O tom, jak stačí myslet pozitivně

januse1  Vydáno: 02.12.13

„Bojíš se porodu? Neboj, četla jsem v jedné knize, že stačí myslet pozitivně a je to v pohodě..“ řekla mi kamarádka. „Fajn, budu myslet pozitivně. To je jednoduché!“


2 komentáře


1 komentář

Od té doby jsem se na porod vyloženě těšila! Myslela jsem pozitivně a četla všechny deníčky o porodu tady na emiminu. Vesměs byly všechny o tom, jak byl porod krásný, rychlý a senza. Asi jsem si podvědomě vybírala takovéto deníčky :-)

Čas plynul a můj termín se blížil víc a víc. A já se nemohla dočkat na ten krásný zážitek! Měsíc před termínem jsem byla jak na trní. Každou minutu jsem rovnala tašku, připravené oblečení, plenky, postýlku. Opravdu jsem se nemohla dočkat!

Přišla neděle 25.srpna. 3 dny po termínu. A stále se nic nedělo. Telefonáty mamky a ostatních blízkých lidí s otázkami typu: „Tak co, už?“ mě vyloženě vytáčely. Už jsem ani nepřijímala hovory. Přemlouvala jsem Mikuláška, aby si dal říct a už vylezl k nám na svět. Nic..

Deset minut po půlnoci mě vzbudila lehká bolest v podbříšku. „Faajn, už je to tady! Zítra touto dobou už bude Mikulášek s námi!“. Začala jsem si psát časy kontrakcí - 7, 12, 16, 5, 5, 8, 9.. a takhle to bylo až do rána. Tak jsem se na něj těšila, že jsem už ani neusnula. Ve čtyři jsem vstala, omyla koupelnu, kuchyň a nádobí, dala jsem si horkou vanu a čekala jsem, že se kontrakce zpravidelní. Stále však přicházely, jak se jim chtělo. V osm ráno jsem to už nevydržela a zavolala manželovi. „Miláčku, asi je to už tady, přijeď domů, ať můžeme jet, až to bude trošku pravidelné!“

V devět dorazil manžel. „Jedeme hned, porodnice je daleko, co když to potom nestihneme? Nechci, abys rodila cestou někde na benzínce!“ „Ok, dobře.. když myslíš..“ Řekla jsem já, s potěšením, že má o nás strach. Cestou mi ale přišlo, že bolesti ustaly úplně a říkala jsem si, že se nám akorát vysmějí.

S dobrou náladou jsem zazvonila na porodní sál. „Dobrý den, my jdeme asi rodit.“ Prohlédl mě mladý, sympatický doktor. „Otevřená na špičku prstu, pro jistotu si vás tu necháme, máte to daleko, může se to rozjet i rychle.“ Fajn, ubytovala jsem se tedy na pokoji, s manželem jsme si dali nemocniční oběd a já začala být ospalá a bolesti bolestivé. Pořád jsem myslela na to, že musím myslet pozitivně. V šest večer manžel odjel, já šla na pásy, kde se kontrakce nezakreslila žádná! „To není možné, už to bolí strašně moc.“ „To jsou jen poslíčci, maminko! Pan doktor vás vyšetří při večerní vizitě.“ Fajn, třeba se to pohnulo a v noci se Miky narodí.

Na večerní vizitu dorazil mladý pan doktor. Vizita spočívala v otázce „Tak jak se cítíte, maminko?“ Na odpověď, že už to fakt docela bolí, mi bylo řečeno akorát to, že se na mě ráno někdo podívá.

Co vám budu vyprávět, noc byla strašná. Kontrakce po 6 - 7 minutách, bolesti šťavnaté. Ve tři ráno se smilovala jedna sestřička a donesla mi horkou láhev na břicho. Slíbila mi, že mě ráno někdo vyšetří. Usnula jsem asi na hodinku a pak pokračovala v ponocování a dál jsem trpěla s každou bolestí.

Ráno, konečně. „Do oběda už musí být venku, už jsme určitě blízko!“ Uklidňovala jsem sama sebe. Ranní vizita: „Jak se cítíte maminko?“ „Už to fakt bolí, jsem vyčerpaná, celou noc jsem nespala..“ „Dobře, teď půjdete na monitor a pak vás někdo vyšetří..“ Byla jsem na gynekologickým oddělení, na porodní sál na monitor jsem se vysloveně doplazila, už jsem ty bolesti fakt nedávala. „Ale co, musím myslet pozitivně a do oběda to bude.. pro něj to vydržím!“

„A kdy máte ty kontrakce? Vždyť tady se zobrazila jen jedna za celých 20 minut. To máte opravdu nízký práh bolesti, máte obyčejné poslíčky!“ sepsula mě porodní asistentka. „Až budete mít opravdové kontrakce, polezete bolestí po stěně!“
Doplazila jsem se zpátky na pokoj. Čekala tam na mě snídaně. Jak jsem ji viděla a představila si, že jím, zvedl se mi žaludek a letěla na záchod zvracet. Bolesti strašné, únava veliká, zimnice ohromná.

„Tak co, lásko.. Jak je ti?“ volal mi manžel. „Zlato, už to nedávám. Nikdo mi tu nevěří, že to bolí.. Koukají tu na mě, jako bych si vymýšlela. Ta porodní asistentka mi tu stále otevírá okno, je mi strašná zima. Nezvládnu to!“ Mé pozitivní myšlení vzalo za své! „Vydrž, přijedu..“

Celé dopoledne jsem probrečela. Nejdřív, že už ho nechci, potom proto, že to nezvládnu. Prostě jsem se úplně sesypala. Porod mi měli vyvolávat až ve čtvrtek a ta představa, že mu pomůžou ven až ve čtvrtek a já budu další dva dny trpět jak zvíře, mě srážela ještě hloubš!

Oběd. Další kolo zvracení, proč mi to vůbec nosí? Stále mě nikdo neprohlídl. Dál jsem jenom brečela. Ve dvě přijel manžel. Dřív ho totiž ke mě ta „milá“ porodní asistentka nepustila. Další pásy - svíjela jsem se tam jak žížala - další zvracení. Kontrakce se nezakreslila ani jedna. PA mi stále nevěřila.

V pět manžel odjel.

Výměna směny. Přišla jiná PA. Tentokrát byla opravdu milá! „Tak maminko, natočíme pásy!“ „Neee..“ Chtělo se mi zakřičet při představě, že tam budu zas půl hodiny ležet v bolestech a nikde se mi stejně nezakreslí! „No, teď jste měla jednu takovou silnější kontrakci, že?“ oznámila mi po půl hodině PA. „Jednu? Měla jsem jich alespoň deset!“ „Ne, opravdu se mi jich tu víc neukázalo! Já vás vyšetřím a uvidíme.“ „Díky bože, díky.. Konečně někdo, kdo mě vyšetří!!“

„Jste otevřená na 4 prsty, přestěhujete se na čekanky a do půlnoci je maličký venku! Zavolejte manželovi! " Měla jsem pocit, že celý svět zase zrůžověl. "Nejraději bych Vás objala, sestři!“ Za chvíli to bude za mnou, volala jsem manžela, ten akorát dojel domů, tak se otočil a jel hned zase zpátky! Když jsem se přestěhovala na čekanky, vyšetřil mě doktor. „To jste se spletla, sestři!“ „Néé, budu tady ještě bůhví jak dlouho, on prostě nikdy nevyleze.“ „Mladá paní je otevřená už na 7 prstů, píchneme vodu. Jak to, že ji někdo nevyšetřil dřív, už to mohla mít dávno za sebou!“

Píchli mi vodu, dostala jsem klystýr, přijel manžel a v půl deváté byl malý konečně na světě. 27.8.2013 - po skoro 45 hodinách bolestí byl konečně s námi. Miluju ho nejvíc na světě a do dneška si vyčítám, že jsem měla ten pocit, že ho už nechci.

Nikdy jsem nezažila krásnější pocit. Vydržím se na něj hodiny a hodiny koukat.

A co z toho plyne? Myslet pozitivně rozhodně nestačí!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
Lex83
Zasloužilá kecalka 771 příspěvků 02.12.13 01:11

Já jsem to sice měla rychle za sebou ale občas si vzpomenu jak na oddělení byla paní co taky trpěla dva dny… já už měla mimino a ona chudák ještě pořád a pořád nic a „lezla po zdi“ od bolesti… bylo mi jí líto, protože jsem věděla co jí chudák holku ještě čeká… ale dala to taky… :)

 
slavuska1
Vesmírná mluvilka 31258 příspěvků 02.12.13 01:51

Neměla jsi křížový kontrakce? :lol: já totiž jo, a monitor taky krásně rovnej, taky mi říkali, že to jsou poslíčci..a když je konečně napadlo se podívat dolů, tak zjistili že jsme na 7cm :lol: ale užila sis to teda hezky, já rodila poprvý asi 7 hodin, akorát 6 z nich jsem si myslela, že jsou to jen poslíčci :lol:

 
marketa612
Zasloužilá kecalka 878 příspěvků 02.12.13 07:27

Taky mám zkušenost že pozitivní přístup nestačí, a pásy rozhodně nezaznamenávají kontrakce :lol: :lol: :lol:

 
marketa612
Zasloužilá kecalka 878 příspěvků 02.12.13 07:30

@slavuska1 křížový jsem taky měla :) i když v porodnici jsem to viděla spíš takhke :pocitac: :pocitac: :pocitac: :mrgreen: jelikož když ti někdo tvrdí že tě to nebolí, a ono to faaaaakt bolí, tak je to teda síla :D.

 
Randgrid
Závislačka 2869 příspěvků 02.12.13 07:40

Pozitivně myslet člověk může jak chce, ale když má okolo sebe „schopné“ lidi, tak to dopadá takhle. :( no doufám, že takoví se mi budou jen vyhýbat. ale hlavně, že se to nakonec zvládlo. :) :kytka:

 
Randgrid
Závislačka 2869 příspěvků 02.12.13 07:41

@marketa612 to je fakt gól. :D bych ho asi poslala k šípku :D jak nebolí když bolí :D

 
januse1
Zasloužilá kecalka 527 příspěvků 02.12.13 07:59

@slavuska1 křížový jsem neměla, to už bych asi vážně nedala :D.. říká se, že pásy nepíší kontrakce silnějším lidem.. ale jsem normální :D.. dokonce jsem měla tak malé břicho, že na mě koukali, jakože co tam dělám :D

 
Petra_H33  02.12.13 08:10

Ahoj, ja teda mela „stesti“ a mela jsem bolesti do podbrisku, ktere monitor zachytaval. Spis me udivuje ten pristup doktoru, jako…to te nikdo neprisel za celou noc vysetrit??? 8o Ve me se snad „pohrabal“ i udrzbar, fakt to bylo snad co hodinu, kdy me nekdo sel okouknout :oops:

 
Ancze
Kecalka 175 příspěvků 02.12.13 08:56

Mela jsem to podobne, kdyz jsem prijela do porodnice, ze urcite vim, ze rodim. Bolesti jsem lezla po zdi, otevrena na 2 prsty a na monitoru zadny naznak kontrakci. Byla jsem 41+1, cele tehotenstvi zadni poslicci a na prijmu mi tvrdili, ze jeste nerodim, ze to jsou prave jen poslove. :zed: No, prijali me v 16.00 a mala se narodila v 21.49. Od 17.00 jsem mela epidural a byla stale na monitoru. Po celou dobu na monitoru zadna kontrakce. :nevim:

 
Megi00
Povídálka 42 příspěvků 02.12.13 10:00

Tak super…:-) taky dostávám rady, že mám myslet pozitivně…mám rodit začátkem dubna… :lol: Teď se tomu zatím směju…on mě asi ten smích brzy přejde.. :roll:

 
Gina108
Generální žvanilka 23600 příspěvků 02.12.13 10:05

Jé, taky jsem první rodila 45 hodin - nachlup přesně. Akorát já fakt myslela pozitivně trochu dýl než ty :mrgreen: První den kontrakcí jsem totiž byla doma, válela se na gauči, ve vaně a čučela na telku 8) páč kam bych spěchala, když byly furt po deseti až patnácti minutách, že :mrgreen:. Pak jsme se vyspali, resp já teda moc ne a druhý den ráno radši jeli do poradny a už si mě tam nechali. Přítel odmítl jet v pruhu vyhrazeném pro autobusy, ačkoli jsem se těšila na zběsilou jízdu Prahou třeba za doprovodu policajtů :mrgreen: a ono nic :( Kluk se narodil v noci. V porodnici se fakt moc pozitivně myslet nedá.

 
balestra
Závislačka 4477 příspěvků 02.12.13 12:22

Mně v porodnici tedy říkali, že ví, že monitor je jen orientační. Protože když jsme dle monitoru moc kontrakce neměla, tak jsem trpěla jak blázem a předtím zase kontrakce jak blázen a já relativně v poho. A ano, psychika je důležitá, nicméně od bolestí nepomůže.

 
kači31
Ukecaná baba ;) 2039 příspěvků 02.12.13 13:24

Jj, znám, co je to, když kontrakce nevěří… já je měla 7 hodin před porodem už po minutě a půl, a otevřená na třičtvrtě prstu… děs běs, připadala jsem si jak ufňukánek, „to si ještě počkáte“ :pocitac: :pocitac: :pocitac:
ale nakonec malinká vylezla, od začátku vyvolávání po 48 hodinách..

ale třeba tě tohle uklidní: druhý porod - ve čtvrt na tři mě probudila lehká bolest v podbřišku, po hodině jsem budila manžela, že už to asi bude, ještě počkat na dědu, který měl hlídat první malou, v kontrakci, kterou jsem měla dole u dveří, když přišel, se mě snažil z kleku zvedat (a vysvětlete mu „teď ne“), honem do auta, než dorazí další kontrakce.. v nemocnici otevřená na 8 prstů, a jdeme rodit! na lůžku mi radily, jak tlačit a dýchat při kontrakci a mezi nima (škoda, že tohle neučili na předporodním kurzu, to fakt pomáhalo), pak povídaj „tlačte“ já na ně kam teď - „no ven!“ zatlačila jsem a malá byla venku. bez klystýru, nestačily mě ani nastřihnout, takže jsem byla roztržená, nu nic, to nevadí. v půl šestý, po třech hodinách od probuzení :dance:, co víc si přát! má první slova - „tenhle porod to byla procházka růžovým sadem!“
Tak snad ti tahle zkušenost dodá sílu do dalšího porodu, rozhodně jsem nemyslela pozitivně, po první zkušenosti se děsně bála..

Tak, a teď tady čtu ty různý deníčky a ty kecy dam o tom, jak ony statečně rodily, zatímco vedle slyšely hysteráky, očividně dámy, které zažily můj druhý porod, a do toho mého prvního - stejně jako do toho tvého - se nemají představu vůbec vžít… :pocitac: :pocitac: :pocitac:

 
niezabudka
Kecalka 133 příspěvků 02.12.13 13:35

Pozitívny prístup je na dve veci, mne dal akurát falošný pocit nádeje… (v mojom prípade, že porodím do termínu a nikto ma nebude stresovať vyvolávaním a sekciou, ako to bolo pri prvom dieťatku) Ako jediný možný prístup mi teraz pripadá len s vnútorným pokojom prijať to, čo príde… ako a kedy… Ľudia vedia byť veľmi neempatickí, keď sa pýtajú na veci okolo pôrodu, nechápem, naozaj im nedochádza, aká je to intímna téma?! :x Naozaj už mám niekedy chuť sa zvedavej osoby na oplátku spýtať, kedy napr. čaká najbližšiu menštruáciu alebo prípadne ako u nej prebieha prechod… :nevim:

 
Gloaming
Závislačka 3277 příspěvků 02.12.13 13:45

Tak to mi úplně připomělo můj porod. Bolesti jsem měla 2 dny. 2 noci jsem nespala a třetí rodila. Přesně jak u tebe, na pásech kontrakce žádný a nikdo mi nevěřil. Větu: „to jsou jen poslíčci“, jsem nenáviděla. Když už jsem si konečně vydupala překlad na porodní sál, tak přístup byl naprosto skvělej.
Ale celkově na porod vzpomínám ráda a dala bych si ho klidně hned znovu. Hlavně vím, že bych zůstala doma co nejdýl, tam mě nikdo nebude řikat, že to jsou jen poslíčci. :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8376 příspěvků 02.12.13 14:08

Jo, pozitivně jsem přestala myslet ve chvíli, kdy mě s rozjetým porodem poslali domů, že to jsou poslíčci. Bolest, že už jsem ani sama nedokázala nastoupit do auta. A ta beznaděj, že budu muset porodit doma, pže mě tam nechtějí, tu bych fakt nikomu nepřála zažít.

 
nepřihlášená jruz  02.12.13 14:54

@marketa612
Jojo, mně též tvrdili, že mě to nemůže bolet. A nejlepší je to slyšet od doktora - chlapa a od 27 leté lékařky. Tak už jsem se pak nasr… a zeptala se, kolik dětí protlačili svými vagínami… :mrgreen: Žádné, ani jeden :pankac:. Mno, a začali se chovat slušně a přestali rejpat.

 
Selfi
Kelišová 5086 příspěvků 02.12.13 17:12

Úplně tě chápu.,… měla jsem to stejné… měla jsem v 31+1 kontrakce dvě noci v kuse, na monitoru nic, ale domů mě nepustili, protože ačkoliv monitor nic neukázala, tak doktorka na přijmu pravidelné kontrakce cítila při vyšetření… po dvou probdělých nocích a tuny kapaček, aby mi oddálily předčasný porod ( při kontrakcích mi hodnoty monitory dokonce klesaly!!! místo stoupaly..) mi nikdo nevěřil, že mám bolesti a řekli mi, že se moc sleduji, po vizitě mi řekli, VY OČIVIDNĚ NERODÍTE, PO SNÍDANI PŮJDETE DOMŮ…,… odešli a mě praskla voda… - malý byl na světě ve dvě hodiny odpoledne akutním císařem… /špatné ozvy/… moc dobře vím, jaké to je, když máš bolesti a nikdo ti to nevěří :)!!! hlavně, že je vše v pořádku!!!

 
Selfi
Kelišová 5086 příspěvků 02.12.13 17:14

Jo,.. a o myšlení pozitivně bych mohla vyprávět– první těhu- já největší plašan, který by znervózněl i hrnek kafe--- těhu předpisové..
druhé těhu--- vše bude ok..– co všichni blázní---- a přitom vše špatně, tečkou byl předčasný porod viz. výše…

takže není to jen v poz. myšlení.. fakt néééé :nevim: :evil: :mrgreen:

 
wobludka
Extra třída :D 11364 příspěvků 02.12.13 17:56

Ano ano, též patřím k těm, co začaly rodit v pátek a porodily v neděli :zed: Ještě v neděli tři hodiny před finišem mi porodní asistentka tvrdila, že jsou to poslíčci a půjdu domů, to už byly na omítce zřetelně vidět rýpance od mých nehtů. Člověk chce dobrovolně rodit v nemocnici, je ochotný se sebou nechat dělat psí kusy a pak jsem se celou dobu klepala, že mě nechají bez pomoci :? Poslat mě domů, tak bych to do porodnice určitě nestihla, bolest ke konci už nebyla horší ani příliš častější. Po píchnutí vody tři hoďky, to už šlo 8)

 
chobotnicka2904
Povídálka 28 příspěvků 02.12.13 19:06

Je to teda krásně napsané :) usmívala jsem se při čtení, ale myslím, že zažít to je fakt stres. Známá mě taky optimisticky posílila před porodem. Prý byla 12h v bolestech ale porod měla prý rychlý. Bála jsem se bolestí jak pes. Jsem totiž přecitlivělá na jakoukoliv bolest, a představa porodních bolestí pro mě bylo velmi stresující. A nakonec? V bolestech jsem přijela do porodnice, kroutila se bolestí při každé kontrakci do doby, než se nade mnou smilovali a píchli mi epidural. Ale takovou bolest jako porod jsem v životě nezažila…ale stejně se těším na další mimčo a tudíž na další porod :)

 
markiiz
Povídálka 49 příspěvků 02.12.13 19:18

Teda holky jak si to tak čtu, tak po těch komentářích nevím, kde vezmu pozitivní myšlení na porod :)

 
hrnoulek
Zasloužilá kecalka 549 příspěvků 02.12.13 20:14

Tak já jsem se na porod strašně těšila, jako na fakt obohacující zážitek, zní to dost masochisticky, ale fakt to tak bylo ;-) Vzhledem k tomu, že jsem rodila 10 dní potermínu, tak jsem si také užila komentáře typu - jé, co tu děláš? nemáš rodit? :-D
no nakonec to začlo v neděli asi ve 4 ráno, kdy jsem se s knihou usadila do křesla a prakticky ho neopusila až do porodu v 19,30
porod jsem měla pěkný, nepovažuju ho za nějak sakra bolestivý, přesto těsně předtím než mi konečně praskla voda (až hodinu před narozením mimi) jsem si říkala, že to byl pěkně lbej nápad a sakra proč atd., ale to trvalo jen chvilinku, po prasknutí vody se tak ulevilo, že kontrakce a tlačení mě doslova bavily i když jsem vyla bolestí, ale aspoň se to někam hýbalo, odměna byla veliká a ten okamžik nádherný
krize přišla až mnohem později a s porodem vůbec nesouvisela - mimi mělo velkou citlivost na BKM, takže než se na to přišlo - koliky, prdíky, řev skoro neustále, nespal v kuse snad víc jak hodinu, po dvou měsícíh řevu jsem pochopila, co to je baby-shaking syndrom, měla jsem stavy, kdy jsem ho fakt měla chuť nechat doma a jít někam, kde nikdo neřve, skoro jsem ho nenáviděla, doslova jsem bila hlavou o zeď a drásala si kůži, že jsem fakt měla modřiny a škrábance, to se pak těžko hledá láska k mimču, no ale ono to zase pomine a já ho neúnavně chovala, těšila, laskala, říkala mu jak je naše zlatíčko, že maminka je „lehce“ mimo z toho jeku, ale že ho má moc ráda
nejhorší byla ta bezmoc, člověk by za to dítě i dýchal a ono furt nic
prostě krize, a přesto je to naše sluníčko a nedala bych ho za nic :-)

 
Havraní
Zasloužilá kecalka 720 příspěvků 02.12.13 20:39

Vůbec nechápu, že to v porodnici nepoznají, jak porod postupuje. Já když rodila, tak vedle hekala holka, a sestra taky pořád říkala, že má poslíčky, že přijeli jen proto, že má tatínek volno v práci. Já už podle zvuku poznala, že to už nebude dlouho trvat. A taky jo, asi za dvě hod jsme slyšeli mimčo. No jsem ráda, že mě to nepotkalo. :lol:

 
Uživatel je onlineviky23
Extra třída :D 13724 příspěvků 02.12.13 21:59

Mě taky monitor nekreslil kontrakce, vůbec jsem se neotvírala, PA myslela, že simuluju. Taky jsem bolesti zvracela, ale po 12 hodinách byl konec ;)

 
janička_opička
Ukecaná baba ;) 2432 příspěvků 02.12.13 23:42

Mam uplne stejnou zkusenost, rodila jsem skoro tri dny. neverili mi.byla jsem 41+4 a syn mel 5.83kg a 56 cm a presne diky tomu, ze to doktorka podelala sel nakonec klestema a ja byla rozstrihla od brady az po siji…vim jake to je, kdyz nikdo neveri, ze vas to fakt ukrutne boli.tak hlavne, ze jste zdravi :)

Příspěvek upraven 03.12.13 v 10:40

 
hrnoulek
Zasloužilá kecalka 549 příspěvků 03.12.13 10:27

@janička_opička ty brďo, to měl náš prcek v půl roce :-D teda váhu, delší byl, to zas jo ;-)

 
janička_opička
Ukecaná baba ;) 2432 příspěvků 03.12.13 10:41

@hrnoulek :-) no ono neni až tak o co stát rodit takhle veliký dítě:-))))) dneska je jako záchodovej pavouk vysokej ve 12 letech má nohu č.42 a je hubenej samá noha, samá ruka, ale zdravej a chytrej puboš:-)

 
hrnoulek
Zasloužilá kecalka 549 příspěvků 03.12.13 10:45

@janička_opička no to je mi jasný, upřímně si to nedovedu představit 8o
ono na druhou stranu mít zase mrňavý dítě stojí spoustu vysvětlování - a není moc malej? a neměla bys mu dát sunar?
jak má tohle dítě přibrat, když má rodiče mrňavé, v 7m bravurně leze, sám se postaví u nábytku a spánek považuje za ztrátu času? :-D

 
janička_opička
Ukecaná baba ;) 2432 příspěvků 03.12.13 10:56

@hrnoulek :lol: :lol: :lol: no jo víš co hlavně, že jsou zdravé děti:-))) ten můj velkej prdola je taky od mala hodně čipernej:-)a šikovnej takže hlavně, že jsou v pořádku!!! náký kilo navíc nebo mín to se srovná:-)

 
hanovin  03.12.13 16:01

Taky si myslím, že monitor nezobrazí adekvátně kontrakce. První dítě jsem rodila 16 hodin, pořád jsem se neotvírala, bolesti i křížové šílené a na monitoru prvních 10 hodin kontrakce skoro žádné. Taky mě posílali si zdřímnout a odpočinout, haha… :)
Třetí dítě jsem měla vyvolávané, přijela jsem do porodnice, napíchli mě na KTG a říkají mi - vy ale máte kontrakce. Na papíře z KTG byly kopce, jak kdybych měla rodit a mě jen mírně tvrdlo břicho. Takže podle toho oni absolutně nemůžou posoudit míru bolesti, to je úplná hloupost..

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele