Zázrak jménem miminko

jakubi  Vydáno: 22.07.14

Neplodnost je strašákem mnoha z nás, její léčba je zdlouhavá a výsledek nejistý. Ale naše touha po vysněném miminku je obrovská, žene nás dál a dává sílu bojovat s naším osudem. Stejně tak tomu bylo i u mě.

Již jako náctiletá jsem prodělala dvě operace cyst na vaječnících, při kterých mi jeden vaječník vzali a druhý téměř celý také. Takže už tenkrát jsem věděla, že budu mít problémy s otěhotněním a samozřejmě to půjde jedině přes umělé oplodnění.

Ze začátku mě trápila představa, že by vlastně miminko nebylo po mě, ale jelikož bych ho měla u sebe v bříšku, tak mi to postupně přestávalo vadit. Přála jsem si jít na IVF, co nejdříve to půjde, ale k mé smůle jsem nemohla najít partnera, který by to vše podstoupil.

Až jsem potkala současného manžela, který byl ochotný vše podstoupit i za cenu, že miminko nebude po mně. I když klidně mohl mít spoustu dětí jinde a bez problémů.

Tak jsem se konečně dočkala, že půjdu na první pokus s darovanými vajíčky. Musela jsem čekat půl roku na vhodnou dárkyni, pak stimulace léky, až jsem došla ke svému prvnímu embryotransferu, který jsem završila zaplacením téměř 40 000 Kč.

Čekání na výsledky bylo nekonečně dlouhé, byla jsem nervózní a vyplašená. Jenže testy negativní, ani jedno ze tří embryí se neujalo. Byla jsem zklamaná a smutná, ale věděla jsem, že to budu chtít ještě zkusit, i když jsem věděla, co to obnáší. A hlavně že nevím, zda seženu peníze.

Jenže rodina mě podržela a každý něco přispěl, a tak jsem se mohla po delší době těšit na další pokus. A zase to dlouhé čekání v pořadníku, braní léků a hormonů, další peníze. Ale druhý embryotransfer jsem měla za sebou a doufala a věřila, že to třeba teď vyjde.

Ale opakoval se ten stejný scénář jako poprvé a já opět odcházela zklamaná a zdrcená. Přestávala jsem věřit, že to někdy vyjde, vždyť jen sehnat další peníze bude nadlidský úkol. Poslali mě na vyšetření na protilátky, kde se ukázalo, že si mé tělo vytváří nějaké protilátky, kvůli kterým se to asi nezdařilo. Tak mi předepsali do dalšího pokusu injekce, které by to měli zastavit. Jenže jsem neměla peníze, tak jsem musela čekat, jestli se někdy situace zlepší.

Uběhlo hodně vody, než jsem nastřádla potřebnou sumu a objednala se na další pokus, tentokrát i s těmi injekcemi. Po dalším čekacím a léčebném procesu jsem
už moc nedoufala v úspěch, jenže k mému překvapení testy vyšly pozitivní. Nemohla jsem tomu uvěřit, ale krevní testy potvrdily vysoké hcg a na ultrazvuku bylo také malé embryjko vidět. Ze čtyř embryí se jedno ujalo.

Byla jsem ráda, ale čekala mě další kontrola cca za měsíc, kde se zjistí, zda se vše vyvíjí tak, jak má.

Užívala jsem si své první těhotenské pocity a byla jsem za ně moc ráda. Jenže na následné kontrole se zjistilo, že se plod dál nevyvíjí a konstatovali zamlklý potrat v 6. tt.

Ani nemusím říkat, jaké to bylo zklamání, byla jsem psychicky úplně na dně. Bylo to tak nadějné a zase nic, prázdno. Začaly mě přepadat chmurné myšlenky, že budu bez dětí a nedokázala jsem se s tím smířit. Odjeli jsme na dovolenou k moři, kde se mi podařilo, alespoň trochu překonat bolest a zklamání.

Rodiče viděli, jak se trápím, tak mi nabídli další finanční výpomoc. A já jsem řekla, že to tedy ještě naposledy zkusím a pokud to nevyjde, tak už to zkoušet nebudu. Trápilo mě, že na to ostatní přispívají, přichází o své peníze a výsledek žádný.

Když jsem podstupovala další, již čtvrtý embryotransfer, tak jsem si říkala, že to stejně nevyjde. Ale pro klid duše, aby mě to netrápilo, že jsem to nezkusila, tak jsem do toho šla.

K mému překvapení krevní testy dopadly pozitivně, ale z předchozích zkušeností jsem se bála radovat. Ze tří se ujalo jedno.

Když přišel obávaný 6. tt, začala jsem krvácet. Poslali mě ležet do nemocnice, kde jsem musela pár dní ležet a čekat, až bude vidět zda tluče srdíčko. Zatím vidět nebylo a doktoři říkali, ať moc nedoufám, že to nevypadá dobře. Měla jsem nervy na dranc. Nemohla jsem skoro spát a prosila jsem boha i miminko, ať se udrží.

Mé prosby byly zřejmě vyslyšeny, protože po pár dnech bylo vidět tlukoucí srdíčko a já byla propuštěna domů. Zbytek těhotenství byl bez problémů a já si ho pořádně užívala. Bylo to jedno z nejhezčích období v mém životě, které bylo završeno narozením krásné holčičky.

Byla jsem ráda, že jsem to nevzdala a vše překonala.

Tím by mohl můj příběh se šťastným koncem skončit, ale mateřství mě natolik pohltilo a okouzlilo, že jsem začala moc toužit po dalším miminku. Myslela jsem si, že pokud to jednou vyšlo, tak že je tam naděje, že by to mohlo vyjít znovu. Ještě dokud mi zbývá pár let do 40. I doktoři v tom neviděli problém.

Objednala jsem se na další schůzku do centra asistované reprodukce. Vše by šlo v pohodě, až na jeden zásadní problém. Pojišťovna už mi nic nehradila, a tak se částka za darovaný program vyšplhala přes 90 000 Kč. Polily mě mrákoty, tak na to opravdu nemám. Bojovala jsem s pocitem, že když už mám jedno vytoužené a vybojované dítě, že chci ještě další.

Jenže až mi bude přes 40, tak už si ho nepořídím a co kdyby to vyšlo… Bylo to hodně peněz a nakonec jsme se rozhodli si půjčit a já mohla jít na další pokus. Ze tří embryjek mi dali jedno a dvě zamrazili.

Výsledek nedopadl dobře, embryjko se neujalo a já se uklidňovala, že mám ještě dvě v mrazáčku, takže ještě mám malou naději. Tak hned jak to bylo možné, tak jsem podstoupila další transfer s posledními zmraženými embryjky.

Své štěstí jsem si již asi vybrala, protože se ani jedno opět neujalo. Byla jsem z toho moc smutná a ještě víc zklamaná z toho, že už to nebudu nikdy moct ani zkusit, protože na to finančně nedosáhnu. A ještě musíme splácet dluh.

I když mám tu svojí kouzelnou holčičku, nic nemění na tom, že bych si ještě jedno miminko moc přála jak pro ni, tak pro nás.

Když pak vidím, jak někde matka odhodí dítě do popelnice, tak je mi zle, že si toho človíčka neváží, když jiný by si ho přál a nemůže. Vím, že sehnat peníze, tak bych to ještě jednou naposledy zkusila, než mi bude 40. Ale vím, že je to utopie…

Tak přeji úspěchy alespoň vám ostatním a budu si vážit toho, co mám, a věřit, že se mi to ještě někdy podaří uskutečnit.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.3 bodů
Stránka:  1 2 3 Další »
 Váš příspěvek
 
vantili
Kecalka 207 příspěvků 22.07.14 06:43

Tak si říkám, že Tvůj manžel musí mít svatozář. Tvůj deníček ve mně vyvolává pocit posedlosti. Neustálé shánění peněz, braní půjček, přijímání finanční podpory od blízkých. Chápu že sis chtěla zažít těhotenství, porod a to se Ti podařilo. Ale není už načase přestat jít proti přírodě a zkusit uvažovat o jiných možnostech? Píšeš, že nechápeš jak může někdo odložit dítě do popelnice. Tak co udělat něco pro nějaké to odložené dítě?

 
vantili
Kecalka 207 příspěvků 22.07.14 06:48

Apropos, bodejť by doktoři viděli problém v dalším a dalším umělém oplodnění. Vždyť pro ně jsou ženy, zoufale toužící po dítěti přímo požehnáním…přes nefunkčnost vaječníků JIM snášíš zlatá vejce…

 
Migda
Kecalka 139 příspěvků 22.07.14 07:12

Také mi to příjde, jako deníček o posedlosti. Dobrá u toho prvního miminka to chápu, ale brát si půjčku 90000, když už jedno zdravé dítě mám. To bych neudělala, zvlášt když bych dlužila rodině už za 1.dítě. Jinak přeji mnoho štěstí a radosti s holčičkou.

 
iva315
Povídálka 15 příspěvků 22.07.14 07:14

Mám dvě děti, u prvního jsem otěhotněla do dvou měsíců a o druhé jsme se snažily přes dva roky, strašně jsem druhé chtěla, tak Vás chápu, v té době bych zaplatila cokoliv, abych otěhotněla, nyní bych chtěla třetí, ale to už nechám na přírodě, bud otěhotním nebo ne, držím Vám palce, at se druhé zadaří.

 
jakubi
Povídálka 27 příspěvků 22.07.14 07:17

Možná máš v něčem pravdu, ale nemysli si, že jsme mnohokrát neuvažovali o adopci, ale přeci jen většina lidí touží nejprve po vlastním miminku a nechápu proč by měl mít manžel svatozář, protože i on sám to chtěl zkoušet a chtěl by to ještě zkusit stejně jako já. A hlavně není to jednoduché rozhodnout se pro adopci, alespoň pro nás. Možná se najde někdo, kdo mě alespoň trochu pochopí a přát si mít vlastní dítě myslím není žádný zločin i když to možná vypadá jako posedlost, je to věc názoru.

 
quinny
Neúnavná pisatelka 16321 příspěvků 2 inzeráty 22.07.14 07:30

@jakubi z celeho srdce preju at dostanes jeste jednu sanci. Ano je to posedlost urcite. Pro me by treba byli limitujici penize do te miry, ze pujcovat k rodine bych si na tohle nesla…ale ja neziju Tvuj zivot s neprislusi mi to soudit…vubec jako nekomu kdo otehotni i naprosto neplanovane :oops:
Vzdyt tohle je nejhezci posedlost na svete, vim ze bych byla uplne stejna, kdyby se mi nedarilo. Uz jako hodne mlade jsme meli s kamaradkou dohodu, ze pokud by u jedne z nas na tohle doslo, klepneme jedna druhou pres prsty a vytycime tu hranici, kdyz ta ktera tim prochazi neni soudna a ani nemuze byt…a ja jsem velmi stastna, ze ani jedna z nas to resit nemusi… :srdce:
Jen my bychom uz u toho meli zrejme od zacatku zazadano o adopci, prave proto ze touha je velika a odlozenych deti je stale dost :kytka:

 
Janulala
Kecalka 195 příspěvků 46 inzerátů 22.07.14 07:53

Ahoj, já tě úplně chápu. Nemyslím si, že jsi posedlá, jak tu zaznělo. Biologické hodiny prostě mlátí, to není o rozumu. Kdo nezažil chtít miminko, když to prostě nejde, tak to opravdu nepochopí.
A ty rady o adopci si strčte za klobouk. Každý chce vlastní děti, nebo aspoň manžela, než děti se zcela neznámými geny a co si budeme povídat, ty geny u dětí volných k adopci nebývají nic moc. Jaké děti se asi dávají k adopci? Buď matka pila, fetovala, nebo dítě odložila, protože bylo nemocné. Děcáky jsou sice plné, ale jakých dětí? Zejména jde o menšiny, a už vidím, jak ženy, co tu radí adopci, si domů vezmou s vysokou pravděpodobností problémové nebo nemocné dítě. Pár jich takových možná je a těm patří dík společnosti, ale všechny ostatní chtějí vlastní zdravé dítě od peřinky.

 
Ellaaaa
Zasloužilá kecalka 615 příspěvků 22.07.14 08:05

Ahoj, já tě také chápu. Snažili jsme se o miminko přes 2 roky. V Caru jsem si ale nejdříve před všemi IVF „vyřvala“ imunologicke testy, kde by také zjistili alergii. Dali léky a otěhotněla jsem přirozeně. Pokud by to dělali nejdříve automaticky, ušetřili by vám ty 2 první pokusy, ale jak už to tu někdo řekl, pro ně ne to zlatý důl a zas tak o výsledek jim bohužel nejde… :evil:

 
jakubi
Povídálka 27 příspěvků 22.07.14 08:15

@Janulala Děkuji za podporu, také si myslím, že to není posedlost, kdo nezažije ty útrapy s otěhotněním tak to nemůže pochopit a také ne každý splňuje podmínky pro adopci.
Myslím, že ostatní by spíš měli odsoudit tu matku, která pije, fetuje a dítě někam odloží, než mě, která touží dát život miminku, které chce vychovat a řádně se o něho starat a milovat ho. Ti co mohou mít děti normálně, tak mají také jedno, pak druhé a nijak si to nevyčítají a já mám mít výčitky, že si přeji druhé dítě? Nikoho z rodiny jsem nenutila aby mi přispěl, nabídli se sami, zřejmě mě dokázali pochopit, když jiná možnost u mě nepřipadala v úvahu a každý rodič si většinou také přeje vnoučata.

 
Dainvyk
Zasloužilá kecalka 898 příspěvků 17 inzerátů 22.07.14 08:23

Aspoň máte jedno dítě, lepší než nic :kytka: :)

 
Misel02
Závislačka 4250 příspěvků 22.07.14 08:35

Ahojík moc gratuluji k holčičce ale bud ráda že máš aspon jí a když vidíš že nějaká matka odložila díte tak si spise zaridte adopci bylo by to levnejší a měla bys další dítko :hug:

 
phoma
Echt Kelišová 7711 příspěvků 22.07.14 09:02

Bohužel adopce u nás je stále velký problém kolotoč pohovoru občas se člověk cití jako vrah u výslechu. Ale všechny cesty jsou složité. Po dlouhé léčbě neplodnosti (6 let) jsem otěhotněla přirozeně a do IVF jsem nešla hlavně proto že bych si musela půjčovat a to by mi bylo proti veškerým mým přesvědčením. Raději bych peníze investovala do dítěte z adopce, nebo pěstounské péče. Když vidím jak lékaři z CARU jezdí ve Ferrari, mercedes, audiny atd je to proste šílený job :zed: :zed: :zed:

 
Slečna Ferka
Echt Kelišová 8257 příspěvků 22.07.14 09:06

Po přečtení deníčku mě napadá jediná věc. Když dítě stejně není „po Tobě“, a Ty tak strašně toužíš pro dceru po sourozenci - co tak si nějaké adoptovat? Mimo Prahu čekací lhůty nebývají tak dlouhé, kamarádčini příbuzní z Ústeckého kraje dostali miminko do roka…

 
Janulala
Kecalka 195 příspěvků 46 inzerátů 22.07.14 09:09

@phoma
Jo, CARy jsou velký byznys, ale já těm doktorům ty fára přeju. Vždyť díky nim mají rodiče děti, které by jinak neměli. My jim to teda zaplatíme rádi. Jiná věc je, že by to mohlo být více podporováno ze zdravotního pojištění, ale na druhou stranu jsem ráda, že si to můžeme zaplatit, že ta možnost existuje.

 
niezabudka
Kecalka 133 příspěvků 22.07.14 09:41

Na margo záveru: mne je zase zle aj z toho, keď matka odloží svoje „embryjko“ (dieťa) do „mrazáčku“. :think:

 
Lenik82
Povídálka 14 příspěvků 22.07.14 09:42

Milá Zakladatelko, deláš dobře. Málo píši komentáře k deníčkům, ale po přečtení od jiných uživatelek mi to nedalo. Lidé si berou dnes úvěry na hovadiny..dovolená, konvice, TV, telefon, vysavače…tak proč si ne vzít na něco, co dává smysl. Je jiné dítě odnosit, cítit každý pohyb, porodit a kojit..to určitě u adoptovaného dítěte nezažijete. Proto, pokud ještě po děťátku toužíš, jen do toho…za deset let i když budou peníze už to nepůjde… držím pěsti a doufám, že si přečtu deníček o tom jak se to povedlo:-)

 
Mica82
Stálice 60 příspěvků 22.07.14 09:46

Krásný deníček… :potlesk: :potlesk: :potlesk:

 
Mica82
Stálice 60 příspěvků 22.07.14 09:53

Jsem překvapená, jak může někdo v diskusi takhle negativně reagovat. Zajímalo by mě, jestli kdyby se nedařilo otěhotnět třeba @vantili, jak by v této situaci reagovala ona.

 
Solaris
Závislačka 4644 příspěvků 22.07.14 09:53

@niezabudka mne je zase zle aj z toho, keď matka odloží svoje „embryjko“ (dieťa) do „mrazáčku“.

Co je na tom tak pobuřujícího? :roll:

 
Janulala
Kecalka 195 příspěvků 46 inzerátů 22.07.14 10:02

@niezabudka
Tak ale to se přece dělá proto, že se vajíček odebere většinou víc, než je potřeba, ne že by nebyly chtěné 8o A to se nikdy dopředu neví, kolik embryjek se správně vyvine do 3. nebo 5. dne, průměr je tak třetina. A ty zmražené se pak mohou použít a mohou z toho být miminka. A mrazí se proto, protože by jinak nepřežily! Jediné, co je na tom neetické, je, že pokud se ty zmražené nevyužijí, tak se pak likvidují nebo použijí na výzkum. Ale na ten výzkum mi to zase přijde ospravedlnitelné.

Příspěvek upraven 22.07.14 v 10:06

 
Janulala
Kecalka 195 příspěvků 46 inzerátů 22.07.14 10:04

@Mica82 Přesně tak. Nejvíc se k tomu vždycky kriticky vyjadřují ti, jichž se to vůbec netýká a nemuseli si tím projít.

 
vantili
Kecalka 207 příspěvků 22.07.14 10:06

@Mica82 pokud bych už jedno zdravé dítě měla, určitě bych kvůli dalšímu nejistému těhotenství nezadlužila celou rodinu, ale přemýšlela bych o alternativních cestách, které by znamenaly pomoc pro nějaké nechtěné dítě…

 
Janulala
Kecalka 195 příspěvků 46 inzerátů 22.07.14 10:14

@vantili
Zkus si najít něco relevantního o osvojení, jak dlouho to trvá a jaké děti se k adopci nabízí. Na zdravé bílé malé miminko se čeká několik let a i v tom případě nevíš, jak se ta matka v těhotenství chovala, jakou má dítě genetickou výbavu.
Já bych v případě volby vždy volila možnost mít svoje dítě, nebo aspoň dítě partnera + darované vajíčko, u dárkyní se taky spousta věcí prověřuje, nemůže to být každá. Navíc můžeš ovlivnit své těhotenství.
Navíc se nezadlužili zase tak moc, stejně jako Lenik82 si myslím, že toto je narozdíl od dovolených apod. smysluplné, protože ty peníze za pár let hravě splatí, ale vlastní (sebou donošené, partnerovo) miminko za pár let už mít nebude.
Vážně mě toto rozčiluje, jak když má někdo problémy otěhotnět, tak lidé radí adopci. Na první pohled se to může zdát fajn, ale když se do toho víc zanoříte tak zjistíte, že to opravdu není tak lehké a ne každý má na to vychovávat cizí dítě.

 
vantili
Kecalka 207 příspěvků 22.07.14 10:19

@jakubi samozřejmě touhu po vlastním (manželově) dítěti chápu. A fandím Ti, žes bojovala tak dlouho, až jsi vyhrála. Zažila jsi těhotenství, porod. Moderní medicína dokázala zázrak. Měla by sis ho vážit a ne si chtít za kažkou cenu koupit další. Prostě mi to v dnešním světě, kde jsou nacpané kojeňáky nechtěnými dětmi, připadá tak nějak sobecké. Toužíš po dalším dítěti, nebo po tom pocitu že TY dáš nový život?

