Nerozhodný zatím nesourozenecký deníček č.6

marmih  Vydáno: 09.06.05

Ideální věkový rozdíl sourozenců existuje či ne?
Ahojky maminky, těhulky, snažilky a ostatní bytůstky!

Na mysl mi přišlo tohle často otřepávané téma. Některé z nás jsou přesvědčeny, že ideální věkový rozdíl mezi sourozenci neexistuje, neboť předem nelze odhadnout, jak se sourozenci budou vnímat a jak spolu vycházet.

Něco je dáno výchovou, něco geneticky - povahou dítek… Tenhle názor zastávám také.
Ale my přesto koumáme, dumáme, až se nám z hlavinek kouří a snažíme se příjít na to, jaký věkový rozdíl mezi sourozenci by mohl přinést harmonii a souznění mezi naše potomky… Nedáme si říct, že nadarmo přemýšlet. Červíček hlodá a hlodá…
A pro ty, kterým červíček nedá spát vkládám článek…
Pokud zde nakouknou i maminky s více dětmi, pak budu ráda za jejich reálný pohled na věc, nejen co se týče příchodu sourozence na svět, ale i běžného života. Jestli je vám věkový rozdíl překážkou třeba při volbě programu na dovolené aj.

Proč starší dítě žárlí na mladšího sourozence?
Jak pomoci dětem, které dostanou nového sourozence, navázat pěkný vztah k malému bráškovi nebo sestřičce?

Každé dítě nutně potřebuje vědět, že je rodiči bezvýhradně přijímáno, že je doma mají rádi takové, jaké je. Jeho pocit bezpečí závisí také na uspokojení základních lidských potřeb. Dítě, které má hlad nebo mu je zima, se obtížně vypořádává s náročnou situací. Nové miminko dokáže staršímu sourozenci hodně „nabourat" jeho pocit bezpečí a pohody v rodině. Maminka možná nemá vždycky čas, aby staršímu dítěti vyhověla, a také už někdy od něj očekává samostatné chování.
A jak se asi cítí ten starší? Pocit, že ho se:,–(ili z trůnu, že jeho místo v rodině najednou zaujalo miminko, které jen leží nebo brečí, určitě není nijak příjemný. Mimoto maminka je nějaká jiná, unavená. Není divu, že se starší sourozenec může uchýlit k takovým projevům, které nás zaskočí (vzteká se, chová se jako miminko - pomočuje se, vyžaduje pochování apod.).

Proč děti žárlí?
Nemůžeme tvrdit, že starší dítě bude zákonitě žárlit na toho mladšího. Jaké okolnosti mohou „přispět" k tomu, že se starší dítě bude obtížně vypořádávat s příchodem miminka? Jedním faktorem je věkový rozdíl mezi oběma dětmi. Pokud se narodily do roku a čtvrt po sobě, často se žárlivost neobjeví. Péče o děti, které přišly tak rychle po sobě, ale často rodiče velmi vyčerpává - mnohdy se takto „sejde" miminko s batoletem, které ještě samo nechodí, takže pak rodiče komplikovaně řeší třeba vycházky, koupání…Výhodou této věkové kombinace je to, že k sobě děti velmi rychle najdou cestu, a tak po překonání náročného začátku s kojencem a batoletem najednou máme dvě děti, které mají podobné zájmy a dovedou si spolu hrát.

Tak tomu bylo třeba u dvou děvčátek - Marjánky a Kačenky. Kačka se narodila jeden den před prvními narozeninami starší sestry. Rodiče s nimi měli plné ruce práce, ale podařilo se jim sladit režim miminka s potřebami batolete, a ze sester vyrostla nerozlučná dvojice.

S žárlivostí se častěji setkávají rodiče, které mají děti přibližně dva až tři roky po sobě. Starší sourozenec už má své pevné místo v rodině a může se tím malým cítit odsunutý do pozadí. Někdy mohou žárlivosti „nahrát" i sami rodiče, třeba když chtějí po starším dítěti, aby opustilo svoji postýlku a přenechalo ji miminku.

Žárlivost ale může vzniknout, ať jsou děti jakkoliv staré a ať se nám zdá, že je rozdíl mezi nimi naprosto ideální, a často tomu napomohou právě dospělí. Častým nešvarem, se kterým se můžeme setkat, je porovnávání staršího a mladšího dítěte, zdůrazňování roztomilosti a případně i pěkného vzhledu jednoho z dětí.

Malá Maruška dostala malého brášku, když jí byly čtyři roky. Moc se na něj těšila, rodiče doufali, že z ní bude malá chůvička. A co vedlo k tomu, že na svého malého brášku nakonec strašně žárlila? Jednak byli rodiče velmi úzkostní, protože před narozením malého Vítka maminka jednou spontánně potratila, jednak neustále vyzdvihovali, jak je chlapeček roztomilý a pěkný. A tak ta šikovná starší sestřička, která malého krmila a přebalovala, mu začala nenápadně ubližovat - kousat ho do prstů.

Žárlivost může mít různé podoby. Někdy vypadá jako „obyčejné" zlobení. Šestiletý Tomášek a čtyřletý Pavlík se dočkali očekávaného třetího brášky. Tomík, který se na miminko velmi těšil a stále se s ním chlubil, začal být velmi neklidný, u ničeho nevydržel a neposlouchal. Změna v chování byla reakcí na to, že se doma něco změnilo.

Jak můžeme předejít dětské žárlivosti? Žárlivost je sice přirozená vlastnost, ale může na nás působit jako projev patologie. Patologií jsou nezralé projevy, agrese, nezpracované pocity vlastní zbytečnosti. Projevům rivality můžeme čelit zejména tím, že každému dítěti poskytneme v rodině jeho místo. Dítě musí pocítit, že se „vejde" do lásky rodičů. Láska není koláček, který se rozdělí na několik malých částí. To nešťastné dítě to tak ale cítí. Další nutností je nevydávat sourozence za toho, kdo není. Miminko nebude hned kamarád ani nemůže hrát fotbal. Možná, že je to teď nuda. Ale my dva patříme k sobě. Pořád, i když tu je miminko.

Zdroj Děti a MY

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Vega
Kecalka 177 příspěvků 09.06.05 14:25

Ahoj, jsem tu první.:)
Já mám děti 14 měsíců po sobě a je to super, Natálka si rychle zvykla na mladšího brášku a dneska jsou všude spolu. :) Naopak je fajn, že se nenudí, když je venku ošklivo, tak si spolu hrají a je s nimi větší legrace.:-)

 
Kubula
Kecalka 195 příspěvků 09.06.05 15:01

Ahojky,
já zatím dítko žádné nemám, ale jsme s bráchou od sebe o dva roky a musím říct, že je to ideální stav. Vždycky jsme si měli co říct a o zábavu nebyla nouze - akorát rodiče se občas chytali za hlavu, ale to je asi všude ;o)

 
Anonymní  09.06.05 15:26

Ahojky,

já čekám svoje první dítě, ale jsem s bráchou o 10 let od sebe on je starší. Mezi námi vzniklo pouto které se nepodařilo ani jehožárlivé manželce mezi námi přetrhnou on je prostě můj starší bráška.
S manželem jsem uvažovali o tom mít dvě do dvou let nebo až po sedmi.
On má taky o 7 let mladší sestru a taky ten vztah je velmi podobný jak u nás.

Jana a Ferda 21tt

 
sari1
Povídálka 45 příspěvků 09.06.05 18:16

kdyby se to melo posuzovat podle vekoveho rozestupu mezi sourozenci, tak holky 4,5 roku je uplne ten nejhorsi!!!!! :))))))) (ja+moje starsi segra) a nemyslim, ze by snad rodice neco zanebali… nevim… spis uz je to hodne i v povaze tech deti… urcite…

 
Lila002
Ukecaná baba ;) 1719 příspěvků 09.06.05 21:00

K sourozenecké žárlivosti přispívá i to, když dědečkové a babičky doposud těšící se jen z prvorozeného, přijdou na návštěvu, první dítko minou, přejdou, a hned se hrnou za miminkem, aniž by si staršího všimli…ten chudák nechápe a právem se cítí odstrčený.....takže bych upozornila milé prarodiče, nejdříve se pomuchlejte se strším, nezapomeňte přinést i jemu dáreček, a i když jste velmi zvědaví na toho novorozenečka v peřince, dejte tomu stršímu vědět, že jste tady pro něj…zvláště tehdy, když rodičové jsou dost zaneprázdněni staráním se o miminko.....píšu z vlastní zkušenosti, starší Tomík se těšil na babičku, ta mu řekla ahoj, a hned se vrhla na malého brášku…Tomík se rozplakal…
Babičku jsem poté, když jsme byly samé, upozornila, aby vždy nejprve potěšila toho prvorozeného…naš­těstí pochopila
Mějte se pěkně
Lila a dva rošťáci

 
Pajda
Kecalka 153 příspěvků 10.06.05 06:18

Ahojky,
tak u nás je to přesně obráceně. Babička se fixuje jen na prvorozeného a ten druhý už je tak nějak zbytečný. Manžel byl jedináček, tak mě přišlo, že jí náš první klouček „nahradil“ manžela a druhého už nepotřebuje. Ona se sice brání, že to není pravda, ale je to tak. Na chalupu si s sebou chtějí vzít jen jednoho apod. Ten mladší si to ani tak neuvědomuje (nemůžu říct, že by ho vůbec neměli rádi, nebo na něj byli zlí), ale nemá ani on k nim takový vztah. Všichni mi vyčítají, že je hrozný „maminčák“, ale když je pořád se mnou a nikdo si ho nikam nevezme, tak je to podle mě celkem logické…
Jinak kluci jsou od sebe 3 roky a jejich vzájemný vztah?… Uvidíme. Jsou oba povahově strašně rozlišní, takže se neustále rvou, ale to je možná věkem (8 a 5). V zimě jim přibude další sourozenec, tak uvidíme…

Ahoj Pajda

 
Irucha
Závislačka 3025 příspěvků 10.06.05 09:29

Ahoj,
my jsme se ségrou od sebe rok a můžu potvrdit, že je to ideální. Jsem starší a na ségru jsem prý nikdy nežárlila, sotva jsem si začla uvědomovat, že jsem, byla tu i ségra a brala jsem ji jako samozřejmost. Do dneška jsme si moc blízké, i když jsme každá úplně jiná.

 
Anonymní  10.06.05 09:47

Ahoj!

Zacnu nami. Mam bratra o sedm let mladsiho, a vztah s nim da se rict, ze zadny. Muj muz ma o sest let mladsi sestru a je to to same.

My spolu mame dve deti, 25 mes. od sebe a je to super!
Zarleni zadne, stale se muchlaji (2 roky dcera a 3 mesice syn).

Starsi dcera ma vzdy prednost, maly si o pozornost sam „rekne“.

Mnoho stesti!
Dana

 
Anonymní  10.06.05 12:32

Ahojky,
taky se pridam, mam sestru o 10 let mladsi, stale se k ni snazim najit cestu, ale tim, že už 9 let bydlim v jinem meste je to horsi, ji tenkrat bylo 11 a ted je z ni velka holka a nevim, jestli se nekdy „najdem“ ona me bere jako samozrejmost, kdyz neco potrebuje, tak se ozve, jinak ne. Od rijna by mela byt taky v Brne, jde na vysokou, tak doufam, ze se uvidime casteji.
Jako mala jsem se o ni musela hodne starat, nasi nemeli moc cas, tak jsem ji mela porad nastarost.
Manžel má o pět let staršího bratra a myslím, že už jsou od sebe taky dost vzdálení.
Nechci aby moje dcera musela toto zazit a proto ted, kdyz jsou ji dva roky cekame druhe mimi a budou od sebe 27 mesicu (kdyz vsechno pujde, jak ma), tak snad budou mit vyrovnanejsi vztah :-) Kája už se na mimčo moc těší, ale asi netuší, co ji čeká, ale myslím, že jako taková příprava nám pomáhá i to, že naši sousedi mají stejně starou holčičku, jako je Kája a k tomu mají druhou holčičku, které je půl roku a Karolínka ji zná hned od narození.

Jitka, Kája a pupík

 
marmih
Kecalka 108 příspěvků 10.06.05 18:45

Ahoj holky,
jak tak koukám, většina zde vašich uvedených zkušeností naznačuje, že příliš velký věkový rozdíl naruší sourozenecký vztah a to až tak, že nevznikne sourozenecká psychická vazba? Nerozumí si? No, v dětském věku je jasné, že mají úplně jiné zájmy a jiný rozhled, ale to k sobě nenajdou cestu ani v dospělosti? To mne překvapilo.

Mnoho mamin říká, že děti 1-1,5let po sobě jsou od začátku skvělý tým, že jsou odmalá zvyklí být dva, tři… Jsou zvyklí se spolu dělit, komunikovat, že je to ideální… Asi jo. Ale maminky, vy, které jste si to tak naplánovaly a realizovaly, já vás moc obdivuji, jak to vše zvládáte?

Vega,
já si chtěla mateřskou s každým dítkem zvlášť užít. Teď bude mít malá tři roky a pomaloučku řeším, kdy další… Neměla jsem odvahu mít děťátka takhle brzy po sobě, ale podle toho, jak to popisuješ, je to dost dobrá volba… Vozila jsi mrňousky v sourozeneckém kočáru? Jak probíhaly kontroly v druhém těhu, to jsi brala starší dítko sebou? Človíčku, to já obdivuji, takhle vše zvládat… A děti k sobě opravdu pak mají blízko…

Kubula,
já mám se ségrou taky rozdíl 2 let, ale bylo to hrozné. Našly jsme se až v dospělosti.

Jana a Ferda,
jak je možný, že jste i s takovým věkovým rozdílem našli k sobě s bráchou cestu? Poraď ostatním, jak na to. Zdejší příspěvky hovoří, že to většinou nejde! Jen vydržte, je to prima.

Sari,
před pár lety bych totéž tvrdila o dvouletém věkovém rozdílu mezi mnou a ségrou. Ale v dospělosti jsme k sobě cestu našly… I Tobě přeji, aby se vám to jednou podařilo dát dohromady, stojí to za to!!!

Lila,
svatá pravda!!! Jak je možný, že to těm dospělákům - babičkám, tetičkám, dědečkům aj. nedojde? A stává se to často…

Pajdo,
přístup babičky je velmi smutný. Snad se to časem upraví a doufejme, že dřív, než to tomu mladšímu začne vrtat hlavou. Držím palec. Je mi ho moc líto.

Irucha,
také potvrzuješ, malinkatý věkový rozdíl = skvělá věc. Jak to maminka zvládla, že? Když se to tak osvědčilo, budeš to plánovat podobně?

Dana,
to je fajn, že se děti k sobě mají. Já je nemám tak blízko po sobě, protože bych měla pocit výčitek, že se věnuji starší a mladší příjde na řadu, až se ozve. Ani kdyby to bylo opačně, tak mě to neuspokojí. Já se chci oběma věnovat maximálně. První dceři naplno po celou tu dobu, co mám pocit, že je to ještě nutný (tahle doba jejího osamostatnění právě přichází - už se dokáže obsloužit, obléct, vyčůrat a pohrát si sama - má necelé tři roky) a druhému se chci rovněž takto plně věnovat, což by při dvou nesamostatných dětech jaksi nešlo… Navíc máme se ségrou rozdíl dvou let a jako dětem nám to spolu neklapalo. Ale moc ráda slyším, že to jde…

Jitko,
třeba se ještě se ségrou najdete. Já jsem toho zdárný příklad. Se ségrou starší o dva roky jsme spolu v dětství moc nevycházely, ale v dospělosti jsme se našly a jsem moc ráda, že jí mám. Ale ten vztah, že by se ona nebo já ozvala, jen když něco potřebujem, to nás nepotkalo, to potkalo mámu a nezměnilo se to. Ségra od mámy je též mladší o devět let a ozve se jen, když něco potřebuje…
Taky mě zaráží přístup Tvých rodičů. Pořídili si další dítko a neměli na něj čas? Měla jsi ho často na starost?
Nedávno jsem potkala maminu se dvěmi dítky na písku. Ten starší musel pořád sedět u malého batolete, zatímco mamina popíjela pivo a vykuřovala a pokřikovala na toho staršího (5let), že nepůjde hrát fotbal, že bude hlídat malého… Malý mohl všechno, starší byl jen okřikován a nesměl se na krok vzdálit od mladšího. Seděli tam takhle celé odpoledne… Smutný.

 
kelinka
Kecalka 472 příspěvků 10.06.05 23:23

Ahojky holky,
já si myslim že hodně záleží na povaze dětí.Mam sestru o 2 roky starší a o 12 let mladší.Se starší sestrou máme bezva vztah,máme si co říct,rádi se navštěvujeme.S mlad­ší ségrou je to taky v pohodě,akorát má jiný zájmy,studuje,ale že bysme si nerozuměli,to ne.Rádi se vidíme,akorát člověk musí brát že je v „pubertě“.
Marmih,promiň že jsem se dlouho neozvala,nějak nebyl čas.Zítra jdeme na tu svatbu,tak přípravy vrcholily.Vdává se manželovo sestra,tak jsem jí nemohla nechat na holičkách.
Mějte se tu všichni krásně
Ahoj Kelinka

 
kudlacek
Stálice 65 příspěvků 11.06.05 07:56

ahoj, ja mam deti o 16 mesicu od sebe a je to naprosto fantasticke. Synovi jsou dva roky, dcerce 8 mesicu a ti dva se hrozne miluji (zatim). Starsi braska neda na sestricku dopustit, porad se s ni mazli, nosi hracky, opatruje..Vrele doporucuji!

 
Anonymní  11.06.05 09:20

Ahoj,

nechci ti brat iluze.
Mala je take uz sobestacna, co se tyce oblekani atd., ale pozornost vyzaduje stale. Tu donese kostky, tu puzzle, potom chce stavet domecek, nebo malovat, ale vse samozrejme s mamou.

Myslim si, ze se ten shon od jednoho ditka k druhemu urovna, kdyz si budou umet hrat spolu, nebo je do jedne hry zapojit oba.

NIKDY NEBUDU CHTIT, ABY MALA MUSELA DOHLIZET NA MRNOUSE. To druhe ditko jsme si preci poridili my a ne ona. Je to moje zodpovednost, ne jeji. Kazdy ma pravo na svoje detstvi, a ne aby za sebou vecne tahali sourozence, jako bremeno.

A kdyz se nedejboze neco zleho semele, nedokazou s tim zit, i kdyz se jim rika, ze byli jen deti.

Jeste k tomu rozdilu, v dospelosti zalezi na povahach, jak se kdo snasi. Jsi o dva roky se sestrou od sebe? Da se rict, ze mate „stejny svet“, ale treba tech sedm let, to je clovek stale nekde jinde. Jeden je na zakladce, druhy na discotece. Kdyz je ten prvni na discu, druhy zalozil rodinu. Kdyz ma i ten prvni rodinu, tomu druhemu deti uz odrustaji a jsou z nich mali pubertaci atd.
Proste stale nekde jinde.

Tak pa!
Dana

 
marmih
Kecalka 108 příspěvků 12.06.05 21:33

Ahoj holky, zítra odjíždím na dovču na týden do Tater, takže to jen pro info, že se mezi vámi týden neobjevím…

Danko,
je mi naprosto jasný, že se starším dítkem budu trávit čas, budu si s ním hrát, sdílet jeho zájmy a že má péče o něj s jeho osamostatněním nekončí. Jen si myslím, že už to nebude takový záhul, ale že to bude velká pomoc, když se holka sama obleče, zatím co já obléknu mimčo nebo že se nají sama, zatímco já budu krmit malé atd.

Kelinko,
jak dopadla svatba? Nechceš poslat fotečku? Tak to v brzku budete mít další mimčo v rodině, ne? A jak si užil svatebního veselí malý?

Kudlačku,
napiš něco o tom, jak vypadá váš běžný den? Dá se se dvěmi mrňousky vyrazit i na nějaký výlet? Uvítám zkušenosti, i když takový rozdíl už mezi dětmi nestihnu…

 
kelinka
Kecalka 472 příspěvků 17.06.05 12:44

Ahojky,
svatba byla úplně v pohodě i pro malýho.Rád tancuje,tak si chvilku i zatrsal.Všem se moc líbil,bylo to jediný dítě na svatbě.Fotku bych poslala,ale nevim kam a jak.Ještě jsem to nedělala.
Doufam že jsi si užila krásnou dovolenou.Nechceš taky poslatat nějaký fotky?
Kelinka

 
Anonymní  26.06.05 13:44

Ahoj Kelinko, nevím, zda sem ještě nakoukneš, ale pošlu Ti soukromou zprávu, tak se pak ozvi, zda ti došla.

 
marmih
Kecalka 108 příspěvků 26.06.05 13:56

Kelinko, nedaří se mi přihlásit, ale předchozí řádky byly ode mne.
 Marmih

 
kelinka
Kecalka 472 příspěvků 10.08.05 11:59

ahoj :o)

 
kelinka
Kecalka 472 příspěvků 10.08.05 12:02

jen něco zkoušim

 
Anonymní  09.09.05 15:03

No ja dítě sice nemam, ale co jsem slysela od sveho okoli tak hodne zla mezi detma opravdu delaji prarodice.
Napr. muj pritel je o 4 roky mladsi nez jeho bratr a jejich babicka davala vzdycky prednost tomu mladsimu a to jenom proto, ze se vice podoball do jeji rodiny, kdezto ten starsi do rodiny jeho otce, ktereho babicka nesnasela (sice jsem ji nezazila, ale podle vypraveni meho pritele a jeho bratra - to byla pekna furie - doufam, ze nemate doma neco podobneho).
No a pokud jde o vekovy rozdil tak muj bratr je mladsi o 2,5 roku a kdyz byl maly tak jsem se od neho pry nehnula tak do 8 let jsme byli porad spolu a cim jsme byli starsi tak to bylo horsi - nejhorsi byla puberta a po ni se to zase zlepsilo. Takze podle me spise zalezi na povahach obou deti.

Vložit nový komentář