Nervy a zase nervy

verunkaslivka  Vydáno: 06.02.15

Moc jsem se těšila na porod a hlavně na chvíli, kdy budu mít ten můj uzlíček u sebe na pokoji. Těch pár poporodních dní, které se bohužel staly nejhoršími, snad nikdy nevyženu z hlavy…

Blížil se termín porodu. Celé těhotenství probíhalo v pohodě. Nevolnosti mě sice dost trápily, ale nic, co by se nedalo vydržet. Všechny testy vycházely OK. Z předporodních kurzů jsem si odnesla neuvěřitelné těšení se na porod a následující dny s naší holčičkou.

V den prvního termínu jsem byla na kontrole v porodnici a po domluvě mi paní doktorka provedla hmat pro urychlení porodu. Další den mi odtekla hlenová zátka a cítila jsem, že se porod blíží. Zalarmovala jsem manžílka, že se něco děje a ať je ve střehu.

V noci kolem 1 hodiny mě vzbudily kontrakce po 5 minutách. Tak šup šup vzít tašku a mizíme do porodnice. Posléze jsme zjistili, že mám před sebou ještě dlouhou cestu - jsem otevřená na 1 cm.

Byli jsme přemístěni na porodní box. Dokonalé soukromí, vše super. Dostala jsem klystýr a oxytocin. Byly 3 hodiny v noci a s manželem celí vysmátí jsme si představovali, jak bude naše holčinka vypadat.

Kolem sedmi ráno už jsem měla nesnesitelné bolesti. Nepomáhalo mi sedět, chodit, huštat se na balonu, injekce proti bolesti…prostě nic. Po dalším oxytocinu jsem si připadala jak zhulená, nevnímala jsem nic kolem sebe, jen ty bolesti. Kdyby mě manžel nepodpíral, tak jsem se snad svíjela i po zemi. Plodová voda byla dávno pryč, ale otevřená jsem prý ještě stále nebyla. Myslela jsem, že umřu. Prosila jsem Boha, ať už ty bolesti skončí.

Blížila se 10. hodina. To už jsem doslova řvala bolestí a přesvědčovala porodní asistentku, že už mě to opravdu nutí tlačit a že prodýchávání prostě nepomáhá, ale pokaždé mi bylo řečeno, že ještě musím počkat. Nakonec se na to manžel nemohl dívat a udělal čurbes. Nato přišla paní doktorka a najednou jsem seděla na křesle a mohla tlačit. Naše Anulinka byla během 5 minut venku na tři zatlačení.

Byla úplně v pořádku, za to já ji ani neudržela v náručí, proto ji měl manžel. Pak jsem asi jen spala a spala, protože jsem se vzbudila a bylo 2 hodiny po porodu. Sestra mě vyslala do koupelny, ať se umyju a vyčurám a že půjdeme na šestinedělí. Bylo mi tak zle, že ani nevím, jak jsem se do koupelny dostala, nicméně jsem tam sebou sekla o zem. Pak jsem cítila, jak na mě lijou studenou vodu a už jsem seděla na vozíku a vezli mě na pokoj. Anulinku mi odvezli, že až se vyspím, tak mi ji přivezou na pokoj.

Dovezli mi ji ve 4 hodiny odpoledne. Kojení nám moc nešlo, tak mi ji hned zase odvezli. Pak mi ji dovezli až v 8 večer, a to jsem si vydupala, ať u mě zůstane. Bylo to to nejkrásnější, co jsem mohla zažít, nicméně ta chvíle štěstí moc dlouho netrvala.

Sestřička přišla a že se ji dcerka nezdá, že si ji odveze na sledování. Až do rána mi nikdo neřekl, co se děje. Ráno mi bylo doktorkou oznámeno, že má Anulka infekci krve a je na JIP. To bylo vše. Brečela jsem, brečela a brečela, volala manželovi - ten mi přes pláč ani nerozuměl, co se děje. Nikdo mi nic neřekl, nikdo mě neinformoval, co se přesně děje, jaké jsou vyhlídky, kdy za ní můžu jít.

Všechny informace přinesl až druhý den manžel, který dřív kvůli práci nemohl přijet. Dcerunka dostávala ATB a já za ní můžu, až mě pustí ze šestinedělí, že mě tam nechtějí, abych jim tam náhodou znova nezkolabovala. Bylo to hrozné.
Nedělala jsem nic jiného než jen brečela. Měli jsme být přece spolu, užívat si to a teď si někde v jinačí budově u cizích lidí, Anulko, a já za tebou nesmím, moje milovaná.

Po třech dnech mě konečně propustili a já se utíkala podívat na ten můj uzlíček. Byla nádherná a sestřička mi ji dala i ke kojení.

Ale co čert nechtěl. Asi z nervů jsem dostala průjem a z toho důvodu jsem opět nemohla na JIP za dcerunkou. Myslela jsem, že to je snad noční můra. Druhý den bylo vše v pořádku, ale i přesto mě nepustili na JIP, dokud nebudu mít výsledky, že jsem v pořádku.

Po návštěvě mé praktické lékařky jsem opět jen brečela, protože výsledky budou až za tři dny. Toto byl nejhorší týden mého života. O mé dcerunce jsem věděla jen z vyprávění rodiny a já musela sedět doma jak pecka a čekat na výsledky, že jsem OK.

Po týdnu jsem konečně nastoupila na JIP a byla sama s tou mojí největší lásenkou. Nechali si nás tam ještě 4 dny, než dobrala ATB. Pak jí odebrali krev a výsledky byly v pořádku. KONEČNĚ jsme byly propuštěny domu.

Ty hrozné dny čekání už nikdy nevymažu z mysli a doteď si dávám za vinu, že jsem ji tak dlouho nechala samotnou bez maminky. Jak ji asi muselo být? Je to moje sluníčko, udělám pro ni vše na světě, jenom ať už nikdy nebudu bez ní!

Miluju tě, moje nejkrásnější holčičko. :-*

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 2.8 bodů
 Váš příspěvek
 
LennaZS
Ukecaná baba ;) 2317 příspěvků 06.02.15 08:15

To mě moc mrzí. Nechápu, jak tě mohli nechat jít do sprchy samotnou. Se mnou šla sestra, i když jsem jí tvrdila, že jsem v pořádku, tak mě stejně držela v podpaží a celou dobu mi pomáhala. Je smutné, že se někteří lékaři takhle chovají, víc empatie by v mnohých případech neškodilo..

 
theu
Kecalka 103 příspěvků 06.02.15 08:34

Ahoj, cítím s Tebou, zažila jsem něco podobného, časem jsem myslela, asi lítáním kolem dcery, že je ot pryč, teď čekám druhé a vrací se mi strach a úzkosti, jak bude probíhat porod druhý, jestli bude dítě zdraé atd…takže tě chápu…jestli si budeš chtít vyměnit pár řádků, ráda :) drž se :kytka:

 
nataluska
Kelišová 6573 příspěvků 06.02.15 08:49

Dcerka měla taky po porodu infekci v krvi, ale já jsem za ní ohla na JIP choddit každé tři hodiny na kojemí. Byla tam 4 dny apak mě ji vrátily na pokoj, kde jí píchali antibiotika dvakrát denně do nožičky. Po 8 dnech jsme šly domů.

 
Adis89
Kecalka 479 příspěvků 3 inzeráty 06.02.15 08:56

Také nechápu jak tě mohli nechat jít po porodu bez dozoru do sprchy. Se mnou také šla sestřička a přidržovala mne a když to vypadlo, že sebou seknu okamžitě mě posadila. Jinak gratuluju k tvému malému pokladu :kytka:

 
verunkaslivka
Stálice 58 příspěvků 06.02.15 09:28

Děkuji holky, :-) při přijmu jsem měla úžasnou PA jenže v 6 ráno se měnily služby a naráz byl úplně jiný přístup. Co se dá dělat. hlavně že jsme zdravé :)

 
Mama11
Ukecaná baba ;) 1477 příspěvků 06.02.15 10:30

Je mi to líto. Ale nic si nevyčítej, nemohla jsi to nijak ovlivnit. Já byla bez dcerky 2 dny (krom kojení a občasného pochování), nikoliv ze zdravotních důvodů, ale byla jsem po císaři a prostě jsem ji nemohla ani zvednout. Taky jsem si vyčítala, že jsem ji nechala samotnou, navíc dcerka byla nemazlivé a plačtivé miminko…ale pak se to obrátilo, neboj, všechno si milionkrát vynahradíte… :kytka:

 
4family
Zasloužilá kecalka 869 příspěvků 06.02.15 12:47

Synek měl taky po porodu infekci v krvi. Nechali nás na pokoji spolu, kde jsme byli sami a chodili ho často kontrolovat. Dostával ATB do žíly, ale jinak vypadal na pohled v pořádku, ani neměl horečky, tak asi proto nás neoddělili. Lituji Tě, co jsi zažila.

 
Menorka
Ukecaná baba ;) 2106 příspěvků 06.02.15 13:10

Me stacilo ze jsem byla bez maleho 2 noci kvuli zloutence.. a bylo mi hrozne… takze si to skoro neumim ani predstavit jak bych se citila kdyby mi ho vzali na dyl :(

 
alena36
Ukecaná baba ;) 1112 příspěvků 1 inzerát 06.02.15 14:11

Nechci to zlehčovat, ale když se narodil můj brácha - rok 1964, tak ti miminko ani neukázali a neřekli, jestli má všechny nohy a ruce, bylo zabalené, jen hlava koukala. A říct to ani nesměli, mamka tam měla známou a přesto i kdyby byl třeba postižený, tak jí to říci nesměli až do odchodu domů…takže važme si současné doby, že nám miminka hned ukáží…

 
Suzuveverka
Závislačka 4714 příspěvků 06.02.15 14:22

Tak do téhle porodnice bych znovu nevlezla… Vedení porodu a poporodní péče je tam podle popisu otřesná. Držím palce, ať se z toho psychicky co nejdřív vzpamatuješ.

 
panikralickova
Kelišová 5527 příspěvků 06.02.15 15:10

@alena36 souhlas. Asi to nebyl „ideální porod“, ale…
Můj syn se narodil akutním CS, já jsem ho viděla až druhý den, v inkubátoru. Přivezli mne tam na křesle, chodit jsem nemohla. Pochovat jsem si ho mohla na půl hodiny asi 4 nebo 5 den. Výčitky, že jsem selhala - nemám. Myslím, že jsem toho musela zvládnout mnohem, mnohem víc, než maminky, které měly štěstí na hezký porod donošeného miminka. Výčitky nemám, ale je mi to líto, že jsme oba měli takovou smůlu.
Moje tchýně porodila holčičku s Downovým syndromem. Dozvěděla se to až několik DNI poté, co kolem male všichni vyděšeně pobíhali. Do té doby, než je pustili z porodnice, tak se NEMOHLA setkat se svým mužem a na vše tam byla sama. Tak TOHLE je fakt blbý porod a zážitek.

Samo bych autorce přála krásný porod a pohodové první chvíle s miminkem. Ale myslím, že si nemáme dávat za vinu to, za co nemůžeme. :hug: Určitě se o malou buses moc hezky starat. :kytka:
Ad omdlení v koupelně - opravdu z hlediska péče „všechno špatně“ a dnes už by se to stávat nemělo. :zed:
Jo a doufám, že teď už bude všechno v poho! Hodně štěstí a zdraví :kytka:

Příspěvek upraven 06.02.15 v 16:01

 
Heero
Povídálka 21 příspěvků 06.02.15 16:35

Mohu se zeptat, co to bylo za porodnici? Ptz jsem ještě neslyšela, aby nechávali jít ženu po porodu samotnou do sprchy! Jinak přeji samé zdraví

 
Stevia
Závislačka 3390 příspěvků 3 inzeráty 06.02.15 16:59

@alena36 No ono nemusíme jít tolik do minulosti, já mám syny r.88 /apolinář/ a r.90/motol a že mají vše co mít mají jsem taky viděla až doma, v nemocnici se v žádném případě rozbalit nesměli. nakojit a sestra už ti ho brala z ruky…
Dneska je to jak scifi…

 
zolycka
Kelišová 6694 příspěvků 06.02.15 19:19

Oxytocin při otevření na 1cm?! 8o čas to všechno zhojí :hug: :hug: :hug: zvládlas to jak nejlépe se dalo :kytka:

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 06.02.15 20:59

Druhý kluk se narodil taky mi ho vzali, že má zánět v těle i přes kapané atb. mně 2dávky. Přinesli mi ho měl napíchnutou kanilu v hlavě těstě u fontanely…klin­kala mu 15ti cemtimetrová hadička po hlavince…miminko 46cm váha 2430g.Ale bez hysterie, lékaři to z radosti nedělají, někdy je to potřeba a tak se musí i maminka na začátku zatnout. Přiznávám to nejkrásnější na začátku nám zkazili..tak jsem to viděla i já tenkrát..dnes s odstupem času kdy jsem se s Toníkem dostala do Motola vím, že vzali to prvotní..ukradli první nejkrásnější hodiny, pak měsíce, kdy se měl smát, žvatlat ALE DALI TO POTOM, TO TEĎ!!! A to jsem mít nemusela a tak DÍKY ZA UKRADENÝ PRVNÍ HODINY, DNY…MĚSÍCE oddělení od muže, staršího tehdy 3letého syna…protože dnes jsem tu, kluci oba spí a manžel přijde za chvilku :hug:

 
Selfi
Kelišová 5086 příspěvků 06.02.15 21:37

Je mi to líto, ale časem se s tím srovnáš… :srdce:
můj syn se narodil předčasně akutním císařem… ve 14,hod.odpo… až do dalšího dne do 21hod.jsem ani nevěděla, jestli po porodu nenastaly komplikace a on je v pořádku..když jsem se zeptala sestry, tak mi jen řekly, že vše mi řekne až lékař z dětského. a jelikož měli prostě nějaké akutní případy, tak přišel až další večer :(… do té doby na veškeré dotazy a to i ty ve smyslu, zda syn je vůbec v pořádku… /a a světě :,( / mi řekli, nezlobte se, nemůžeme podávat informace :(..bylo to strašné…

/syn už má dnes 5 let :)/ :srdce:

Drž se!!! Zůstane to v tobě, ale určitě to přejde, neboj!!!

 
pe-terka
Echt Kelišová 8136 příspěvků 06.02.15 22:15

Ahoj,
moc mě mrzí, co se Ti stalo, a chápu, že se z toho nemůžeš dostat. Jako prvorodička pochopitelně za nic nemůžeš, neměla jsi zkušenosti a plně důvěřovala lékařům. Ale nechápu, proč Ti porod vyvolávali??? Při otevření na 1cm, když bylo vše v pořádku, nebyl důvod ho urychlovat. Ony ty chemické koktejly jsou daleko bolestivější, než když si to příroda dávkuje postupně, po svém. Takže takové porody často končí různými komplikacemi, bud ze strany rodičky, nebo miminka, které je taky v tísni. Je pravděpodobné, že kdyby zdravotníci do porodu takto nezasahovali, porodila by jsi bez takových bolestí a komplikací. Ale to jsi nemohla dopředu vědět. :hug:
Neboj, je to za váma i čas vše zhojí. Naštěstí jste obě v pořádku. A Ty si z toho vezmi poučení pro příště. Nastuduj si něco o přirozených porodech, poptej se zkušenějších mamin a až budeš rodit příště, podobné zásahy už si líbit nenecháš. Já šla k porodům se stručným porodním plánem, aby bylo jasné, co ano a co ne. Co je psáno, to je dáno, je to součást porodní dokumentace. Lékaři to respektovali a já jsem rodila podle svých představ.
A gratuluji k holčičce. Teď už budete jen spolu :srdce:.

 
Vrtul
Závislačka 3343 příspěvků 06.02.15 22:25

Mě prvorozeného po porodu odnesli na noc k nim abych se vyspala, druhý den když začla chodit rodina ho sebrali a odnesli, že má snížený cukr ( dodnes nevím, zda to mohlo mít souvislost s mou dle mého špatně diagnistikovanou těhotenskou cukrovkou ) a info co s ním je, sem se dozveděla až další den ráno na vizitě. Za ním jsem nemohla, byl v jiné budově, dokud mě nepropustí z porodnice. Naštěstí to byli jen dva dny, no ale pak nám v den slibovaného odchodu oznámili žloutenku a šup zpět. Ale naštěstí už spolu! Pro mě to také bylo hrozné, všichni ho chtěli vidět a já tam prázdnou postýlku. Nehledě na to jak nám to negativně ovlivnilo začátky kojení. Nakonec kdyby nechytl tu žloutenku tak bych možná ani nekojila. Sestra se mi tam věnovala, a opravdu každé kojení u mě stála a povzbuzovala. Tak to byl přínos.

 
verunkaslivka
Stálice 58 příspěvků 07.02.15 08:05

Mohli mě třeba ještě poslat domů než se porod více rozjede ale aspon už vím do příštího porodu co a jak. A jak říká paní Alena36, budme rádi že dnes už nám dají miminka hned po porodu atd. Neumím si představit že by to semnou manžel nepodstoupil a byla bych na to sama :)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček