost s každodenním měřením bazální teploty, měřím ji.

Moji touhu posílil fakt, že mi kamarádka oznámila, že čeká miminko a ani ne měsíc na to s touto radostnou novinou přiběhly i dvě kolegyně v práci.

Po sedmi měsících mi snaha o těhotenství neuvěřitelně vlezla do hlavy. Po každém sexu nohy do stropu, když mě před očekávanou menstruací jen jinak zabolelo břicho, nebo menstruace dorazila slaběji než obvykle, už se mozek nesoustředil na nic jiného, než že by se konečně zadařilo? (Ano..protože to, že přece dorazí menstruace, nic neznamená). I tím jsem si dodávala naději.

Nevím, zda to má tak každá snažilka, ale mně výslovně hrabalo. :D Všude jsem se četla, že „do roka“ je to normální, teprve až pak se hledají příčiny, proč to nejde a možné řešení. Tak jsem tomu ještě chtěla dát čas, ačkoliv mi hrabalo čím dál víc a myslet na něco jiného prostě nešlo (ačkoliv se to strašně snadno řekne).

Na podzim loňského roku mě ale přítel překvapil tím nejkrásnějším gestem. Požádal mě o ruku. Nastalo opojení, čirá radost a myšlenky se upnuly jen na představy o naší svatbě. Chtěli jsme malou svatbu v dubnu, jen radnici a nejbližší okruh přátel a rodiny, ale i tak mi plánování zabralo čas. Zabavila jsem se vyráběním pozvánek, a zařizováním všeho potřebného. Jako svatební cestu jsme si naplánovali Františkovy lázně a já byla připravená si toho Frantíka důkladně ošahat.

V únoru ale z ničeho nic menstruace nedorazila. Přesně po roce, když jsem ani nepomyslela na to, že by neměla přijít. Na testu mi vykoukla světlá čárka, ale až po limitu. Bála jsem se zaradovat. Další den ale výrazně zeslábla. Musela jsem to řešit hned odběrem krve, (kvůli těžce fyzické práci), nechtěla jsem se strhnout v práci a pak si to vyčítat. Hned ten den po odběru mi odpoledne volal gynekolog, že těhotná jsem, ale mám velice nízké hCG, tak mám jít další den na odběr, zda hodnoty stoupají. Stále jsem se bála radovat.

Ale ony hodnoty stoupaly. Dostavila se ta největší radost. :-) Přítel byl nadšený a ačkoliv to bylo dost brzy, musela jsem to oznámit v práci a ihned nastoupit na neschopenku.

Vdávala jsem se už s naším mrňouskem v bříšku a do těch lázní jsme stejně nakonec jeli a já si toho Frantíka preventivně ošahala… :-)

Teď jsem na konci šestého měsíce a šťastnější můžeme být jen, až náš Samuelek přijde na svět. A až na nějaké malé zdravotní drobnosti si nemůžu na nic stěžovat a doufám, že to tak zůstane až do porodu.

Tím chci říct všem snažilkám. Vím, že někdy se nedaří daleko delší dobu než nám a obdivuju sílu těch, které se „snaží“ dva roky a déle, nebo prožily potrat apod. a nevzdaly to.

Někdy se opravdu nezmůže nic jiného než medicína, ale je hodně případů, kde velkou roli hraje právě psychika. Troufám si říct, že to byl zaručeně můj případ.

Vím z vlastní zkušenosti, že řeči: „Mysli na něco jiného, zaměstnej se, apod.“ lezou na nervy a není to lehké. Ale funguje to.

Říct si: „Nebudu na to myslet,“ u mě moc nezabralo, v hlavě to bylo dál. Ale opravdu jít a najít si činnost. Dát si cíl zhubnout, předělat byt, naučit se něco nového. Nechci nikomu radit, ale v mém případě to zabralo. A určitě nejsem sama.

Hodně štěstí všem snažilkám, budoucím maminkám a hlavně pevné nervy a zdravá miminka. :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.4 bodů
 Váš příspěvek
 
verulicek  02.09.15 07:37

Deníček takový průměrný..neurazil, nepřekvapil. tak hodně štěstí k porodu ;)

 
andilek2766
Závislačka 2753 příspěvků 1 inzerát 02.09.15 10:28

Gratuluji k prckovi, my si taky na něj počkali 1,5roku a po nástupu do nové práce - BUM! A byl v bříšku :mrgreen: Ať Ti vše dobře dopadne my máme termín 12.11.

 
Keltka
Kecalka 297 příspěvků 02.09.15 10:58
:-)

Ano, pravda, jen je tu jedna malá nevýhoda, že podnět k myšlenkám na „něco jiného“ přišel zvnějšku. Pokud se uživatelka snažila pár měsíců, zabralo to. Navíc se vdávala mladá a nebyl na její hlavu ještě takový „tlak“. Moje kamarádka se snaží o dítě 6 let, má za sebou 2× IVF a 3× KET na klinice reprodukční medicíny. Je jí 34 let. V tom případě je velice těžké se zaměřit na něco jiného-snaží se, ale přecejen ty procedury nejsou nijak příjemné a výsledek nulový. Upřímně ji obdivuji a hodila by se sem nějaká rada pro tyto případy-jak si pomoct sama, když je mi „nejhůř“ a otěhotnění se nedaří - jak myslet na něco jiného. Podotýkám, že kamarádka dokonce začala studovat školu, takže určitě sem tam myšlenky na něco jiného měla a stejně.. :nevim:

 
Jimichanga
Kecalka 105 příspěvků 02.09.15 11:25

@Keltka No. jak sem psala..někdy to není jen psychikou. Já to tak měla, ale chápu že velkou roli hráli okolnosti. Samozřejmě, pokud se někdo snaží o miminko dlouho (jako rok a více) je těžké se na něco zaměřit. Kor s přibývajícím vě­kem.

 
Jimichanga
Kecalka 105 příspěvků 02.09.15 11:28

@andilek2766 Děkuji, též gratulace i tobě..také podzimní mimínko..tak at jste oba zdrávi!! :))

 
Leenvecka
Kecalka 206 příspěvků 02.09.15 11:46

@Keltka ono nekdy by mozna celkove pomohlo zmenit pristup k matersvi a proste nechtit vlastni dite za kazdou cenu… ja zastavam celkem mozna pro nekoho trosku tvrdy pristup, ale kdyz se po trech ivf nepodari tak proste ta zena z nejakeho duvodu to dite mit nema a tecka. Po cteni ruznych zde denicku ze snazeni mi prijde, ze si zensky samy sobe neskutecne ublizuji tim jak chteji mermomoci mit dite.-.. a pritom je spousta deti v decaku, kteri by vlastni mamu ocenili.
Sama sobe jsem si slibila, ze az zacneme s pritelem se snazit o dite a pokud to nepujde tak po max trech ivf proste to snazeni vzdam, smirim se s tim, ze holt mimi nebude a nebudu si sama sobe (a i priznejme si to okoli) ublizovat tim, ze nebudu myslet na nic jinyho nez to decko.

 
Jimichanga
Kecalka 105 příspěvků 02.09.15 12:11

@Leenvecka musím s tím souhlasit, pomoct problému, ano. Ale přímo zasahovat proti přírodě se nevyplácí. někdy je prostě důvod proč to nejde. Ačkoliv podotýkám, nevím, jak bych mluvila v té situaci. Teď se mi to mluví, když jsem z těch šťastných, kterým se zadařilo.

 
Jela  02.09.15 13:36

@Leenvecka a uz se o dite pokousis? vis jake jsou to pocity smirit se s tim, ze biologicky dite nebude? holko, nepreju ti zazit to ani jeden mesic a ne 10-20 - 50 krat zklamani po vsech lecich a nevim cim, co musi zena podstoupit.

a jak jsi prijsla na to, ze zena ktere nevychazi mit dite dlouhou dobu ho nema mit? jakoze ty ktere otehotni na prvni sup nekde ve sklepu nebo na diskotece a pak pohodi decko v igelitce do kose, tak ty ho mit mely, jo?

a s tim decakem - vis jake tam jsou deti? vis o tom, ze na adoptovane miminko se ceka 2-3-4 i vice let? pokud si tedy nevemes 8-10- 12ti lete a vic nebo nemocne

 
Ivuska88
Ukecaná baba ;) 2054 příspěvků 02.09.15 14:23

@Leenvecka Jde vidět, že o tom nic nevíš. Každá žena chce mít vlastní dítě. A adopce taky není zrovna nic veselého a možná ještě víc psychicky náročnější než Ivf. Adopci upřednostňují kariéristky a ženy, které si nechtějí zničit postavu. Každá normální chce za každou cenu nejdříve zkusit vlastní dítě. A věř, že vím, o čem mluvím…

 
wobludka
Extra třída :D 11364 příspěvků 02.09.15 14:45

Díky za upřímný deníček.

Jak je to s tím „nemyšlením“, teď nedávno to u nějakého deníčku z komentářů vypadalo tak jako že „čtyři měsíce jsme to zkoušeli, pak jsem se smířila s vlastní bezdětností a klaplo to“, to jsem si říkala páni, to jsem fakt břídil :D já už jsem ve fázi, kdy mi ta varianta přijmout to přijde reálná, ale je to několikaletý vývoj. Ono to „nemyšlení“ bývá spíš myšleno tak, že člověk by neměl zapomínat ani na jiné své aktivity - my zbourali a postavili barák, objeli kus světa, rozhodně doporučuju, hrozně nám to pomohlo, ale světe dív se, spermie se stejně nenarovnaly. Další věc je ta, že i aktivní plašanky to tempo udrží pár měsíců, čistě proto, že takhle se prostě žít nedá, takže dřív nebo později takové to zvolnění tak jako tak přijde.

K adopci - no já bych si jedno až dvě mrňata vzala třeba hned, proč si myslíte, že se Islanďané mohou přetrhnout kvůli těm syrským, jen by mě zajímalo, jestli je jednou budou chtít vrátit :jazyk: kdo by nechtěl malé zdravé bez komplikací a ještě být za „hrdinu“

 
Jimichanga
Kecalka 105 příspěvků 02.09.15 14:53

@Ivuska88 Já trochu nechápu logiku našeho sociálního systému. Po návštěvě v Klokánku mi bylo sděleno, že stát se snaží o zachování biologické rodiny. Příklad : rodiče jsou feťáci, o dítě se nestarají. jsou nějakou dobu čistí, splní nějaké testy a ačkoliv k nim nemá dítě vztah jako k rodičům, je jim po nějaké době navráceno. Pořídit si dítě může kde kdo a jak kolikrát tyto děti dopadnou. Ale adopce? O kterou se zejména snaží páry, které nemohou mít vlastní děti a touží po nich, jsou podrobovány zdlouhavým psychologickým testům, jsou kontrolovány, posuzovány a tři a více let jsou vystavovány nesmírnému tlaku a psychickému náporu v naději a čekání, že dítko dostanou.. Pak vidíte ve zprávách, jak někdo dítě odhodí do popelnice.. je to na hlavu. :nevim:

 
Ivuska88
Ukecaná baba ;) 2054 příspěvků 02.09.15 14:59

@Jimichanga souhlasím.osobně znám pár, který čekal na dítě z adopce 5let. dostali 10.měsíčního chlapečka. Ale to, že několikrát dělali psychotesty, při kterých prý začali pochybovat o své inteligenci, to už je vážně moc. Vím, že to musí vše zkontrolovat, ale v první řadě by se měli úřady zajímat o rodinné a majetkové zázemí… :-(

 
Shield-maiden
Neúnavná pisatelka 16909 příspěvků 02.09.15 15:09

@Ivuska88 tohle jsi prosim tě vzala kde „Adopci upřednostňují kariéristky a ženy, které si nechtějí zničit postavu.“ Hroznej blábol, promiň. :zed:

 
wobludka
Extra třída :D 11364 příspěvků 02.09.15 15:19

@Izzz to jsem úplně přehlídla 8o :mrgreen:

 
Reaskiller
Závislačka 4227 příspěvků 02.09.15 15:44

Ako..povedat, ze po troch IVF a vzdat to je s prepacenim blbost ako traky..Hovor za seba..ja by som sa nedokazala zmierit tak rychlo s myslienkou, ze nebudem mat vlastne deti..a bohuzial moja cesta k dietatku je trnistejsia tym, ze mi zobrali vajcovod.. A MAM TO TERAZ VZDAT???len preto lebo som dvakrat potratila??? akoze sa mi niekto tam hore snazi naznacit „ze nie som Ta vyvolena aby som miminko mala??“..what a bullshit..

 
Reaskiller
Závislačka 4227 příspěvků 02.09.15 15:44

Inak dennicek pekny :) vystihuje aj moju kedysi posadnutost :D takze chapem..ovu testy, hlien..bazalka­..kazde jedno pichnutie..pre­roneny prvy den MS..

Gratulujem k Samkovi :)

 
SlečnaDahlia
Zasloužilá kecalka 626 příspěvků 02.09.15 15:59

@Ivuska88 promiň, ale nechápu, kde bereš tu drzost hodnotit důvody, proč si někdo chce vzít dítě z DD, aniž by se předtím pokusil o vlastní. Že to tak máš nastavené Ty, je jedna věc, ale nazvat ženu, která upřednostní adopci před vlastním těhotenstvím z principu kariéristkou a někým nenormálním, kdo si nechce zničit postavu, to je na facku. A ano, jsem prudká, protože ses mě tím hodně dotkla. Já bych mohla mít vlastní děti a asi to tak i dopadne, protože ze zákona adoptovat nemůžu, ale mnohem raději bych si dítě osvojila - a to ne proto, že bych si potřebovala budovat kariéru nebo mi záleželo na postavě více než na dítěti, ale protože cítím potřebu nabídnout domov a lásku dítěti, které nemělo v životě tolik štěstí. Tak jsem holt zase nastavená já :nevim:

 
Karolina snažilka
Závislačka 2564 příspěvků 02.09.15 16:22

Hezký deníček :) my se snažili rok ale bohužel to nevyšlo-mimoděložní :( a 4 měsíce po operaci mi před 14dny na těh. testu naskočily //. Ale opet jsem bohužel krvácela a dnes na UTZ neviděla srdeční reakci, měla bych být v 7tt, tak jsem jak na trní..v pátek vyšetření v nemocnici. Závidím těm, které mají bezproblémové početí, těhotenství a porod.

 
Jimichanga
Kecalka 105 příspěvků 02.09.15 16:56

@Karolina snažilka Jéé tak to moc přeji aby se srdíčko ještě objevilo.. my viděli až v 8 tt. Také sem byla jak na trní. Tak moc držím palce.. :hug:

 
štírata
Stálice 84 příspěvků 02.09.15 18:19

Moc hezky napsané, hodně štěstí!

 
Jimichanga
Kecalka 105 příspěvků 02.09.15 18:29

@štírata Děkuji moc.. :)

 
Ivuska88
Ukecaná baba ;) 2054 příspěvků 02.09.15 19:18

@SlečnaDahlia nech si laskavě urážky pro sebe. Nevím, zda si četla, komu to bylo psané. Každý má nárok říct svůj názor. To, že ty máš jiný názor neznamená, že jiné neuznáváš. Pokud žena touží po dítšti, jako první zkusí udělat všechno pro to, aby měla vlastní. Pokud vše selže, tak se zvolí adopce.Ale tvrdit po 3.Ivf,že se na to má každá vykašlat, je pěkná blbost!

 
Shield-maiden
Neúnavná pisatelka 16909 příspěvků 02.09.15 19:34

@Ivuska88 nezobecňuj. Každý, kdo žádá o adopci, má jiné důvody, jiný příběh. Já jsem třeba na IVF, IUI ani ničem podobném nebyla. Nesnažili jsme se dlouhatánské roky. Prostě jsme už chtěli dítě, tak ho díky adopci máme.

 
SlečnaDahlia
Zasloužilá kecalka 626 příspěvků 02.09.15 19:44

@Ivuska88 Tady jde ale o to, že Ty jsi generalizovala. Ty jsi napsala, že to tak všechny normální ženy mají a ty, co se tomu Tvému modelu vymknou, jsou takové a makové, čili vadné. Já jsem jasně napsala, že Ty to máš tak, ale ostatní zase jinak, a Ty nikomu do hlavy nevidíš a ničí důvody neznáš. A ta poznámka o urážkách byla v Tvém podání velmi vtipná - aniž bys mě znala, tvrdíš o mně, že jsem kariéristka a kdesi cosi, stejně jako o všech dalších ženách, které se necítí být povolány k biologickému, ale adoptivnímu mateřství. Ano, to na facku je.

 
verulicek  02.09.15 19:50

@Ivuska88 tvé názory pod deníčkem se mi nelíbí. Fandím všem ženám, které mají to velké srdce a jsou ochotny se starat o „odložené“ děti. :srdce: (btw. já zase nemám pochopení, když někdo láme věci přes koleno stále a stále a stále, když příroda zkrátka nechce a nechce…)

Příspěvek upraven 02.09.15 v 19:52

 
verulicek  02.09.15 19:53

@Izzz fandím vám, jste skvělí :dance: ať se brzy dočkáte přírůstku!!!

Příspěvek upraven 02.09.15 v 19:53

 
Dandulinka24
Povídálka 11 příspěvků 02.09.15 21:40

Hezky napsané :)

 
Jimichanga
Kecalka 105 příspěvků 02.09.15 21:52

@Dandulinka24 Děkuji.. :)

 
Shield-maiden
Neúnavná pisatelka 16909 příspěvků 03.09.15 11:29

@verulicek :kytka:

 
areca
Kelišová 5006 příspěvků 1 inzerát 03.09.15 12:49

@Izzz máte nějaký časový limit, do kdy budete na sourozence čekat? Jako myslim vy osobne, do kdy druhe jo? Známi už čekají 2, 5roku a zatím jim nebylo prano. Také jsem se jich na to ptala. Prý ještě dva roky, pak žádost stáhnou. S ohledem na věk prvního a i svůj..

Příspěvek upraven 03.09.15 v 12:54

 
žofka45
Kecalka 163 příspěvků 03.09.15 13:10

Všem tady doporučuji na YouTube extrémní těhotenství, otěhotnění není vždy procházka růžovou zahradou :)

 
Shield-maiden
Neúnavná pisatelka 16909 příspěvků 03.09.15 16:00

@areca mě je 31, takže čekat můžeme dlouho. Budeme se časem snažit i o vlastní, ted na to nemám náladu a chci do práce na chvilku (2 roky). Pokud otěhotním nebo zavolají, že mají pro nás mimino, budu ráda. Pokud se tak nestane, je mi to jedno. Jedináčka rozhodně nechceme. Času na čekání máme hodně. Nevadí nám to. Pokud čekají takhle dlouho - mimochodem na 1. nebo 2.dítě? tak bych řekla, že se brzy dočkají…

 
areca
Kelišová 5006 příspěvků 1 inzerát 04.09.15 07:11

@Izzz takze případný věkový rozdíl mezi detma neresite? Známí právě ano. Čekají na druhé. A už začínají pochybovat a smiřovat se s jedinackem. Přece jen zdravých bílých děti max. v batolecim věku není tolik a přednostně se dávají rodičům, které ještě dítko nemají. Ti, co čekají na druhé, už to mají těžší. Takže se to u nich teď střídá ve vlnách. Jeden den si nadšeně mysli, že už zavolají a druhý den přijdou chmury, že už nezavolaji…Mám ve svém blízkém okolí tři rodiny s adopcatky a oni jediní mají jedno. Ale u těch dalších dvou to byly výjimky, do kterých nejde každý a nebo se to nepotěší každému… Moc bych jim to přála. Jsou úžasni rodiče!

 
Shield-maiden
Neúnavná pisatelka 16909 příspěvků 04.09.15 10:30

@areca prý se nedělá rozdíl v tom, kolik kdo už má dětí. bylo mi to opakovaně potvrzeno krajem. třetí dítě už je asi luxus, ale čekatelé na druhé nejsou prý znevýhodněni. nechápu, proč by měli tvoji známí stahovat žádost. Takhle mají pořád šanci, když ji stáhnou, dítě prostě nebude. Věkový rozdíl je mi úplně jedno. Mám raději rozestupy 3, 4 roky. Nebude mi vadit, pokud půjde syn třeba do 1.třídy a dají nám další dítě. Ono při adopci si zas nelze tolik vyskakovat :) Prostě dáš přání, jaký dítě bys ráda a pak jen čekáš. U nás v kraji je dětí hrozně málo, takže si nedělám iluze, že za rok zavolají. Ale do 3 let věřim, že jo.

 
areca
Kelišová 5006 příspěvků 1 inzerát 04.09.15 14:09

@Izzz tak pokud je to tak, jak říkáš, tak je to fajn a mohli by mít ještě jedno dítko teda. Což by bylo úžasné.
Stahovat žádost nechtěji ted. Jsou to spíš takové úvahy. Chtějí mít děti např. maximálně 6let od sebe a jejich prvni už je velký a opravdu začínají věřit tomu, že jim nezavolaji… Asi by si potřebovali promluvit s někým, jako jsi ty a hned by viděli líp…

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček