O mém zklamání z rodinného života

evicka18  Vydáno: 12.12.12

Chci se vypsat z toho, jak sem si představovala rodinný život a všechno je nakonec jinak. Měla jsem bohužel růžové brýle.

Když jsem zjistila, že jsme těhotná, byla jsme štěstím v sedmém nebi! Když jsme se rozhodli mimčo si nechat, hrozně jsme se s přítelem těšili, až se to narodí, podotýkám, že to bylo krátce před mými 18. narozeninami a příteli bylo v té době 25 let. Věřila jsem, že bude skvělý táta, možná, že kdybych věděla, jak to doopravdy bude, asi bych si mimčo nechala vzít :-( a pár let ještě počkala! Ale bohužel jsem měla růžové brýle!

Když se malá narodila, byl u nás přítel v porodnici každý den, byl se mnou u porodu a prostě se staral, ale od té doby, co jsme doma, se úplně změnil, podotýkám že malé bude 21 měsíců. Nemá o nás vůbec zájem, s malou netráví vůbec žádný čas, když přijde z práce, malá už většinou spí, a když odchází, ještě spí. Když má jeden den v týdnu volno, tak se vrtá kamarádům v autech, jsou tu stále nakýblovaní a už mě to štve, taky jsem mu to kolikrát řekla, ale vždycky se jen urazí a řekne mi, tak běž do práce ty a já budu s malou doma!

Když sem mu tuhle vyčetla, že měl volno a spal až do 14:00 a pak přišel jeho kamarád, tak mi řekl, že když má volno tak se chce vyspat a ne poslouchat, jak malá celý den křičí! Teď si malá spokojeně spí a on je zase někde v tahu, už mě to vážně štve, chápu, že pracovat musí a že chce jít někdy za kámošema, ale ne každý den. Měla jsem tu jednu kámošku se stejně starou holčičkou, se kterou jsme trávili hodně času, jenže jsme se nepohodly a kamarádství skončilo. Jsem tu úplně sama, malá teď zlobí jako čert a přítel mi s ničím nepomůže. Už nemůžu!

Děkuji za přečtení, potřebovala jsem se jen vykecat.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 2.9 bodů
 Váš příspěvek
 
Lynette
Echt Kelišová 7585 příspěvků 1 inzerát 12.12.12 07:22

Co na to říct? Evidentně není na rodinu ještě zralej. Takže buď si spolu v klidu promluvte a dospějte k nějakému kompromisu - jen upozorňuju že kompromis není to, že vše zůstane při starém, on neustoupí v ničem a ty ve všem. A nebo si prostě najdi jinýho chlapa, který o rodinný usedlý život bude stát.

 
Slzička
Povídálka 29 příspěvků 12.12.12 07:31

Já jsem si svůj rodinný život taky představovala jinak. Ono je nás asi víc, které jsme to měly nějak naplánované a nakonec je vše jinak. My jsme si miminko pořídili po 7 letech vztahu, taky jsem si představovala, jak se přítel bude o malou starat, ale strašně jsem se spletla. Vůbec s ničím mi nepomáhal. Tak nějak si žil svůj život v práci (od rána od večera, od pondělí do neděle), já jsem byla z jeho přístupu moc smutná, ale všichni mi říkali, že většina tatínků získá ke svým dětem to pravé pouto, až se začnou smát, mluvit, prostě s prckama bude legrace. Hodně dlouho mi trvalo, než jsem jim dala za pravdu. A je to tak. Malé je 2,5 roku a není to tak dlouho, co bez sebe neudělají ani ránu. Už se mi i párkrát stalo, že odpoledne vstala, táta doma, já s ním v jedné místnosti a ona mě absolutně přehlídla a letěla za tátou celá nadšená, že ho vidí…
Držím palce, ať se to brzy změní a bude vše podle tvých představ :-)

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 12.12.12 08:17

Nejspíš je to tak, jak říká @Slzička Záleží ale na tom, jestli si ochotná čekat až si k vám najde cestu nebo ne. Je taky dost možné, že se nezmění, ale to je holt risk. Já osobně bych to nevzdávala a na toho svého bych více apelovala. Přeju hodně štěstí :hug:

 
me2dova
Závislačka 2935 příspěvků 12.12.12 08:29

No já bych to tak optimisticky jako Slzička neviděla. Chápu, že úplně malé mimino není pro některé muže tak atraktivní, jako větší dítko, se kterým se dá blbnout, ale 21 měsíců už je dost. S takovým dítkem už je sranda (také mám jedno doma.) Pokud s ní přítel ten čas trávit nechce a věnuje své volné chvíle kámošům, nežila bych v iluzi, že až bude dítko starší o půl roku, o rok, že se něco zázračně změní. Žije si sobeckým bezstarostným životem…takže zbývají dvě otázky: máš možnost jeho přístup nějak změnit? A jsi ochotná mu to dlouhodobě tolerovat? Pokud zní odpovědi jako ne a ne, začala bych šetřit a přemýšlet, co jednou, až bude příhodná konstelace hvězd, se svým životem udělám.

 
ezenduska
Stálice 84 příspěvků 12.12.12 09:15

Přesně tak ona pisatelka deníčku nemá doma miminko ale pomalu dvouleťáka a tam už je tý srandy k zažití dost. Záleží jestli bude se chtít tatínek změnit a nebo jestli mu je putna že od něj odejdete

 
Anonymní  12.12.12 11:25

:roll: rozumím Ti..chápu jak ti je.Jsem na tom podobně. Mému příteli je 27let. Našemu malému budou 3roky a jeho otec se mu vůbec nevěnuje, je pořád někde pryč. Naše hádky jsou jen kvůli tomu že veškerý volný čas věnuje rybaření, v létě motorce, biliardu s přáteli. Bydlíme na baráku s jeho rodiči, mají už svůj věk a jejich syn na baráku nehne ani prstem, je hrozný bordelář, mě neustále kritizuje co dělám špatně a jak mám věci dělat. Jsem zoufalá, bývá mi dost smutno, mám úzkosti a deprese, když jsem se stím svěřila příteli, nebral mě vůbec vážně, nevím co dělat, takový rodinný živ ot jsem si nepředstavovala ani ve zlém snu. Jediný klad který přítel do života přináší že dost vydělává a umí materiálně zabezpečit rodinu, ale na ničem jiném mu nezáleží. Dva důvody proč jsem ještě tady. Abych si jednou nevyčítala že jsem odešla já, že jsem vzala malého od táty(i když sním vůbec není) a druhý že se bojím žít sama a chlapům nevěřím…každopádně Ti přeji hodně štěstí…ať vám to dobře dopadne, třeba se vzpamatuje…u mého přítele už tomu nevěřím, snažím se o to 2roky a je to stále horší…

 
Anonymní  12.12.12 12:55

U nás to bylo taky tak jak píšeš. O synka se začal zajímat trochu až tak ve třech letech, kdy už s ním bylo „více srandy“, pak začal pracovat z domova a já dostala příležitost zvýšit si kvalifikaci, takže se situace skutečně obrátila a o holku se bez problémů dokáže postarat tak od roka a půl :dance:. A dnes nemám problém říct mu - jdu si zaplavat na 3 hod do bazénu = hlídáš. Naučil se dítě přebalit, nakrmit a dokonce i oblíknout.
Takových diskusí už tu bylo, prostě mu dítě vraž a odejdi, však on se postará, neboj. Nejhorší je dělat všechno pořád sama, to se pak ani nesnaží pomáhat.
Já jsem třeba dodnes chlapa nepustila ke koupání, tak to dělám každý večer sama (dobře mi tak :zed: ).
Já bych neházela flintu do žita. No a v nejhorším se prostě o dítě postaráš sama, za chvilku ti odroste a starostí kolem něj ubude :nevim:. Důležitý je, jak funguje jinak… on ten pád do reality rodinnýho života je trochu drsnej a u vás přišel moc brzo ;).

 
čoudovaanet
Zasloužilá kecalka 805 příspěvků 12.12.12 12:56

Taky jsem si nas rodinny zivot predstavovala trochu jinak nez nakonec je.Taky jsem s malym-13m vetsinu dne sama a tatinek chodi z prace az vecer, ale to je ted v zime, leto takove nebylo, ale treba prvni 3m maleho zivota, jsem s nim byla pres tyden sama, manzel byl pracovne pryc.Je to tezke, to vsechno zvladat, ale u nas si nastesti tatinek se synem hrozne rozumi, syn ho miluje a kazdy vecer ho nadsene vita :) :srdce: To, ze manzel doma temer nic neudela, vecer brzo usne a nebo si jde po svem uz jsem nejak presla a ve finale jsem i spokojena, mame nadherne spolecne vikendy a plno dalsiho casu a za to mi to porad takhe stoji…a ty? Bud se pokus s pritelem situaci resit, v krajnim pripade odejdi a nebo si zvykni :nevim:

 
Muna
Ukecaná baba ;) 1449 příspěvků 12.12.12 13:39

Pokud chces aby chlap udelal neco podle tebe, nesmis nikdy zvostra. Vzpomen si na maminku z Takove normalni rodinky jak presouvala zelvicky do kouta. zkus se zamerit na ty pozitiva, na chlapy plati dobre jidlo a ehm, vyhrata postel :mrgreen: a ani pak necekej zazraky no, jsou to proste chlapi. Jasne ze se mu nebude chtit bejt doma s zenskou co je vecne namichnuta.
A pokud bys nekdy chtela od neho odejit, vykopni ty jeho, neodchazej sama. Co pujdes s deckem pod most???

 
lyžařka1  12.12.12 16:46

Ahojky, chápu tě take jsem si představovala život s mým přítelem jinak, ale nemá cenu se litovat a coby kdyby…přítele nezměníš. čili mas dve možnosti pokud jsi opravdu dlouhodobe nestastná a nespokojená - odejdi i s malou. Pokud to z nějakeho duvodu nejde nebo nechceš - smiř se s tím a udělej si rodinny život sama s dcerkou. Tak jsem to udělala já a docela jsem od porodu spokojená:-) je to náročnejsí - budeš asi padat často unavou z toho všeho… nakupy, uklid, starost o malýho, já jeste i na polovični uvazek pracuji z domova. ale malemu jsou 4 mesice a zatim ho kromě mě nikdo nehlídal. jsme spolu 24 hod denne, spime spolu v ložnici a docela jsm spokojena a hrda na sebe jak to zvládám…a tak jednou za měsíc si přítel udela čas a jde s nama na procházku. neni to ideální ale když po něm nic nechci tak on po mě taky ne a o naklady na domacnost se dělíme takže aspon naka uleva. hodne stesti

 
Minki
Zasloužilá kecalka 726 příspěvků 12.12.12 18:21

Tak to máte dobré…já když nechám prcka doma, protože s jiným jedu k lékaři apod. tak sice dítě nehladoví, ale zůstane v pyžamku a NIKDY se ještě nestalo, že by přebalil :nevim: takže ano někteří chlapi pomáhají, ale jiní si pak od určitého věku s dětmi jen hrají. Řeším podobný problém jako ty a tak jak psala Slzička - ano děti běží za tatínkem, protože s nimi občas dělá blbiny když už konečně nepracuje nebo není někde jinde. A hádky a rozepře taky nepomohly, protože vždy jsem byla za blbce já, protože si neuvědomuji, jak je těžké uživit rodinu. Na druhou stranu i ostatní tatínci pracují, ale s dětmi si hrají nebo se jim věnují. A je to pořád dokola…takže odchod zvažuji - a jediné co mne mrzí, že děti toto vlastně nevnímají, děti vidí dva spokojené rodiče a pak si Matka vymyslí rozvod a to je to co jim zatím udělat nechci. Držím ti tedy pěsti ať zdárně svůj problém vyřešíš a dospějete k oboustrannému kompromisu. :kytka:

 
Lynette
Echt Kelišová 7585 příspěvků 1 inzerát 12.12.12 18:41

@Muna To s tebou nemůžu souhlasit. Strkat želvičky do kouta není řešení. Má zkušenost je taková, že je dobré říct že teď nejsem ve vztahu spokojená a buď se něco změní nebo je konec. Když chlap nemá ženskou jistou a na vztahu mu záleží tak se změní hned a hodně.

 
Lynette
Echt Kelišová 7585 příspěvků 1 inzerát 12.12.12 18:47

@Minki A naučila jsi ho přebalovat? Ten můj taky nic neuměl když jsme si pořídili štěně ale všechno jsem ho naučila. Všechno jsem mu ukázala. Teď ví jak jí vyvenčit, jak sebrat bobeček tou papírovou lopatičkou, jak jí uložit, jak jí sundat a nandat kalhotky když hárá, jak jí obléct pláštěnku když prší, jak jí umýt pacičky, kolik žrádla má dostat a kdy. Všechno jsem mu ukázala a nechala ho s ní samotného ať se stará - vždy to zvládnul na jedničku. Kdybych ho ale neučila jak kalhotky sundat a nandat a jak jí mýt tlapky, dělal by to buď blbě a nebo vůbec.

 
Minki
Zasloužilá kecalka 726 příspěvků 12.12.12 18:57

@Lynette …ukazovala asi 1000 krat u vsech…jednou to zkousel, ale proste mi oznamil, ze na to neni a delat to nebude…Upřímně ani mi to tolik nevadi, jako to, že prostě se neumí zavřít do pokoje a s dětmi si třeba chvíli hrát. zapne televizi a u ni se s nimi občas pomazlí a udělá blbost a to je vše…tohle mne štve mnohem více než přebalování - chápu, že to nemusí být všem chlapům příjemné…

 
Lynette
Echt Kelišová 7585 příspěvků 1 inzerát 12.12.12 19:07

@Minki Já bych ho hnala!!! :cert: Jak že na to není a dělat to nebude? Co to je za móresy? Kdybys mu řekla že nejsi na žehlení, uklízení, vaření a praní a že to dělat nebudeš tak by asi koukal jak tele, co? Srovnej ho trochu do latě. Když ten můj něco takovýho zkouší, tak ho odkážu na internet s tím ať si počte jak tam ti chlapi plakají že jsou sami, protože své ženě nepomáhali, nechali jí dělat všechno samotnou a ona si po čase uvědomila že je naprosto soběstačná a na nic je nepotřebuje a opustila je a teď jsou sami jak kůl v plotě. Pak dodám ať není lemra líná - no a to už hudruju tak dlouho že radši vstane a jde udělat to, kvůli čemu má přednáška začala. Podruhý už to dělá hned jak řeknu - nechce si to vyslechnout znovu. Potřetí už to dělá automaticky a už mu to ani nepřijde divný. :pankac:

 
atominnka
Generální žvanilka 20914 příspěvků 12.12.12 20:26

U tebe je prostě vidět, že to všechno přišlo moc brzy :hug: Ale ještě nevěš hlavu. Já sice mám manžela, ale až do dceřiných cca 20m jí nehlídal - to ani nikdo jiný, nekrmil, NIC. Vlastně jediný, co s ní dělal cca od roka :srdce: bylo koupání ;) Ale pokaždý když přišel domů, byla jsem navrčená,. nestíhala jsem, byla jsem 24h jen a jen s malou a neměla koníčky. Takže jsem řekla DOST, začala jsem chodit na koně. Hlídala moje mami, tak 2hod týdně. Jenže jezdit na koně mě bavilo, moje mami neměla na hlídání tolik času, tak nastoupil muž. MUSEL. Dávala jsem mu jí přebalenou a nakrmenou tak na ty 2hoďky. Ale zlom nastal letos v září, jela jsem na koních na celodenní akci - takže on MUSEL hlídat. Dala jsem mu letmé instrukce, uvařila jsem oběd a jela jsem pryč. A hele, ono to najednou šlo, našel si k malý cestu, teď hlídá každý pátek odpoledne a jedno odpoledne o víkendu, plus sem tam ještě večer, když někam jdu s holkama. A začala jsem krom koní chodit na alpinning a plavat, i když to tak jednou týdně a střídám to - zase hlídá.
Takže nevzdávej to, prostě mu řekni instrukce a mlou mu vraž a zmiz, stačí na 2hodinky zezačátku. Oni to bez tebe zvládnou, sice jsem tomu sama nevěřila, ale je to tak :hug:

 
Minki
Zasloužilá kecalka 726 příspěvků 12.12.12 20:28

@Lynette
tak tebe bych potřebovala :lol: :lol: :potlesk: to by byla škola…jen by mne zajimalo jak by dopadl tvůj střet s tchýní, která ho v tom zásadně podporuje, protože je to přece moje práce :zed: a muž by měl mít čas na práci a na angličtinu a měl by něco dělat pro svoje zdraví apod.
Holt někdy to nejde :nevim: ale moc mne to potěšilo co jsi všechno napsala, je to takový pěkný nakopnutí, tak doufám, že zakladatelce to taky pomůže :kytka:

 
Mahja
Závislačka 4736 příspěvků 13.12.12 07:08

@Minki, Lynette by určitě postavila do latě i tchýni. :mrgreen: :pankac:

 
Lynette
Echt Kelišová 7585 příspěvků 1 inzerát 13.12.12 08:09

@Minki @Mahja Nejlepší je metoda cukru a biče. Věčně namíchnutá a hudrující žena je na pěst. Ovšem pokud zahudruje a za to, že muž udělá co po něm chce je odměněn - pochvalou, obdivem - tak jsou pak spokojení oba dva. Chlap který doma nehne brvou nemůže dostávat od své ženy ani pochvalu ani obdiv - není co oceňovat a tak takový často skončí u mladé milenky, která na něj kouká obdivně jak na boží obrázek. On má pak srovnání doma ( je přehlíženej, nepotřebnej, nedoceněnej a možná i nemilovanej) x u milenky ( obdivovanej, milovanej, potřebnej ). Tak se kterou asi bude radši? Žena musí být svému muži pořád vzácná a musí být pro něj stále zajímavá - služka není ani jedno. Nic by se nemělo brát jako samozřejmost - ani teplá večeře, ani úklid ani praní. Když to chlap přestane oceňovat ( byť jen úsměvem ) a začne to brát jako samozřejmost je na čase to přestat dělat, aby si uvědomil že to není samo sebou. To samé ale platí pro druhou stranu - když už něco udělá tak chválit chválit chválit a nehledat mouchy, nekontrolovat, nekritizovat a nikdy neopravovat! Takže když chlap umyje okna a jsou samá šmouha, tak se mu sluší poděkovat a pochválit. To samé když se udělá večeře bez chuti a bez zápachu, měl by jí sníst bez řečí.

A co se tchýně týče, hodila bych s ní řeč. Její syn má přece hlavně právo na to být šťastný a spokojený. Když bude doma dusno protože ty budeš vyčerpaná a nespokojená a on se bude cítit přehlížený, nepotřebný a nemilovaný tak váš vztah půjde do kytek. Čas na sebe a na angličtinu musíte mít oba a nebo ani jeden - jste pár, jste tým a dítě je vás obou, stejně jako domácnost. Táhnete za jeden provaz, navzájem si pomáháte, podporujete se. Vztah není o tom, že jeden kmitá, o vše se stará a ten druhý si válí šunky a užívá si koníčků. Navíc strhaná, věčně unavená ženská bez nálady není pro žádného muže atraktivní a tak se pak rozhlíží jinde. Vysvětli tchýni, že víš co děláš a že společná práce vztah jen utužuje a že z toho máte prospěch oba dva. Zatímco kdyby to vypadalo dle jejích představ tak nejpozději za 20 let jste od sebe. :pankac:

 
Minki
Zasloužilá kecalka 726 příspěvků 13.12.12 10:05

@Lynette to máš ve všem naprostou pravdu…až na to, že nejsem ta hudrující, já už jsem vlastně jen takový mlčící duch co doma kráčí :lol: a na tu milenku čekám a doufám, že si ho vezme a já mu budu moci zabalit kufr - někdy to v životě prostě nejde. Zakladatelka má mladého partnera, který se asi ještě nevybouřil a já starého, kterému se to bouření a vlastní život velice těžko odkládají na druhou kolej. S takovým chlapem nejde nic moc dělat než poděkovat a jít dále - jak se říká když ptáčka lapají pěkně mu zpívají :lol:
a s tchýní se moc bojovat nedá - protože to není až taková potvora jak tady mají některé holky…ona je velice chytrá, takže před partnerem jsem zlatá málem by mne nosila na podnose…ale jak jsme samy dostávám kartáč(ohradila jsem se jednou slušně a málem se z toho sesypala, partnerovi navykládala jak ji to bolí, skoro nám umřela a já si to pak mohla dát za rámeček jak jsem hrozná)…naštěstí bydlí daleko a tak naše setkání utínám na co nejkratší chvíle a rychle pryč s týdením léčením…
zakladetelce přeji aby se rozhodla správně
Lynette :palec: :kytka:

 
Lynette
Echt Kelišová 7585 příspěvků 1 inzerát 13.12.12 10:54

@Minki V tom případě doporučuju nečekat a hledat chlapa. Až najdeš tak tomuhle zbalíš jeho pár švestek a adiós. Nač čekat. Než si najde nějakou milenku která ho bude chtít tak z tebe bude uschlá švestka a hledej pak někoho - mladší už nebudeš a žiješ jen jednou. Není času nazbyt. :pankac:

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 14.12.12 22:12
:roll:
 
wewa1
Zasloužilá kecalka 648 příspěvků 18 inzerátů 22.12.12 22:13

Taky jsem si to představovala jinak…Manžel mi zpočátku pomáhal už v porodnici. Doma mi pak pomáhal sporadicky, což se dalo pochopit, protože měl dvě práce, abysme všechno utáhli. Máme dvojčata a k tomu hypotéku. Nikdy se nepředřel. Když mi pomohl, tak vždy říkal, že by chtěl videt ty ostatní chlapy, jestli taky chodí nakupovat, žehlí, apod. Ty tři roky na mateřské mi utekly jak voda. Po mateřské jsem nastoupila do nové práce. Měla jsem se co ohánět, dvojčata ráno hodit do školky a zapracovávat se v nové práci. Manžel v tu dobu přešel jen na nční směny a od té doby to jde vše z kopce. Každý čtvrtek začal chodit s kamarády na pivo. Což by mi ani tak nevadilo, kdybych si jednou týdně mohla sama někam vyrazit. Začala jsem chodit 1 týdně cvičit a už jsem to měla na talíři…Tak jsem přestala chodit. Společně nikam nejdeme, nemá nám kdo pohlídat dvojčata. Nejhorší je to asi posledních 6 měsíců. Manžel doma tráví minimum času, nebaví se se mnou, dělá si co chce, ťuká do mobilu, má pořád nějaké tajnosti. Prý si chce konečně užít života. Mám pocit, že jsem na vše sama. Jsem už z toho všeho unavená. Navíc jsem začala studovat VŠ a podporu od něj fakt nemám. Mám psychicky náročnou práci. Ráno vodím dvojčata do družiny, letím do práce, odpol. zase do družiny, úkoly s dvojčaty a pak se ještě mám učit a to už usínám u znělky TV novin. Manžel se jen přijde mrknout, jak probíhá příprava do školy a rychle podepíše hotové úkoly. :,( Za celý den co je doma si max. uvaří a občas vyžehlí. O vše ostatní si musím říct minimálně 10×. Ani se psem za celý den nezajde. :(

 
Anonymní  25.12.12 19:47

Ahoj u nás je to obdobně, příteli je 40let mě 29.Malá byla neplánovaná. Děti chtěl mít, těšil se, ale už v těhotenství, kdy jsme měla zdrav. komplikace jsme mu byla na obtíž. Jezdil ke kamarádům, víkendové popíječky, hory, motorky, bývalá manželka atd. Malá se narodila a nic. Myslela jsme že mi pomůže, že si mě bude vážit, že nás bude brát jako součást života a nic. Pořád jsem sama s malou. Když mu něco řeknu tak jsme za hysterku a že dělám z komára velblouda. nemáme to lehké a bolí, když na nás kašlou. A co s tím? Nic tiše trpíme.

 
aneetka  31.01.13 13:40

Tohle znám, mě je 22 a mám dvou letého synka, jsme sami a teprve teď vím, jak je vše úplně jinak než jsem chtěla. Člověk se s tím prostě musí smířit, být šťastný za jiné věci. nevěř, že se to změní, já tomu dávala šanci dva roky a nic.

 
Susan23
Kelišová 5503 příspěvků 31.01.13 16:29

Nevím asi jsem divná, ale proč bych měla jen trpět? Domácnost je nás obou, tak jako pes a auto. Když nechodím do práce, tak dělám vše já, ano jsem doma, tak na to mám čas. Když chodím do práce, tak to děláme oba, co kdo stihne. Vařit umí (lépe než já), uklidit taky, ale to moc nechci (ale když to udělá, tak mooc pochválím). Nakupuje běžně. Sakra jsme přece partneři. A když se mi něco nelíbí, tak mu to řeknu. Promluvíme si o tom a pořešíme. Je mi zakladatelky líto. Ale já bych prostě netrpěla…Spíše bych se poohlídla po někom, kdo mě bude chtít i s dítkem. A lepší teď s jedním malým, než pak s více…Jak to bude s dětmi nevím, nedaří se nám početí. Ale svého chlapa znám, takže bude fungovat i s dětmi. vždyť téměř vychoval synovce. A vidím, jak se chová k mým synovcům.

 
balestra
Závislačka 4477 příspěvků 01.02.13 10:33

S ditetem se kazdy vztah zmeni, plno se jich rozpadne a zda se mi to jako lepsi reseni, nez byt s nekym jen proto byt s nekym. Mala potrebuje dobry vzor a to nezajimajici se tatinek urco neni. Verim ze kazdy mame idealniho partnera, jen ho potkat a neztracet cas s nekym, kdo si to nezaslouzi.

 
madrianova
Ukecaná baba ;) 1628 příspěvků 03.02.13 13:58

Já to mám podobné, přítel si malé všímá, miluje ji, ale nemiluje už mě, od narození malé se strašně změnil a jsem mu na obtíž..o nápravu vztahu zájem nemá, je na mě zlej a ponižuje mě, a to jen proto, že máme náročnější dítko a já po něm chtěla několik věcí /aby byl potichu když malá spí - okamžitě se totiž budí, atd./prostě věci, které jsou spojeny s tím, že máme dítě… :kytka: :kytka:
bohužel život už není jako dřív, změnilo se to a on to nedokáže pochopit a vše co po něm chci bere jako buzeraci…
to že chci mít v poledne klid hodinku, protože malá v noci nespí a já taky ne, to prostě pochopit nedokáže ani po 18 měsících… :cert:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele