Vyprávění o zubu

wewa  Vydáno: 26.11.12

Jak napovídá titulek, řeč bude o zubech, ale než se k nim dohrabu, trochu se vyzpovídám. Jako prvomatka, ještě ke všemu zlatého, hodného dítěte, jsem byla rozhozena v podstatě každou prkotinou. Řídím se svým citem a hlavně rozumem asi takto: když na něco nepomůže tohle, pak se jistě osvědčí tamto.

asi 20 minut po porodu

Tlemánek 2 měsíce

cože?

Pasu ale jsem unavenej před chvílí jsem vztával

špim a Špim a nic neslyším :-*

Už začátek byl pro mě překvapením, protože Vojta se rozhodl, že mi o sobě nedá vůbec vědět. Těhotenství jsem zjistila až z toho, že jsem se rozbrečela u zprávy od mé zubařky o tom, že mám vysokou kazivost chrupu. V slzách jsem to hlásila mamce, sestře, příteli (který mi řekl, že jsem koza a ať si koukám udělat těhotenský test), poslala jsem ho do příslušných tělních otvorů, ale test si pro jistotu udělala. Jaké bylo překvapení, když papírek okamžitě ukázal, že „jsem v tom“.

Příteli jsem test ukázala a on mě mocně obejmul a pak dodal: „to znamená, že jsem těhotnej?“ (On totiž začal hrozně mlsat, přestože sladké nerad). Políbila jsem ho a kývla. Lékařka mě pak vyšetřila a potvrdila, že jsem v 11+3 a termín určila na červen. Ihned následoval odběr krve, a to mi pak volala do práce, že mám nízkou hodnotu PAPP-A a že mě objednala do Gennetu, ať si jen přijedu pro doporučení. To jsem udělala a pan doktor Kulovaný mě ujistil, že miminko je v pořádku, ale že uděláme pro jistotu ještě ultrazvuk ve 20. týdnu u něj (jinak by mi ho dělala klasicky moje lékařka). Ten jsem podstoupila i s přítelem a sotva se doktor dotkl bříška, netakticky na přítele vyhrkl, že mu musí říci, že je to kluk. Pan doktor poslechl a názorně i ukázal na místo, kde se to obvykle poznává. Jaká radost :)

Až do samotného konce jsem pracovala a od holek z práce jsem dostala lehátko pro mimčo a radu, ať se koukám brzo vrátit, že na mě čekají. O porodu psát nebudu, ten jsem práskla v prvním deníčku, a tak jen zmíním, že ve FTN Krč už nikdy rodit nebudu a zmíním ještě katastrofálně nepříjemnou a neprofesionální dětskou doktorku Mudr. Paulovou a většinu sester, pro které jsem byla na obtíž. Doktorka usoudila, že když mi je 21 a mám problém s kojením, že jsem neschopná, líná a nedodržuji instrukce a dítě mi nespí v zavinovačce. Řekla, že mě domů nepustí, že nejsem schopná se o malého postarat atd. Od sester jsem schytla nějaký papíry, kde jsou polohy a správná technika kojení a ať si poradím. Podle mého to mohou takto dělat, ale ne s provorodičkami a také, když má žena problémy.

Pomohla mi až ženská sestra, maminkovsky mě hlídala a radila mi. Přeskočím i boj s kojením, a to že jsem to vydržela jen do třetího měsíce a ještě jen s kloboučky. Asi proto se od té doby držím tak jako ještě nikdy, málokdo mě vytočí a o lidech si myslím svoje a nemám problém to někomu vpálit do očí. Ovšem, kdo má nade mnou moc čarovnou je pižďuch. Sotva jsem poslala deníček o tom, jak je úžasný, začal být pěkně protivný. S rozhodným slovem jsem dítě nakrmila a uložila do pelechu s tím, že bude spát. Druhý den byl už celý špatně, klid jen při krmení nebo hře, a to ještě jakž takž.

Začala jsem být nejistá a tak sem sáhla po teploměru s ohebnou špičkou, mládě jsem změřila a bum, vždyť on má po odečtu 37,4 a ihned mi trklo, že už nám asi roste zub (neslintá, ale cpe si pěstičky do pusy a dělá u toho divné zvuky). Zakoupila jsem Calgel, chladící kousátka, Berušky 2 ks, a dala do lednice. Zvíře zjistilo, že mu gel pomáhá, a tak na mě po probuzení už nevolá váá a báá ale cení dásně :D Mažu, trpělivě mu držím chladné kousadlo v tlamičce a on ho dumlá (držím ho já, protože on zjistil že je,,marod“, a tak se o nic nesnaží :D), poklidně utěšuji jeho pláč „pro nic za nic“, ono ho totiž třeba teď rozplakalo, že jsem šla otevřít pošťačce :) a pohledem vraha komentuji otázky a proč že to miminko tak ječí.

Teprve teď mu dokazuji, že jsem jeho máma, že mu pomůžu od bolesti (jak se dá) i od trápení, že tu jsem v první řádě pro něj a že se na mě může spolehnout a opřít se o mě (vzhledem k jeho netulivosti a k mé radosti to začal dělat), a tak chci říci: děkuji ti, zube! Díky tobě a tvé snaze dostat se na svět, jsem zjistila, jaké to je mít uplakané dítě, jak je náročné ho mít a jak pyšní můžou bít rodiče takových dětí. A díky tobě můžu každému, kdo se na mě díval jako na mladé tele říci – vyližte si zadel!

Děkuji za přečtení, je to jen mé vyzpovídání, ulehčení unaveného těla i mozku v době, kdy naše Ráče spí.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Vermilion
Kecalka 305 příspěvků 26.11.12 09:46

Moc krasnej denicek, zasmala jsem se. Urcite si bezva maminka a drzim vam palce, at se vam zoubek brzo vyklube. Nam se zrovna klubou horni, dva dolni uz mame.

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 26.11.12 10:05

Jej když si vzpomenu na naše zoubky… Malá měla 38,6°C a za dva týdny jsem objevila spodní zoubečky. Byla to velká sláva, protože měla v té době 8měsíců a protivná byla snad 4měsíce předtím. Tedka se nám tlačí horní (naštěstí bez teplot). Tak jsem zvědavá když se vyklubou :)

 
ddinna
Neúnavná pisatelka 17124 příspěvků 26.11.12 11:29

Moc hezky napsané. Njn mamina na plný úvazek. Mému 8měsíčnímu se právě prořezávaj zoubky a užíváme si fest :zed: :zed: :jazyk:

Příspěvek upraven 26.11.12 v 11:29

 
kaackaaa
Ukecaná baba ;) 2283 příspěvků 26.11.12 22:47

Tak tohle u 10 z 11 zubú neznám. Malý má rok za celou dobu jsem nevěděla kdy se mu vyklubalo 10 zoubků. :dance: Až teď začal být mazlivý a nevěděl co chce, furt vymýšlel (na ruce, dolů, na ruce, dolů), což je celkem na palici :zed:, a dneska po návštěvě zubaře jsme zjistily, že se mu řeže první horní trojka. :cert: Takže nyní vím, jak může být růst zubů šílený. Teploty ani průjem, který by mě na růst dalšího klofáku upozornil, neměl :zed: :)

 
daja87  27.11.12 11:36

Suprově napsané :lol: Jako bych to psala já :)

 
mismurka
Závislačka 2821 příspěvků 28.11.12 15:31

Hezký deníček. Potěšila mě věta (Díky tobě a tvé snaze dostat se na svět, jsem zjistila, jaké to je mít uplakané dítě, jak je náročné ho mít a jak pyšní můžou bít rodiče takových dětí), páč malej byl uplakanej a nespavej již od narození a věřím, že hodně za to mohou právě zuby, první měl v 5 měsíci, ale bolest může trvat už mnohem dřív, šlo to u nás jak na běžícím páse, rostli stále po sobě, v duchu jsem si říkala, kéž by chtěli vyrůst všechny naráz, v 8 měs., měl už 8 zubů, s každým jsme si moc moc protrpěli, 1 zub=min. 1 týden, pak mu 6 měsíců nevyrostl ani jeden a pak se opět klubal jeden po druhém, ale asi i tím jak byl už Míša větší, ho to tolik nebolelo, jako když byl mímo, tak se to už dalo. Nyní jsme na 1,5 roce byli podruhé u zubařky na kontrole a zubařka se nestačila divit=už má plnou pusu zubů :) smála se, prý je o půl roku napřed :lol: Každému dítku rostou jinak, kámoščin chlapeček měl první zub na roce, ale už jsem se setkala i s tím, že dítko nemělo na roce ani jeden, aspoň bude na tu bolest už větší :)

 
jana1111
Zasloužilá kecalka 569 příspěvků 28.11.12 20:19

Krásný deníček :lol: a se sestrami a Dr. z dětského oddělení musím souhlasit. Taky jsem měla jedinou oporu v gynekologické sestřičce, ale jméno si nepamatuji :nevim:

Ta byla výborná :mrgreen:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele