Než mě potkalo štěstí

Mallisa  Vydáno: 28.12.12

Pořád tu pročítám spoustu krásných deníčků, až mě to dnes dohnalo k tomu, že jsem se i já rozhodla napsat svůj příběh. Už jako malá holka jsem snila o princi, kterého bych si jednou vzala. Měla s ním krásný dům, děti, spokojený život a jako perfektní matka a manželka se o všechny starala. Takže jsem začala hledat lásku, o které se píše v románech. Takovou, která by vydržela „navždy“.

Ve 14 letech jsem potkala svoji první opravdovou lásku, se kterou jsem to viděla na celý život :-D Dnes se nad tím usmívám, ale všechny společné chvíle, které jsme spolu strávili, byly hezké. Vydrželo nám to do 18. Někdy jsme se rozešli, měli problémy, podvedli se. Je mi líto, že náš vztah nevydržel ani na kamarádské úrovni.

V 19 letech jsem poznala svého dalšího přítele, dnes už ex (díky bohu). Dostali jsme se k sobě na oslavě mých narozenin. Když se na to dívám zpětně, vlastně jsme se dali dohromady, protože jsem nechtěla být sama. Vydrželi jsme spolu 2 roky, ač vůbec nechápu, jak to šlo. Začali jsme spolu bydlet, pořídili si psa. A když přišla řeč o miminku, tak mi došlo, že ten člověk je jen nezodpovědný lhář, chorobný žárlivec a pokud bych s ním zůstala, byla bych spíš vězněm.

Náš rozchod probíhal stylem, že mi sebral klíče od bytu a prý, pokud chci odejít, mám vylézt oknem. Nevzpomínám na to vůbec ráda, jelikož to není kapitola, kterou bych se chtěla chlubit. Ještě v téhle době, kdy jsme se rozcházeli, jsem se seznámila s kamarádem svého ex, se kterým jsme si začali psát. Dodal mi odvahu sbalit kufry (a vlastně i psa, který by chudák jinak skončil kdovíkde).

Po rozchodu jsme si dlouhou dobu psali, pak se setkali, zamilovali se. A ač to vypadalo, že spolu nebudeme, nakonec jsme se vyprdli na všechny kolem a jsme spolu. Neříkám, že náš vztah je idylka, nehádáme se, milujeme, a nemáme žádné potíže. V každém vztahu je nějaká krize. Ale zatím jsme spolu dokázali všechno vyřešit.

V březnu jsme zjistili, že nás bude o jednoho víc. A protože jsme mimčo neplánovali, nechala jsem rozhodnutí na příteli. Miminko chtěl, pak si nebyl jistý, ale ve 12. týdnu po ultrazvuku věděl, že 100% chce :-) Začali jsme řešit společné bydlení, nastěhovali se k jeho rodičům, připravili pokoj, výbavičku, vybrali kočárek. Náš vztah je víceméně bez hádek, hlavně teď, co máme malého.

Závěrem bych chtěla říct, že můj partner je skvělý. Děkuji mu za spoustu věcí, za trpělivost, kterou se mnou v posledních několika měsících má, jelikož ví, co ty hormony dokáží udělat. Je skvělým tátou, až si oproti němu připadnu jako špatná máma. Hlavně když v 1 v noci řekne, že si malého vezme, abych se mohla vyspat. Moc ho miluji a doufám, že právě on bude už napořád tím princem, o kterém jsem jako malá snila :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.9 bodů
 Váš příspěvek
 
zabuskaxxx  28.12.12 11:34

Krasny zivotni pribeh…at vam to vydrzi dlouho takhle hezky :*

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 28.12.12 11:54

Snad to už odteď bude jenom lepší a lepší :) :hug:

 
Uživatel je onlinebrumdinka
Neúnavná pisatelka 19554 příspěvků 28.12.12 17:32

Moc hezký, tak přeju aby to vyrželo a to samé si říkala třeba za 10, 20, 30 a více let :pankac: ;)

 
lloren
Zasloužilá kecalka 637 příspěvků 28.12.12 18:48

:srdce: moc krásný :hug:

 
Denpry
Závislačka 4280 příspěvků 29.12.12 09:16

Krásné..! :* :* :*

 
werra
Stálice 85 příspěvků 29.12.12 17:05

Krásný deníček :D

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele