Od feministky po milující ženu

pavlinka77  Vydáno: 13.11.12

Jak jsem nejdřív musela potkat jednoho špatného, a pak toho nejlepšího muže. Moje dětství nebylo zrovna nejlepší. Děda byl alkoholik, který mlátil celou rodinu, biologický otec byl cholerik, bral antidepresiva, měl časté záchvaty vzteku, a občas jsem schytala i nějaký ten kopanec, když to moje mamka neviděla.

Aštěstí si našla nového partnera a když mi bylo 9 let, tak jsme se odstěhovali a mě začal dá se říct nový život. Narodil se mi sourozenec, na kterého jsem se moc těšila, mamky partner se ke mě choval úžasně a nikdy nedělal rozdíl mezi mnou a mým bráchou. Ale i tak jsem byla vůči chlapům zaujatá, stranila jsem se jim a celkově jsem byla nespolečenská. Nikdy jsem neměla kupu kamarádek, vždycky jenom pár. Nikdy jsem nepila alkohol, nekouřila, nezkusila drogy. Nikdy jsem nebyla na diskotéce, radši jsem seděla doma a četla si knížky.

Moje nejlepší kamarádka mě na střední škole v prváku seznámila s kamarádem a já jsem se zamilovala. Ale jelikož jsem byla pořád vůči chlapům zajatá, tak to nebyla taková ta láska nebeská – nemyslela jsem si, že nám to vydrží do konce života :D Nicméně se ke mě začal chovat dost otřesně – výčitky, ponižování, nucení do sexu. Do toho jsem přespávala u svého biologického otce, protože se mamka odstěhovala daleko a já jsem nechtěla odejít ze školy a měnit obor, jelikož jsem studovala takový, který se vyučoval jenom na té mojí škole. U otce jsem se začala starat o celou domácnost. Už neměl takové záchvaty, ale zato jsem od něj často slýchala, že jsem tlustá, mám malá prsa, blbě vařím, blbě uklízím, stojím ho hodně peněž apod.

S přítelem to dopadlo tak, že mipři sexu natrhnul hráz, protože jsem sex nechtěla, ale on na moje ne nereagoval a prostě si dělal co chtěl, na moje brečení reagoval smíchem, začaly výčitky, ještě větší ponižování a fyzické násilí. Svěřila jsem se kamarádce a ta mi pomohla ten vztah ukončit – následovaly týdny vydírání, že se zabije apod., ale jelikož jsem ho nesnášela, tak mi to bylo jedno.

Od té doby jsem chlapy začala přímo nesnášet, vyhýbala jsem se jim jak jsem mohla, bála jsem se jich. Ano opravdu jsem byla paranoidní -–když šel naproti mě chlap, automaticky jsem přecházela na druhou stranu chodníku. Když byla tma, nešla jsem ven ani za milion. V MHD bych si vedle chlapa nesedla, ani kdybych umírala. Prostě každý chlap byl u mě prasák a násilník. Nemohla jsem si pomoci, po chvilce jsem si vysloužila přezdívku feministka, bylo mi to fuk. Představa, že mě chlap vezme do náruče, mi nevadila, ale já jsem prostě nevěřila, že bych mohla potkat nějakého, který by na mě byl hodný.

Čas šel dál a já se ocitla ve třeťáku, moje mamka mi oznámila, že má rakovinu – byla jsem v šoku, měla jsem záchvaty pláče a klepala se strachy při pomyšlení, že by mi umřela. Nevěděla jsem, co mám dělat, najednou mi bylo všechno jedno, chtěla jsem jenom, aby moje mamka byla zdravá. Kamarádky se snažily mě nějak rozveselit a jednou mi bylo nabídnuto, abych si s nimi šla sednou do venkovní hospůdky na Coca colu. Něco se ve mě hnulo a šla jsem, bylo mi fuk, že se vrátím domů za tmy.

Nakonec jsem šla jenom s jednou kamarádka a ona navrhla, že zavolám dvěma kamarádům, bylo mi to jedno. Kamarádi přišli a já jsem se docela bavila, byla jsem s nimi asi 5 hodin a uvědomila jsem si, že jsem za těch 5 hodin ani jednou nemyslela na mamku. Kamarádka byla šťastná, že se jí povedlo mě rozveselit a začala mě každý víkend někam brát i s kamarády :-) Takže jsem poprvé ve svých 18 letech byla v hudebním baru, poprvé v Billiard clubu, poprvé na kulečníku. Vždycky jsem si na chvilku zaměstnala mozek a nemusela myslet na mamku. Pak se v kině objevil film, který každý viděl a každý ho chválil, ale já už jsem neměla s kým jít, protože každý ho viděl, AŽ na jednoho kamaráda mé kamarádky, Pavla :-)

Nabídl se, že se mnou půjde, trochu ve mě hrklo. Bála jsem se s ním jít, říkala jsem si, že přece nemůžu jít někam sama s chlapem. Kamarádka mě ukecala, že je hrozně hodný a milý – no jasně – říkala jsem si :D, ale šla jsem. Kino skončilo a on jakožto kuřák si chtěl zapálit, tak jsme se posadili na lavičku před kinem a po chvilce jsem zjistila, že tam sedíme už 3 hodiny, hezky se mi s ním povídalo, byl opravdu hodný a zábavný, ve svém volném čase dělal vedoucího na táboře a měl miliony historek :-) Začala mi být zima a tak mě objal a bylo mi nádherně.

Druhý den jsem přišla do školy a moje tři kamarádky na mě naběhly, kde jsem včera jako byla, že mi volaly, všechny tři :D Můj otec jim vždycky řekl, že nejsem doma a že neví, kde jsem. Určitě víte, co pak přišlo. Začalo mi sním být dobře, ale rozhodně jsem neuvažovala o nějakém vztahu. byl tu totiž problém – po mém bývalém partnerovi mi zůstala nehezká vzpomínka ve formě vaginismu – nebyla jsem schopná pohlavního styku, stáhly se mi svaly v pochvě a nic se „do mě“ nevešlo, ani gynekoložka mě nemohla vyšetřit. Chtělo to sexuologické léčení, ale přece nemůžu po klukovi chtít, aby se mnou tohle podstoupil, říkala jsem si.

Čas šel dál, my se scházeli skoro pořád, na psaní sms moc nebyl, takže jsem vždycky musela počkat, až se sejdeme. On mi stále víc projevoval, že mě má rád a mě to děsilo a trápilo, bála jsem se mu to říct. Nakonec to vyplynulo a já si sním začala vztah, ale pořád tam bylo to tajemství, které mě děsilo :-( Kamarádka mu řekla, že mám jeden problém a on se mě na rovinu zeptal a já mu teda řekla, po cca měsíci vztahu jsem šla s pravdou ven. Samozřejmě jsem čekala, že už mě nebude chtít vidět – bylo mu 19 let, takže jsem nečekala, že by se mnou chtěl být bez sexu. Ale světe div se, chtěl. Začal se mnou chodit na sexoterapii a psychosezení – nebudu tady zdlouhavě popisovat, jak to všechno probíhalo, ale prošli jsme si takou menší krizí, kdy jsem ho od sebe odháněla a posílala ho za jinými, ať si jde pořád užít, a čím víc jsem ho odháněla, tím víc se ke mně připínal a podobně.

Jednu výhodu to mělo – naučili jsme se si o sexu a vlastně úplně o všem otevřeně popovídat, místo nějaké hádky plné urážek si sedneme a vyříkáme si to. Samozřejmě, že úplně bez sexu jsme nebyli – orální sex nebo uspokojování rukou taky není špatné – dá se s tím hodně experimentovat a vymýšlet různé změny :-) Nic méně po necelém roce léčby přišla noc s velkým N a my jsme se mohli poprvé pomilovat. Takže velké hurá :-) Ale bohužel nikdy se nevyléčím úplně, mám v sobě psychický blok a tak mě sex hodně často bolí a tak většina našeho sexuálního života se pořád točí okolo orálního sexu nebo " ručních" prací.

Doteď se s tím nedokážu smířit a často brečím do polštáře, partner mi neustále opakuje, že mu to nevadí, že mu to stačí, že mě má rád a rozhodně mu nestojí nějakých pár minut sexu s jinou, aby mě podvedl – navrhla jsem mu totiž, že si může jít za jinou, ale ať mi to neříká a prostě si občas užije, když já mu to nejsem schopná dát, ale hrozně ho to naštvalo, nicméně jsem mu tu možnost dala. Zatím jsem si jistá, že tu možnost nevyužil. Náš vztah byl jinak bezvadný, hrozně jsme si našeho vztahu vážili. On je úžasný chlap, je z 5 dětí a je naučený se o sebe starat sám a vždycky byl vedený k úctě k ženám. Takže když jsme spolu začali bydlet, dělal v domácnosti víc než půlku domácích prací. Sám si žehlil, luxoval, to do té doby neznám :-)

Po necelém roce snažení se nám díky Clostíku zadařilo a já jsem čekala miminko, bohužel v 11. tt přišel šok – miminko bylo bez srdeční akce – následovala revize. to jak mi bylo asi nemusím popisovat. Hned po první MS jsme se začali snažit znova – po několika měsících jsme skončili v Caru a díky IUI se nám znova zadařilo :-) Následovaly měsíce stresu, jestli má miminko srdeční akci a jestli je zdravé.

A jak to všechno dopadlo? Momentálně končím 32. tt, čekáme holčičku a před měsícem jsem se vdala. Náš „problém“ stále trvá a já se s ním ne a ne smířit. Můj manžel mi nikdy nevyčetl ani nikdy nepředhodil, že nemáme úplně normální sexuální život. Naopak o mě pečuje jako nikdy, na malou se těší a já si připadám jako nějaká opečovávaná bohyně :-) Ale kdo ví, co nám osud přinese až se malá narodí, neustále okolo sebe slyším, jak dítě naruší nebo dokonce zničí vztah a nebo naopak jak ten vztah zlepší a povznese do úplně jiné úrovně a já věřím, že nám to vztah ještě vylepší :-)

Ano, žádný vztah není ideální, žádný člověk není dokonalý, ale já jsem našla úžasného chlapa a jen tak se ho nevzdám :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.2 bodů
 Váš příspěvek
 
zzuzzinda
Kecalka 264 příspěvků 13.11.12 08:27

Neboj se, dítko sice vztahem zahýbe, to je jasné, přibyde nový člen rodiny, který vyžaduje většinu pozornosti. Ale myslím, že vy to zvládnete :) Máš bezvadného muže, který tě miluje a bude milovat i vaší dcerku, takže ti bude pomáhat a zvládnete to spolu. Vypadá to, že vy dva jste ty dvě poloviny jedné bytosti, které se po světě hledaly :) Přeju hodně štěstí, zasloužíš si ho :)

 
kobrra
Stálice 71 příspěvků 13.11.12 08:39

Přeji strašně moc štěstíčka a plné moře lásky. :* :*

 
82janka  13.11.12 10:38

Neřeš to co okolo sebe slyšíš a užívej si momentální situace. Máš bezvadného chlapa, který tě miluje a brzy přijde i dceruška.
Moc krásný deníček, přeji Ti hodně štěstí a držím palce k pohodovému porodu :D

 
Mahja
Závislačka 4736 příspěvků 13.11.12 12:33

Velká gratulace k úžasnému muži, k děťátku a ať spolu vždycky překonáte všechny překážky! :hug:

 
Anonymní  13.11.12 13:08

Ahoj,

tuším, jak ti je, taktéž mám se sexem obrovské problémy a psychický blok. Mám partnera cca 4 roky, nenaléhá na mě, ale vidím, jak mu sexuální život nevyhovuje a strašně se bojím, že sex zabije náš vztah. Snažíme se 2 roky o mimi, ale s naší četnosti sexu, je šance mizivá, což zase ubíjí mě a přes vnitřní odpor sex prostě nejde. Zkoušela jsem psychoterapii, rok jsme chodili oba, ale bez výsledku. Jsem nešťastná nevím, co s tím a nerada bych o přítele přišla. Moc ti gratuluji k miminku, budu doufat, že i u mě se časem zadaří. Držím pěstičky. Pokud jsi z Prahy nebo středních Čech, tak bych uvítala kontakt na toho, kdo pomohl tobě. Třeba bych odbornou pomoc ještě jednou zkusila.

 
iveta.zenda
Povídálka 45 příspěvků 13.11.12 13:26

Gratuluji vám, to nejhorší je za tebou i když tě to trápí, snad porodem se vám to změní a nebudeš tak na to myslet :hug: :hug:, vždyt vás čeká to nejkrásnější období ato bý :srdce: t maminkou :kytka:,přeji hodně štěstíčka :hug:

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 13.11.12 18:24

Držím palce :kytka:

 
ANEBjája
Závislačka 4275 příspěvků 13.11.12 19:50

Ano, miminko hodně změní. ale pokud je vztah kvalitní, pak s největší pravděpodobností vás oba neskutečně obohatí.

nám třeba syn pomohl najít klid pro „hádky“, nechceme aby viděl a slyšel hádku tak když něco jiskří, musíme to kvůli němu vyřešit jinak. a že jsme oba šíleně tvrdohlaví, tak to ne vždy je jednoduché. ale je to naše zlatíčko a jsme s ním moc šťastní :srdce:

 
Gabčulinda
Ukecaná baba ;) 2332 příspěvků 14.11.12 08:39

Téda holka, užila sis :roll: a ještě budeš užívat, ale všechny problémy se časem zdají menší a menší a i ten tvůj intimní problém bude časem na jiné úrovni, než je teď. Zvlášť po porodu. Budeš se sama na sebe i na své tělo dívat jinak a věř, že jednou to bude v pořádku úplně ;).. Máš skvělého manžela, kterého ti myslím závidí spousta z nás ;).Máš v něm úžasnou oporu a to se cení-zvlášť dneska… Do budoucna Ti přeju spoustu štěstí a lásky, zdravou holčičku a hlavně konečně život bez komplikací :kytka:

 
bjetuschka
Závislačka 3882 příspěvků 2 inzeráty 14.11.12 09:39

Páni, jsi úžasná, že jsi se se vším takhle poprala. :hug: Přeji ti hrozně moc štěstí, snad už jsi si všechnu smůlu vybrala a teď tě čekají jen krásné chvíle ;)
Ještě se chci ale zeptat, jak to dopadlo s maminkou? Vyléčila se?

 
pavlinka77
Zasloužilá kecalka 868 příspěvků 14.11.12 20:08

@bjetuschka
Ano maminka se mi vyléčila, sice má doživotní následky - např. se bude muset cévkovat do konce života, ale žije a to je důležitý :-)

 
pavlinka77
Zasloužilá kecalka 868 příspěvků 14.11.12 20:15

Reakce na Anonymní

Je mi líto, že máš taky problémy a úplně tě chápu, že se bojíš o vztah. Vím jaký to je žít s vědomím, že nemůžeš dát partnerovi, to co mu může dát snad každá :-(

Doktorku bych ti doporučila MUDr. Eva Lednická, ordinuje na Praze 5 :-)
A hodně nedoporučuju Mudr. Spilková, mám sní špatné zkušenosti

 
bjetuschka
Závislačka 3882 příspěvků 2 inzeráty 15.11.12 09:24

@pavlinka77 Tak to ráda slyším (teda čtu :D ). Tak vidíš, už bude jen dobře ;) :hug:

 
MeloryNox
Kelišová 5257 příspěvků 14 inzerátů 16.11.12 21:38

Miminko vás určitě obohatí. Muž bude jednoznačně pomáhat :palec: Někdo dá přednost orálnímu sexu před „klasickým“ stykem i bez jakýchkoli potíží, takže proč ne? ;)

Vložit nový komentář