 
verulicek  22.07.14 10:22

Je ti líto, když vidíš, že nějaká matka hodí dítě do popelnice: mě vrtá hlavou otázka…proč se místo šíleností, které jsi podsoupila a zjevně ještě podstoupit chceš, neujmeš nějakého toho chudáčka z popelnice? Zní to hrozně, ale dětské domovy u nás praskají ve švech a za toho čtvrt melounu byste dítě krásně zabezpečili. :nevim: nejsem nepřejícná, takže hodně štěstí. Jen mi to nedalo napsat i jiný úhel pohledu na věc :think:

 
jakubi
Povídálka 27 příspěvků 22.07.14 10:22

@vantili moc se pleteš moje rodina není zadlužená a jak jsem napsala, kdyby mi sami od sebe nenabídli pomoc, tak je také žádat nebudu a jak tu někdo napsal, lidé si půjčují na hovadiny. Zajímalo by mě, kolik ty máš dětí a jakým způsobem. Dneska je mnoho párů, co musí navštěvovat CARy, tak nevím, co je na tom špatného.

 
vantili
Kecalka 207 příspěvků 22.07.14 10:22

@Janulala Ano, ne každý má na to, vychovávat cizí dítě. Nicméně kdyby všichni uvažovali jako Ty, neexistovala by už pro děti z dětských domovů naděje žádná…

 
Janulala
Kecalka 195 příspěvků 46 inzerátů 22.07.14 10:23

@vantili
Jistě, určitá pokora je určitě na místě, ale nemyslím si, že chtít druhé své dítě je tak velká rozežranost.

 
Janulala
Kecalka 195 příspěvků 46 inzerátů 22.07.14 10:25

@vantili Ano, v tom nejsme ve sporu, je super, když se někdo rozhodně adoptovat dítě z děcáku, ale taky je úplně v pořádku, když se někdo pro toto řešení nerozhodne a chce místo toho své dítě! A co dělá se svými penězi může být ostatním úplně jedno.

 
vantili
Kecalka 207 příspěvků 22.07.14 10:28

@jakubi Každá diskuze je o úhlu pohledu. A ten můj je jiný než Tvůj. To je celé, netřeba to brát zle. Přeji Ti ať se Ti Tvé sny vyplní…

 
koldy26  22.07.14 10:29

My se snažili o dítě 3dlouhé roky. To co se ve mně odehrávalo… nebylo nic příjemného. Zkusili jsme vše možné. I IVF, po kterém jsem musela zůstat měsíc v nemocnici a málem přišla o život. 61vajíček mě málem zabilo. Nechali jsme tam téměř 30.000Kč! Já Vás chápu. My taky uvažovali o adopci. Ale ne každý na to má. Nakonec jsem otěhotněla přirozně po cvičení L. Mojžíšové, druhé těhu přišlo rok po porodu. Nečekaně (ale velmi chtěně). Teď jen doufám, že vše bude OK. Umím si představit i třetí mimi. Ale to mi asi neprojde :) I když třeba za čas… kdo ví. Život s dětma je uplně o něčem jiným. Přeji Vám, ať vám další pokus vyjde a třeba se zadaří dvojčátka. Ta smůla se přeci musí prolomit. Budu se těšit na další deníček o druhém těhu a šťastným konci. Přeji hodně sil a pevné nervy.

 
vantili
Kecalka 207 příspěvků 22.07.14 10:32

@Janulala rozežranost :lol: já Ti nevím… vabank za 90 000,– Kč? To už bych snad radši vzala dcerku a manžela na tu dovolenou :cert:

 
Janulala
Kecalka 195 příspěvků 46 inzerátů 22.07.14 10:37

@vantili
Skutečně bys raději jela na dovolenou místo šance na druhé miminko? Ta šance není zase tak malá. Mně by tedy mimčo za 90 tisíc rozhodně stálo, ve skutečnosti mě bude stát mnohem víc a podobným rozhodováním jsem si už prošla, takže vím o čem je řeč.
Mně přijde, že tady spousta děvčat hodně rychle odsuzuje a radí, ale vůbec nemají představu, čím si ta ženská, co chce dítě a nejde to, musí projít, myslím psychicky. Ona jistě tu adopci zvažovala, netřeba jí to předhazovat.
Mně třeba prostě to riziko velmi problémového dítěte přijde u adopce příliš vysoké a s manželem jsme došli k závěru, že buď vlastní dítě, nebo nic.
Peníze budou a my nebudem.

 
verulicek  22.07.14 10:40

Nevím kdo to tu psal, ale to je teda přístup: sorry, nevím jakou má to dítě genetickou výbavu. To si tyhle děti jako nezaslouží rodinné prostředí? Aha. Já jsem zapoměla, že dnes si můžeme vybírat. No chudáci děti. :zed:

 
Janulala
Kecalka 195 příspěvků 46 inzerátů 22.07.14 10:43

@verulicek
To jsem psala já a dost si za tím stojím. Ono takhle zvenku se to lehce odsuzuje, ale je to dost pokrytecké. Jistě i u vlastního dítěte je možnost, že se prostě nevyvede a člověk ho proto nepřestane mít rád, ale to riziko u adoptovaného dítěte je řádově vyšší, a nejsou to malé problémy. Pokud vás zajímají zkušenosti konkrétních rodičů s adoptovanými dětmi, doporučuji projít si diskuse na adopce.com

 
Janulala
Kecalka 195 příspěvků 46 inzerátů 22.07.14 10:45

@verulicek A ještě jsem taky psala, že pokud někdo na to má a ví jaké je riziko a přesto do adopce jde, tak před ním smekám a držím palce, těm dětem to přeju. Ale adopce není řešení pro každého, to že těm dětem z děcáku přeju hezčí život neznamená, že nemůžu pro sebe chtít vlastní miminko.

 
vantili
Kecalka 207 příspěvků 22.07.14 10:52

@Janulala jojo, přát někomu něco dobrého je moc pěkné a hlavně tím člověk sám nic neriskuje ;)

 
Janulala
Kecalka 195 příspěvků 46 inzerátů 22.07.14 10:54

@vantili A radit někomu, aby si adoptoval cizí dítě jde taky velmi snadno, když jemu samotnému se zadařilo přirozeně a nemusel toto řešit.
Nic proti tobě, ale už vidím, jak si místo dalšího svého dítěte řekneš ne, raději si adoptuji nějaké cizí.

 
Jitka79
Závislačka 3204 příspěvků 22.07.14 10:55

Tak předně zakladatelce přeji jen to nejlepší, hlavně, ať je holčička zdravá a pokud se má druhé mimi zadařit, tak ať je vše v pořádku. Jak tady někdo psal, že mažel musí mít svatozář.. ono to o tom přece je-manželství/par­tnerství v dobrém i ve zlém.. o tom je život.
Co se týče adopce. Znám případ z velmi blízkého okolí, kdy známá adoptovala chlapečka/bohužel ani nemůže dítě donosit/, vím, že to byl běh na dlouhou trať - spousta sezení, různých pohovorů, ale co mě třeba překvapilo, i oni si mohli určit své „požadavky“ - např. nechtěli dítě od feťačky, narkomanky, z baby boxu apod. Dostali tříměsíčního „bílého“ chlapečka, kterého porodila velmi mladá matka. Ta známá je teď moc šťastná, chlapeček má už pomalu dva roky a pohlíží na ni stejně jako každé jiné dítě na svou mámu, je velmi šikovný, vůbec ne zaostalý. Takže adopce nemusí znamenat jen oběť pro cizí dítě..

Příspěvek upraven 22.07.14 v 10:56

 
verulicek  22.07.14 10:56

@Janulala počkat ale já z deníčku pochopila, že to její by vlastně taky bylo „cizí“ tak pak nevím, o čem se tu vy dvě hádáte.. :jazyk:

Příspěvek upraven 22.07.14 v 10:56

 
Janulala
Kecalka 195 příspěvků 46 inzerátů 22.07.14 11:01

@Jitka79 Tak to má kamarádka štěstí. Ale ne vždy je to tak.
@verulicek cizí - jistě, jen se mi to nechce vždy vypisovat, myslím tím sebou donošené dítě manžela vs. úplně cizí adoptované. To je totiž pořád dost velký rozdíl.

 
Janulala
Kecalka 195 příspěvků 46 inzerátů 22.07.14 11:08

Možná se příliš rozohňuju, ale vzhledem k tomu, že tohle rozhodování mám za sebou a taky se mě dotýká, mám nastudované vše možné o adopci, tak si dovoluju tvrdit, že na rozdíl od ostatních (to samozřejmě nevím, pokud je to jinak, tak se omlouvám), kteří tu velmi snadno odsuzují, vím o čem mluvím.

 
niezabudka
Kecalka 133 příspěvků 22.07.14 11:29

@Solaris ma udivuje, koľko ľudí sa na to díva ako Ty… Ale je to asi otázka toho, od akého štádia vývinu sa „membryjko“ považuje za ľudský život. Keď mu začne byť srdce, fungovať mozog, keď stratí chvostík či blanky medzi prstami, či oveľa skôr? Ktorému človeku prislúcha právo o tom rozhodovať? Preto je to pre mňa nový život už od začiatku, a z tohto pohľadu je potom všetko okolo tohto typu umelého oplodnenia viac než poburujúce. Koľko nových životov sa zmrazí, vyhodí či inak „použije“, pretože neboli dosť „životaschopné“? Koľko životov sa zničí, aby si žena splnila sen a jeden zdarne porodila. Koľko ich nechá zomrieť, aby jeden žil?

 
niezabudka
Kecalka 133 příspěvků 22.07.14 11:32

@Janulala svoj postoj som vyjadrila v odpovedi solaris.

 
Janulala
Kecalka 195 příspěvků 46 inzerátů 22.07.14 11:33

@niezabudka chápu tvůj postoj, ale alternativa k tomu je, že pokud by se toto nedělalo, tak se nenarodí ani ty děti, které díky IVF jsou na světě.

 
jakubi
Povídálka 27 příspěvků 22.07.14 11:40

@Janulala Souhlasím se vším co jsi napsala, mluvíš mi z duše. Já jsem si samozřejmě také o adopci nastudovala kde co a dlouho jsem se tím zabývala a není to lehké rozhodování jak si někdo myslí, že se najednou rozhodne, dojde si zažádat, chvíli počká a pak dostane dítě, tak takhle jednoduše to opravdu nechodí, člověk musí zvážit mnoho otázek jako píšou na adopci.com tak si na ně zkuste nejprve sami odpovědět a pak suďte druhé, každý prostě nemůže nebo nedokáže adoptovat dítě i kdyby sebe víc chtěl, to by nebylo tolik opuštěných dětí, není to jen o tom chtít, ale musí se vycházet z mnoha předpokladů, životních podmínek a hlavně musí chtít oba dva. Kdo to dokáže má také můj velký obdiv, ale to že to každý nedokáže není nic špatného. Kdo se na to cítí, ať do toho jde, kdo se na to necítí, tak do toho jít nemusí. Je to svobodná volba každého a co člověk to názor, což se potvrdilo i v této diskuzi.
Přeji všem ať se jim vydaří to co si přejí.

 
Petra2829
Kelišová 7390 příspěvků 22.07.14 12:11

@vantili Kdo nezažil, nepochopí…

 
Petra2829
Kelišová 7390 příspěvků 22.07.14 12:13

@niezabudka ještě tam mám 3 :jazyk: :jazyk: :jazyk: :jazyk:

 
Petra2829
Kelišová 7390 příspěvků 22.07.14 12:15

@jakubi sama mám kloučka na dluh :mrgreen: sice ne darovátko, ale částka se také vyšplhala docela vysoko. naštěstí je to vše splacené a já se raduji z dvouleťáka. Vajíčka mám své a kvalitní naštěstí. Na řeči matek, který se otřou a jsou těhotné nehleď…
Jak prostě jsem zde napsala.Kdo nezažil, nepochopí… ;) :kytka:

 
Anonymní  22.07.14 13:01

@Janulala @jakubi téma adopce je velmi citlivé. Je smutné, čím jste si prošly nebo procházíte, ale litovat vás rozhodně nebudu. Neházejte všechny adoptované do jednoho pytle, ano? Já sama jsem adoptovaná a své adoptivní rodiče miluju a jsem jim vděčná za to, že mě vychovali. Není to o genech, ale o velkém srdci, o výchově.. nevydařit se vám může i vlastní dítě! Tímto rozhodně zakladatelku neodsuzuju a neříkám, že má dítě adoptovat, ale spíš mě vytočily negativní komentáře právě na adopci

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 3 Další »
Poslat
nový deníček