Od snažilky po skoro mimíska

alfie  Vydáno: 22.11.05

Předně zdravím všechny na tomto serveru, nejsem sice už nováček, ale rozhodla jsem se až teď poslat deníček do těhulek. Doufám, že tento článek uklidní už tak „nakopnuté“ nervy snažilek.

Všechno to začalo svatbou(jak už to bývá:) , po svatbě jsme se s manželem rozhodli, že se pokusíme o miminko, nějak to delší dobu nešlo, pak se to zrovna nehodilo, takže ve chvíli, kdy bylo po „akci“ jsem běžela pro přášky PO.a myslela, že jsme se ještě zachránili..To jsem si opravdu jen myslela. Pak to ale delší dobu nepřicházelo, z týdnů byly měsíce, z měsíců roky a my měli před sebou první návštěvu v poradně pro asistovanu reprodukci - IscareI.V.F. Už jen ten fakt, že nám někdo musí pomoct byl dost depresivní..Asi jako u každé nové snažilky. Člověk to prostě bere jako fakt, že si to příroda zařídí sama, ale když se přírodě nechce, holt musí zasáhnout medicína. Jen kdyby u toho nebylo tolik nervíků.

První poradnu jsme tedy absolvovali, seznámili nás se všemi možnostmi léčby a postupů a prý až se zjistí, čím to je, uvidí se dál. Nakonec po x návštěvách se zjistilo, že manžel má velmi nízkou pohyblivost spermijek a má jich ještě málo, takže mi v tu chvíli trochu spadl kámen ze srdce, když mě všichni strašili, jak na tom jsem zle já a že když je na tom zle žena, je to horší, protože je i menší pravděpodobnost otěhotnění přes IVF. To byly rady/nerady. Kdyby to člověk neposlouchal, udělal by líp, vedlo to akorát k nahromadění ještě větších nervíků, kde už ta hromádka pře okraj kyblíku dlouho přetékala…

Nicméně po dalších x vyšetřeních, genetickém atd..jsme se konečně na konci loňského roku dostavili s mými nastimulovanými vaječníky k odběru vajíček a dychtivě čekali, kolik jich bude, narkóza byla krátká, sice to po probuzení bylo trochu cítit, ale co pro mimíska neudělám, že? Výsledkem bylo 10 slušných vajíček a po oplodnění se uchytlo ve zkumavce 9 z nich, které byli připravené na transfer za dva dny.
Na transfer jsem se těšila, jak malé dítě. Vždyť od té chvilky už budu skoro těhulka! Jen aby se uchytily.

Na pokoji před transferem jsme byli 4 čekatelky a já šla až poslední, tak jsem z každé tahal rozumy,jako to bylo, když mi řekli, že to ani necítili, oddychla jsem si a netrpělivě čekala, až zavolají mé jméno.

Na sálek jsem došla po svých, vylezla jsem nahoru a čekala.Přišla ale jiná paní doktorka, která tam bývala spíše na záskok a výkon provedla.Byla moc milá a všechno mi vysvětlovala.Jenže jsem to cítila hodně, až jako takovou bolest, jak kdyby mi měla něco propíchnout. Moc těhulkovsky jsem se tedy necítila a každý pohyb pro mě byl problém. Po necelém dni bolest ustoupila a já se začala těšit na těhotenský test, který byl za 14 dní. Samozřejmě jsem to psychicky nevydržela a běžela si koupit těhu test sama už 12 den, abych zjistila jak jsme na tom:) No, výsledek byl//. Byla jsem radostí celá bez sebe, manžel měl taky strašnou radost a už jsme se chystali na těhu test v centru. Tam chtěli ranní moč, tu jsem měla, testík tam vyšel také a oni odebrali krev. HCG hormon byl přítomný a už mě objednávali na ultrazvuk už ani nevím, v kolikátém týdnu, aby se přesvědčili, že gestační váček je přítomen.

Na ultarzvuk jsme dorazili už v pohodě, o to horší pro nás bylo, když mi lékař řekl, že mám nízkou sliznici a na monitoru nic nevidí. Polil mě pot a při pohledu na manžela, který zbledl se mi chtělo brečet. Další odběry krve..mezitím se mi rozjela menstruace..
výsledkem byla diagnóza mimoděložní těhotenství.
To už jsem byla na dně.

Těsně před vánoci jsem byla na operaci, kde mi vzali celý pravý vejcovod, takže šance na další, byť spontánní těhu ještě mizivější. Probrečela jsem celé dny a noci a vánoce v roce 2004 pro mě byli strašně smutné, kor, když jsem viděla někde veselou maminku s bříškem, nebos kočárkem. Bylo mi hrozně a říkala si, proč je ta příroda tak nespravedlivá.

V lednu, když mi bylo trochu lépe, jsme se chystali na přenos dalších již zmrazených embryjek, které nám zbyly. Bohužel k tomu nedošlo, stále jsem se nemohla psychicky vzpamatovat, až manžel řekl dost, už tě tam nepustím, musíme se s tím smířit, buď se to někdy podaří, nebo budeme žít jako jiní lidé, bez dětí a radovat se z normálního života, neupínat se jen na to, kdy to vyjde. Byla jsem mu vděčná za tak velkou oporu, kterou mi poskytl a začala jsem s ním plánovat jiné věci, dovolenou u moře, nové sporty, chtěli jsme začít spolu chodit hrát squasch, naučit se pravidla a pravidelně chodit třea každý týden na odreagování z práce.V té době mi měla brzo ončit neschopenka a měla jsem se vrátit do práce. Jenže přišla chřipka, a dost ošklivá, nejdřív jí měl manžel, pak jsem jí chytila já a až když jsem dobrala poslední prášek antibiotik a bylo mi lépe, přišla na nás normální chuť na toho druhého:) Bylo to naprosto úžasný, já ani chvilku nepomyslela na mimíska, že by se to mohlo zadařit, ani jsem nevěděla, kdy mám ovulaci..no a za 14 dní menstruace nikde…

Byla jsem těhotná!! A ne mimoděložně! normálně! Nemohla jsem tomu věřit. na neschopence jsem zůstala, díky profesi zdravotní sestřičky, tak mě nechali na riziku od začátku.

Užívala jsem si celé těhu a těšila se na okamžik, kdy budu držet mimíska v náručí.
Ten okamžik by měl přijít za pár dní - 8.12 a už se opravdu nemůžu dočkat.
Chci jen na závěr podotknout, že nejlepší pro snažilky je to, nnenervovat se a vykašlat se rovnou na všechny úžasné rady okolo vás a nesoustředit se tolik na tvorbu mimíska.
Kdo dočetl až sem a neusnul nudou, tomu přeji hodně zdravých miminek a ať nikdy nepozná tolik nervíků,co jsem si zažila já.Nestojí to za to.
Mějte se fajn a opatrujte se.
 Alfie

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Ika
Ukecaná baba ;) 1679 příspěvků 22.11.05 14:24

Milá Alfie, dočetla som to až sem :-))) Čítalo sa to veľmi pekne a koniec bol úplne najkrajší. Vliala si mi troška optimizmu do mojej toho času nejako vyčerpanej duše. Tiež si myslím, že prírode, ak sa samá nemá k činu, treba pomôcť … ale v konečnom dôsledku si to tá príroda aj tak zariadi, naplánuje a vykoná sama, ako ona chce a kedy ona chce … alebo je to Boh ? On rozhodne komu, ako a kedy :-))) Nenervovať sa a vykašlať sa na všetko - to sa ľahko povie, ale ťažšie urobí. Ale aj tak, ďakujem ti za pekné slová a prajem, až čoskoro zvieraš v náručí to svoje bábo a prežijete tie najkrajšie vianoce vo svojom živote :-))))

ikadlhodobásnažilka

 
Jitulinda
Ukecaná baba ;) 1748 příspěvků 22.11.05 14:48

Alfie :-) jsi silná ženská, že jsi vše vydržela a mooooooooooc Ti držím pěsti, aby jsi mimíska v pořádku donosila v pelíšku a věřím, že letošní vánoce budou vaše nejkrásnější ve vašich životech.

Jitulinda + Mišánek 25tt

 
Berca
Zasloužilá kecalka 922 příspěvků 22.11.05 15:01

Alfie,
smekám před vámi klobouk jak jste vše zvládli. Máš super manžu, který Tě v té nejhorší chvíli podržel a to je opravdu důležité. To že psychika dělá divy je známé a u vás se to potvrdilo na 100%. Je super, že vám to vyšlo i bez pomoci doktorů !!!
Mám jednu známou, která si adoptovala 2 děti, protože je nemohli mít a když už je měli přes rok doma, najednou otěhotněla a mají další zdravé mimi!
Všem snažilkám přeju, ať mají na testech brzo //.
 Berča

 
cobbie
Kecalka 379 příspěvků 22.11.05 15:19

moc hezký komentář, taky mám teď nějaké problémy a bojím se toho co by mohlo přijít a proto moc děkuju za tak poučný a povzbudivý deníček.
Cobbie z Květníčku

 
JanickaB
Zasloužilá kecalka 978 příspěvků 22.11.05 16:00

Alfie-díky upozornění v Deníčku zimních miminek jsem taky dočetla až do konce, a vůbec jsem neusnula nudou, naopak jsem při svém dnešním rozpoložení měla co dělat, abych si neumokřila papíry na stole :-) Máš můj obdiv ty i taky manža, takové situace dkoážou dva lidi určitě spojit víc než svatba nebo cokoliv jinýho a je super, že se k tomu postavil takhle a na těch nervíkách určitě něco bude. My teda problémy neměli, ale v té době to asi obecně šlo dobře, máme podobný termín a předtím jsem měla taky mega chřipajznu s óbr horečkama :-)
Tak už to máme za pár tak ať je vše OK a ať se ti vybahradí počáteční trápení pohodovým porodem.
Janička

 
HanaPospisilova
Kecalka 382 příspěvků 22.11.05 19:03

Ahoj Alfie..ja teda nemam slov,nejak nevim,co k tomu dodat. Snad se jen pridat k tem vyse uvedenym gratulacim a poprat vsem trem hlavne pevne zdravicko! Ja osobne si neumim predstavit,jak bych zvladala podobnou situaci. Stacilo mi,kdyz jsme se s manzelem (tenkrat jeste s pritelem)zacali snazit a prvni mesic nic..druhy taky nic..uz se mi honily hlavou ty nejhrosi myslenky. Nastesti treti mesic to konecne vyslo a ja tomu ani nemohla uverit! Jeste dnes si presne vybavuju,jak jsem nechapave hledela na ty dva prouzky.
Moc Te obdivuju a vsechny ostatni,ktere si prozily neco podobneho! Je to opravdu krasny cist pribehy s tak krasnym a stastnym koncem. Takze Ti preji pohodovy porod a cele rodine nadherne vanoce!!

Hana a Denisek ze zimnich miminek

 
Verca
Kecalka 460 příspěvků 22.11.05 19:46

Ahoj,
Alfie - i já se přidávám k velkým gratulacím, že vám to nakonec tak krásně vyšlo. My osobně jsme na první mimčo čekali čtyři dlouhé roky a nakonec jsem otěhotněla přirozeně v době, kdy už jsme měli za sebou několik vyšetření a dr. nás objednal do CAR. Psychika je fakt mocná čarodějka. Takže teď povzbuzuju všechny snažilky - i vy se jednou dočkáte, protože i na vás čeká ten uzlíček štěstí, jen vás ještě nenašel, ale až vás najde stotisíckrát vám to čekání vynahradí.
Verča 38tt

 
kousinek
Kecalka 141 příspěvků 22.11.05 21:17

Ahoj Alfie, taky jsem dočetla až do konce a o nudě se OPRAVDU mluvit nedá ani v nejmenším. Chtěla bych Ti říct, jak moc před Tebou a Tvým manželem smekám a moc Vám to štěstíčko přeju.

Určitě letos budou ty nejkrásnější Vánoce …

kousínek

 
KIRA
Zasloužilá kecalka 914 příspěvků 22.11.05 21:32

Ahoj, do konce jsem dočetla taky a o nudě nemůže byt řeč.Akorát jsem si zase zmáčela klávesnici(jo,ty hormony!).Moc a opravdu moc přeju ten krásný uzlíček každé snažilce.Přeju hezký a rychlý porod.
KIRA z červenčátek2005

 
sandrik
Neúnavná pisatelka 19089 příspěvků 22.11.05 23:01

také se připojuji do dlouhé řady gratulantů. Já jsem tedy bohudík nic podobného nezažila- ba právě naopak. My jsme si říkali, že se o dítě budem muset snažit nějaký ten pátek a ejhle hned napoprvé se zadařilo, aniž bychom o tom měli prvních 6týdnů tušení.
O to víc obdivuju všechny, které musí podstoupit všelijaká vyšetření apod. Moc moc moc držím palečky všem těhulkám ať se bříška kulatí a při porodu moc nezlobí.
A samozřejmě spoustu sil a úspěchů všem snažilkám i jejich partnerům, ať mají i oni co nejdřív //.

Zdraví Sandra a (už spící) 7,5měsíční Anetka

 
pepi
Zasloužilá kecalka 555 příspěvků 23.11.05 08:55

Alfie - moc krásný, taky mi ukápla slzička. Přeju vám moc štěstíčka do poslední chvíle, ať všechno dobře dopadne a až budeš držet mimíska v náručí na všechno škaredý určitě rychle zapomeneš!!!
Tyto vánoce budou pro tebe určitě mnohem šťastnější než před rokem!!!
Takže hodně moc štěstíčka a zdravíčka a bezproblémový porod!!!!
 Petra

 
Katarina
Zasloužilá kecalka 634 příspěvků 23.11.05 09:06

Alfie, to teda rozhodně žádná nuda nebyla. Moc pěkný příběh. Musely to být velké nervy, ale teď už budeš za pár dní držet své miminko v náručí. Přeju Ti hezký porod a spoustu šťastných chvilek s miminkem.

Katka

 
Paulinka
Kecalka 384 příspěvků 23.11.05 15:36

Ahoj Alfie,
já tě znám z deníčku očekávaných zimních miminek a vůbec jsem netušila jak jsi to měla těžké:-(Moc krásně jsi to popsala,až mi opět hormony zařádily a já bulela jak malá.No nic teď už se můžem těšit na naše miminka,která za nedlouho přijdou:-)a všem snažilkám popřát pevné nervy a mocinky štěstíčka!!!!!
Papa Paulinka

 
Misinka1
Stálice 57 příspěvků 23.11.05 18:13

Ahoj, moc tě zdravím. Dočetla jsem celý článek do konce, je úžasně napsaný. Ale hlavně - má šťastný konec. Dokážu si představit, kolik nervů tě to všechno stálo. Vím to z vlastní zkušenosti. Letošní Vánoce už stravíte ve třech, a to je přece nádhera. Měj se moc krásně a hodně štěstíčka.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček