Děti z neúplné rodiny

nikola4  Vydáno: 12.06.11

Mám docela starosti, které jsem držela v sobě, ale teď jak na potvoru začínají vrcholit. Mám holku, 10 let, z minulého partnerství, přítel nás vyhodil prakticky na ulici, když bylo malé 9 měsíců, o vše jsem se po narození starala sama, on pil, hrál automaty, fyzicky mě napadal, doteď mi kvůli tomu vypadává čelist a nemůžu dýchat nosem (zlomený), takže jsem byla ráda, že jsem pryč, nemám velkou rodinu ale pomohla mi, přestože u nás byla vždy výchova pomoz si sám.

Už cca od šesti let bojuju s manipulací dcery se mnou a jím, malou si půjčuje každý druhý víkend, kvůli zbylé rodině, hlavně děda na ní visí, ale on je jen od rozmazlování na co si ukáže a co chce dělat, to má… žádná výchova, malá toho jen využívá, co půl roku přijde s tím, že chce bydlet u něj a čeká, že bude vše podle ní…

Kolikrát už jsem to obrečela, potrestala ji za výmysly, vysvětlovala, že naše výchova je normální a z jeho strany to je opičí láska. Malá se chová jako dospělá, mám brášku, 8 let, ten je na klukoviny, ale jinak bezproblémové dítko, moc ji miluje, visí na ní. Když je o víkendu pryč, tak s ním není řeč, přitom ona s ním jedná jako s hadrem na podlahu. On to kolikrát taky obrečí, když přijde s tím, že s námi nechce být. Přestože jsme se s bývalým rozešli ve špatném, u nás doma o něm nikdy nesmí malá mluvit špatně, jednou to je její otec a já se sebou nenechám manipulovt jako on.

Ale co teď dál? Čekáme vytoužené miminko, s manželem začala jsem osmý měsíc a je to tu nanovo, průšvihy ve škole, porady s učitelkami, ona občas něco vezme jiným dětem, řeknu to naplno, prostě ukradne, protože jí to nechtějí dát, tak si to vezme, opět následek chování jejího otce, od kterého má vše a když to mít nemůže, tak si to vezme a nevidí v tom nic špatného! Od nás má taky vše, ale jen za zásluhy, dobré chování, výsledky ve škole, narozeniny, Vánoce…

Pořád jí to je málo, ona jede na víkend pryč (k tatínkovi), malý dostane jedny bonbony za celý víkend, ona si přiveze dvě tašky dobrot a hraček a dělá mi scény, co jsem si to dovolila malému něco dát.

K mému bývalému, měl manželství které trvalo rok, až po svatbě své ženě -bezdětné, oznámil, že s ní nechce děti protože by ochudil malou! Navíc ji mlátil (stejná situace jako u mně) navíc začal s marihuanou! Žena mu utekla. Před dvěma lety jsme se odstěhovali z města na vesnici, rekonstruujeme dům a dětem to tu jen prospělo, předtím jsme bydleli v centru velkého města a děti pořád nemocné, teď to přisuzuji smogu. Což před malou taky kolikrát poslouchám, že jsem ji zakopala na vesnici, jak si to vůbec představuji a tak dále.

Děti jsou tu spokojené, jezdí na kole každý den, na bruslích, malá chodí na zumbu, mají tu malotřídky, takže rodinná škola.

Přes veškerou moji snahu se malá staví proti mě. Prosím poraďte, co byste dělaly na mém místě :-(

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.0 bodů
 Váš příspěvek
 
1Linda1
Kecalka 150 příspěvků 12.06.11 06:36

Zdravím.. To mi je líto, že se k Vám takhle chová vlastní dcera..Snad možná bych ji řekla, že jestli se má u svého otce lépe tak at jde k němu a ona by se určitě ještě ráda vrátila ( aspon si to myslím já ) neznám ji , jaká je.. A víte proč je na vás taková ? Myslíte si , že vás odsuzuje za to, že ste odešli od tatínka ??

 
fidla
Kecalka 465 příspěvků 12.06.11 07:45

A napadla te moznost navstivit pedagogicko-psychologickou poradnu? Za chvili bude dcerka v puberte a mas o poradny prusvihy postarano, kdyz s tebou takhle mava uz ted, zacni razantneji.

 
lasička1
Echt Kelišová 7604 příspěvků 12.06.11 08:13

Nikolo,dcera bude mít nějaké geny po otci.Ten je agresivní,necitlivý a ona bude částečně po něm.Tzn. možná jí dělá radost vám ubližovat.Nebo je tak sobecká,že chce mít všechno,hned a za každých okolností a nekouká,zda je to možné a zda tím někomu ubližuje.
Asi bych se pozeptala na nějakou psycholožku nebo psychologa,kdo má s někým dobré zkušenosti a nechala si poradit,jak na ní.Jak s ní jednat,co jí dovolit,co zakázat,jakým způsobem s ní jednat.

 
Mikysek
Zasloužilá kecalka 896 příspěvků 12.06.11 09:21

no, je to asi reakce, která by se dala v tomto věku a situaci očekávat…přichází puberta..žárlí asi i na sourozence a to, že budete mít další miminko…u otce má veškerou pozornost jen pro sebe…musíte s ní mluvit a mluvit, vše po dobrém…chce to čas a ona to pochopí…i ty krádeže bych nebrala jako to, že něco chce…třeba spíše tak,že se snaží vynutit si pozornost pro sebe..to se také stává..takže dát jí najevo, že jí máte rádi a být trpěliví :think: držím :palec: možná bych i naznačila, proč jste od otce odešli, ale asi až bude starší…

 
ave
Zasloužilá kecalka 837 příspěvků 12.06.11 10:34

Kamarádka prožívala se synem (tehdy něco kolem 12 let) to samé. Tatínek byl nej. Problémy ve škole, pozdní příchody domů, řeči, že chce bydlet u táty.
Jednoho dne, toho měla dost a tak se s ex domluvila na střídavé péči. Mesíc u otce, měsích u ni.
A kolikrát si myslíte, že u otce byl - ano ten první a zároveň poslední měsíc. A hned byl vyléčený a tatínek taky.
Sama jsem ve stejné situaci - otec malého odešel po x letech manželství kvůli milence. Udržujeme spolu zatím vztahy celkem dobré, ale už teď vím, že u tatínka není žádný režim, malý si může všechno dovolit a to jsou mu teprve 3 roky. A strašně se bojím toho, že jednou uslyším, že chce být u něj.

 
kači31
Ukecaná baba ;) 2039 příspěvků 12.06.11 11:05

Taky bych zauvažovala o střídavé péči a myslím, že by to všechny brzy vyléčilo. Ono je něco jiného starat se o víkendu, když není nutný žádný režim, je to spíš spestření a dělají se ty radostnější věci, než je vstávání, škola, povinnosti… Bylo by to pro tebe hodně těžké pustit na chvíli dítě, to věřím, a nedivím se, že se toho bojíš, ale myslím, že by to nemělo dlouhé trvání. Dcerka by poznala tatínka taky trošku jinak…

 
Pomka
Kelišová 6155 příspěvků 1 inzerát 12.06.11 11:16

Myslím si, že si dceru její táta kupuje… Sama bych navrhla střídavou péči a jak píšou holky, vyléčilo by je to. A nebo bude malá spokojená a budete se v péči nadále střídat :wink: Situace by se určitě uklidnila.

 
kadlina
Neúnavná pisatelka 16317 příspěvků 12.06.11 11:38

Dítěti nevysvětlíš, že výchova je pro ní prospěšná a chování otce=povolit všechno jí jen ubližuje. V tom jsou myslím všechny děti stejné - berou to, co dostanou a mají pocit, že by měly mít všechno, jen my je formujeme, jak to bude.

Psycholog by mělo být asi první řešení a doporučuju neodkládat. Mám podobně starou holku a k ní roční dítě. Příchodu dítěte jsem se bála, byla benjamínek rodiny a najednou dlouho očekávané mimino. Zkraje vypadala, že to zkousla skvěle, malou miluje, dokáže mi s ní pomoct, ale časem vyplavávají průšvihy - lže a tuhle jsem našla dopis na rozloučenou, že uteče. A to s ní mluvím, pořád dokola jí opakuju, že jí máme rádi, že je pro nás moc důležitá, jenže mimino je dost náročné a tak jsem neohlídala vše - třeba školu, i když ona byla schopná mi i do očí říct, že úkol nemají a vykašlat se na něj :nevim:
Nechci strašit, ale myslím, že u vás kvůli miminu bude hůř, chtělo by udělat opatření dopředu, pak už třeba nemusí být čas /já nestíhala lautr nic, malá pořád brečela/.

A asi bych se psychicky připravila na variantu, že dcera půjde k otci, protože taky by asi nebylo od věci to vyzkoušet, když se toho bude dožadovat, bude to pro ně pro oba docela velký šok ta všední realita, nebo dcera nebude stíhat zírat, když napořád jí tatínek vlastně chtít nebude.
Každopádně momentální stav věci pro ní podle mě není dobrý, u táty si dělá co chce a doma s vámi manipuluje, tím, že když nebudete dělat to, co chce, že půjde k tátovi.

 
sali78
Zasloužilá kecalka 869 příspěvků 12.06.11 11:40

Ahojky
když jsem četla tvůj deníček, tak jsem si jasně vybavila to co teď prožívám se svou dcerou. Tý je 13 a chovala se úplně stejně. Muselo být po jejím a pokud ne, tak se odstěhuje k tátovi, tak jsem povolila. Jak se chová je i tak trochu moje vina. Teď udělala dva opravdu velký průšvihy a já si řekla dost. Nikam nesmí, sebrala jsem jí počítač, musí doma pomáhat a řekla jsem jí, že pokud se jí to nelíbí, tak může jít k tátovi a je klid. K tátovi ve skutečnosti nechce, jen mě tím vydírala. Takže moje rada: tvrdě zasáhni a zkus toho psychologa. Já tam s holkou jdu příští týden. Držím palce aby se to u vás zlepšilo jako u nás :hug:

 
vulpes
Závislačka 4210 příspěvků 12.06.11 13:24

Teď budou za chvilku prázdniny…co kdyby byla celé 2 měsíce u otce - jakože na zkoušku??? Prověří to, jestli jim to všem vážně tak vyhovuje, nebo jen vydírá… :nevim: …přesně jak píšou ostatní (sali, ave…)

Jinak si myslím, že jestli má povahu po otci a tím je jí u něj dobře, tak prostě stejně jednou odejde k němu a nic nezmůžeš, ani s psycholgy :-( Jestli jen vydírá, tak byla nejlepší taková léčba šokem co nejdřív..

(ale všechno je jen můj názor od PC, sama nevím, co bych v té situaci dělala a jaké bych měla pocity a jak bych o dceru bojovala :nevim: )

 
kadlina
Neúnavná pisatelka 16317 příspěvků 12.06.11 16:50

Ty prázdniny mě taky napadly, jenže otec předpokládám chodí do zaměstnání, takže by na ní neměl vůbec čas přes den a taky se narodí miminko, tak aby to dcera nebrala jako odsun. Muselo by to vyplynout ze situace, kdy ona si bude důrazně vyžadovat přesun k otci, si myslím.

 
nikola4
Kecalka 162 příspěvků 12.06.11 20:48

Moc Všem děkuji za reakce :kytka: Tatínek malou samozřejmě nechce pořád se jí na něco vymlouvá,když ho ona přesvědčuje,že by jí u něj bylo lépe,jednou to je,že až se zlepší,podruhé,že nemá čas…Už mi spousta lidí i moje mamka radila sbalit jí věci a poslat jí k němu at' si to vyzkouší spolu,ale mě to rve srdce už jen při té představě :-( k psychologovi půjdem,už jsem i sehnala kontakt na dobrou psycholožku,ale nevím jestli v něčem zásadním pomůže když se on nezmění a jak spousta z Vás ví děti jsou úplatné a prodejné,navíc si říkám,my jsme vyrostli taky ve slušné lidi plus mínus,bez jakýchkoliv zádrhelů,prostě nás rodiče seřezali,dali nám zaracha a bylo vyřešeno a nikdo z nás netrpí žádnou újmou pokud nebyl tedy týraný… :nevim: čímž pochybuju,že by nám mola psycholožka v něčem zásadním pomoct,vyzkoušela jsem snad všechn metody jak situaci zlepšit.....

 
Lotynka
Stálice 93 příspěvků 12.06.11 21:40

Ahoj, tak ja nemuzu radit z vlastni zkusenosti, ale jen me napadlo, kolik casu travis s dcerkou sama, jen vy dve nekam vyrazit, do kina, na plavani atp. V 8.mesici to asi jde dost tezke, ale treba si jen jit spolu sednout do cukrarny. Strkani k otci, kdyz on ji nechce, pujde asi dost tezko. Moc jsem to nepochopila s tim tvym braskou - on bydli s vama? Nebo je to jeji braska? S temi bonbony jsem to taky nepochopila - tys dala braskovi bonbony pred ni a ji nic, protoze dostala od taty? Z toho mi trosku zazniva jakasi trucovitost i z tve strany, promin, jestli ctu prilis mezi radky. Urcite by melo platit pravidlo, ze pokud s necim od taty prijde, je to sice jeji, ale pokud se s tim pred braskou vytahuje nebo to pojida pred nim, musi se podelit, jinak bych ji to sebrala. Ale to rikam, jen co me napadlo pri cteni tveho prispevku, ve svem okoli mam podobny pripad (miminko je uz nekolik mesicu na svete) a vazne to neni jednoduche. Rozhodne bych se snazila vydirani, ze chce k otci, nejak ukoncit - ve stylu: „pokud chces k otci, vyjednej si to s nim a pak prid s nejakym navrhem“, ale dal uz se o tom nebavit, na dalsi vydirani tohoto stylu nereagovat. Tot moje (ciste teoreticke) postrehy :kytka:

 
nikola4
Kecalka 162 příspěvků 12.06.11 22:35

Loynka-bráška je samozřejmě její,můj mladší,bonbonky dostal když byla pryč a půl si schoval aby se rozdělil,jinak u nás vše platí dvakrát pro každého stejně,problémy dělá spíš malá když si něco přinese je to jen její…Čas trávíme výhradně společně,protože jsme všichni rodina,kdybych malou upřednostnila,tak by se mi to taky mohlo vymstít s druhým dítětem které by vyžadovalo stejným způsobem mojí pozornost a z toho bych se asi už zbláznila :nevim:

 
medvidek  13.06.11 07:13

Nikolo,
mám dcery,3 a musím si najít čas jednou za čas na každou zvlášť.Tedy na ty dvě starší…10letou a 4letou,třetí je mímo,které je se mnou pořád.
Ten čas věnovaný každému zvlášť se vyplatí.
Myslím,že to tvé dceři pomůže.S miminkem to bude asi ještě těžší,ale prosím pouvažuj o tom,že dáš každému z dětí na chvíli sebe bez sourozence.Manžel ti určitě rád pomůže,když budeš trávit čas s jedním s dětí.
Hodně sil Ti přeju,kupu trpělivosti a nepřeberné množství lásky to Ti,vám,přeju ze všeho nejvíc.

 
irinek  13.06.11 07:15

Ahoj, já bych asi poradila také psychologa a to v prvé řadě. Potom bych si určila nějaký čas i na ní a vysvětlovala. Proč bys nemohla trávit čas i jen sní, třeba zajít sní nanákup a vysvětlit. Jít se na ní podívat třeba na zumbu. Myslím si, že se cítí být te´dodstrčená, čekáš mimi a její bráška je mladší, takže určitě spíš se věnuješ jen tomu mladšímu. Možná se musí chovat dospělá, protože to od ní vyžaduješ. Zkus jí říct, že jí máš taky ráda jako ostatní děti. Zkus si sní sednout a vysvětlit jí, že vy nemáte tolik peněz jako její otec, že u vás jeto jiné. Možná žárlí už na budoucího prcka, že se bojí co bude, třeba si myslí, že jí nemáš tolik ráda, protože se o tvojí lásku musí dělit, zkusit vysvětlit, že máš v sobě lásku i pro ní a že zůstane vždy tvojí holčičkou. Já si myslím, že člověk by to neměl přehánět ve všem a trávit čas jen výhradně společně. Třeba by chtěla býts tebou sama a popovídat si jako ženská, třeba má trápení ona sama a jak ti to má třeba vše říct, před bráškoua taťkou? Určitě si zkus na ní najít taky čas a jít a vše probrat a vklidu si promluvit. Mám děti dvě a trávím čas i z každým dítětem zvlášť. Co sní být i jako její kamarádka a né jen matka. Zkusila bych sní prostě mluvit, jsi těhotná a určitě v tobě pracujou i hormony, ale snaž se, pokud se jí taky nebudeš věnovat jen jí, to je špatně. Nemůžeš jen všichni dohromady, ale občas se to chce i rozpůlit. Možná nemá komu říct své trápení.

 
Panuška
Neúnavná pisatelka 16899 příspěvků 14.06.11 23:40

Asi tě nepotěším, ale nedávno jsme řešili něco u psycholožky a došlo i k tomu jak vnímají děti rozvod a rozchod rodičů a jaký to na ně má vliv. Vesměs z toho vylezlo to že je jedno kdy se rodiče rozejdou že děti to dostihne vždy. První kritický věk jsou 3 roky, pak 6 let a pak puberta. A nastávají typické vývojové skoky - u tatínka žádný režim, u maminky být musí protože by to jinak sama ani nezvládala. Tudíž tatínek je strašně oblíbený a děti chtějí být u něj (mladší když jsou u tatínka pláčou po mamince a když jsou u maminky pláčou po tatínkovi) Pak se třeba stane to že dítě opravdu jde bydlet k tatínkovi a ten najednou zjistí že ty hranice taky musí nastavit. že to nejde ve stejném režimu jako o víkendu. A v tu chvíli bojují oba - jak tatínek tak to dítě. A dítě se zase začne přiklánět zpět k mamince. Takhle nám to bylo popsáno jako typická situace. Což přesně vidím i u vás. My jsem ale neřešili přímo toto takže nevím jaké je z toho východisko.

Ale klidně bych doporučila psychologa nebo pedagogicko-psychologickou poradnu protože s pubertou fakt bude hůř. :hug:

 
Plaminek_nadeje  16.06.11 11:34
Zakladatelko

Z hlediska člověka, který se problematikou dětí z rozvedených rodin hodně zabývá Ti musím napsat něco, co se Ti asi nebude moc líbit, ale zkus se nad tím zamyslet.

Holce zoufale chybí táta! To co popisuješ je ukázková reakce dítěte na rozvod rodičů za okolností, které tomu dítěti neumožňují dostatečný kontakt s OBĚMA rodiči. Dítě v každém věku totiž ke svému zdravému vývoji potřebuje OBA rodiče zastoupené stejnou měrou ve výchově. Jinak strádá - bohužel.

Východiskem typu „nejmenší zlo“ je střídavá péče. Nikoliv pro „vytrestání“ holky a tatínka, ale jednoduše proto, že návštěvou 1× za 14 dní nevychováš žádné dítě, ani si to dítě dostatečně neužije rodiče. Nemají šanci. :zed:

Je strašně jednoduché napsat,že táta jí rozmazluje, ale představ si v jeho situaci sebe. Uvědom si, že na to, aby měla výchova nějaký vliv, musí rodič s dítětem trávit alespoň 50 % jeho času - a teď si spočítej čistý čas, který s ním dcera reálně tráví - kolik to je měsíčně? Z víkendu si naplno užijou jenom sobotu - pátek a neděle je cestovací - čili jaké pravidla si myslíš, žebys Ty sama stihla za 2 dny v měsíci nastavit?…a nastavovala bys vůbec něco, nebo by jsi si ten omezený čas s dítětem prostě užila? :dance: :pankac:

Pokud si tohle neuvědomíš teď, dcera přijde do puberty a začne si tátu hledat v nevhodných partnerech - začne Ti brzo sexuálně žít a ve finálu se za to bude sebepoškozovat. Fakt nic moc perspektivního pro ní - bohužel natolik časté pravidlo u dětí z rozvedených rodin, že před tím nelze zavírat oči a tvářit se, že za to můžou geny, škola, parta…

Nemusíš se obávat - střídavou péči lze nařídit i přes nesouhlas jednoho z rodičů na zkušební dobu, takže i kdyby exmanžel vyloženě nechtěl - dá se to zkusit. Na Tvém místě bych dala šanci své dceři mít plnohodnotný vztah s otcem, protože ho obvzláště v pubertě bude velmi potřebovat, aby si utvořila správný obraz o sobě samé a měla pak zdravý vztah s partnerem. :kytka:

Tobě i exmanželovi doporučuji přečíst si něco o důležitosi roli obou rodičů v životě dětí - skvělá knížka i s návodem jak na to je: Revoluce v porozvodové péči od Warshaka. Mají ji třeba tady: http://www.paulinky.cz/…-peci-o-deti
Jsou tam krásně popsané rekce dětí - včetně Té vaší - jasně definovaná příčina i moznost jak z toho ven.

Psycholog je fajn, ale otce nenahradí - pokud nezměníte podmínky, tak jediný efekt jsou vyhozené peníze. Přeji hodně štěstí. :kytka:

 
Anonymní  21.12.11 15:05

Promiňte, nechci nikoho urazit..Ale! Ty čekáš další dítě?? :think: Když nezvládáš první dcerku?? Vím, že je tam vliv otce. Znám to, sestra je taky po otci sobecká, myslí si, že všechno dostane.. Ale kdyby měla má matka další děti a sestře se nevěnovala, tak je z ní dnes feťačka a bůh ví co ještě..Až budeš mít další dítě, těžko se budeš moc věnovat první dcerce. Trošku mi jí je líto..Ale toť můj názor a vlastní zkušenost.

 
Anonymní  21.12.11 15:13

Napadlo tě taky někdy, že dcerka trpí? :zed: Možná by jsi měla přestat myslet rošku na sebe.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček