Odvrácená strana mateřství

Vermilion  Vydáno: 02.08.12

Každý se rozplývá nad svými miláčky, jaká jsou to zlatíčka a sluníčka a jaké je to úžasné být maminkou, ale já bych chtěla napsat, že ne vždycky je všechno tak růžové. Po skoro sedmi měsících s mým relativně bezproblémovým miminkem, možná je to umocněné faktem, že jsem se před měsícem vrátila do práce, jsou moje pocity z mateřství mnohem střízlivější.

Asi nejlepší definice, která označuje celé moje dosavadní mateřství, je nedostatek spánku a času. Už si nepamatuji, kdy jsem si v klidu vychutnala nějaké jídlo místo obvyklého zhltnutí nebo jezení ve fázích, podle toho, jak je třeba odbíhat k miminku, nebo ani není třeba nikam odbíhat, prcek si spokojeně hraje v postýlce nebo v lehátku, ale stejně mám pořád anténu v pozoru, připravenou zareagovat, jak uslyším první vzlyknutí nebo protest anebo taky, když dlouho neslyším vůbec nic. Možná je to jen tím, že je to moje první a jediné dítě a všechno je to pro mě nové. Je pro mě strašně těžké vypnout a prostě jen tak být, cítím se zapřažená 24 hodin denně.

Už ani nevím, kdy jsem mohla usnout jen tak, když jsem byla unavená, což je to samé jako jít spát, když se mi chce. Chodím spát, když je uspané miminko a když je doma všechno uděláno. Nemohu si dovolit “luxus“ sledování večerní televize: jak můžu, zapadnu do postele a rychle se snažím usnout. Malej spí třeba i 8 hodin v kuse, ale pokud usne v osm večer, znamená to, že ve čtyři ráno se probudí. Je hodný, stačí ho nakrmit a znovu spokojeně usne na 2–3 hodinky, ale můj odpočinek už prostě není to, co býval. Není prostě to stejné jít spát o půlnoci a vstávat ve čtyři a jít spát v deset a vstávat ve čtyři. Je to prostě o sebedisciplíně.

To je druhá definice mateřství. Najednou musíte jet na 200 procent a selhávání se neuznává. Jak fyzické, tak psychické. Najednou si musíte vědět se vším rady a o všem rozhodovat, ať už jsou to prkotiny, jako do čeho ho obleču (bude mu zima/teplo, bude ho to škrtit), s čím si bude hrát, kdy bude spát nebo kolik mu připravím mléka, nebo důležitější věci, které váš jako prvomatku zaskočí zcela nečekaně: má teplotu, vezmu ho k doktorovi, poletím na pohotovost, nebo mu sundám oblečení a dám mu lék, co mi doporučí v lékárně? Možná je to u mě umocněné třeba i tím, že nemám žádnou babičku vybavenou kvalitními radami a zkušeností.

Další vlastnost, kterou matka musí ze dne na den vypilovat, je flexibilita a moře trpělivosti. Miminko neuznává žádné rozvrhy, nevybírá si vhodný okamžik, nerespektuje, že je matka vyčerpaná. Pokaká se, ublinkne si, probudí se, usne, onemocní, jak se mu zlíbí. Navíc se děti strašně rychle mění, co platilo dneska, neplatí zítra. A to jak chuť k jídlu, tak spaní přes den, noční buzení a oblíbené činnosti. Je třeba se neustále přizpůsobovat a improvizovat. V tomto chameleonickém shonu ztrácím pocit vlastní identity.

A na závěr: vychovávat, vypiplávat lidské mládě je hlavně práce, těžká, 24hodinová, vysilující práce. Máte o drobečka strašný strach, když onemocní, jste na pokraji hysterie, když nespí nebo nejí a váš život už nikdy, nikdy nebude tak bezstarostný jako dokud jste se nestala matkou.

Proč vlastně v 21. století lidi dál touží po potomstvu? Zeměkoule je pomalu přelidněná, život zrychlený a zkomplikovaný honbou za penězi a hromaděním „věcí“ (spotřební společnost), vyhlídky do budoucnosti z ekologického i politického hlediska pochybné, tak proč se chce lidstvo dál rozmnožovat? Zajištění vlastní existence na stará kolena už neplatí, dneska mají staří lidé důchod a mladí si žijí vlastní život, jen málokde se najde domácnost, kde soužijí prarodiče s mladými. Tak proč?

Proč jsem šla do mateřství já? Na to se právě ptám sama sebe. Kdybych dopředu věděla, co to opravdu obnáší, kdybych znala tuhle odvrácenou stranu mateřství…

U někoho převažuje tahle negativní, u někoho ta pozitivní, která taky existuje, když se na tebe miminko směje, žvatlá si, chytne tě za vlasy nebo tě hladí po tváři a brouká si samým blahem a oči mu září nefalšovanou dětskou radostí, je prostě kouzelné. Cena za tyto prchavé okamžiky štěstí je ale vysoká: jak jsem psala, nedostatek spánku, kázeň, disciplína, zápřah.

Nikdo o tomto nemluví, každý se rozplývá nad tím pozitivním, jako by existovalo jen to krásné. Mě to ale opravdu někdy přijde, že 90 procent času je prostě stres. Asi to k rodičovství patří. Občas tady probleskne deníček v podobném duchu, vždycky to čtu strašně ráda, povzbudí mě to a říkám si: nejsem jediná nestíhající, unavená a neschopná matka pod sluncem! A i roto píši tento deníček.

Všem maminkám, které mě nepochopí, protože tohle nikdy neprožily, tiše závidím. Těm, které to mají podobně, děkuji za to, že existují a nejsem v tom sama! A snažilkám, co říct… já vím, napíšete mi: „co já bych za to dala, mít tvoje starosti, ale mít miminko v náruči“. Myslím, že jejich příběh je jiný, můj deníček s nimi nemá nic společného. Pokud mě budou kritizovat, je to, jako by vozíčkář kritizoval deníček zdravého člověka, který píše o tom, jak se mu běhá. Že se přitom potí a píchá ho v boku a píše o tom, prostě to potřebuje ze sebe dostat ven, a nepřipadá mi fér, aby mu někdo psal „co by za to jiní dali, moci si zaběhat“.

Snažilkám přeji, ať se brzo dočkají vysněného miminka, a tento deníček ať když tak využijí jako radu, jak to čekání přežít: Užívejte si volného času a svobody, dokud můžete!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.0 bodů
Stránka:  1 2 3 4 Další »
 Váš příspěvek
 
Pudloslava
Vesmírná mluvilka 31247 příspěvků 02.08.12 07:04

Ja teda nepochybuji o svem materstvi, jsem rada, ze kluky mam a chci jeste jednoho. nicmene souhlasim, ze to neni zadnej med a taky jsem byla rozcartovana. Zavidim vsem, co zmenu zivotniho stylu nepocitili. Myslim si teda, ze obvykle bud maji vysoce funkcni hlidani, nebo ani driv nekam nechodili, takze jim to neva.

Ja si teda cesty do prace uzivam. Super jit nekam bez knourajiciho privesku.
a hezky se obliknout? s detma si absolutne nemohu vzit neco bez barevneho vzoru (kousky jidla), ucesat se (skubani vlasu). Hezke veci s detma vubec nenosim, je mi jich lito.

Příspěvek upraven 02.08.12 v 07:09

 
Kapřík90
Závislačka 3081 příspěvků 02.08.12 07:12

Mmoc pěkný deníček taky si to negativní nepřipouštím ale určitě je ho hodně ale je to dar mít miminko, kolikrát taky nevím jestli mám brečet nebo utéct..sice bydlí pod náma tchyně ale já za ní nejdu většinou pošlu muže, brala bych to tak že jsem neschopná radši bych zavolala svoji mamce

Příspěvek upraven 02.08.12 v 07:32

 
Lenja17
Kecalka 395 příspěvků 02.08.12 07:13

Super příspěvek… přesně tohle se mi totiž poslední dobou honí v hlavě.. zatím mímo nemám, ale chtěli bychom. Ale patřím mezi ty, u kterých nepřevládají ty pozitivní myšlenky ale spíš myslím na ta negativa.. a občas mě napadne i myšlenka jestli je to opravdu to, co chci..prostě jsem schopná vnímat i to, že mě čekají veliké starosti.. takže Vás naprosto chápu..
mě za můj přístup okolí docela odsuzuje, a když jsem řekla, že až budu mít mímo, tak od půl roku věku bych chtěla na výpomoc chůvu bylo mi řečeno ať si ani dítě nepořizuji, když bych byla taková špatná matka.. obdivuji Vás, že už pracujete a přeji hodně sil

 
maxi2408
Zasloužilá kecalka 730 příspěvků 02.08.12 07:22

Ahoj,
prožila jsem, prožívám a přesto nechápu. Čtu tady věci, které k mateřství odpradávna patří a osobně nevidím důvod je nějak vážněji řešit.
Dost mne zarazila pasáž o přelidněnosti - staří mají důchod a mladí žijí vlastní život :lol: No, kdo a co to asi ovlivňuje.
:lol:
Přeji více optimismu a nadhledu, vím občas se to tak sejde… :kytka:

 
Kiki03  02.08.12 07:22

To je úděl mateřství s tím si musela počítat! To je radši vše co ti k tomu napíši!! :mavam:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8528 příspěvků 02.08.12 07:37

Když jsi psala o tom nočním spaní, musela jsem se msát..my , maminky menších miminek, co vstáváme v noci 2×-3×, usínáme u kojení a 4h spánku v kuse jsou absoulutní zlatou metou, se tím můžeme sítit trochu podrážděné :lol: Myslím, že ženy, co si ještě chtějí užívat, by dítě mít neměli, protože to tak opravdu je…ale třeba mě to zatím nevadí. Rozhodně neběhám na každé zakňourání - když jím, tak jím (pokud se neděje něco akutního, dítě neleží v bobcích či neumírá hladem ;) )když vařím, tak vařím, když se potřebuju vykoupat, prostě jdu, pokud miá to situace jen trochu dovolí. Mám stejně jako ty hodné miminko a i když se opravdu může cokoliv změnit, zatím co ty i na tak hodné dítě nadáváš, já jsme štěstím bez sebe, že jsem nevyfasovala uknouraného nespavce, za to děkuju a užívám si to…taky bys to měla zkusit. Taky jsem měla pocit jako „někdo si ho na 2 dny pučte a já jdu spát“ ale vzhledem k tomu, že to bylo v 6ti nedělí.. :nevim:

 
Anonymní  02.08.12 07:37

Vše, co jsi popsala, prožívá zřejmě více či méně každá máma. Je to jen o úhlu pohledu. Možná na to nazíráš moc z té negativní („obrácené“) stránky. Neboj, bude to lepší. I s tím spánkem. A taky se můžeš naučit víc selektovat priority. Neříká se nadarmo: binec v bytě, šťastné dítě. Drž se, bude líp. :)

 
madlicka
Kelišová 6321 příspěvků 1 inzerát 02.08.12 07:40

Mně hodně psychicky pomáhalo dělat některé věci ze svého „bývalého“ života. Třeba jít s nimi na výstavu, do kina (pokud jsi z Prahy, bio oko má program baby bio), na večírek (spaly v kočárku), jet na kolo (děti ve vozíku).

Myslím, že je to dost tím, že jsi prvomatka - člověk se musí naučit dost věcí najednou. A hodně dělá ta práce - když jsi „nedisciplinovaná“, tak to nemůžeš dohnat spaním přes den. Já s dvojkami zkoušela občas překládat, ale než jsem se začala soustředit, byla půlnoc, jela jsem třeba do pěti a následující den byl peklo, pochopitelně.

Rozčarovaná jsem nebyla, jsem celkově spokojená, ale překvapilo mně silně období vzdoru, ten věčný odpor je ubíjející. Připadá mi, že někdo lépe snáší ty miminka, nevadí mu být celou noc vzhůru když je dítě nemocné a pod. protože si připadá potřebný. A někdo zas raději ty starší děti, parťáky s osobností a nevadí mu to že už zkrátka nepřijímají všechno, co člověk chce nebo nabízí. Tam třeba začala ta dřina a stres mně - když je třeba vychovávat a vychovávat správně.

 
Gjoa
Kecalka 232 příspěvků 02.08.12 07:45

Malé dítě je náročné, jak píšeš, ale děti mají dobrý zvyk rychle vyrůst… :mrgreen:

a v jejich 16 budeš ráda, když ti zavolá z intru :mrgreen: - je to fáze, ten nynější zápřah není navždy, takže bych nekoumala, jestli dítě ano ne… prostě vydržet a pak to bude super parťák, dospělý samostatný člověk - pak už podle mě sebevíc urvaná matka nelituje…

 
katule9
Ukecaná baba ;) 2300 příspěvků 02.08.12 07:48

Ahoj, vim přesně p čem píšeš, nikdy jsem se nerozplývala nad kočárky a dokonce ani nad tím svým-ano miluji svou holčičku nade vše ale jsem dost realistická, po porodu se u mě neprojevila okamžitě mateřská láska-nějakou dobu to trvalo. Své dítě bych nevyměnila a nelituji že ho mám, ale též prožívám i tu odvrácenou stranu mateřství, též ted nastupuji na malý úvazek do práce a tím pro mě už i končí všechny krásné představy o mateřství které jsem měla v dětství.

 
Katerina38  02.08.12 08:04

Mluvíš mi z duše… :srdce:

 
pepivaha  02.08.12 08:08

První dítě jsem cítila stejně jako stres, ale teď po 11 letech mám druhého chlapečka a super si to užívám. Nevadí mi nevyspání, pláč ani věnování se jemu. A to jsem druhé nikdy nechtěla:-)asi je to tím, že jsme ho neplánovali o to větší nám udělala radost a ten starší brácha se ho nemůže nabažit-vždyť čekäl 11 let na bratříčka :)

 
PusinkaMartinka
Echt Kelišová 9397 příspěvků 02.08.12 08:13

No z mého hlediska jsem 23 leté matka ročního syna! Věděla sem do čeho jdu! Věděla sem že mít mimčo není už jenom myslet na sebe, ale myslet i na něj! Podívej se máš zlatý dítě, který v noci krásně spinká! Co víc si ještě přát??? Že si neodpočineš pořádně nespíš??? já tedy takový problém nemám.. asi je to tím, že se o své dítě, tak přehnaně nebojím… a když spí malý já spím taky jako špalek! Já se nevyspala do jeho roku pořád se budil.. ano byla sem z něj unavenná, ale nikdy sem si nestěžovala… moc dobře sem věděla do jakéhon nesparvedlivého světa ho přivedu, ale s tím, že mu ze vším pomůžu.. mno nevím já asi umím hledat ve všem pozitiva a dítko pro mě není starost ale rodost! :srdce:

 
balestra
Závislačka 4477 příspěvků 02.08.12 08:14

Sebestredni lide by nemeli mit deti. Potom jsou akorat nestastni a prenasi to i na dite. Nevim, co tak moc doma potrebujes dodelavat a nemuzes jit spat. A byt v noci 1× na pul hodky je jiste vycerpavajici. Taky bych z toho byla nevyspala…

 
Mišanila  02.08.12 08:15

Mateřství má určitě odvrácenou stránku a může to být dost náročné, záleží hlavně na náročností dítěte. Ta změna je velká, od úplné svobody, času na sebe, možnosti se vyspat, dělat co a kdy chceš atd k té „nesvobodě“, protože dítě nemůžeš najednou na pár dní odložit, abys měla klid :-) teda pokud nemáš superextra hlídací babičky.

Hlavně pokud byl člověk před dítětem zvyklý být dost aktivní, což třeba já jo. Já jsem si teda pořídila děti docela pozdě a asi to bylo dobře, protože tuhle změnu snáším dobře, v pětadvaceti bych nejspíš napsala něco podobného, v pětatřiceti už ne.
Ale taky se mi někdy zasteskne po tom jen tak si jet s partou mladých na vodu, na hory a nebýt furt v pozoru, nebrat sebou haldy věciček, svačinky a být chvíli jen sám za sebe…

Ale na druhou stranu když si představím život bez dětí, takové to poněkud sebestředné se zabývání hlavně sám sebou třeba až do důchodu, tak to bych teda nechtěla ;) i kdyby bych mohla spát každý den třeba do deseti, jet na tři bezstarostné dovolené ročně někam do daleké exotiky a mohla budovat kariéru a pěstovat krásné koníčky. To by člověk na druhou stranu zase záviděl druhým život s dětma a říkal si, že si je pořídit měl, teda alespoň já bych to tak měla.

Pro mě je mateřství přínosem, náročnějších bylo jen prvních pár měsíců s prvním synem (to bylo opravdu 90% času stresu) a teď už to je docela fajn, i když mi určité věc taky chybí.

Já myslím, že musíš vydržet a stresu ubude, u prvního dítěteto člověk strašně prožívá, měla jsem to taky tak. A když jsou děti větší, nemusíš je pořád sledovat a hlídat, tak to je pak taky trochu úleva.
A na úklid po večerech jsem se už dávno vykašlala, mám víc času pro sebe a dočasně binec, naklizeno budu mít v důchodu, je dobré snížit si trochu laťku a pak to jde líp.

 
PusinkaMartinka
Echt Kelišová 9397 příspěvků 02.08.12 08:35

Přesně, tak každý jsme jinný… ale mylsím, že ty si na děti měla ještě čas… Pokud to bereš takto… když se potřebuješš ještě bavit, když tě dítě tolika vyčerpává… A nevím to že bych s dítětem nikam nemohla??? no nevím ale ted už jak je mu rok a spí celounoc a nekojím tím pádem na mě není závislé není problém aby mě ho někdo phlídal a já si mohla jít vyhodit z kopítka.. zrovna ted jsme byly s přítelem na 4 denním festáku.. takže dítě pro mě nneí žádná překážka, jak už sem vyše psaala je to pro mě radost a jsem moc štastná že ho mám miláčka… :srdce:

 
zzuzzinda
Kecalka 264 příspěvků 02.08.12 08:58

Jo, jo, mít miminko je náročný a fakt vyčerpávající. Já už asi tak 4 roky pořádně nespala. Ale musím říct, že se to věkěm zlepšuje, jak se mrně začne domlouvat, je to lepší. Ale zase začne mít svou hlavu a začne odmlouvat, vztekat se… ;) Ale přežít se to dá :) A proč mají lidi děti? Rozmnožovací pud je nejsilnější ze všech. Snad jen pud přežití je silnější. TAkže na většinu lidí to sedne, chtějí děti a nepřesvědčí je nic. A upřímně, moje sestra prohlásila, že děti nechce a opravdu je nemá, sice si říkám, že i tohle je zodpovědnost, když ví, že nechce a nechtěla nebo neuměla by dětem dát to, co potřebují, ale na druhou stranu si říkám, že jí možná časem bude něco chybět. I třeba vzpomínky na ty probdělé noci a vztekající se hádě.

 
fiali
Ukecaná baba ;) 1065 příspěvků 02.08.12 09:02

Já mám teda z mateřství naprosto opačný pocity. Asi je to tím, že mám naprosto úžasný, spací a usměvavý miminko, který mi každý den přinese větší radost. Asi jsem padlá na hlavu, ale noční vstávání k ní jsem si vyloženě užívala, ten noční klid mě nabíjel, malinká pak nadělila do plínky a to jsem věděla že jí nebude tlačit bříško, takže to byla radost největší :mrgreen: Prostě si jí užívám se vším všudy. A když mě něco deptalo, pomohlo emimino :pankac: Objevila jsem tu úžasnou větu „nejdůležitější je najedený a předbalený mimčo, všechno ostatní je vedlejší“ takže když mě štve že doma bordel, tak si jí připomenu a je mi dobře. Určitě bych psala jinak, kdybych měla náročný, uřvaný mimino. Nekaž si chvilky s prckem kravinama a užívej si ho, žádný den už nevrátíš zpátky a děti tak strašně rychle rostou :hug:

 
Ali88
Kelišová 5911 příspěvků 02.08.12 09:05

@maxi2408 přesně staří mají důchod - to mě trochu rozseklo. na důchod musí někdo vydělat a zamýšlet se nad otázkou, jestli je důchod k dnešním cenám dostatečný asi radši nebudu (navíc moje generace má nastoupit do důchodu těžce po 70ti, čehož se asi ani nedožiju a budu hákovat do smrti :nevim: )

možná jsem úchyl a masochysta, ale já se na to prostě těším. těším se i na to, jak budu unavená, jak si budu stěžovat a jak potom pochovám miminko, které mě zatím jen kope a budu vědět, že tak to má být :nevim: znáte snad práci, která by měla větší smysl, než péči o dítě? já asi ne :think: vyčerpání ze zaměstnání/pod­nikání je opravdu,,super", ale nikdy jsem neměla pocit, že bych udělala něco velezáslužného, ač jsem pomohla hodně lidem :nevim: vychovat z dítěte slušného člověka orientujícího se v dnešní době - to je přeci výzva a málo rodičů ji úplně zvládá :)

 
panenka87
Extra třída :D 13098 příspěvků 02.08.12 09:07

No podívej, vem to tak, že i Tebe někdo(mamka) musel vychovat, vypiplat, vstávat k Tobě, strachovat se. A kdyby to Tvoje maminka nedělala nebo se rozhodla, že nechce tohle podstoupit, nejsi tady na tomhle světě. Ale to se tak úplně netýká Tvého problému.
Ale myslím, že podobné pocity jako ty, má a nebo bude mít každá maminka. Některá víc, některá miň. Já se na to pomalou připravuji, že ne vždycky to všechno bude růžové. Hlavně budu muset zkusit pracovat na sobě v tom, ať přijmu fakt, že ne všechno bude (musí být)dokonalé(ne­musí!)
Však mimčo taky jednou vyroste, neboj se, to všechno se spraví. I když se říká, malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti.

 
wendyz
Povídálka 22 příspěvků 02.08.12 09:08

I když si myslím, podle toho, co píšeš, že máš opravdu hodné miminko a můžeš si gratulovat :-) plně s Tebou souhlasím (ono je asi stejně jedno, v otázce potřeb, jestli je dítě hodné nebo ne).
Dokážu si ale představit, proč se tohle těm, kteří se teprve o miminko snaží, neříká. Protože je to stejně zbytečné. To se prostě musí zažít :-) Tohle vysvětlit prostě nejde.
Myslím, že jsem celkem racionální člověk a během těhotenství jsem si spoustu věcí uvědomovala, ale nic mě nemohlo připravit na to, co nakonec přišlo. A to jsem nezažila žáden přehnaný extrém v podobě „zlobivého“ a nespícího mimina.
Ani po roce na práci zatím nepomýšlím, ale takový týdenní oddech bez dítěte bych si teda s radostí dala! Jak já bych se na něj potom těšila! :lol:

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 02.08.12 09:09

Ahoj :lol: Beru deníček s nadhledem, takže tě nebudu kritizovat za žádnou část :kytka: Někdy si holt prostě my, matky (i budoucí), myslíme, že s miminkem je vše růžové… ale opak je pravdou :mrgreen: Moje drahá dcéra poprvé spala celou noc v 11.měsíci a já byla neskutečně šťastná, že s tím začala tak brzy (spala od 21:00-5:00) :kytka:
Péče o dítko jsou sice starosti, ale krásné!! Nejsem žádná super matka, ale vím, že se prostě dítko musí vypiplat :) Naše malá byla a je nežravec, takže jsem spíš měla nervy z toho… a spát jsem chodila pokaždé, když zavřela oči i slečna dcera :mrgreen: A když doma nebylo super uklizeno, tak mi to nevadilo-samo se to neuklidí a vždy to na mě počkalo :mrgreen:
Deníček je zajímavý, ale myslím, že tu bude velká vlna kritiky :think:
Jinak přeji, aby jste brzy překlenuly toto období a uvidíš, může být i líp. Občas-pokud máš hlídání-není špatné si odběhnout do práce a změnit si tak myšlenky :kytka:

 
LadyLada
Závislačka 4357 příspěvků 02.08.12 09:18

To co popisuješ se odehrává v úplně každém vztahu matka - dítě. Nedávno jsem pod jiný deníček psala, že pro mě je mateřská dovolená opravdu dovolenou a přitom to u mě probíhá úplně stejně jako u tebe. Důvodem je, to co mám za sebou a ve srovnání s tím to je fakt pohodička a náramně si to užívám, přestože mě trápí, že pořád mám nedostatek času a unavená jsem též.
Celý život jsem žila pro druhé a k tomu dřela jako kůň. Na zábavu a pohodlí nemohlo být ani pomyšlení. Teď mám naopak pocit, že konečně žiji také pro sebe. Zkus zrevidovat o čem byl tvůj život před mateřstvím. Třeba pak dojdeš k závěru, že to co teď děláš má konečně nějaký smysl a začneš k mateřství přistupovat celkově jinak.
A co se týká mýtů o spolužití generací a důchodů důchodců - no to by bylo na dlouhé objasňování. Snad jen, že důchodový účet naší země byl za rok 2011 30 mld. Kč v minusu a tento trend bude pokračovat. Další děsivé je, že česká populace vymírá. Pochybuji, ža by se třeba přelidněným indům chtělo vydělávat na naše důchody, ti budou mít co dělat sami se s sebou. A už v dobách dávných až do dob nedávných se pro staré rodiče stavěly vejměnky a podmínky přesunu rodičů byly pro mladé obzvláště tvrdé. Nic se tedy nezměnilo - jen technické prostředky se mění.

Hlavu vzhůru!

 
sicinka1
Povídálka 32 příspěvků 02.08.12 09:34

Ahoj,
já si jen dovolím dodat, že pokud jste nezkusili zárověň pracovat a starat se o kojence neumíte si přesně ten popisovaný typ stresu představit. Ono to není jen o tom že miminko předáte chůvě a vrátíte se domů a doma je uklizeno, uvařeno nakoupeno a vy si jdete s dítětem hrát. U nás to vypadalo tak na poslední chvíli předám nakojené dítě sestře, která ho hlídá, vysvětlím všechno kolem něj, letím do práce, dělám co to jde, nechodím na jídlo (abych o tu půl hodinu nepřipravila dítě), letím domů a tam mě čeká běžný zápřah povinností jako jinou ženu na rodičovské (a i ty často nestíhají) a zároveň ještě pocit viny, že se snažímuvařit a dítěti se dost nevěnuji. Ono samozřejmě kdybych vydělávala dost na chůvu, uklízečku a nákupčí mluvilo by se mi jinak, ale tak jsem to i přes velmi slušně placenou práci na půl úvazku neměla. Takže zakladatelku chápu a ten umím si ten stres velmi dobře představit. Doporučila bych opravdu se uklidnit, tím že si například sním jídlo v práci ještě neškodím miminku. Pořídila bych si co nejvíc pomocníku v domácnosti (sušíčku - nežehlím, robotický vysavač atd). NA prcka mi pomohlo nosítko i když jsem potřebovala fungovat v domácnosti, tak jsem ho měla v manduce a spokojený jsme byli oba. Dále bych chtěla napsat fakt bude líp, mě všichni strašili počkejaž začne chodit, počkej až bude mít svou hlavu.. Za mě jenom dobře postupně se z něj stává parťák pro nejrůznější rošťárny, užívám si spoustu věcí kam bych se sama neodvážila, ale s dítětem na ně mám skvělou výmluvu ( aquaparky, mašinky, pout..). Jo a poslední co dodám proč jsem to vůbec dopustila a do takového řešení šlab - říkala jsem si že je pro mě lepší pracovat na částečný úvazek od miminka třeba do jeho šesti let, než se mu věnovat 2 -3 roky a pak ho strčit na full do školky. Díky včasnému nástupu jsem šla na stejnou práci a přesnou půlku peněz na 4 hodiny a v tomto režimu už několit funguji a nadále budu ( a to že jsme bez problému uplatili hypo byl příjemný bonus).

Příspěvek upraven 02.08.12 v 09:36

 
Emilie
Generální žvanilka 20276 příspěvků 02.08.12 09:38
:kytka:

Mám dvě děti. :mrgreen: A smekám klobouk - a to jako vážně - před holkama, co jich mají více!

 
Betty1981
Kecalka 275 příspěvků 02.08.12 09:52

Tak já mám občas podobné pocity, hlavně si myslím, že proto, že jsem samoživitelka, to znamená, že nemám komu dítě předat ke koupání a jít třeba večer v klidu uvařit večeři…na druhou stranu po mně nikdo nevyžaduje teplou večeři, nažehlené košile, takže se můžu klidně odbít a už si vybírám, co je nejnutnější žehlit. Ale mám hrozně hodnou holčičku, spí od 3. měsíce celou noc, jen jednou se k ránu budí na krmení. Je jí půl roku a začínáme si hrát, to je super, zároveň si vystačí sama a já mám čas si udělat, co potřebuji. Možná díky tomu si to celkem užívám, i když samozřejmě někdy lituju…že nemůžu jít na koncert, rande, do kina…Ale ono to zase příjde, až bude větší a babička jí bude mít odvahu hlídat celou noc.
Takže jako samoživitelka zvládám vše zařizovat, postarat se o dítě, sebe, do toho občas pracuji, zvládnu se kouknout na film v televizi a předčíst knížku. Možná na úkor jiných věcí, vařím si jednoduchá, nenároční jídla, malé vařím na 3 dny dopředu a když prostě není čas, tak vytřu až zítra… Nikdy nebudu super matka - základem je, vědět, na co se můžu vy… ;)
Jedno je ale fakt - jak jsem 24 hodin na pozoru, tak i kdybych spala 8 hodin v kuse, nikdy si tak neodpočinu, jako dřív :nevim:

 
Ally80
Závislačka 2711 příspěvků 02.08.12 09:53

Já teda taky kolikrát měla pocit, že ztrácím svoji identitu, ale to co mi dávají děti je pro mě tolik navrch a hlavně jak mi děti odrůstají, tak zase svojí identitu vracím zpět, i když miminku se člověk musí podřídit téměř maximálně, tak už tříleťáčkovi tolik ne a předškoláčkovi už se dá ledacos zadat jako úkol a oni to ještě rádi splní a mamince tím pomůžou. Já osobně si život bez dětí nedovedu představit a nejsou to jenom úsměvy, ale všechno-třeba dovolená bez dětí u moře? Co bych tam vlastně dělala? Spala a opalovala se? Na dva týdny sakra málo a s těma dětma má i dvakrát do roka stejná zologická neopakovatelný kouzlo. Já jsem prostě asi ta ultramatka, ale pro mě jsou děti všechno a moje koníčky šly povětšinou stranou(nechala jsem si jen sedánek s kámoškama jednou za 2 týdny a víkend jednou za rok) a vím, že to tak rychle utíká, že za pár let už mě děti nebudou muset mít pořád za zadkem a já si klidně zase budu chodit večer zacvičit a zatancovat a odpoledne na nákupy aniž bych musela řešit hlídání. Fakt mi přijde, že je to nedávno a mému prvorozenému už bude v říjnu 7 let a stejně tak uteče i těch dalších 7 let a pak budu mít celý zbytek života nato spát celou noc a večeřet vpohodě bez toho abych musela utírat rozlité mléko a podávat kapesník a přikrmovat lžičkou a už teď vím, že budu ještě se slzou v oku vzpomínat na ten rachot v bytě a hračky na každým kroku a hromady prádla na žehlení a neustále upatlaný pusinky…
Jo a nemyslím si, že dítě musí mít uplně každá žena, prostě někdo na mateřství nedozraje nikdy a asi to není potřeba lámat a mít dítě za každou cenu, prostě si najít smysl života v něčem jiným a děti přenechat druhým!

 
concetta  02.08.12 09:54

Já autorku také chápu. Přesně si pamatuji, jak jsem s prvním synem byla neustále v napětí. Nikdy jsem úplně nevypnula, ani když spal. On spal a já místo abych také pořádně spala, byla jsem napůl ve střehu a pořád jsem v duchu čekala, až se zase probudí. Bylo to takové neustálé pnutí kolem žaludku, jako před zkouškou. A trvalo to asi rok, byla jsem úplně vyřízená. A nejhorší je, že to bylo úplně bezdůvodné. Zpětně jsem si to uvědomila a u druhého dítěte jsem už byla v klidu. Ano, byla to fuška ještě větší, protože děti byly dvě, ale prožívala jsem to jinak.

 
kaczka89
Kelišová 5090 příspěvků 02.08.12 09:54

Taky jsem nevyspalá, psychicky unavená atd., ale podle mého názoru zakladatelka ještě nebyla připravená na to mít děti. Nemyslím to zle, ale z jejího deníčku to na mě tak působí. :think:

 
Quida
Kecalka 171 příspěvků 02.08.12 09:56

Začni si užívat, protože teď už to stejně nevrátíš a zbytečně se stresuješ. Občas dej miminko někomu pohlídat. Co třeba manželovi? A udělej si čas pro sebe určitě tě to nakopne:-)

Příspěvek upraven 16.07.13 v 22:08

 
Dorothea
Extra třída :D 14911 příspěvků 02.08.12 10:01

Určitě popisuješ pravdivá fakta a myslím, že se ti ulevilo i tím, že jsi je sepsala, alespoň tedy u mne tahle terepie funguje výborně.

Myslím, že lepší je tolik věci neřešit a užívat si ten život, je to mnohem lepší. :palec:

 
cher  02.08.12 10:06
Promiň, ale nežer to tak

:kytka: Nemyslím to vůbec špatně, jen jako radu. Myslím, že ty bys byla plná sebekázně a disciplíny i bez dítěte. Proč, co tě nutí? Já když nemám vygruntováno, no a? Zboří se něco, nezboří, mám druhé dítě a mateřskou vnímám jako pohoda, klídek, tabáček. Prvního dítěte jsem si vyloženě užívala, u druhého už je těch povinností víc, ale jelikož mám mezi dětmi větší rozdíl, tak se to dá. Kdo má právo naříkat, jsou maminky nemocných dětí, či s hyperaktivními apod. C :kytka: o bys dělala, kdybys musela s dítětem cvičit 4× denně vojtovku? :) Prostě si dovol sednout, když dítě spí, nalož si horu jídla, hoď si nohy na stůl a klidně žvýkej hodinu a koukej na tv. Nejsi na vojně, ani ve válce, takže klíííídek :kytka:

 
Krista
Závislačka 3953 příspěvků 02.08.12 10:24

Milá Vermilion, myslím, že pocity, jako máš ty má každá druhá. Jsou ženy, které nejsou „kvočny“ (nic ve zlém, ženy :mrgreen: ) a nejsou schopné takové té naprosté oběti dětem. Nemusíš z toho být špatná. Určitě své dítě miluješ a uvidíš, že za dva roky, za pět let, už to bude všechno úplně jinak.
Osobně před tebou smekám, že tak brzy pracuješ, já bych to tehdá nedala ani náhodou.
Ty pocity nesvobody se časem zlepší, obzvlášť když povedeš malé k samostatnosti. Když se člověk opravdu snaží, podaří se mu nakonec občas se dětí „zbavit“, i když nemá za rohem hlídací babičku.
Myslím, že bychom jen proto, že jsme matkami neměly zapomínat na sebe a také na svého partnera. Ano, mám také kamarádky, které žijí jen dětmi, dělají vše pro ně, ale samy už jakoby nebyly.
Co bude ale pak za pár let, až přijde puberta, děti se k nám…třeba…obrátí zády i přes sebelepší výchovu, co potom až odejdou z domu? S miminkem nato člověk nemyslí, ale čas tak rychle běží…Je to každého volba. A to že nejsi úplně odvařená z mimina a že tě to zmáhá neznamená, že jsi horší máma než jiné.
Mateřství je prostě dřina, ale neber to tragicky, je to také moc krásné a uvidíš, že až ti z malého vyroste parťák, bude to úplně něco jiného a nebudeš litovat!
Přeji ti, aby se to obracelo jen k lepšímu!

 
becky87  02.08.12 10:36

Och, jak hrozne je materstvi…

 
novo123  02.08.12 10:50

Mluvíš mi z duše, místy jsem se u čtení usmívala, jak strašně moc je to pravda a cítím to taky tak a občas jsem se málem rozbrečela, v jaké pasti jsem se to dobrovolně ocitla a není úniku. Já patřím mezi ty, které mají po dlouhém čekání mimi z IVF a nijak moc mi nepomáhá fakt, že jsem si malého strašně strašně strašně moc přála. Prostě je to hlavně stres a úmorná práce, těch krásných okamžiků je vážně málo. Zrovna dnesa mi malej dělá ze života peklo a od rána ignoruju jeho řev, protože prostě nic nepomáhá. Netuším jestli zase zaúřadovala včerejší babiččina přítomnost (celej den ho nosí v náručí a on čeká ode mě to samé, zpravdila mu trvá den než se zase uklidní) nebo ho bolí zuby, který má netřený, nebo se nutí nebo co, ale já mám prostě dost. Už tři měsíce vstáváme ve čtyři ráno, přes den skoro nespí. Občas mám pocit, že žiju ve vězení, ale tak snad dostanu tak za deset let milost - aspoň doufám, že za deset let už bude normálně spát celou noc :zed:

 
kaczka89
Kelišová 5090 příspěvků 02.08.12 10:51

Z některých reakcí mi příjde, že si člověk musí vybrat..buď být matkou nebo se věnovat sama sobě, ale myslím si, že to jde krásně skombinovat. Jen to chce chtít no.

 
orlynka
Ukecaná baba ;) 1120 příspěvků 13 inzerátů 02.08.12 10:52

Pěkně napsaný deníček. Ono je to fakt, mateřství má i odvrácenou stránku. V některých fázích mi mluvíš z duše, ač jsem měla hodný miminko a co 2 hodiny jsem v noci k němu vstávala jen 2 měsíce, od třetího měsíce spalo již samo celou noc a budilo se kolem šesté či sedmé hodiny ranní. Také jsem si připadala vyčerpaná, neschopná a nikdy jsem k dětem nic pozitivního necítila. Příchodem malýho se to změnilo, naopak bych ho nikdy už nedala, ač je to teda někdy pěkný vztekloun. Bohužel některé aktivity museli padnout, páč vše s dítětem se fakt nedá, anebo když dá, už na to nejsou ani síly. U nás naštěstí funguje 100% hlídací babička s dědou, páč jsou oba v důchodě a když byl ještě miminko, tak mi ho aspoň jednou denně mamka vzala na dvě hoďky ven, ať se vyspím, či spočnu, což jsem málokdy dělala a spíše jsem uklízela, či chodila se spy na procházky, místo, abych spočívala… Ale oproti nynějším časům to byli stále lepší časy, protože malýmu nebyl ještě ani rok a já musela do práce, protože v tomhle státě se prostě z téhle almužny vyžít nedá… Takže pracuju tak 2-3 týdny v měsíci a tohle je fakt vyčerpávající, radši bych se doma " otravovala" s kolikrát vztekajícím se a uřvaným mimčem než chodit do práce. Také už nevím kudy kam, s malým bývám přes týden hodně málo, když jsem v práci a i s tím málem mě kolikrát dokáže vytočit, když se začne nervovat :roll: Malej má vzdorovité období, je mu 16 měsíců, takže to je teprv zážitek… Zlatyý časy, kdy jsem s malým miminem byla neustále doma, než teďkom musím zvládat práci, domácnost, malýho a plus zvířata, který doma máme. Někdy je to opravdu ubíjejcí, ale rpostě musím. Těším se na to, až trochu prcek povyroste a bude mi pomáhat. Kolikrát nemám hlídání, tak v jedný ruce tahám venku dva velký psi a kočárek a jde se na procházku. Horší je, když malej začne ječet, sápat se z kočáru ven a psi zas tahaj každej na jinou stranu, to je pak záhul procházka :mrgreen: Tím chci říct, že kdybych měla jen to mimčo, tak se snad doma nudím, ale musím zvládat vše, holt, chtěla jsem to, tak to mám :mrgreen:
Ještě jsem zapoměla dodat, že na sebe čas? Tak ten už pro mě fakt neexistuje :mrgreen:

Příspěvek upraven 02.08.12 v 10:55

 
vendulaaa
Závislačka 4588 příspěvků 02.08.12 10:53

Jak já ti rozumím.

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 02.08.12 10:53

Tak tohle byl fakt dost negativní deníček. Zkus si ho napsat znovu a trochu jinak: Je to super, mám jinou náplň večera než cumět na televizi. Jsem tak dobrá, zvládám všechno na 200 % :pankac: Třeba bude svět o něco růžovější

 
Lucinka_Kla
Kecalka 426 příspěvků 02.08.12 11:02

@kaczka89 Uff, a ty jsi ročník 89 a připadáš si připravená a vyspělá? Nebo z jakého popudu a z jaké „funkce“ tohle soudíš? :mrgreen:

Já zakladatelku chápu, prostě to tak cítí, tak si sedla a sepsala to. No a :nevim:? Lepší upřímná máma, než ulhané falešné hysterky, co všude řvou, jak si užívají každou vteřinu, jsou dokonalé a nejraději by si pořídily ještě „deváťátko“ a „desáťátko“ :mrgreen:

Autorko, buď v klidu, zařiď hlídání, odfrč na kosmetiku, manikůru a vlasy+kafe s kamarádkou a tyhle problémy hoď za hlavu. Přejde to a bude líp. :kytka: :hug: Mám hlídání 3× - 4× týdně po dvou hodinkách, dítě je v poho a mně je fajn. Být s dítětem furt, tak už mě vezou. Přijde mi, že to fakt ohrožuje osobnost člověka :mrgreen: - být s dítětem neustále.

Sebestřednosti zdar! :mrgreen:
A že by takoví lidé neměli mít děti? Proč? Své dítě miluji, starám se o něj, vyrůstá v harmonickém manželství, v materiálním dostatku, čistotě. Nosím ji, uspávám, krmím, beru do přírody, mezi děti. Prostě dávám vše. A že chci taky chvíli pro SEBE? No tak jestli tohle je znak špatné matky, tak jí asi patrně jsem. :mrgreen:

 
PusinkaMartinka
Echt Kelišová 9397 příspěvků 02.08.12 11:03

No a když už sme u té práce… nevím, ale do práce tě určo nikdo nenutil.. takže pokud ti to nevyhovuje…bylo by dobré přestat pracovat…

 
Nathali23
Ukecaná baba ;) 1542 příspěvků 02.08.12 11:04

Materstvo nie je nic lahke ale aby som o sebe pochybovala alebo o malom?? to nikdy!! som strasne stastna ze ho mam a nikdy by som to nevratila spet!!.deficit spanku pozna kazda matka ale ja som si na to tak nejak uz zvykla a zvladam vsetko a hlavne bez stresu aj ked obcas je panika stres ked sme boli po ockovani a ja som sa bala ze ako to bude ale to je normalne vobec mi nechyba ten stary zivot ja si stihnem vsetko spravit zariadit aj si vo vani oddychnem aj ked to uz neni sice hodina ale oddychnem si a vecer si aj casopis precitam a doma mam upratene a este si stihnem pospat s malim
nerobim zo seba otroka a nemam nalestene vsetko vzdy tip top ale kazdy den ked si nieco porobim tak sa to da

a to ze premyslas ze preco si mala dieta je dost smutne snad ta tato negativita prejde a budes sa z materstva tesit aj ked nie vzdy je to med lizat

Příspěvek upraven 02.08.12 v 11:06

 
kaczka89
Kelišová 5090 příspěvků 02.08.12 11:08

@Lucinka_Kla Ano připadám si připravená a vyspělá, proto mám dvě děti :) A já nikdy neřekla, že nemám tyto pocity. Taky šílím, taky nespím..ale snad člověk který si pořídí dítě nečeká, že bude jako panenka, se kterou si pohraji a zase odložím. myslím, že tu jsou i deníčky, kde se o téhle stránce mateřství píše, ale tenhle deníčke na mě působí jinak. Neřekla jsem, že je špatná, jen že asi nebyla připravená, na tom nevidím nic špatného. :nevim:

Příspěvek upraven 02.08.12 v 11:09

 
Ter91
Zasloužilá kecalka 576 příspěvků 02.08.12 11:08

Přoč si všichni stěžujete? Co jste si mysleli, že porodíte hotového člověka co se sám nají zajde si na záchod a sam se uspí??? Stím jste snad do mateřství šli že vité že nebudete mít na sebe tolik času jako byste se měli starat samy o sebe

 
neila
Echt Kelišová 8955 příspěvků 02.08.12 11:09

@Lenja17 Já sice neplánuji chůvu, ale určitě si najmu paní na žehlení (případně větší úklid), to už plánuji dlouho, když přijde miminko, hned to udělám a je mi úplně jedno, jestli to někdo bude řešit :mrgreen: Čas strávený za prknem je pro mě absolutně ztracený, partner je téhož názoru (naštěstí). Radši ten čas budu věnovat dětem, partnerovi, případně sama sobě. Žehlení z duše nenávidím (nevím proč, ostatní domácí práce bez problémů) už od puberty, i doma jsem remcala…zvlášť košile, fuj

Na chůvě taky nevidím nic špatného a hlavně si myslím, že pokud se dohodnete vy s partnerem a bude vám to vyhovovat, nikdo nemá právo vám do toho kecat 8)

Příspěvek upraven 02.08.12 v 11:10

 
Marcelka89  02.08.12 11:10

Ahoj já jsem také prvomatka, nicméně jsem ani pracovat nepřestala, jak c těhotenství tak s narozením. Má mateřská dovolená skončila dnem propuštění z porodnice, pracuji z domova, mám eshop. Ale i když nespím, nejím, nemám na sebe čas, tak jsem každý den krásně upravená, stíhám pracovat i si hrát a vychovávat své 10ti měsíční zlatíčko. 4 měsíce se snažím o druhé miminko a uvažuji i o třetím. Nechápu dnešní dobu a kariéru, pro me to jsou zbytečnosti na co lidi chodí do práce vydělávat cizím lidem? A pak doma nadívají. Pokud nejsi živnostník tak nebudeš nikdy spokojený. Toť má zkušenost a rada. Mateřství je krásný ať to stojí co to stojí je to lepší než denně lézt šéfovi do pr**le! :poblion:

 
LadyLada
Závislačka 4357 příspěvků 02.08.12 11:10

@Ali88
Hezká reakce :srdce:

 
PusinkaMartinka
Echt Kelišová 9397 příspěvků 02.08.12 11:11

A ty si myslíš, že kdžy je někomu 23 že nemůže být na dítě připravenný a být ten nejlepší rodič??? Já bych řekla, že občas tyhle matky bývají lepšími rodiči než ty 30tky co na svém dítěti pořád jen vysí… trochu se bouchne a hned ho utěšují chudinku malinkou začne plakat a hned ho pochovají… Pak sou to tzv mamánci ty děti a dle mého z části i chudáci sou pak i ty matky, které od toho dítěte nikam nemůžou…Z mého hlediska pokud toto pisatelka píše, tak jí evidentně vadí, že to dítě má… a tedy nevím prostě s tím musela počítat, že se tohle bude dít… Dobře tak se z toho tady vypsala, ale možná to mohla napsat jinak tenhle deníček mě přijde hrozně negativní a opravdu mě přijde, že pisatelka nebyla na dítě připravenná at je jí kolik chce!!! Na dítě může být člověk připravenný v 18, ale někdy třeba i 30 let je pak málo… :nevim:

 
kaczka89
Kelišová 5090 příspěvků 02.08.12 11:11

@Lucinka_Kla Taky jsme nenapsala, že když je matka nemá nárok na to mít čas sama pro sebe. Má na to nárok a velký, protože jenom pak může být spokojená maminka.

 
kukík
Nováček 3 příspěvky 02.08.12 11:14

Patřím k těm ženám, které se snaží o miminko a zatím bez úspěchu, letí to, už to bude za chvíli 6 let. Touha se stále zvyšuje a beznaděj se střídá s novou nadějí. A i přesto se mi tvůj deníček líbí a tvé názory ve mě nevzbuzují pobouření. I já občas přemýšlím, proč má touha po rozmnožování je tak veliká, proč chci něco co bude mít za důsledek nevyspání, všude přítomný nepořádek, strach o někoho dalšího… vychovám z něj dobrého člověka, nemám se já teď vlastně dobře??? Jo, jo, jo jdu do toho a snad i já budu jednou dobrou matkou, jako ty už jí jsi. Hezký deníček

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 3 4 Další »
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele