O romantické představě jedné mladé maminky

Anonymní  Vydáno: 15.11.16

Či výstižnější titulek - Manuál na život? Jistě, že ne. Život přece není černobílý. A především, nechodíme v něm po vyjetých kolejích. Koleje si musíme vyšlapat sami.

Říká se, že když touží dívka/žena příliš brzy po dítěti, znamená to, že ve své vlastní rodině v něčem strádala. S čistým svědomím však mohu prohlásit, že toto rozhodně není můj případ.

Vyrůstala jsem v klasické úplné rodině, s oběma biologickými rodiči. Bydleli jsme v klasickém pražském 3+1 a já sdílela dětství s o dva roky mladším bráchou Jakubem. Jako rodina jsme nežili pouze vedle sebe, nýbrž jsme drželi vždy pospolu. A já do svých cca 16 let žila poměrně klasickým životem dospívající holky.

Řadila jsem se sice spíše mezi slušnější puberťáky, než ty vysloveně „cool“, ale rozhodně se mi puberta také celkem nevyhnula. :D Největší moje starosti byly, zda se na mě ten, či onen kluk usmál, či nemám příliš černých teček na nose, zda má moje pozadí správný tvar a či mi rodiče dají peníze na… doplňte si cokoliv předraženého a zbytečného. :D

O střední škole jsem se rozhodovala velmi „zodpovědně a vyspěle“. Nejlepší kamarádka půjde na obchodku v Resslově ulici, tak já půjdu s ní a je po starosti. Však jde „jenom“ o školu, proč to vyhrocovat…

Jako by se to stalo přes noc. Sama nevím, jak je to možné. Neuvědomuji si, že by mě něco v mém životě tolik ovlivnilo. Jednoho rána jsem se jednoduše probudila a moje dosavadní tužby a představy ztratily na ceně. Už jsem to nebyla já, taková, jako před tím. Najednou jsem věděla, čím chci být. Chtěla jsem být manželkou a maminkou. Večírky, drahé věci, ti nevyspělí kluci,… vše mě přestalo zajímat.

Peníze pro mě ztratily význam. Přála jsem si mít pevný vztah, zázemí a vlastní rodinu. Se změnou vnitřní následovala i celková změna image a já už do svého starého života tak nějak nepasovala. Netrvalo příliš dlouho a mně se splnil sen o stabilním vztahu s tím nejlepším o něco starším partnerem. Martin už měl zaměstnání, a tak se čím dál tím reálněji rýsovala vidina společného života. Protože jsme oba zastánci tradičního modelu rodiny, začali jsme plánovat svatbu.

Svatba připadala na poslední víkend prázdnin mezi 3. a 4. ročníkem SŠ. Maturitu jsem už skládala ve 4. měsíci těhotenství a nemohla jsem být šťastnější. Měla jsem život, jaký jsem chtěla. Když jsem viděla spolužačky, jak se stresují s maturitou a poté jak se ženou na vysokou či za dalšími dovzdělávacími kurzy a dřou se, byla jsem vděčnější a vděčnější za svůj život. V duchu jsem se smála, k čemu jim to bude, když v této době má vysokou „každý blbec“? Co na tom, že v očích druhých nic nemáme a začínáme od nuly? Však to není pravda, že nic nemáme. Máme jeden druhého a naši lásku. Máme nádherného zdravého chlapečka, my se přece máme tak dobře. Co by nám chybělo?

V postýlce mi spinká to nejkrásnější miminko a já si užívám každý den s ním, místo toho, abych se znovu učila, nebo se stresovala v nějaké mizerně placené startovací práci. O něco později ke Kubíčkovi přibyla ještě malá sestřička Martinka a naše štěstí se zdvojnásobilo. Ani na chvilinku mě nenapadlo, že bych o něco přišla. Měla jsem hodnoty někde jinde. Vzdělání, kariéra, peníze,… nic z toho není důležitější, než rodinné štěstí.

Jako by se to stalo přes noc. Sama nevím, jak je to možné. Neuvědomuji si, že by nás něco v našem životě tolik ovlivnilo. Jednoho rána jsem se jednoduše probudila a moje romantická představa se rozplynula jako pára nad hrncem. Už jsme to nebyli my. Nebyli jsme takoví, jako jsme byli před tím. Martin byl strhaný a nervózní. Celý život se točil kolem peněz. Manžel byl od rána do večera v práci, aby nás uživil. Já celý den lítala kolem dětí. Hádali jsme se čím dál tím víc, až jsme spolu v podstatě přestali mluvit. V Martinových očích jsem se celý den flákala doma, zatímco on se jde v práci sedřít, aby splatil hypotéku a uživil nás a děti.

V mých očích Martin chodil jenom do práce a já se celý den dřela s dětmi. Milovala jsem to. Milovala jsem děti a rodinný život. A vím, že Martin také. Jenom nás ty okolnosti a tlak z finanční tísně naprosto semlely. A já jsem věděla, čím musím být. Musím být pracující matkou, která alespoň trochu přispěje do rodinného rozpočtu. Děti jsou již umístěné ve školce a mně začíná shon po hledání zaměstnání. Jsem po 6 letech rodičovské dovolené, bez praxe, mám pouze maturitu z obchodky. V oboru účetnictví se toho spoustu změnilo a v této době pozice, které dříve obsazovali středoškoláci, nyní patří bakalářům.

Na rozjezd jsem přijala pozici za kasou a doufala jsem, že se mi podaří najít časem něco lepšího. Nebo dodělat nějaký kurz? Šichta od rána do večera, doma následuje další. A z toho hrozného pípání se mi snad rozskočí hlava… Nemám sílu ani energii doma fungovat. Chtěla bych si hrát s dětmi, ale kdy? Chtěla bych mít uklizeno a uvařeno, ale jak? Poslední, na co bych měla čas či energii, je další sebevzdělávání. Druhý plat mírně pomohl rodinnému rozpočtu, ale rodinný život se sype čím dál tím víc.

Navíc děti jsou často nemocné. Už zapomínám, jaký má vlastně Martin hlas. Dávám výpověď, abych zachránila, co se dá. Dočkám se však nepochopení a Martin mi vyčítá, že jsem nezodpovědná. Dát výpověď, když jsme pořídili nové auto? (Nechápejte nás zle, byla to už nutnost i z bezpečnostního hlediska a auto nebylo nové - ale pro nás nové bylo).

Jako by se to stalo přes noc. Vím, jak je to možné. V našem životě bylo něco, co nás tak neskutečně ovlivnilo. Byla to zodpovědnost za rodinu. Rodina je neskutečná zodpovědnost a není v životě těžšího úkolu. Jednoho rána jsem se jednoduše probudila a nic nebylo tak, jak bych chtěla. Nic nebylo tak, jak by mělo být! Vedle na posteli ležel cizí člověk a já sama byla sobě cizí. Nikdy jsem nelitovala, že jsem byla s ním, že jsem s ním měla děti. Především jsem nikdy ani na vteřinku nelitovala našich dětí. Jak taky bych mohla? Ony jsou to nejlepší, co mám.

V hlavě mi znějí slova z jedné známé písničky: KDYŽ SI BÁJEČNOU ŽENSKOU, VEZME BÁJEČNEJ CHLAP… Ležíme tu. Jedna báječná ženská a jeden báječný chlap. Vedle v pokojíku leží dvě báječné děti. Ale jsme spolu opravdu báječní?

Život není černobílý. Nedá se vše nalajnovat. A proto se nabízí otázka, jak jít správně? Aneb, kdy je ta správná doba na rodičovství?… error: Odpověď neznámá.

I když pojišťovny hlásají něco zcela jiného, život se nedá pojistit. Nemusí přijít nemoc, nemusí přijít nevěra ani nic podobného, z čeho má člověk přirozeně strach. Vlastně jsem přesvědčená, že vztahy se rozpadají právě z důvodů nepředvídaných a ne těch, které lze očekávat. Netvrdím, že základ rodiny je finanční zajištění. Ale už vím, jak těžké to je, když ho člověk nemá. Vím, že ty krásné časy, kdy jsou děti malinké a žijete jenom pro ně, vystřídá čas, kdy je třeba hledat si práci. A že sebevětší rodinné štěstí náhle zešedne, když většinu dne trávíte za pokladnou. Stejně tak jako ztratí lesk romantická představa chudého života naplněného jenom láskou. V podstatě ta nejlepší doba na rodičovství není nikdy. Ale kdybych mohla vrátit čas, udělala bych to přeci jenom trošku jinak.

Pozdě bycha honiti. Jaképak kdyby…? Na to už jsem přeci jenom velká. Jsem šťastná žena, která má zdravé děti a sice nefunkční vztah, ale vztah, který stále trvá. Je načase pokusit se napravit, co se dá. S manželem máme po prvním sezení v poradně. Nevypadá to příliš pozitivně, ale my, maminky, se přece v boji za rodinu nikdy nevzdáváme. Nemůžeme jenom přihlížet, jak se vše rozpadá. Budeme bojovat! Bojujeme!

Práci momentálně nemám, ale přišla do našeho života nečekaná finanční pomoc ze strany mých i Martinových rodičů. Od příštího měsíce nastupuju na rekvalifikační kurz a věřím, že poté naleznu alespoň trochu lepší práci. Jen teď ještě vydržet! A jakmile se podaří naší situaci zlepšit, vše samozřejmě rodičům vrátíme. Děti už překonaly sérii „školkových“ nemocí a Kubík se připravuje do první třídy. Snad mu to půjde a bude ho škola alespoň trochu bavit. Pokusíme se udělat vše proto, aby naše děti získaly lepší vzdělání a abychom jim my jednou mohli alespoň trochu pomoci se startem do života.

A já a Martin? Možná mi zůstaly střípky z mé nenapravitelné romantické povahy, ale věřím, že i náš vztah dokážeme napravit. Jistě, nebude to už tak naivní, romantické a růžové, jak jsem kdysi snila. Ale víte co? Tato představa lásky je ještě romantičtější. Šlapat si společně vlastní koleje trním a vysokou trávou i ve chvíli, kdy cit už nestačí…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
e008
Zasloužilá kecalka 670 příspěvků 15.11.16 00:40

Fandim vam, bojujte za svoji rodinu. :hug:

 
aspagi
Kelišová 5741 příspěvků 15.11.16 06:19

Hezký deník o uvědomění.. Je přece možnost dodělat si Bc. při zaměstnání a zvýšit si kvalifikaci. Též studuji při zaměstnání Ing.. A také mám dítě, dokonce se musím spoléhat sama na sebe, protože chlap od nás odešel a sem tak na vše sama, myslím si že rekvalifikační kurz je k prdu nejlepší je praxe plus vzdělání v daném oboru..

 
Anonymní  15.11.16 07:16

Noo, to je jak napsaný o mě. Akorát mě v dětství vážně něco scházelo. Růžový brýle mi opadly nedávno. Po detech vypadám příšerně, všude strie, křečáky…a to jsem si vždy naivně říkala, že mi to nevadí, že za děti to ráda podstoupim. No, nějak mě to teď přešlo. Čeká mě operace, no a kůži už nikdy nespravim. První dítě ve 20. Popravdě bych radši ty růžový brýle měla dál, žilo se s tím lépe :roll:

 
Amity
Povídálka 32 příspěvků 15.11.16 07:41

Nevypadá to příliš pozitivně, ale my, maminky, se přece v boji za rodinu nikdy nevzdáváme. Nemůžeme jenom přihlížet, jak se vše rozpadá. Budeme bojovat! Bojujeme!
Bohužel to neplatí paušálně. Bohužel.
Ve Vašem případě opravdu přeji, aby to dobře dopadlo a byli jste šťastni. On život je trochu něco jiného než je snění na růžovém obláčku.

 
Pipilota Citrónie
Kecalka 335 příspěvků 15.11.16 07:49

:hug: tu krizi překonáte, mám pocit, že mít děti, je pro vztah obrovská zkouška, ale z tohoto deníčku je cítit tolik lásky :srdce: věřím, že se svým mužem zestárneš a budete ti nejlepší prarodiče pro své vnoučata :D

 
Genovesa
Extra třída :D 10696 příspěvků 15.11.16 08:09

@Pipilota Citrónie Ahooj! :D
Autorko taky verim, ze to date. Moc vam to vsem preju :hug:

 
Tichošlápek
Závislačka 2824 příspěvků 15.11.16 08:28

No…kdo chce kam :nevim: snad to zvládnete. Za sebe muzu říct, ze jsem rada za vystudovanou vysokou školu a solidní praxi před tehotenstvim

 
Anne87
Kecalka 116 příspěvků 15.11.16 08:34

Deníček je psaný krásně a čiší z něj odhodlání se za fungující rodinu a štěstí poprat. V téhle situaci se dnes spousta lidí rozvádí a mně se moc líbí tvá snaha vztah zachránit. Z celého srdce ti to přeju!
Jinak deníček by si měly pozorně přečíst a zamyslet se nad ním podobně mladé maminky, resp. velmi mladé holky toužící po mateřství, kterým tady „hloupé, starší, materialisticky založené, nejspíš i nepřejícíné“ ženy a mámy radí trochu se v životě rozkoukat, aspoň chvíli pracovat a získat praxi, než jít ze školy na mateřskou…

 
Anne87
Kecalka 116 příspěvků 15.11.16 08:54

Deníček je psaný krásně a čiší z něj odhodlání se za fungující rodinu a štěstí poprat. V téhle situaci se dnes spousta lidí rozvádí a mně se moc líbí tvá snaha vztah zachránit. Z celého srdce ti to přeju!
Jinak deníček by si měly pozorně přečíst a zamyslet se nad ním podobně mladé maminky, resp. velmi mladé holky toužící po mateřství, kterým tady „hloupé, starší, materialisticky založené, nejspíš i nepřejícíné“ ženy a mámy radí trochu se v životě rozkoukat, aspoň chvíli pracovat a získat praxi, než jít ze školy na mateřskou…

 
Nika91
Závislačka 3527 příspěvků 15.11.16 09:25

Přeji ať v sobě s manželem najdete to, co jste po té cestě ztratili :kytka:
Já taky zatoužila po dítěti v 16 letech, ale tu myšlenku jsem rychle zahnala a s přítelem se rozešla. Nakonec jsme k sobě ale našli cestu zpět, a ty děti opravdu máme :mrgreen: Naše manželství je, řekla bych, rok od roku lepší a lepší. Doufám, že mu stoupající tendence vydrží :dance:
to co prožíváte teď vy, bylo u nás také. Řešili se peníze, do toho dvě malé děti, každý z nás si trval na svém a zdálo se to nevyřešitelné. Ale nakonec jsme ten krok udělali k sobě a ne od sebe :hug:
Přála bych vám to samé :hug: :kytka:

 
svycarka
Kelišová 6325 příspěvků 15.11.16 09:50

:potlesk: :potlesk: :potlesk: Bravo! Jsem si jista, ze vy dva to ustojite, protoze oba chcete. O tebe strach nemam, clovek s takovym slohem zvladne kurz levou zadni a tim jiste i lepsi praci. Budu vam drzet pesti :kytka:

 
Anonymní  15.11.16 11:36

Perfektní deníček opravdu. Ráda bych ale uklidnila zdejší rozvířené vody…u nás taky toto procitnutí nastalo (podle mě to nebylo přes noc, vleklo se to déle, jen si to prostě jednou uvědomíte a uznáte, že už je to všechno v pytli). U nás už žádost rozvod z mé strany proběhla, pak jsem ji tedy stopla do doby, než mi skončí rodičák, ale už je to prakticky podtrženo a sečteno. A jaká byla situace u nás? Dokončená vysoká, praxe v oboru a svatba, pak až dvě děti. Finančně na tom nejsme zle. A vidíš, stejně jsme tu rodinu neustáli…také jsme po prvním pohovoru s psychologem (každý zvlášť). Manžel to pořád chce lepit (myslí si, že se změní), já jsem bohužel po letech už vystřízlivěla a šanci tam nevidím. Tobě přeji hodně štěstí ;)

 
Zabatko
Závislačka 2647 příspěvků 15.11.16 11:42

Autorko, podle stylu a kvality psaní soudím, že jsi chytrá holka. Věřím, že to zvládnete. Nenapsala jsi, co dělá Tvůj Martin, pokud to není nějak extra dobře placená práce, tak se nedivím, že to dospělo do stádia, ve kterém to je. Já jsem po střední pracovala pár let, pak jsem ze zdravotních důvodů co nejdříve otěhotněla, pak ještě 3× a máme krásnou šestičlennou rodinu a já jsem pořád doma. Rozdíl zásadní je v tom, že bohužel peníze jsou strašně důležité pro funkční vztah, proto jsem doma za okolností těch, že partnerovy příjmy a nějaké další peníze co máme stačí bohatě na pohodlné živobytí.

 
En.Joy
Kecalka 435 příspěvků 15.11.16 12:14

Autorko v takove situaci se ocitne mnoho párů a to třeba mají manželky vystudovano i s praxí… ale ten tlak ekonomický zejména, je fakt obrovský a hodně rodin to semele. Je škoda, že sis třeba během materske neudělala nějakou rekvalifikaci a nerozjela vlastni podnikání. Nakonec účetnictví taky můžeš dělat na sebe jako ičař. Zbyde ti více času pro rodinu, ktera je pro tebe prioritou. Držím ti palce, verim ze to zvládnete!

 
Petulanka
Kecalka 154 příspěvků 3 inzeráty 15.11.16 12:15

Krásný deníček a přeji ti aby vše dopadlo tak aby jsi byla šťastná :kytka: :kytka: :kytka:

 
niezabudka
Kecalka 133 příspěvků 15.11.16 12:28

Posledná veta sa mi veľmi páči. Láska je viac ako len city. Treba proste bojovať. Ale za romantickú (alebo skôr naivnú) predstavu považujem aj presvedčenie, že vysokou školou, praxou v odbore a odsunutím rodinného života na neskôr by sa autorka denníka vyhla svojím súčasným problémom s peniazmi, hypotékou, partnerom… Hovorím z vlastnej skúsenosti. Aj my s mužom tak bojujeme, každý na svojom fronte, ale s rovnakým cieľom. :srdce:

 
Andrejka84
Ukecaná baba ;) 1099 příspěvků 15.11.16 12:47

Moc držím pěsti, ať všechno dobře dopadne! :hug: Rodina je nejvíc :srdce:

 
Genovesa
Extra třída :D 10696 příspěvků 15.11.16 12:51

@svycarka Taky me to napadlo. Ze nekdo, kdo tak hezky pise, se v zivote neztrati.

 
stinga
Kecalka 313 příspěvků 1 inzerát 15.11.16 13:19

Krásný deníček, až mě mrazí v zádech. Přeji ti, ať to u vás dopadne dobře :srdce:, ale musíte na tom zapracovat oba

 
Aries6
Neúnavná pisatelka 17660 příspěvků 13 inzerátů 15.11.16 14:12

Pěkně napsané a osobně si myslím, že se to může stát i tomu, kdo pár let pracoval a rodinu založil později. Vztahy prochází krizemi, některé méně, některé více a kvalitní vztah to vydrží. Taky souhlasím s tím, že podle psané formy jsi chytrá holka.
Já pracovala 4 roky, studovala bakaláře… po 7 letech doma (3 děti po dvou letech) to nevidím moc růžově. Musím začít makat na jazyku, minimálně.
Tak přeji, ať se mraky rozplynou a máte se zase krásně.

 
Renaku
Ukecaná baba ;) 2080 příspěvků 15.11.16 15:37

Držím palce ať to ustojíte. U nás podobná situace a to jsem pred MD 6 let pracovala… semlelo nás to, ale už jsme obnovili komunikaci a máme se pořád rádi a navíc ty děti…

 
mamutik
Povídálka 39 příspěvků 15.11.16 15:54

Skláním se nad vámi oběma, že řešíte problém a neutíkáte od něj. Většinou řešíme my a chlapi utíkají. Zdá se, že tenhle za to stojí :-). Hodně štěstí.

 
Nika079
Zasloužilá kecalka 526 příspěvků 8 inzerátů 15.11.16 17:12

Moc hezky napsáno, držím palce! Mně přijde, že u vás láska nevyprchala a holt jste jen museli překlenout krizi a bude líp! Na Resslovku jsem chodila taky :-)

 
fenixák
Ukecaná baba ;) 1085 příspěvků 50 inzerátů 15.11.16 20:33

Máš to moc hezky napsané.. Držím moc palce, ať to zvládnete :srdce:

 
shina
Ukecaná baba ;) 1387 příspěvků 15.11.16 22:04

Taky sem se v tom videla…krasny denicek! hadali sme se o penize, pze s tim malem co sme meli a domem 100let starym se neda utahnout, tak sem musela jit o rok driv do prace… financne je to lepsi, ale mam vycitky vuci detem, ze si je uz neuzivam jak driv :(

Drzim palce :kytka:

Příspěvek upraven 15.11.16 v 22:09

 
lenkahav
Stálice 69 příspěvků 15.11.16 22:44

@Tichošlápek
Jak Kdo chce kam? Zase oproti Tobě je autorka deníčku mladá maminka a bez urážky, k čemu Ti ta VŠ je? Bez známých stejně nic. A pokud bude mít štěstí a bude ve správný čas na správném místě - prostě osud, dostane pěknou práci s maturitou. Takže já bych se tu moc nepovyšovala nějakou vysokou školou a třeba žádným rodinným a šťastným osobním životem.

 
lenkahav
Stálice 69 příspěvků 15.11.16 22:47

@Aries6
Tak jasně, že je to chytrá holka. Obchodní akademie patří mezi těžší školy.. :-)

 
Aries6
Neúnavná pisatelka 17660 příspěvků 13 inzerátů 15.11.16 22:51

@lenkahav :think: Myslíš?

 
lenkahav
Stálice 69 příspěvků 15.11.16 23:00

@En.Joy
Pokud nemají peníze, tak asi rekvalifikační kurz nebude ta pravá volba, kam peníze poslat. A aby jí ho zaplatil úřad práce, musela by dlouhodbě hledat práci v oboru a nenacházet. Takže to se jí, když je na MD, jaksi netýká. A další věci, které k podnikání potřebuje, též nejsou levná záležitost… Studovat při MD? To si mohou dovolit je ty, které bydlí ve městě, kde tu školu ideálně mají a nemusí dojíždět, ty, které mají rodiče, co by pohlídali vždy, když bude potřeba a jako bonus obě tyto varianty současně. Kolik takových je? Já si myslím, že pokud si holka neudělá všechny školy, které chce mít, před dětmi, tak už si je nedodělá nikdy ( pokud nemá hlídání a bydlí někde na vesnici).

 
Maandy88
Ukecaná baba ;) 1347 příspěvků 2 inzeráty 15.11.16 23:03

Krásně napsané. Držím palce at dokoážete vztah spravit. Trochu mi to připomíná moji situaci. Taky bych to ted udělala jinak trochu a doufám, že se nedostaneme až tak daleko jako vy. Začátek bohužel zatím bypadá podobně..

 
Uživatel je onlinereinkarnace
Závislačka 3734 příspěvků 6 inzerátů 15.11.16 23:26

@lenkahav nesouhlasím…já si třeba svoji školu plánovala vystudovat až při mateřské…(při zaměstnání to nešlo, škola byla i dálkově časově dost náročná..a světe div se, je to mimo naše město (dojíždím autem hodinu tam a hodinu zpět), hlídání ze stran babiček vesměs není (vše jsem přizpůsobovala manželovým směnám v práci). Takže nemáš pravdu s tím, co jsi napsala. A spolužaček i kamarádek studentek na mateřské mám kolem sebe teda mraky. Některé si takto jen krátí volnou chvíli, některé si plní sen, jiné to dělají z existnčních důvodů (pro příště tak rychle nesuď :-) )

 
Tichošlápek
Závislačka 2824 příspěvků 16.11.16 08:02

@lenkahav blbiny ;) dobrou praci jsem si našla díky vzdělání a praxi při škole, nikoli kvůli známým. Teď mam dvě krasne děti a prima manžela, takže i to rodinné štěstí. Autorka deníčku se vdavala na střední a teď nema jednoduchý život. A byla to její volba - proto jsem napsala: kdo chce kam…

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29284 příspěvků 61 inzerátů 16.11.16 08:12

:kytka: :kytka: Držím palce :hug: Doufám, že si nějak nevyčítáš, že jsi měla děti hned po maturitě a nestudovala jsi. život tě může semlet i s x školami, třeba zase trochu jinak…

 
Katy 7
Závislačka 3850 příspěvků 16.11.16 10:16

Krásně procítěný deníček :palec:
Držím Vám palce, aby to dobře dopadlo a ty ses neprobouzela vedle cizince, ale vedle svého milujícího muže. :kytka:

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8368 příspěvků 16.11.16 14:16

Problem vidim v tom, ze ekonomicka podpora rodin je v tomto statu na tristni urovni. Nestacim se divit, jak platy zustavaji stejne nebo klesaji a vse kolem se stale zdrazuje.To se potom i nejaka ta rezerva snadno ztrati v inflaci.

 
aspagi
Kelišová 5741 příspěvků 16.11.16 17:10

@lenkahav to jsou kecy ohledně studia. Hlídání jsem měla pouze jen když jsem měla zkouškové a to po domluvě kdy si můžu ty zkoušky dát nebo šel prcek semnou a čekal se spolužákama na chodbě. A zapomněla jsem říct dojíždění jsem přes 100 km takže jakepak nejde já chtěla moc a udělala to..teď to samé práce prcek vejska a stále dojíždím a stále nemám hlídánía na vše sama.bez chlapa.

 
aspagi
Kelišová 5741 příspěvků 16.11.16 17:13

@reinkarnace koukám stejná reakce ohledně studia :mrgreen:

 
lenkahav
Stálice 69 příspěvků 16.11.16 17:36

@aspagi

A to je přesně to, co já bych jako matka nepřipustila, abych děti tahala s sebou po škole a neměla na něho čas, když píšete, že jste sama asi bez muže. To jsou priority - Vy chcete a dítě ať si škubne.

 
lenkahav
Stálice 69 příspěvků 16.11.16 17:39

@Aries6
Samozřejmě, že si to myslím. A nejsem sama, tak jí nezáviď a nebuď zlá.

 
lenkahav
Stálice 69 příspěvků 16.11.16 17:41

@Tichošlápek

O Vás tento deníček není.

 
lenkahav
Stálice 69 příspěvků 16.11.16 17:42

@reinkarnace

A koho jsem soudila?? :zed:

 
Aries6
Neúnavná pisatelka 17660 příspěvků 13 inzerátů 16.11.16 19:07

@lenkahav Je zajímavé, jak z jednoho slova soudíš, že závidím :think:

Příspěvek upraven 16.11.16 v 19:07

 
Uživatel je onlinereinkarnace
Závislačka 3734 příspěvků 6 inzerátů 16.11.16 20:43

@lenkahav aha takže my studujem na úkor dětí??? nenech se vysmát. s dítětem můžou bát i jiní lidé než jen 24 hodin matka…a je to pro ně obohacující. Mimino jsem sebou měla taky teď přes léto skoro na všech zkouškách…prospalo to a bylo mu šumák kde je. Měla jsem ho v šátku. Starší dceru jsem dlouho kojila (ve škole mléko poctivě odstříkala), příkrmy vařila po večerech aby měla vše domácí…pokud do té školy chodí člověk dálkově, beru to jako obohacující pro dítě i matku :kytka:

 
Uživatel je onlinereinkarnace
Závislačka 3734 příspěvků 6 inzerátů 16.11.16 20:44

@lenkahav ps: my matky se učíme zásadně, když ratolesti spí (ono to ani jinak nejde) tak jaképak okrádání :mrgreen:

 
En.Joy
Kecalka 435 příspěvků 18.11.16 12:36

@lenkahav no, asi vycházíš z nějaké své vlastní ne příliš příznivé zkušenosti…ovšem já mám kolem sebe hodně maminek, které při MD studují, pracují, podnikají. Já zase znám hodně úspěšných holek, které se do podnikání pustily právě během mateřské a rozhodně neměly na rozhazování ani ten komfort hlídacích babiček na zavolání… Jenže - nic není zadarmo, víš? A takovéto ztěžování si „když my nemáme peníze, tudíž si nemůžu udělat rekvalifikaci… nemám nikoho, kdo by mi hlídal…“ apod. to tě v životě opravdu nikam neposune a nikdy nic mít nebudeš. Jde o to srovnat si priority a pokud se rozhodneš že se sebou chceš něco dělat, tak zatnout zuby a „makat“. Nikomu nic zadarmo do klína nespadne. Jak se říká, kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody… Ale tvůj přístup k životu je samozřejmě tvoje věc a pokud ty jsi takto spokojená, proč ne… Nicméně z autorky deníčku jsem měla pocit, že ona má ty priority srovnané jinak a je odhodlaná a připravená na sobě a své situaci makat.

Příspěvek upraven 18.11.16 v 12:38

 
lenkahav
Stálice 69 příspěvků 20.11.16 16:24

Prosím Tebe… Tohle je deníček o mém životě? Já žádný nepsala.
Buď v klidu, já už se výš posouvat nemohu - aspoň je vidět, jak mě znáš :-D Akorát já narozdíl od Tebe dokážu vidět i jiné maminky, které prostě na to nemají. To je celé.

 
lenkahav
Stálice 69 příspěvků 20.11.16 16:26

@reinkarnace

Ale jo, v klidku prosím, ano? Já Ti to neberu, je to Tvoje svědomí, já nereagovala na Tebe, ale prvotně na autorku deníčku. To Ty ses začala na můj názor ozývat. Mně to nezajímá, co studuješ nebo nestuduješ, jak a proč a zač. Měj se.

 
Uživatel je onlinereinkarnace
Závislačka 3734 příspěvků 6 inzerátů 20.11.16 20:11

@lenkahav teda…člověk co o sobě dokáže napsat: Já už se víc posunout nemohu a to pořád někde slýchám, že jsem kolikrát přehnaně sebevědomá. Kde se na tebe hrabu holka :pankac:

 
kacaba379
Ukecaná baba ;) 1420 příspěvků 21.11.16 07:49

@reinkarnace ale pokud máš chlapa, který dělá na směny a můžete se nějak domlouvat, tak to máš celkem luxus (z mého pohledu). Můj muž je denně pryč minimálně od 7 do 17, běžné i dyl. Prarodiče jen jedni, babi pracuje od nevidím do nevidím, děda se do hlídání nehrne. A zadne mladochy, kteri by si chteli privydelat hlidanim v rodine nemame. To se to potom fakt dělá blbě. Jako mně osobně to až tak nevadí, já už VŠ mám, mám se i kam vrátit po MD. Ale věřím, že to není pro každého jednoduché…

 
Uživatel je onlinereinkarnace
Závislačka 3734 příspěvků 6 inzerátů 21.11.16 09:36

@kacaba379 ano souhlasím..myslím, že je to dost individuální. proto mě nadzvedlo, že to dokázala výše zmíněná autorka příspěvku takto paušalizovat (že při MD se prostě studovat nedá bez věcí, které vyjmenovala) Já VŠ už taky mám, takže mě to netlačí. Proto mě i namíchla s tvrzením že okrádám vlastní děti. Kdyby to bylo jakkoli na úkor dětí, nestudovala bych.

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček