Nikdy nezapomenu

nety  Vydáno: 02.09.12

Mám zdravého 4letého synka. Narodil se po naprosto pohodovém nekomplikovaném těhotenství a byl ho kus, 53 cm a 3850 g. Je zdravý jako rybička a proto nás ani nenapadlo, že by v dalším těhotenství mohly nastat nějaké komplikace. Tehdy jsem netušila, kolik probrečených dní a nocí mě čeká.

Byl 25. únor a nedostavila se mi menstruace. Svěřila jsem se manželovi a toho hned napadlo, že bych si měla udělat těhotenský test. „To přece není možný, abych byla těhotná, vždyť se ještě nesnažíme.“ Bylo to totiž v měsíci, kdy jsem sbírala jednu nemoc za druhou, nejdřív chřipku, pak nějakou střevní virózu a tak, takže jsem měla naplánováno se dát nejdřív pořádně do kupy, a pak teprve začít „pracovat“ na sestřičce nebo bratříčkovi pro našeho tehdy ještě ani ne 4letého raráška Honzíka.

Pro jistotu jsem si ale test udělala a ejhle, dvě čárky jak vyšité, hotové dálnice. Nejdřív mě to vyděsilo, vzhledem ke všem těm zdravotním problémům, ale když mi o 2 týdny později doktor oznamoval, že čekáme, dokonce dvojčátka a gratuloval mi, byla jsem štěstím bez sebe. Tehdy mi doktor jenom řekl, že jedno embryjko je naprosto v pořádku a prosperuje a u druhého si není úplně jistý, že gestační váček má nejasné kontury, takže se může stát, že odumře a zůstane tam jen jedno embryo. To bylo jediné, z čeho jsem měla strach, jinak jsem si těhotenství začala užívat a i manžel byl šťastný a hladil mi bříško.

Na další kontrolu jsem se dostavila za nekonečné 3 týdny čekání. Modlila jsem se, aby byla obě miminka v pořádku. Doktor byl samý vtip, říkal, že jsem celá rozkvetlá a že je určitě všechno v pořádku, že se na ty 2 svištíky tedy podíváme. Najednou ale při pohledu na obrazovku ztuhl a já taky. Nikde nic, jen prázdné gestační váčky, jeden hodně maličký, podle všeho zaniknul už po mé první kontrole a druhý měl velikost 8+1 tt, přičemž já byla 9+3 tt. Doktor mi projevil lítost a vypsal mi žádanku na revizi dělohy, ať se s ní ještě ten den dostavím do nemocnice a ať už nic nejím a nepiji. Tehdy jsem po cestě domů ani neviděla pro samé slzy ani před sebe, čekala jsem 2 miminka a najednou jsem neměla ani jedno. Doma jsem se nejdřív snažila z toho šoku vzpamatovat, ale moc se nedařilo. Sbalila jsem si tedy pár věcí a vyrazila do nemocnice.

Do nemocnice jsem dorazila naráz ještě s jednou paní, kterou potkalo to samé, co mě, jen paní se to stalo ve 13. tt. Tak jsme čekaly na zákrok společně a vzájemně jsme se držely „nad vodou“. Bohužel nebyly volné sály, pořád se operovalo, takže jsme čekaly na revizi dlouhých 8 hodin. Když jsem se probrala z narkózy, cítila jsem kromě bolesti břicha jen prázdno. Další ráno jsem byla propuštěná domů, kde to na mě opět padlo. Záchvaty pláče se střídaly s chvílemi absolutní netečnosti, kdy jsem jen zírala tupě před sebe a nevěřila jsem, že bych ještě někdy mohla mít chuť zase žít a radovat se.

Čas je ale mocný čaroděj, a tak jsem se za podpory manžela, rodiny a známých začala pomalu oklepávat a uvažovat o dalším miminku. Můj doktor říkal, že stačí počkat do první menstruace, a pak se začít snažit, my ale přečkali pro jistotu 2 menstruace a pak jsme opět začali. Mentruace byla již v normálu a ovulace podle ovulačních testů taky, vše jako před revizí, nic nám tedy nebránilo v dalším pokusu.

Už týden před menstruací jsem si dělala test (ano, vím, že se to nemá, ale byla jsem hrozně nedočkavá). Byl na něm hodně slaboučký náznak druhé čárky, tím stylem, že jsem nevěděla, jestli tam je nebo není, takže jsem začala testovat každý den. Když čárka sílila a byla už vidět na první pohled, moje nadšení nebralo konce. :) Další den ale byla čárka slabší, což mě vyděsilo. A další den už se dostavila menstruace :( Miminko se nejspíš neudrželo. Obrečela jsem to, ale říkala jsem si, že když už to mělo takhle dopadnout, tak alespoň že se tělo vyčistilo samo a nemusela jsem zase na revizi. A řekla jsem si, že příště už se to určitě podaří.

Jelikož se říká, že po samovolném odeznění se nemusí čekat a že po takovém potratu bývá „pohnojíno“ :D, začali jsme se snažit hned po menstruaci. Ačkoliv jsem se zařekla, že už se nebudu testovat před menstruací, nevydržela jsem a testovala jsem zas už několik dní před. Moje nadšení když čárka den ode dne ukázkově sílila, nebralo konce :) Menstruace se nedostavila ani za týden, ani za dva, tak jsem vyrazila na gyndu.

„Blahopřeji, maminko, je tam jedno miminko a vše je jak má být“, řekl doktor a já měla v očích slzy dojetí a byla jsem přesvědčená, že tentokrát už to určitě vyjde. Věřila jsem tomu opravdu hodně, miminko jsem si pojmenovala Bublinka, protože tak na prvním ultrazvuku vypadalo a povídala jsem si s ním, ačkoliv jsem věděla, že mě ještě nemůže slyšet. Bublinka měřila jen pár milimetrů, ale pro mě byla vším na světě.

Opět jsem si těhotenství užívala, i přes únavu a nevolnosti, byla jsem paradoxně ráda, když mi bylo špatně, protože jsem věřila, že je to důkaz toho, že je Bublinka v pořádku. :) Takhle šťastná jsem byla do 23. srpna večer, kdy se objevilo slabé krvácení. Na nic jsem nečekala a uháněla na pohotovost. Celou cestu jsem se modlila, ať je to maličké v pořádku, klidně ať mě třeba čeká, že budu jen ležet, ale ať to Bublinka nevzdává.

Na ultrazvuku by se ve mně krve nedořezal, opět prázdný gestační váček. Doktor nemusel ani nic říkat, bylo mi to jasné. Velikost byla 2 cm, odpovídala 6+5 tt, já byla 7+2 tt. Doktoři to ještě nechtěli vzdát, říkali, že je možná to těhotenství mladší a miminko se ještě objeví. Já věděla přesně, kdy mám ovulaci, takže mladší být nemohlo, ale tak moc jsem doufala v zázrak, že jsem poslechla doktory a zůstala v nemocnici. To byl čtvrtek večer a řekli, že tam budu až do pondělka. Bylo to sice šílené, při tom strachu být několik dní mezi čtyřmi stěnami a zírat do prázdna, připadalo mi to jako věčnost, ale pro Bublinku bych udělala cokoliv, říkala jsem si, že to třeba pomůže, když budu poctivě ležet. Pondělní ultrazvuk + odběry krve na HCG ovšem prokázaly, že se nás Bublinka rozhodla definitivně opustit.

Ještě to samé odpoledne jsem ležela na operačním sále, letos už podruhé :´( Když mě uspávali, přes slzy jsem ani neviděla a modlila jsem se, aby to byla jen hrozná noční můra, ze které se probudím, a všechno bude zase v pořádku. Bohužel, nebylo. Ještě ten samý večer mě po zákroku pustili domů. To bylo včera. Naštěstí mám velkou oporu v manželovi a rodině a taky Honzíka, který mě svou dětskou bezstrarostností hodně drží nad vodou. Ještě že ho mám, jinak by to asi bylo o dost horší. Nejvíc mě ničí to, že nevím, proč se to stalo. Proč jsem měla první těhotenství naprosto bezproblémové a letos už druhou revizi? Ve většině případů se na to bohužel nepřijde a tak nezbývá než to nevzdávat a zkoušet to dál.

Omlouvám se za zdlouhavý deníček, nikdy jsem deníček nenapsala, teď je to poprvé, ale potřebovala jsem se z toho „vypsat“. Snad se tu najde někdo, kdo si prošel něčím podobným a nakonec to dobře dopadlo. Taky chci poděkovat všem, kteří měli tolik trpělivosti a dočetli až do konce. Děkuji.

P. S.: Tímto deníčkem se chci rozloučit s dvojčátky i s Bublinkou a říct jim, že na ně stále myslím a nikdy nezapomenu.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
jediný andílek
Ukecaná baba ;) 1032 příspěvků 02.09.12 12:17

Přeju ti moc aby to vyšlo. já jsme na začátku a nevim co bych dělala kdyby se něco takového stalo. hodně štěští a nebud smutná :hug:

 
Verun83
Kelišová 5053 příspěvků 62 inzerátů 02.09.12 12:20

Miminko k vám zřejmě opravdu moc chce, ale někde je chyba. zkuste nějaké vitamíny, jak pro manžela tak i pro tebe. příště se to určitě podaří :hug:

 
Shield-maiden
Neúnavná pisatelka 16909 příspěvků 02.09.12 12:50

Držim palce, ať tp zvládnete a dotřetice to vyjde. My jsme si prošli podobnou zkušeností a poslali nás už na genetiku. Podle výsledků zvážíme ještě imunologii.

 
Andrella
Kecalka 258 příspěvků 02.09.12 13:36

Deti dokazou pomoct kdykoli je potreba:D i nepotreba…jak rikate, jejich bezstarostnost je dar, kdy clovek jeste nevi co je bolest a co ji dokaze zpusobit:) kolikrat jsem taky byla na dne, ale nase skoro 4leta princezna jen pribehne, zakrouti se, prohodi neco ve stylu maaaamii ovlaadej se(fraze kterou se naucila asi od teticky-stejne nevi co znamena, ale libi se ji) zakreni se, a utece pryc:D no i pres slzy me dokaze rozchlamat.....tim mate obrovskou podporu

Ps. zvhledem k tomu ze prvni mimi bylo v poho, tak se to musi podarit

 
chelsea001
Ukecaná baba ;) 2175 příspěvků 02.09.12 14:02

Ahoj, já mám za poslední rok za sebou taky 2 revize a taky mé první těhotenství bylo v pořádku a donosila jsem chlapečka, letos mu budou 3,na genetice nic nezjistili. Nechali jsme tomu půl roku a hned na první pokus jsem otěhotněla a nyní jsem v 6 tt, taky se moc bojím, nechci to zažít po třetí, ale snad to konečně vyjde :srdce:

 
cihajda87
Ukecaná baba ;) 1376 příspěvků 02.09.12 14:26

Ahoj, je to tak moc smutne :srdce: :,( vim, jake to je se vzdat sveho miminka, projit si revizi a citit tu prazdnotu. Prisli jsme o holcicku v 5tem mesici, nikdy uz se nedozvime, co se stalo, pricina neni znama. Po case jsem ale chtela bojovat, nechala jsem si udelat testy, zda je vse v poradku atd a po kontrole na gynekologii jsme se rozhodli o miminko pokusit. Nevzdavej to, bojuj za sveho zdraveho andilka, ktery stale ceka nahore na vas :andel: drzim Ti palecky :hug: aby uz te nic spatneho nepotkalo a ty si se s muzem radovala z miminka :*

 
nety
Závislačka 4992 příspěvků 02.09.12 14:51

Moc vám všem děkuju za povzbuzení. :kytka: Určitě to nevzdáme, v pátek půjdu na kontrolu po revizi a doktor nám rovnou vypíše žádanku na genetiku. Pro začátek manžel přestává s kouřením (i když teda nekouřil moc), já jsem zatím na neschopence, ale po propuštění se začnu víc hýbat, pohybu jsem poslední roky moc nedala, no a určitě začneme zobat nějaké ty vitamíny, jak píše Verun83.
Izzz, držím palečky, aby genetika vyšla dobře. ;) Na imunologii se teda posílá až po genetice? To je škoda, chtěla jsem doktora požádat naráz i o tu imunologii, páč tam se prý taky dlouho čeká na výsledky, no ale i za tu genetiku budu ráda, spousta doktorů prý po dvou ZT ještě nic neřeší, že prý 2 potraty jsou pořád ještě v normě. 8o Tak jsem ráda, že ten můj navrhl tu genetiku.
Těhulkám přeji, aby měly pohodové těhotenství a narodilo se jim zdravé krásné miminko a těm co se snaží přeji ať se brzy úspěšně zadaří a vše dobře dopadne.

 
slunečnice81
Ukecaná baba ;) 1257 příspěvků 02.09.12 16:06

Ahoj Nety, vždy, když čtu tyhle deníčky tak si říkám, že každá to máme jinak…ty otěhotníš lusknutím prstů hned první měsíc co si řeknete, že se začnete snažit, jiné holky čekají 3 a více let…Opravdu, je to moc smutné co Tě potkalo, soucítím s Tebou, ale věř, že to tak asi mělo být. Uvidíš, že jednou se zadaří a dojdeš do toho krásného konce.Co takhle zkusit něco na udržení těhotenství, třeba Utrogestan…já ho mám také :kytka: :hug: :mavam:

 
nety
Závislačka 4992 příspěvků 02.09.12 16:37

Slunečnice, mám známé, kterým se taky dlouho nedařilo, už ani nevěřily a pak se to najednou podařilo a těhotenství bylo naprosto v pohodě. Tak nad tím taky často přemýšlím, co je horší, jestli to, když ony se měsíce a i roky trápily, že se nedaří, musely být naprosto vyřízené a pochybovat jestli budou mít někdy vůbec dítě, ale pak se zadařilo a těhotenství bylo ukázkové. Nebo to, když nám se daří otěhotnět napoprvé, radost je veliká, ale trvá krátkou dobu a potom přijde o to větší zoufalství a beznaděj, že miminko už není. Těžko říct, obě varianty jsou hrozné. A to ani nechci domyslet tu, kdy se někdo hrozně dlouho snaží a když už to konečně vyjde, tak stejně potratí, to už je úplně strašný. Naštěstí je věda mocná a valná většina snažilek se nakonec dočká, když to nevzdají a bojují i přes měsíce a roky nezdarů.
Já si pořád v duchu opakuju, že jsem vlastně šťastnej člověk, mám už syna a díky němu to všechno zvládám a stále si říkám, že kdyby se už nemělo zadařit, můžu být šťastná, že mám „aspoň“ jeho. Ale samozřejmě stále věřím, že se Honzík svého vytouženého sourozence dočká, chtěl by mít sestřičku. :) A já to nevzdám, dokud to půjde, tak budeme bojovat.
Jinak Utrogestan jsem brala, ale miminko se stejně neudrželo. Doktor sám říkal že Utrogestan pomáhá miminko udržet, ale pokud to má být špatné, tak tomu nezabrání. Každopádně tobě přeji hodně štěstí a doufám že už brzy uvidím pod tvou fotkou těhotenský metřík. ;)

 
Jane1990
Kecalka 354 příspěvků 02.09.12 16:48

To je hrozně smutný :( ale vydrž, modlitby bývají zpravidla vyslyšeny a já teď za tebe taky jednu přidám, drž se! A ať máte brzy důvod k opravdové radosti!

 
evcav
Závislačka 4435 příspěvků 02.09.12 16:49

Smutný deníček, přeju, aby brzo bylo // a tentokrát už tak, jak má být.

 
nety
Závislačka 4992 příspěvků 02.09.12 17:13

Jane1990, evcov, moc moc vám děkuju. :hug:

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 02.09.12 19:20

Taky jsem čekala dvojčátka. V 7tt jedna tečka z UZ zmizela. Sice jsem si pobrečela, ale pořád jsem měla v bříšku Elenku. Nevím co bych dělala, kdyby zmizeli obě děti. O to víc bych to neunesla kdyby další pokus dopadl stejně :roll:
Doufám, že to nebude dlouho trvat a zadaří se…tentokrát se štastným koncem :hug:

 
triada
Kelišová 5963 příspěvků 02.09.12 19:37

:hug: Jak říkám já, podle mě je to jen blbá náhoda a momentální nepřející postavení vesmíru a ještě k tomu, když už jedno dítě máš. Taky jsem zažila dvě revize během jednoho roku, doufám, že na číslo tři se nedostanu.
Drž se.

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 02.09.12 21:33

@nety je mi moc líto, čím si musíš procházet :( Asi bych si vydupala nějaká vyšetření, z revizí v takhle brzkém stádiu se asi nic nedochová, ale minimálně vyšetření na mutace krve a nechat si od dr napsat utrogestan a brát hned od ovulace by mohlo něčemu pomoct. Přeju, ať je to poslední neúspěch a miminko si vás najde :hug:

 
nety
Závislačka 4992 příspěvků 02.09.12 22:05

Děkuju za povzbuzení. :kytka:
Triado, moc držím palečky, aby tohle těhotenství dospělo do zdárného konce. ;) S tou blbou dobou nebo jak ty píšeš nepřejícím vesmírem máš naprostou pravdu, pro mě je tento rok od začátku jen smůla, smůla a zase smůla. Hned v lednu jsem měla autonehodu (naštěstí se nikomu nic nestalo), potom měsíc chřipky, virózy, pak první potrat, potom velké problémy v práci, pak to těhotenství co odeznělo samo a brzy na to opět revize. Po revizi mám bolesti, letěla jsem k doktorovi a prý zánět dělohy, tak mám ještě dvoje antibiotika, aby toho nebylo málo. Snad to blbý období už brzy skončí…
Gladys, děkuju. Jo jo, až půjdu v pátek na kontrolu na gyndu, tak nám doktor vypíše žádanku na genetiku, takže budeme muset počkat na výsledky a podle toho se uvidí. Aspoň mě to donutí nechat tělo odpočinout a nevrhat se hned na nové snažení. Do tý doby preventivně budu zobat Femibion a manžel nějakej ten Zinek a vitamín E, taky přestává s kouřením a já začnu s pohybem, poslední dobou jsem ho moc neměla. Začnu asi dlouhejma vycházkama. Jinak Utrogestan jsem teď v posledním těhotenství poctivě zobala, ale bohužel to nezachránil. Tak si počkáme na ty výsledky z genetiky a uvidíme. :)

 
Liduše
Ukecaná baba ;) 1900 příspěvků 03.09.12 07:27

Ach jo, to je tak smutný deníček :,(
Držím palce, aby to už po tom všem konečně vyšlo a ty ses toho sourozence pro Honzíka dočkala :kytka: Drž se :kytka:

 
nurse.007
Zasloužilá kecalka 952 příspěvků 03.09.12 08:49

:hug: to je smutný příběh, nevím jak bych to zvládala po tolika pokuech a nic. My jsme ten případ co píšeš. Roky snažení a nic a až po IVF se zadařilo, první kontrola dvojčátka a na druhé už trojčátka. Ve 12tt řekli at jdeme s dvojčátky na redukci, jedno bylo hodně malinké proti druhému a tak jsem najednou místo tří miminek měla jen jedno o které jsem bohužel přišla ve 22tt. Naše Terezka bojovala jak mohla, ale infekce a asi předešlá redukce jí ublížili tak mám vlastně už tři andílky. Přece nám to musí vyjít. Drž se moc i s manželem pro oba je to těžké :hug:

 
lilia81
Extra třída :D 14685 příspěvků 1 inzerát 03.09.12 10:36

Držím palečky, aby příště bylo již vše v pořádku!!! drž se, vím, jak ej to těžké!!!

 
martas22
Extra třída :D 10028 příspěvků 03.09.12 12:28

Tvuj deníček jsem přečetla na jedno mrknutí pěkně jsi to napsala, ale nepěkná je tvá situace, ale věř že to pujde jednou se to prostě podařit musí…já měla dva kluky a nikdy by mě nenapadlo že s třetím dítkem bude taková prace nejen že jsem nemohla hned otěhotnět a měla cykly bez ovu, ale jak jsem otěhotněla tak jednou mimoděložní a pak to zatracené zamlklé těhotenství, ale dnes do třetice všeho dobreho z postylky se ozývá princezna takže letím a ty se usměj i dyž je to těžké, ale jednou se to povede a ty si to užiješ se vší paradou :hug: :kytka: :kytka: :kytka: hodně štěstí ti přeju :palec: :palec:

 
nety
Závislačka 4992 příspěvků 03.09.12 12:43

Děkuju. :hug:
Nurse.0007, máš pravdu, jednou nám to vyjít musí, však se nedáme. ;)
Martas22, moc děkuju, tvůj příspěvek mě hodně povzbudil, to je to nejhezčí, když si můžu přečíst, že se někdo po všech těch problémech nakonec dočkal a všechno dobře dopadlo, to je ta nejkrásnější odměna na světě. :)

 
Jíťa84  03.09.12 13:00

V roce 2010 jsem zažila něco podobného, v prosinci 2009 jsem prodělala těžkou prasečí chřipku, začátkem března 2010 jsem zjistila, že jsem těhotná. Bohužel miminko se přestalo vyvíjet a tak jsem v 7. týdnu podstoupila revizi…Psychicky jsem na tom byla strašně…Ale teď to podstatné, co mi řekli v nemocnici. Pravděpodobně to bylo tou chřipkou, spermie i vajíčka mohou být 3 měsíce nazpět postižené!!! Takže pozor na to!!! Řekli mi, že manžel má brát vitamín E a selen, já kyselinu listovou a půl roku pauza…Samozřejmě jsem v červenci zjistila, že jsem těhotná…Ale vše dobře dopadlo a dnes mám 1,5 letého raracha. Takže držím moc palečky, jez vitamíny a snad se brzy zadaří.

 
M876116
Ukecaná baba ;) 1425 příspěvků 28 inzerátů 03.09.12 14:06

Pěeju, ať se do budoucna daří! :andel:

 
nosanek
Echt Kelišová 9199 příspěvků 03.09.12 20:47
:hug: :hug: :hug: :hug: :hug:
 
Daleth
Stálice 54 příspěvků 03.09.12 23:04

Nety - strašně mě to mrzí. Máme podobné osudy - také mám dnes tříletého Honzíka a když jsme chtěli sourozence, dopadlo to vždy zatím špatně. Taky mám „v nebíčku“ jednu Bublinku…a rok po ní šla nahoru i moje Zuzanka, ta ale až mnohem později, ve 23. tt…vůbec tomu nerozumím, proč se to děje a hodně přemýšlím, jestli vlastně do dalšího těhu ještě jít…Jak píšeš na konci, ještě, že mám Honzíčka, jinak už bych byla zaházená hlínou… :,(

 
nety
Závislačka 4992 příspěvků 04.09.12 10:23

Holky, děkuju za povzbuzení. :hug:
Jíťo84, určitě máš pravdu, ono se říká, že při plánovaném těhotenství se maj vitamíny brát už 3 měsíce před snažením a má se už dodržovat zdravá životospráva a tak.
Daleth, to je mi hrozně moc líto, že tak trpíš. :( Absolvovala jsi nějaký testy? Rozhodně bych to nevzdávala a bojovala. Nejhorší je rezignovat a propadnout beznaději, to je konečná. Pokud nevíš, proč se to děje, určitě si u gynekologa nech napsat žádanku na genetiku a třeba i další vyšetření. Když se na to přijde, čím to je, tak se to podchytí a příště už donosíš a porodíš zdravé miminko. Já to nevzdám, dokud to fyzicky bude možné, tak budu bojovat do poslední chvíle, to miminko za to stojí. Nedej se a bojuj taky, jsem s tebou a budu ti moc držet palečky. :hug: Uvidíš, že časem se obě dočkáme. ;)

 
steri  04.09.12 22:03
Štítná žláza?

Ahoj, toto je už opravdu zvláštní. Zkus si nechat uděla test na funkci štítné žlázy. Já měla první těhu taky bezproblémové a nedávno mi obvodní lékařka náhodou zjistila špatnou funkčnost štítné. Pokud nefunguje a není léčená, tak se nedá otěhotnět, a když ano, tak dojde právě k potratu. Zkus to. Držím palce…

 
nety
Závislačka 4992 příspěvků 04.09.12 23:20

Steri a kde mi vyšetřej štítnou žlázu, prosím? A jak se to léčí?

Příspěvek upraven 04.09.12 v 23:20

 
miska.gra
Kecalka 365 příspěvků 05.09.12 10:49

Ahoj Neti, jsem tu hodně krátce a na deníčky moc, spíš vůbec neodpovídám, někdy jsou to hezké příběhy, ty odpověď nepotřebují a někdy naopak zlé a na ty já sama nemám slova na útěchu, protože jí sama potřebuji…tvůj příběh je naprosto stejný jak en můj- první revize v lednu tohoto roku, druhá revize teď v červenci 2012..a jak sama ty popisuješ, nejhorší okamžik když člvěk leží za půl roku už podruhé na tom sále a přes slzy tě uspávají.. :,( :,( stím teda že já neměla dvojčátka, ale zamlklý těhu…miminko neodpovídalo a netlouklo srdíčko, podruhé to bylo ale jinak podruhé nám srdíčko tlouklo jak o život a mimí krásné prospívalo, až jsem jeden večer šla na WC a tam krev, na pohotovosti mi řekli že je po všem, druhý den opět revize.. Jestli chceš můžeš se mi podívat taky do deníčku, mám tam celý přípěh…ale jak jsi psala ty, máš svého Honzíka a to je neuvěřitelné štěstí, já žádné dítko nemám, jen prázdnou náruč..posílám hodně síly a je mi to líto.. :kytka: :kytka: :hug: :hug:

 
Lekole
Kecalka 235 příspěvků 05.09.12 14:49

@nety držím pěsti. Mě pustili po revizi dnes, včera jsem byla na ko ve 12tt a srdíčko nebylo. Doma mám 17 měsíčního nezbedu a manžela co mě držej nad vodou a neboj, určitě se dočkáte i já v to doufám.

 
Kukýska
Kelišová 6521 příspěvků 05.09.12 16:08

Je to moc smutné a hezky napsané :( držím palečky!!! :palec: :potlesk: :hug:

 
lucík 1
Extra třída :D 10415 příspěvků 08.09.12 16:15

Držím moc palečky aby se to už neopakovalo, vím co musíš prožívat a je to hrozná beznaděj. Já mám za sebou samovolnej potrat, za další tři měsice revizi dělohy a těd v dubnu mimoděložní :,( Nevzdávám se, snad se to povede :) Tobě přeji at se to brzo povede a je všechno v pořádku drž se :hug:

 
martas22
Extra třída :D 10028 příspěvků 09.09.12 14:50

@nety hlavně nepřestavej věřit a neztracej naději :hug: vím, že je to te´d těžké, a vím jak se mužeš cítit, ale opravdu to funguje musíš se radovat ze života

 
Bibi 72
Ukecaná baba ;) 1918 příspěvků 10.09.12 09:11

Nety…domluv se s lékařem, aby ti nechal udělat testy na Leidenskou mutaci a jiné trombofilie… i tohle může být příčina

Moc držím pěsti, aby jsi brzo držela miminko v náruči :hug:

 
nety
Závislačka 4992 příspěvků 10.09.12 22:03

@miska.gra @Lekole @lucík 1, děkuju holky a i já vám moc držím palečky, abyste brzy držely v náručí ten největší poklad, jaký nám život může dát. :hug:
@Kukýska @martas22 @Bibi 72, moc děkuju za podporu, hodně mi to pomáhá, děkuju. :hug:

Mám zatím první výsledky krevních testů od obvoďačky, biochemie, cholesterol, testy na cukrovku atd., to všechno je v pořádku, akorát zjistili chudokrevnost, ta může taky způsobovat potraty, ale já ji mám jen mírnou, takže v mém případě to asi nebude ten hlavní problém. Každopádně budu brát železo. Ještě si mám zavolat ve středu na výsledky štítný žlázy. A za měsíc jsme objednaní do Podolí na genetiku, tam nás proklepnou asi víc, tak věřím, že se ten problém najde a bude to už příště dobrý. :)

 
Lůca8
Stálice 60 příspěvků 13.09.12 14:13

Moc mě mrzí, čím musíš procházet, ale Tvoje situace mě připomíná moji. S tím rozdílem, že žádné dítko ještě nemám. Ale v září 2011 se mi podařilo po půl ročním snažení otěhotnět, byly to dvojčátka, ale v 10týdnu se zjistilo, že ani jednomu srdíčko nebije. Takže následovala revize v listopadu. Také jsme s manželem počkali na dvě menstruace a začali se znovu snažit, ale v lednu i v únoru to skončilo stejně, vynechání menstruace,// na testu a pak krvácení a konec. Všichni mi říkali, že když se to povedlo jednou, povede se to i podruhé, ale mně se to nezdálo. Chtěla jsem nějaké vyšetření, přece tohle už není normální. Jsem alergička, a navíc mám státnici z imunologie(takže problém v imunologii mě napadli jako první), takže jsem využila známosti a nechala jsem si s manželem udělat imunologické testy (můj dr. tvrdil, že je to zbytečné a tvrdil to i když jsem mu donesla výsledky :zed: - potom jsem ho změnila) a problém byl na světě. Mám reakci nejen na manželovi spermie, ale i na povrch vajíčka (zona pellucida), takže vajíčko při ovulaci poškodím a embryjo se pak nemůže správně vyvíjet. Záludností imunologie je to, že protilátky prostě časem přibývají, takže v případě Tvého syna ještě vůbec nemuseli v těle být nebo v minimálním množství. A léčba, je opravdu jednoduchá, brala jsem kortikoidy v minimální dávce (5mg ráno, 2,5mg večer - pokud vím, tato dávka se i jako prevence standartně dává při IVF)a hned druhý měsíc se nám to povedlo (brala jsem je tedy až do konce 1. trimestru). Nyní jsem v 15týdnu, screening OK, čekáme 1 štěstíčko.

Neříkám, že máš stejný problém, ale opravdu mi to připomíná sebe. A jestli máš ochotného doktora, jak píšeš, tu imunologii bych si zkusila prosadit. Když vyjde negativně, jen dobře a budeš aspoň v klidu, že vše je ok. Držím palce, aby další pokus už dopadl, tak jak si přeješ. :srdce:
PS: tu imunologii dělají také v Podolí

 
nety
Závislačka 4992 příspěvků 13.09.12 21:08

Lůco, moc děkuju za příspěvek, musím říct, že mám taky podezření na tu imunitu. Za měsíc nás čeká v tom Podolí genetika, ale slyšela jsem, že když tam na tý genetice maj podezření na tu imunitu (nevím teda na základě čeho pojmou podezření), tak udělaj i imunologii.
Můžu se zeptat, jak to imunologické vyšetření probíhá a jak dlouho jste čekali na výsledky?
A moc gratuluju ke zdárnému těhotenství. :kytka: Známá měla taky to samý co ty, ona teda 4× potratila, tak jí po vyšetřeních nasadili ty kortikoidy a pak se jí naprosto bezproblémově narodily 2 zdravý děti. :palec:

Příspěvek upraven 13.09.12 v 21:11

 
Lenča86
Zasloužilá kecalka 558 příspěvků 10.10.12 14:56

Je to smutný, ale věřím, že genetika dopadne dobře a vše bude ok a miminko se povede :hug: :hug: :hug:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček