O tom, jak člověk míní...

Sinquinita  Vydáno: 18.10.16

Jak jsem vyfasovala novou životní roli aneb „Chceš-li rozesmát Boha, sděl mu své plány“.

Nikdy jsem nebyla mateřský typ. Na novorozeneckých návštěvách jsem se k miminkům nikdy nehrnula, a když šlo z náruče do náruče, tak jsem stála v řadě poslední, ne-li někde v koutě a doufala, že se na mě zapomene…neza­pomnělo!

Stála jsem jako tvrdé Y s děckem v zavinovačce a přemýšlela, proč se všichni rozplývají nad tím malým divným stvořením, které si žužlá prsty a divně se protahuje. Se synovci jsem si začala rozumět teprve nedávno při jejich nástupu do 1. třídy, a to mi ještě půlhodinová komunikace stačila na pár měsíců.

Můj život byl perfektní – okruh kamarádek, které stejně jako já neřešily děti, ale to, kam půjdeme v pátek posedět. Mám dobrou práci, perfektní kolektiv (kdo to dneska může říct), čas na kadeřníka, kosmetiku a největší moje starost byla ta, jestli si na páteční akci vezmu černé šaty nebo šedé sako.

Když nebylo co dělat a v televizi nebylo nic zajímavého, tak jsme se s manželem jeli do kina, potom na nějakou tu večeři. Když přišly slunečné dny, už jsem se nemohla dočkat, až s kamarádkami sedneme někam na zahrádku, půjdeme nakupovat a budeme se smát maminám, které se plahočí kolem mimin v kočárku či batolat na písku.

Po šesti letech se můj milý vyjádřil a rozhodli jsme se, že se vezmeme. Jasně, proč ne? Milujeme se, jsme spolu dlouho, nic nám nechybí. A po změně příjmení jsem toužila už dlouho.

V době, když jsem plánovala svatbu, mi kamarádka Markéta řekla, že se s přítelem snaží o prcka. Co? Na co Ti bude prcek? Vždyť MY děti neřešíme! S kým teď budu chodit na dívčí sedánky? To nemyslíš vážně…

Zhruba po roce - den před mou rozlučkou se svobodou - mi řekla, že se jim konečně zadařilo, tak ať se nezlobím, ale nebude na rozlučce pít. Pane Bože, mimino! Samozřejmě jsem jí popřála hodně štěstí a držela jsem jí palce, ale nějak jsem se s tím nemohla vnitřně smířit.

Svatba byla úžasná! Užili jsme si to, jak jsme jenom mohli! Tolik darů, tolik gratulací…. „Hodně smíchu, málo pláče – do roka dva kudrnáče.“ To víte, že jo! A ještě dva. Na děti je ještě času – minimálně 4 roky, a jestli vůbec.

Jak plynuly týdny, a s manželem jsme podnikali různé výlety, když začal s monologem: „To bude super, až s námi tady tak půjde náš prcek, že? Víš, my jsme teď rodina… ale pořád nám něco chybí… Jenom to tady přestěhuju, kdybychom měli mimčo, tak ať to nemusíme řešit potom.“

Co? Jaké mimčo? Do čeho mě tlačíš? V té době se snažili o prcka jeho nejlepší kamarád s manželkou – nešlo jim to.

V lednu jsem šla z osobních důvodů ke kartářce, byla jsem ve špatné osobní situaci (nepovedené podnikání) a potřebovala jsem vědět, jak z ní ven.

Kartářka se na mě podívala a spustila: „Jste chvíli vdaná, do tří měsíců otěhotníte. Bude to holčička a za pět let druhá. Rok 2016 pro vás bude zlomový.“

Jaká holčička? Děti neplánuju, zajímá mě jenom, jestli se vylížu z toho hloupého nápadu otevřít si obchod. Z toho jsem se díky Bohu vylízala do pár týdnů.

Na začátku března jsem si uvědomila, že jsme zapomněli na jeden svatební dar – pobyt v horském hotelu v Beskydech. Hned jsem volala provozní hotelu (skrz moji práci jsem na ni měla kontakt), ta nám zarezervovala „lepší“ pokoj a za 14 dní jsme jeli.

S manželem jsme po pár skleničkách vína na čerstvém vzduchu narazili na téma děti. Tak jo… tak to teda zkusíme! Antikoncepci neberu několik měsíců a za chvíli mám přece jenom 29 a všem okolo se nedaří, takže budeme rádi, kdyby prcek přišel do těch dvou let. Po třicítce bohatě stačí, pak se to „nějak“ vyřeší samo.

Poslední březnový pátek se Markétě narodila Kristýnka. Byla jsem jako čestný host pozvána hned ten den do porodnice na čumendu. Zase mimino… Tentokrát to bylo jiné. K malé jsem se hrnula, tekly mi slzy a měla jsem pocit, že nic krásnějšího jsem snad nikdy neviděla. A jak mě chytla tou malou ručičkou za prst…

„Evi, neboj, do roka takhle budeš sedět se svým prckem. Na to dám ruku do ohně.“

„To víš, že jo. Nestraš!“

V ten večer jsme s ostatními kamarádkami malou oslavili. Po druhé sklence jsem šla domů, protože mi nechutnalo a byla jsem unavená. Divné! Ten den jsem měla v práci roční hodnotící pohovor s nadřízenou.

„Evi, nepřemýšlela jste nad tím, že byste změnila pozici? Plánujte děti, když máte po svatbě?“

„Ano, plánuju, za 2-3 roky. To úplně stačí. Ano, změna pozice by mě lákala.“

V sobotu jsem bohužel dostala po několika letech kvasinkovou infekci. Nepříjemné! Vydržela jsem to do pondělí, kdy jsem během pracovní doby utíkala do lékárny. Lékárnice si mě změřila pohledem, nabídla mast.

„„Ale paní, víte, že v době, kdy ji budete užívat, nesmíte být těhotná, že?“

„Já a těhotná? Kde bych k tomu přišla? Ano, vím. Tak mi ji dejte, protože už to nevydržím.“

„Víte co? Já vám dám raději těhotenský test. Běžte to zkusit, a pak si když tak dojděte pro tu mastičku.“

To si děláte srandu? To se mi teda ještě nestalo.

Pro mastičku jsem už nedošla. Seděla jsem v práci za stolem, v ruce držela test s červenou dálnicí, která vyskočila snad do dvou sekund. Spustily se mi slzy.

Kolem zrovna procházela kolegyně, která se s hrůzou v očích u mě zastavila: „Pane Bože, co se ti stalo?“

„Já, já… asi jsem těhotná!“

„Ale to je super, co řveš? Já jsem se lekla, že tě někdo znásilnil!“

Ve stejnou chvíli mi došel email od provozní horského hotelu: „Dobrý den, ani jste se po Vašem svatebním pobytu v našem hotelu neozvala. Věřím, že z naší strany bylo vše v pořádku, pobyt jste si užili a budete na nás dlouho vzpomínat.“

Ještě pořád s testem v ruce jsem spustila opět vodopád slz, ano – budu vzpomínat hodně dlouho. Chtěli jsme miminko, ale za dva roky. Ne za tři týdny…

Nastávající dny byly hodně divoké. Manželovi jsem krásnou novinku oznámila ještě ten den. Prožíval to samé co já. Nemohl tomu uvěřit, byl šťastný, chvílemi se bál, jak to zvládneme.

Já to měla jako na horské dráze – chvíli jsem se modlila, aby ta druhá čárka byla jenom omyl, aby zmizela s dalším testem (a právě naopak, byla čím dál silnější), chvíli jsem brečela, chvíli jsem se bála, jak vyjdeme finančně, chvíli jsem nechtěla o práci přijít, chvíli jsem se na mimino neskutečně těšila, chvíli jsem chtěla utéct a na všechno tohle zapomenout.

Na konci dubna jsem šla na první potvrzující gynekologickou prohlídku. Všechno v pořádku, srdíčko bije, zatím ukázkové těhotenství. Nejkrásnější den v mém životě! Svatba byla krásná… ale tohle! To se nedá popsat slovy. Opět krokodýlí slzy.

Hormony jsou úžasná věc – otočily mě o 180 stupňů. Všechno jsem odsunula na druhou kolej. Nahlížím maminám do kočárků, ňufám ke každé malé čepičce, která mi dojde poštou, s miminkem si často povídáme, užíváme si s manželem prvních pohybů.

Kdybych věděla, že to bude tak krásné období, tak bych otěhotněla už v osmnácti. V řadě na pochování miminek stojím první, a jsem naštvaná, když ho musím dát někomu dalšímu.

Na ultrazvuku ve 12. týdnu těhotenství mi doktor povídá: „Maminko, kdybyste chtěla, tak bych vám mohl možná i říct, co to bude.“

„Holčička, pane doktore, to my už dávno víme.“

„Jak si můžete být tak jistá? Ale ano, opravdu to vypadá na holku, protože je dobře natočená.“

Ve 21. týdnu těhotenství nám ji potvrdili.

Sama nevím, co mě všechno čeká. Jenom vím, že kojení bolí. Taky vím, že zoubky nerostou jenom jednu noc. Vím, že dlouho nenaspím 12 hodin v kuse po propařené noci s kamarádkami. Taky bohužel vím, že nemám ráda hovňousy a netuším, jak budu toho malého drobečka několikrát denně přebalovat, když jenom při pohledu na psí hovínko se mi zvedá žaludek.

Vím, že u nočního kojení, kdy manžel bude spokojeně spát, budu chtít vrátit svůj starý život – sednout si někde na terasu s dvojkou bílého a čekat až bude večer. Taky vím, že budu proklínat české zákony, že se na dítě nevztahuje lhůta, ve které jde vrátit bez poplatku, a budu proklínat manžela, že nevydělá miliony a nemůžeme si dovolit chůvu, která mě toho malého uřvance aspoň na jeden den zbaví.

Taky vím, že hubnutí z vorvaně do velikosti menšího tuleně bude stát hodně sil a proběhaných kilometrů. Dokážu si to představit a čekám, že tyto představy se naplní ještě 5× horším scénářem.

Ale já tohle chci! Cítím zodpovědnost za toho malého prcka, který se rozhodl, že k nám přijde ne za dva roky, než se dostatečně vybouřím, ne než změním v práci pracovní místo, ale teď. Vím, že letos budeme mít Vánoce opravdu veselé. Ale na to se právě těším. Na to, že od vánočního stolu 3× odejdu, abych zkontrolovala ma­lou.

Jsou 4 ráno a já sepisuju všechny tyhle mé pocity do jednoho článku. Před pár lety jsem se v tuto dobu teprve vracela domů. Dnes nemůžu spát, protože převalování z jednoho boku na druhý jsem vzdala už tak ve 2 hodiny ranní a třetí bok nemám. Hrozně mě brní ruce a na záchod chodím tak co 30 minut. Do toho malá hrozně kope a těší se na další slunečný den. Stejně jako já.

Příští léto už tady bude s námi a budeme se ve 4 ráno těšit spolu, protože vím, že tento den strávím s dvěma lidmi, které neskutečně miluju. Těhotenství si užívám se vším všudy, na porod se těším úplně ze všeho nejvíc. Je to krásné období a věřím, že mateřství bude ještě hezčí…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
 Váš příspěvek
 
svycarka
Kelišová 6331 příspěvků 18.10.16 00:13

Krasny denik. Tak dobre se cetl. Tak hodne stesti mamo :pankac: :kytka:

 
samanta2208
Kelišová 5371 příspěvků 18.10.16 00:42

:palec: super deníček hodně štěstí být mámou je dar :srdce:

 
Shaari90
Kecalka 375 příspěvků 18.10.16 00:49

Pěkně napsáno, taky mi přišlo, že člověk díky mateřství v sobě objeví jinou stránku osobnosti… jinak třeba u mě to hubnutí šlo skoro samo (kojení, nevyspání,…), tak se zbytečně předem neděs ;)

 
slavuska1
Vesmírná mluvilka 31263 příspěvků 18.10.16 01:13

Pěkný, vtipně napsaný :palec:

 
Heivka
Ukecaná baba ;) 1069 příspěvků 18.10.16 04:28

Krámě napsané. Kdyby mi před třemi roky, řekl, že teď budu spokojená v roli mámy ročního klučíka, plánovat druhé dítko a to všechno vědomě a z mojí iniciativy… No řekla bych, že upad na hlavu z velké výšky. :mrgreen:
Jinak přebalování pokakaného mimča se nebojte, dokud je kojené nebo čistě na UM, tak je to jako zkažený kefír. A než začne s příkrmy, tak už budete zvyklá. :palec:

 
ančapepča
Kecalka 394 příspěvků 18.10.16 07:18

No to je bomba, strašně se mi deníček líbil…po dlouhé fobě něco pozitivního. Já tak závidím, že budeš mít mimino. Ta moje školní holčička a školkovej chlapeček už jsou velký a já bych to tak nekdy vrátila. Aspoň na jeden den abych zase měla doma miminka. Vůbec nechápu kdo jim dovolil takhle rychle vyrůst. Tak strašně rychle to uteče, užívej si každý den. Hodně štěstí :srdce: :srdce: :srdce:

 
kristyna92
Kecalka 192 příspěvků 18.10.16 07:21

Krásný deníček…hltala jsem ho jedním dechem :potlesk:
Přeju hodně štěstí, ty nejkrásnější Vánoce a těším se na pokračování (které snad bude) :kytka:

 
Uživatel je onlineLada84
Ukecaná baba ;) 1287 příspěvků 18.10.16 07:53

Priste uz nepiste denicek o me :-D :kytka: Jinak pohodovy porod a celkem klidne sestinedeli :hug:

 
Uživatel je onlinePerlaZP
Stálice 72 příspěvků 256 inzerátů 18.10.16 08:00

Moc hezky napsaný deníček… :potlesk: :)

 
HanulkaUH
Kecalka 256 příspěvků 18.10.16 08:03

Super deníček! Úplně jako by byl o mě. Zvlášť o tom cpaní mimin do mé náruče, tomu jsem se zasmála. Já rodila ve skoro 30, dneska už taky vím, že jsme malého mohli mít dávno dřív, ale to už člověk nevrátí. Cítila jsem to stejně jako ty.
Ať jste s holčičkou obě v pořádku! A že se ti občas zasteskne po starém životě? Jo, to mě taky…ale ony ty první roky tak rychle utečou a zas si budeš moct vyrazit s kámoškama nebo s manželem sami dva jako za starých časů. Když ti bude ouvej, tak si na to vzpomeň, já měla totiž pocit, že už to nevyspání, vyčerpání a stárání se jen o miminko bude napořád! A pak to tak uteklo a mě je to tom miminku občas smutno :-)
PS: a kojení nebolí…jen možná ty první dva dny v porodnici ;)

Příspěvek upraven 18.10.16 v 08:05

 
Kissminka
Kecalka 470 příspěvků 18.10.16 08:21

Líbí moc, i jsem se zasmála. :D

 
Fiducia
Neúnavná pisatelka 18901 příspěvků 18.10.16 08:48

Hezký čtení. Držím palce, miminko :mrgreen:
Taky jsem nechtěla děti. Pak jsem neplánovaně otěhotněla, podruhé už plánovaně a zrovna jsme ve fázi plánování dalšího potomka :lol:
Mimochodem, nezažila jsem s dítětem ani jednu probdělou noc, kojení mě nebolí a vůbec, děti jsou celkem fajn :pankac:

 
pe-terka
Echt Kelišová 8274 příspěvků 18.10.16 09:15

Deníček pěkný, svěží. Gratuluji k těhotenství :kytka:
Jen jedna situace se mi zdála trochu nevěrohodná, a to ta v lékárně…Těhotná jsem byla několikrát, ale pokud jsem nenakráčela už s břichem, nikdy se mě personál nezeptal 2× za sebou na těhotenství s tím, že by ještě zpochybnil má slova a nacpal mi těhu test.
Maximálně se zeptali, nejsem - li těhotná nebo upozornili, že to a to se v těhu nesmí.
Neobsluhovala tě v lékárně ta tvoje kartářka :mrgreen:?

Příspěvek upraven 18.10.16 v 09:16

 
unuděná
Ukecaná baba ;) 2244 příspěvků 8 inzerátů 18.10.16 09:20

Krásně napsané, krásně prožité. Líbí se mi, jak jsi popsala ten životní zlom, přechod z „to si děláš srandu, mimino??“ do „jéé, já budu maminkou!“ :palec:

 
Dominika2016
Stálice 63 příspěvků 18.10.16 09:27
:potlesk: :hug:
 
Sinquinita
Ukecaná baba ;) 1670 příspěvků 18.10.16 09:28

@pe-terka Ahojky, rozumím :) nechtěla jsem vypisovat celé dialogy z lékárny, o tom deníček není. A taky jsem jej chtěla trochu odlehčit. Lékárnice se samozřejmě ptala, jestli beru antikoncepci a jestli plánujeme potomstvo, protože kvasinky mohou být příznakem těhu, ale nechtěla jsem tak zabíhat do detailu 8)

 
pomenkova
Generální žvanilka 24120 příspěvků 18.10.16 10:14

No moc hezky. :kytka: :kytka: Uzij si dcerky, deti tak rychle rostou, preji krasny porod a neboj se toho -vse bude, jak ma byt :kytka:

 
Tess 85
Zasloužilá kecalka 964 příspěvků 18.10.16 10:22

Moc pěkné :palec: jako by to bylo o mně s tím rozdílem že proběhla žádost o ruku a ani ne za měsíc jsem zjistila že jsem těhotná :mrgreen: takže svatba přeplňovaná z letošního léta na letošní zimu, v červnu se nám narodil chlapeček a teď mi tu to 4,5 měsíční životní štěstí a láska leží na kojícím polštáři a spinká :srdce:

Edit: ještě jsem zapomněla popřát ať jste s malou zdravé a až se narodí, tak ať vám princezna dělá jen samou radost :kytka: :hug:

Příspěvek upraven 18.10.16 v 10:24

 
MyDestinka
Kecalka 154 příspěvků 18.10.16 10:22

Občas doteď nechápu, že mám prcka. :D Všechno se změnilo. Říct globálně, že mě mateřství naplnilo až po okraj nemůžu, ale vím, že jsem šťastná, že ho mám :kytka:

 
pe-terka
Echt Kelišová 8274 příspěvků 18.10.16 10:47

@Sinquinita tak to pak jo :kytka: no, paní lékárnice má tedy o své klientele přehled :mrgreen:

 
Bebuše
Kelišová 7200 příspěvků 18.10.16 10:48

Taky to mám podobně, jen mě pořád cizí dítka neberou ;) Mám dvě slečny (1 a 2.5r), nedala bych je za nic na světě, ale už jsem ve fázi „stačí, další ani omylem“. Mámou jsem byla ve 36 letech a dřív bych do toho ani dneska nešla… bylo to akorát…

 
HanickaK
Kecalka 223 příspěvků 18.10.16 12:10

Krásný deníček :palec: Jako kdybych přečetla knihu v pár odstavcích. Prostě příběh od začátku do konce, a dobře dopadl :mrgreen: Mimochodem, gratuluju k těhotenství :kytka:

 
lokynka
Kelišová 5959 příspěvků 1 inzerát 18.10.16 13:24

Gratuluji! A uvidíš, že až se Ti dcerka narodí, přebalíš ji plně v klidu! Je to Tvé dítě a ne nějaký řoklík někde parku, po kterém bys měla sbírat hovínka.

A kojení nebolí, pokud bolí, je špatná technika kojení. Doporučuji ti stránky mamila.sk, sdružuje laktační poradkyně a nabízí spoustu dobrý rad co se týká kojení.

Drž se, to zvládneš levou zadní

 
simanska
Ukecaná baba ;) 2089 příspěvků 6 inzerátů 18.10.16 15:13

Krasne :) a presne viem, ake to je :) ale oni si sami vyberu, kedy je najlepsia doba prist :D este teraz si pamatam, ako som tie dve dialnice oplakala, ehm orevala.. ze som to este takto neplanovala, ze az za 2-3 roky :D a teraz to ma cez 3 roky a je to uz velky chlap :)
tiez som nebola matersky typ, ale az s nimi sa citim kompletna <3

 
mopy
Kecalka 442 příspěvků 18.10.16 16:07

Krasny dennicek a BUDE :) Vela stastia a zdravia hlavne celej rodinke.

 
Naomina
Zasloužilá kecalka 770 příspěvků 18.10.16 18:23

Co já bych za to dala, kdyby se nám to povedlo tak rychle jako Vám! Moc gratuluji a važ si toho, já bych klidně vyměnila večery s vínem za večery a dny s dítkem.

 
Uživatel je onlineejhle
Ukecaná baba ;) 1718 příspěvků 18.10.16 18:46

To je heezky, jsem se uplne presunula do roku 2011, kdy jsem se nechala po 4 letech manzelstvi ukecat. A teda jakozejobudeme­tozkouset :lol: taky jsem vzdy u mimin delala, ze tam nejsem. Zamerena na praci. Kdo by to rekl, co ty prdolata dokazou :palec:
Drz se a ocekavam podobne pohodovy zapisek i po porodu.

 
radúna
Extra třída :D 10407 příspěvků 18.10.16 19:34

Jeden z nejkrásnějších a nejlepších deníčků, který jsem tu četla.
:potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk:
Moc krásně jsi popsala své vnitřní boje a své dosáhnutí nějaké životní mety.
@Sinquinita opravdu jsem to hltala jedním dechem a samozřejmě blahopřeji a hooodně dopředu přeji krásné Vánoční svátky s miminkem :kytka: :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:

 
margarithka1
Nováček 7 příspěvků 7 inzerátů 18.10.16 19:52

Super deníček. Jako bych četla o sobě- hlavně ne děti!!! Děti nikdy!!! Pak jsem přešla do fáze „tak to zkusíme“ a hned následující měsíc otěhotněla- byla z toho dvojčata. No a teď? Moc bych chtěla třetí :D

 
NikaKaa
Závislačka 4570 příspěvků 29 inzerátů 18.10.16 20:14

Díky za moc pěkný deník. Pobavila jsem se a taky jsi mi vehnala slzy do očí (ty hormony). Moje sedmiměsíční štěstí spí vedle v pokoji. Měla jsem velice podobné obavy jako ty umocněné tím, že je mi už přes 40. Nemusí to být tak zlé (i když je lepší se připravit na horší variantu). V těhotenství jsem přibrala 7kg, po porodu jsem shodila 14kg, jsem na svém 7-mi letém minimu ;). Anička od malička ukázkově spinkala přes den i v noci, takže žádné probdělé noci, krásně baští a skoro nepláče, je pořád usmátá a pohodová. Přeji ti, ať jste obě v pořádku a ať je i tvoje holčička tak zlatá, jako ta moje. Hodně štěstí celé vaší rodince. :kytka:

 
Uživatel je onlineJitusee
Echt Kelišová 7861 příspěvků 18.10.16 20:14

Super deníček, tvoje uvažování je mi blízké :palec:

 
RadkaEm
Kecalka 110 příspěvků 18.10.16 20:19

Chlapi jsou o hodně ochuzeni. I když těch hormonálních výkyvů a nesmyslných dojetí bych se ráda vzdala :)
Hezky napsaný deníček.

 
Aslei
Zasloužilá kecalka 588 příspěvků 19.10.16 06:53

Supr deníček :D :palec:

 
Sinquinita
Ukecaná baba ;) 1670 příspěvků 19.10.16 08:40

@NikaKaa Moc Ti děkuji :) pro Aničku jsme taky rozhodnuti, je to nádherné jméno a i když je ve statistikách mezi nejčastěji dávanými, vůbec mi to tak nepřijde a mám ho pořád za velmi originální! Přeju moc zdravíčka…

 
NikaKaa
Závislačka 4570 příspěvků 29 inzerátů 19.10.16 08:47

Mě oslovila a na mě absolutně sedí ta věta v úvodu deníčku „Chceš-li rozesmát Boha, sděl mu své plány“. Jak trefné… :lol:

 
ospalámyš
Závislačka 3079 příspěvků 19.10.16 21:06

:) Napsala jsi to čtivě a reálně.
A poznávám se. U mě otočka o 180 stupňů od antimatky k milovnici dětí a miminek. Mateřství si užívám, není lepší kariéry :) i když někdy je to o nervy a chtěla bych někdy aspoń na chvilku tu bezdětnou svobodu, tak bych neměnila.

Zajímavý, jak ty hormony mozek přenastaví, mají asi schopnost úplně překopat hardware :)

Tak ať je porod rychlý a bezbolestný, miminko hodné a spavé ;)

 
Laura.Svefi
Kecalka 101 příspěvků 20.10.16 16:28

Moc krásně napsané :). Přeji ať je vše ok a jste obě zdravé :).

 
macina25
Ukecaná baba ;) 2095 příspěvků 20.10.16 17:08

Moc nekomentuji, ale tady musím. Deníček se mi moc líbil. I já to tak měla. Raději ňuňat štěňátko jak se přiblížit k dítěti. A pokud jsem i u nějaké kamarádky byla při odchodu jsem si řekla, ze to opět byla vynikající antikoncepční návštěva… všechny děti mě přišli jako satani :mrgreen: teď za 14 dnů čekám druhou holčičku, ikdyž se toho obávám jak zvládnu dvě tak malé děti, tak se těším jaké budou parťačky. Ať ti vše vyjde ;)

 
hanyny
Ukecaná baba ;) 1189 příspěvků 20.10.16 21:07

Pěkný deníček, gratuluji k miminku.
Jen tě opravím - od vánočního stolu 3× neodejdeš, ty si k němu ani nesedneš :mrgreen:. Aspoň u nás to tak bylo, s pořvávajícím miminem jsem prochodila celý štědrý večer.
Děti mám 3, všechny jako mimina uřvané, nevyspala jsem se ani s jedním, kojili jsme po hodině a kojení mě bolelo u všech tří. Nestraším, ale u každého to není tak sluníčkové, jak se tady někteří tváří.
Každopádně své děti miluji a nedala bych je za nic, ta vlna lásky, co mě po prvním porodu zavalila mě úplně zaskočila :srdce:. Budeš to mít stejně, uvidíš. Přebalování je to poslední, co budeš řešit.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček