O kouzelné holčičce z IVF

Kacise  Vydáno: 05.08.12

O tom, jak jsem si vždycky myslela, že mými nejlepšími kamarádkami můžou být jen muži, dokud jsem nepoznala maminku jedné malé „IVF“ holčičky.

Bylo mi dvacet a kousek, když jsem nastoupila do své druhé práce v životě. Bylo to těžké, neuměla jsem skoro nic, málem jsem vyletěla zpátky na pracák. Ale nakonec jsem svoji milovanou kancelářskou židli vybojovala a mezi těmi svéráznými kousky svých kolegů – IT expertů, našla své dobré kamarád(k)y. Měla jsem to tak vždycky, holky fajn, ale nejlepší kamarádi, to byli prostě kluci. Že to působilo víc potíží, než užitku, asi říkat nemusím, historky o tom, jak se místo přítelkyně stanete dobrou kamarádkou, jsou všeobecně známé.

Postupem času jsem v rámci firmy prošla několika místy, až jsem dostala nabídku na založení nového oddělení s jednou kolegyní. Dostaly jsme na starost velký projekt kompletního přestěhování rychle rostoucí firmy, práce bylo více než dřív, trávily jsme s kolegyní společné večery nad plány budov, katalogy vybavení, hádaly se s dodavateli a v mezičase jsme si stihly popovídat i o osobních věcech. Byla sedm let vdaná, bezdětná, žila s manželem v nádherném domě, obklopená přírodou, zvířaty. Působila nesmírně vyrovnaně, šťastně, energicky. Ale bylo jí pár let přes třicet a mně v tom dokonalém obrázku něco nepasovalo. Děti.

Narazily jsme na ně po večírku s bohatým výběrem alkoholu, na mou přímou otázku, proč vlastně děti nemají, měla jen krátkou odpověď: „Já nevím. Nějak to nejde.“ Práce nás hnala pořád dopředu, kolikrát jsme ani pořádně nevěděly, co je za den, natož kolik je hodin. Byl podzim a kolegyně slavila narozeniny. Čtyřiatřicáté. A najednou to bylo venku. O dítě se snaží sedm let, papíry do CARu byly na stole už mockrát, ale odhodlaný do CARu opravdu dojít, z nich byl doma vždycky jen jeden. Jenomže čas byl neúprosný, svíčka na dortu zase přibyla a tak ten méně odhodlaný dostal tak trochu nůž na krk. Kolegyni byla doporučena laparoskopie a ta odhalila rozsáhlou endometriózu, jejíž ložiska lékaři úspěšně odstranili a pod pupíkem vyšili pěkný steh. Když jsme se den po operaci viděly, vypadala ve svém županu maličká, křehká, unavená a moc zranitelná. Při loučení jsme se objaly, cítila jsem, že to opravdu moc potřebovala.

Bylo po laparoskopii, zase jsme vesele pracovaly a přišel na řadu výběr CARu. V té době už jsem byla pravidelnou čtenářkou eMimina, a tak jsme mezi koberci diskutovaly o IUI, IVF, ICSI. EMimino vždycky dobře pomohlo :) Jenomže IUI nevyšlo. Byla zklamaná, ale připravená i na takový nevalný výsledek. Lékářka v CARu rozhodla, že není čas časem zbytečně plácat a hurá do IVF. Kolegyně si statečně píchala jeden preparát za druhým a v den ETu jsem neustále držela palec buď na pravé, nebo levé ruce, s oběma drženými palci pracovat nešlo :D Žádné ležení doma se nekonalo, dva dny strávila na gauči a hurá zpátky do práce. Vymyslela jsem si nové úkoly. „Brouku, že ty sis nevzala Utroš?“ „Už jsou čtyři, čas pana Utroše“. Byl prosinec, čtyři dny před Štědrým dnem. Seděla jsem v kanceláři jako na trní. Dneska, dneska se to rozsekne. A byly tam. Ty dvě čárky, na které tolik čekala sedm dlouhých let. Normálně ženám ve svém okolí pusu nedávám, ale tehdy jsem jí ji bez okolků vlepila.

Týdny běžely jako by je Baťa práskal na výrobní lince mezi cvičkami, kolegyně nosila čím dál volnější trička, pupík rostl jako splašený, všechno vypadalo dobře. Až jednou v noci zapípala smska, že krvácí a že to mám v práci nějako zahladit, doposud nikdo nic nevěděl. Jeden ze dvou vložených to zkrátka vzdal. Bylo na čase se hodit domů na gauč. Zažívala jsem totální pracovní vyčerpání, kolegyně se snažila pracovat z domova, ale spoustu věcí jsem raději nechávala sobě, měla jsem strach, aby to všechno nedopadlo špatně, tak, jak jsem to znala z příběhů z eMimina.

Když přišel čas odchodu na mateřskou, neloučily jsme se. Věděly jsme, že na telefonu strávíme hodiny a uvidíme se, co nejdříve to půjde. Předevčírem se mi zdál sen o tom, jak neplánovaně porodila v práci za mé asistence. Dělaly jsme si u toho legraci, že jsme spolu neměly jít na předporodní kurz, ale rovnou někam na medinu. Už byla v porodnici a radši si ji tam nechali. Že jí dělali nějaké vyšetření (záhy z toho vylezl Hamilton) a že to strašně bolelo a že paní doktorka říkala, že porod bude bolet mnohem víc. Měla strach, stažený hlas, málem plakala. Utěšujte, že to nebude tak hrozně bolet, že to zvládne, že to bude dobré, když víte, že to samozřejmě bude bolet víc než Hamilton a nemusí to trvat chvilku, ale klidně taky celý den i víc.

Na dnešek nikdy nezapomenu. Přijala jsem hovor a na druhém konci se v přívalu slz ozvalo: „Máme holčiičkuuu a je strašně krááásnááá!“.

A tak končí můj příběh o tom, jak se díky holčičce z IVF stala moje kolegyně mojí nejlepší Kamarádkou s velkým K a já konečně pochopila, že i žena může být jednou z mých nejbližších duší. A že věk vážně roli nehraje, že těch dvanáct let, které mezi námi jsou, je jen číslo. Děkuji Ti, holčičko.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1917 příspěvků 05.08.12 12:32

Krásný deníček i příběh, gratuluju vám oběma :kytka:

 
Supermanka
Zasloužilá kecalka 654 příspěvků 05.08.12 12:53

Moc krásný příběh. I slza mi ukápla :andel: :potlesk: :hug:

 
radusa
Zasloužilá kecalka 852 příspěvků 05.08.12 14:10

Moc hezky napsané :palec: Kolegyňka má štěstí, že má vysněné mimi a hrozně fajn kámošku :hug:

 
terinka4444
Hvězda diskuse 50744 příspěvků 05.08.12 14:12

Nádherný deníček, nádherný, mám slzy v očích, moc gratuluji, tobě k přátelství a kamarádce k maličké.

Příspěvek upraven 05.08.12 v 14:12

 
evick2
Závislačka 3539 příspěvků 05.08.12 18:13

Krásný deníček, popřej jí i za nás z emimi hodně štěstí…
Ty jo až mi vhrkly slzy :hug:

 
KačuliKačka
Neúnavná pisatelka 17162 příspěvků 05.08.12 20:25

Moc krásný deníček!!! :palec:

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 05.08.12 20:40

Překrásně napsaný deníček :potlesk:
Kamarádce gratuluj i za nás :kytka: a ona si může též gratulovat, má opravdu skvělou kamarádku :andel:

 
IkaT
Kelišová 6020 příspěvků 05.08.12 21:02

Krásný deníček, též mám slzy v očích… doufám že vám přetelství vydrží celý život a tobě, přítelkyni i malé přeji do života jen to nejlepší :kytka:

 
darla
Kelišová 5035 příspěvků 05.08.12 22:31

Krasny denicek :hug: :hug: :hug:

 
jaja84
Kelišová 6791 příspěvků 06.08.12 07:16

Krasny, normalne bulim :mrgreen: :srdce:

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17593 příspěvků 06.08.12 07:44

To je dobře, že se dočkali :srdce:

 
FreeLady12
Nadpozemská drbna 25994 příspěvků 06.08.12 08:07

No páááni…
Kamarádce moc gratuluji k holčičce a vám oběma k takovému přátelství! :srdce: :kytka:

 
zackova17
Povídálka 48 příspěvků 06.08.12 08:34

Krásný deniček :potlesk:

 
Térouš
Kelišová 7032 příspěvků 06.08.12 08:47
:potlesk: :potlesk: :potlesk:
 
nosanek
Echt Kelišová 9199 příspěvků 06.08.12 10:12

Krasne, rozbulelo me to. Preji kolegynce a jeji dcerusce zdravi a stesti :hug:

 
ZeLu
Neúnavná pisatelka 19860 příspěvků 06.08.12 15:46

Krásné :potlesk: přejeme mamince a holčičce hodně štěstí a zdraví..

snad i já budu mít svoji IVF holčičku nebo chlapečka :think:

 
eseta
Neúnavná pisatelka 16888 příspěvků 07.08.12 12:38

To je krásný :potlesk:

 
monifix
Závislačka 2638 příspěvků 09.08.12 09:31

Jsem dojata…krasne chvíle nám ten život nabízí!!!

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček