Nekonečný příběh

 Vydáno: 11.07.03

Zdravím všechny potencionální maminky.
Tuto stránku jsem objevila teprve nedávno.
Moc se mi líbí.Ráda jsem si přečetla všechny příběhy, které jsou podobné tomu mému.I já se už několik let snažím otěhotnět. Vaše příběhy mi velmi pomohly uvědomit si,že člověk není sám,který má problémy.
Rozhodla jsem se,že i já Vám vypovím svůj příběh.
Je mi 32 let. Na jaře 1998 jsme se s manželem rozhodli, že chceme mít miminko.

Když jsem do listopadu neotěhotněla,začala jsem být lehce nervozní. Navštívila jsem svého gynekologa, ten mi sdělil, že je ještě krátká doba a že ještě určitě bez problémů otěhotním. Protože měl ale nechtěl jen tak "vyhodit ", dostala jsem doporučení pro manžela na spermiogram. Po vyšetření bylo hned všechno jasné. A byl to pro nás naprostý šok- nenašla se žádná spermie.

Manžel užíval několik měsíců léky, i po opakovaném vyšetření byl však nález stejně beznadějný. Byli jsme doporučeni do centra ISCARE - kde byl provedeno ještě kontrolní vyšetření. Protože výsledek byl stejně špatný, byli jsme doporučeni ke specialistovi- andrologovi.
Ten nám sdělil, že jediná šance, jak je mít vlastní dítě je, aby se manžel podrobil operaci TESA, při které se bude snažit najít ve varlatech nějaké spermie.

Manžel tuto operaci podstoupil na podzim 1999. Následující den nás čekala děsivá zpráva, když nám bylo oznámeno ,že se žádná spermie nenašla. Takže jsme ztratili naději na vlastní dítě.

V centru nám byla nabídnuta možnost dárce.Rozhodovali jsme se jenom chviličku.

Protože já jsem nikdy žádné gynekologické potíže neměla- záněty,nepravi­delnosti menses, žádná vyšetření jsem nepodstupovala a byla mi nabídnuta tzv. inseminace- zavedení spermií do dělohy.

Plna očekávání jsem to podstoupila, bohužel jsem neotěhotněla.Pro­tože je u této metody pravděpodobnost cca 12% rozhodla jsem se ji absolvovat celkem 10×, s tím ,že jsem byla přesvědčená,že jednou to už konečně musí vyjít.Toto jsem absolvovala v letech 1999-2000.

Bylo to psychicky naprosto vyčerpávající, přesto jsem stále doufala.
V lednu 2001 jsem podstoupila první IVF. Po stimulaci jsem měla na ultrazvuku 4 vajíčka, po odběru zůstala 2.Postihla mě však další rána,protože nedošlo k oplodnění vajíček a nevzniklo žádné embryo.
Jak mi bylo,snad nemusím rozepisovat.

Vzhledem k těmto neúspěchům jsem byla doporučena na vyšetření protilátek proti spermiím.Znovu následoval šok-když byly pozitivní.
Přesto jsem riskla 2 IVF- s tím,že jsem si zaplatila ICSI.Nakonec jsem měla 7 embryí a byla jsem šťastná.
Zavedli mě 2 a další 4 kvalitní zamrazili. Doufala jsem,že se to konečně podaří.

Znovu jsem ale dostala menses a vše bylo jasné.
Další 1/2 rok jsem užívala Prednison.
Při kontrolním vyšetření se již žádné protilátky neukázaly a já doufala,že nám již nic nestojí v cestě.
Měl následovat transfer rozmrazených embryií.
Následovala však pro nás tragedie,kdy žádné ze 4 embryií rozmražení nepřežilo.

Na jaře 2003 jsem se pustila do 3 IVF.s tím, že nyní jsem naprosto zdravá (ještě jsem absolvovala i homeopatickou léčbu ),abych byla v pořádku podle klasické i alternativní medicíny.
Po stimulaci jsem měla 14 vajíček, odebralo se jich jenom 7 a nakonec jsem měla jenom 2 embrya.Byla jsem plná nadějí,vždyť už jsem pro daný výsledek udělala maximum. Bohužel ani tentokrát
jsem neotěhotněla.

Nevím ,zda mám takovou smůlu ,nebo jsem se jenom dostala do statistické pravděpodobnosti úspěchu metody.
Už jsem na konci svých sil, hlavně po psychické stránce je to strašně vyčerpávající pro nás oba.Nezanedbatelná není ani finanční stránka,protože spoustu metod pojišťovna neplatí ani na ně nepřispívá.

Pokaždé ,když si uvědomím,že spousta kamarádek,které se občas s něčím na gynekologii léčily , bez problémů otěhotněly, je mi z mé situace špatně.

Zatím budu pokračovat v našem úsilí. Čeká mě kontrolní vyšetření protilátek a pokud to bude v pořádku,chci na podzim podstoupit 4 IVF. ( pokud nedojde ke embryotransferu- pak pojišťovna platí ještě jeden pokus.

Držte mi palce i já vám je budu držet ve vašem snažení. Do budoucna se určitě ještě ozvu.

Nora.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  11.07.03 21:52

Milá Noro!
Dokážu si představit, čím teď asi procházíš (i my s manželem využili služeb reprodukčního centra a i my měli špatný spermiogram) a „kloubouk před Tebou smekám“, jaká jsi silná osobnost, co všechno jsi už dokázala přečkat a ještě se z toho nezhroutit. Přeju Ti moc a moc síly do dalšího snažení a především hodně štěstíčka, aby se to podařilo! A věřím, že to určitě vyjde! Držte se oba!
Ahoj
 Monika

 
Anonymní  15.07.03 01:34

Ahoj Noro,
jsme s manželem ve stejné situaci jako vy.Taky jsme se museli rozhodnout pro cizího dárce.Máme za sebou dva transfery po IVF a nyní bych chtěla vyzkoušet inseminaci.Sice nám jí v Artu rozmlouvají pro malou úspěšnost,ale špatně snáším hormonální léčbu s myslím si,že inseminace je na hormony nejšetrnější.Jsem plná nadějí,že se to hned napoprvé povede a už se těším.A kdyby náhodou ne,mám ještě spoustu času a možností.Držím Vám ze srdce pěstičky a věřím,že i vy se svého miminka brzy dočkáte.Velice obdivuji tvojí sílu a výdrž.Pa Jarka

 
Anonymní  15.07.03 21:24

Milá Noro,
jsi ohromně statečný člověk. Smekám před Tebou. Také jsem využila služeb ISCARE. O miminko jsme se snažili také od roku 1998 a brzy mi bude 32 let. Jenže já i manžel jsme po všech testech byli naprosto zdraví a nikde nic se nenašlo..Prodělala jsem dvě inseminace a pak mi ruply nervy a požádala jsem o IVF. Naštěstí to vyšlo a v zimě se nám narodila nádherná holčička. Ještě dnes si ale vybavuji tu duševní bolest, beznaděj a depresi, ve které jsem byla.Před okolím jsem dokonce tajila, jaké procedury prodělávám, neboť jejich litování by mě zlomilo asi ještě víc. Věděla to jen rodina.
Tak strašně moc Ti držím palce! Určitě bude všechno dobré, někdy se prostě tomu štěstíčku musí pomoci. Hlavně to nevzdávej!
ahoj NATHALI

 
Anonymní  17.07.03 10:50

Milá Noro,
Nedávno jsem psala svůj příběh asi o dva příběhy, tak se nechci opakovat. Jen tě chci pofoukat bolístku a říci, že v tom vůbec nejste samy. I my máme zhoršený spermiogram a za sebou 2× IUI,3 IVF-ICSI (neúspěšné). Nyní mám před sebou 4 pokus a již teď jsem nervózní a smutná. Nějak nemám kde bych brala optimismus. Hrozně by mě pomohla dovolená u moře, ale na tu bohužel nezbývá. Jak jsi psala, vše to stojí peníze. Přeji ti hodně moc štěstí a nedej se, já to také zkusím. Dej určitě vědět jak pokračuješ. Natálka

 
Anonymní  24.07.03 19:55

Milá Noro,
musím ti říct, že tě moc obdivuji. Trochu mi to připomíná, čím jsme museli projít i my.Proto Vám moc držím pěsti pro štěstí a plivu na monitor co se dá, posílám bacila gravidus pozitivus.Jsem příkladem, že příroda někdy opravdu potřebuje podat pomocnou ruku.O.

 
Anonymní  02.08.03 19:34

Ahoj holky,všem vám moc děkuj za hezké reakce na můj článek a za slova povzbuzení
a podpory.Jsem moc ráda za příspěvky,
ve kterých píšete,že se to povedlo.Moc
mi to pomáhá,když vím,že i po opakovaných nepodařených IVF je šance
na úspěch. Milé „O“ děkuji za „bacila“
a doufám,že se chytne.
Zdravím Nora

 
Anonymní  02.08.03 19:57

Milá Natálko,
protože jsem v podstatě ve stejné situaci
jako Ty,chci Tě povzbudit před 4 pokusem.
Musíme obě doufat,že se jednou štěstí
unaví a i nám se to povede.
Nebudu Ti radit,aby jsi na to nemyslela,protože vím jak je to těžké,ne-li
nemožné.Zvlášt,když se ráno volá (alespoň
v ISCARE) kolik je embryií. Člověk je ráno
v 8 hod " strachy v bezvědomí " kolik jich
bude - zda alespoň jedno a pak má jít v 13 hod na embryotransfer­.Přestože po oznámení
se dostaví euforie,lidské tělo si jistě ten
přechozí stres pamatuje,protože během těch několika hodin se organismus do normálu jistě nedostane.
Mě nyní velmi pomáhají zdejší stránky,když
si přečtu,že to někomu opět vyšlo.
moc a moc Ti držím palce
 Nora

 
odona
Nováček 5 příspěvků 09.03.04 12:42

Noro,
tak co je nového?

Vložit nový komentář