Opičáci - 20-tý deníček (21.měsíců +/-)

fialka2  Vydáno: 13.01.05

Ahoj opičáci,
Tak Vás po čase opět zdravíme ze Šimonova. Jsme tady s ?jesličkovým? deníčkem jak jsem slíbila.
Někdy na konci léta mne stihla jedna z mých maniakálních ?depresí? a stejně jako obvykle jsem si to musela vyřešit sama. A tak jsem rozmýšlela jestli dokážu správně vychovat své dítě, jestli jsem schopna ho uživit, jestli je vhodná doba pro to mít dítě, jestli si pořídit dalšího potomka, jestli se nezblázním z toho jednoho co pak budu dělat se dvěma, jestli jít do práce, nebo si doma vychutnávat ty nervy drásající tři roky dovolené až do konce atd atd. Nikdo mi neporadil a nakonec mne všichni odsoudili, ale to je jiná kapitola.

Ne že by se mi nelíbilo vstávat po osmé hodině, v pyžamu se nasnídal a v pyžamu prožít skoro celé dopoledne, když je venku hnusně. Atd atd. Rodičovská dovolená má i své světlé stránky. A pak taky v okamžiku kdy se vrátím do práce tak už je to napořád a už mi zbudou jen ty čtyři týdny dovolené ročně a to ještě budu muset podřizovat svému dítěti.
Přesto jsem si najednou uvědomila, že mne to doma už nebaví, že už nedokážu své dítě správně nadchnout pro nějakou činnost, že potřebujeme nějakou změnu. Soudím podle toho jak ho ta spousta hraček co má nebaví, všechno akorát vytáhne z domečku, roznese po celém bytě, rozhází po pokoji, a pak sedne do svého auta a začne po tom jezdit jako s buldozerem. To mu vydrží asi tak na čtvrt hodiny a pak už zase leze po mně. Stavíme kostky, lego ? spíše maminka staví ? a Šimon to zboří a jde pryč. A pak to věčné kňourání, vztekání.
Stačil jeden telefon a bylo to jasný. Jdu do práce. Vracím se tam kde jsem dělala před mateřskou protože tam byla pohoda, hodný lidi a slušný šéf. A pak holky nechci nic říkat, ale možnost mít v létě celé dva měsíce volno (dovolená a pak neplacená dovolená) taky není k zahození. Jen doufám, že se to bude vztahovat i na mne. Zatím to tam vždycky tak fungovalo pro všechny maminky, které měly děti do 15 let!!!!!! Bylo to takové tiché nepsané pravidlo. Zatím jsme se dohodla na úvazku 0,5, ale bude to záležet na tom jestli bude Šimon v jeslích spát nebo ne a podle toho upravím od kdy do kdy v práci budu. Uvidíme.
Začala jsem hledat jesle. Nejdříve jsem hledala teda nějaké jiné hlídání abych nepřišla od mateřskou, ale bez úspěchu. A tak jsem hledala jesle. Praha má asi výhodu že tady jesle jsou a to docela v hojném množství ALE. Možná se to zdá neuvěřitelné, jaký je o ně zájem. My jsme v září podali přihlášku a na řadu jsme přišli až v prosinci!!!!! Děti přicházejí, odcházejí, ale v takovém množství, že jsem tomu nemohla věřit.
Vyřídila jsem lejstra, doktory a šlo se na věc.
První den (hodina) v jeslích se odehrála na zahradě kde jsme s paní vedoucí probíraly a diskutovaly o všem potřebném. Pro zařízení typu jesle není opravdu nic problém. Plenky, záchod, jídlo, oblékání. Asi jsem si to představovala moc brutálně a měla jsem v očích svoji kamarádku, která ve stejném věku dávala své dítě do školky, protože u nich ve městě jesle nejsou. A protože do práce musela z osobních důvodů, tak měla problém. Školka vyžadovala dodržování hygieny, samostatnost v jídle a jiné privilegia.
V jeslích má jedna teta na starosti tři děti. Je to taky dost, ale představuji si chudinku maminku, která má trojčata. Teta v jeslích je má na osm hodin denně, ale maminka na 24!!!!! Dá se to zvládnout, když to nejsou nějací bojovníci nebo vzteklouni najednou, ale tety si je dokážou zpracovat a podat a ?roz:,–(it? tak aby to klapalo.
Během našeho povídání se Šimon zapojil do hry mezi ostatní děti. To nebyl problém. Maminku viděl a nepotřeboval ji, protože tam byla spousta nových neokoukaných věciček. Super. Bylo domluveno, že nemá cenu zahájit ?zvykání? před vánocemi, protože pak během dlouhých svátků děti na vše zapomenou a v lednu si zase těžce zvykají. A tak jsme se dohodly, že začneme v lednu.
Zvykání je doba, která trvá pět dní. Začíná se první den hodina, druhý den třeba taky hodina nebo dvě a postupně se přidává čas, kdy si dítě zvykne že tam rodiče nejsou po celou dobu co v jeslích zůstává. Zpravidla se začíná se zvykáním koncem měsíce, a říká se tomu také tzv. hlídací služba na pět dní. To je maximální doba po kterou může být dítě ve školském zařízení aniž by rodiče přišli o rodičovský příspěvek. Pět dní a je jedno jestli je tam opravdu jenom hodinu nebo osm hodin denně. ?Vydělej si kolik chceš, ale dítě do školky nedávej, na to musíš mít chůvu?. Dobrá teorie.
Druhý první den.
Začali jsme 3. ledna v 10 hodin. A protože jsem již byla informována nebylo potřeba abych tam s ním šla já. A tak jsem vyrazila brzo (ukrutně brzo ? v půl šesté) do práce a se Šimonem šel táta. Je to dobře, protože já jsem byla nervózní jak pes. Celé dopoledne jsem se třásla a chtěla jsem to zabalit a jet do jeslí. Ale vydržela jsem, stopla jsem to v jedenáct a jela si pro Šimona. Jedním slovem POHODA. Teta mi vyprávěla jak byl Šimon hodný, že si celou dobu hrál, nechal se v klidu obléci když šli na zahradu, že snědl jablíčko a vzorně u toho seděl u stolu!!!!!! Že si šel po procházce umýt s tetou ruce (bez keců). Nevěřícně jsem zírala a proto jsem konstatovala JESLE NA TEBE pacholku. Já se tady s tebou nervuju, pořád ječím a v tom to asi je. Teta je v klidu, protože to je profesionálka.
Druhý den.
Opět jsem jela nechutně brzo do práce (to proto abych ho mohla brzo vyzvednout, až se to rozjede tak budu chodit do práce tak nějak lidsky), Šimon jel se svým taťkou a já nachystaná na jedenáctou k vyzvednutí jsem byla omráčena telefonem, že Šimon kašle, pláče, polehává a vyvolává celou dobu mámu. Tak jsem jela asi o půl hodiny dříve abych ho zachránila. No a výsledek ? nastydnutí. Jeli jsme k lékaři a bylo to jasný.
V jeslích mi řekli že není vhodné ho tam nechávat i když se jedná i o banální nachlazení. A že bohužel než se ?promoří a probaciluje? tak to bude nějakou dobu trvat. Každé dítě je jiné, každému to trvá jinak dlouho. Jsou děti, které jsou bez problému hned o začátku a jsou děti, které doposud neměli ani rýmu a pak se z toho nemůžou dostat. Takže ve finále díky nemoci, bez rodičovského příspěvku, dítě stráví v jeslích ani ne pět dní za měsíc!!!!!!! Zatím jsem se neptala jestli ho na sociálce můžou vyplatit zpětně, ale mám strach. V tom odebrat příspěvek byli neuvěřitelný vstřícní a rychlí!!!!!
U nás se jednalo opravdu o obyčejné nachlazení a tak jsme chtěli ve středu další týden vyrazit opět do jeslí ALE ouha. Příhodu na schodech jsem vám asi už vyprávěla a tudíž jsem se rozhodla ho opět nikam nedávat. Nic vážného to není, jen je hodně odřený. Ale je chudák takový uplakaný, ufňukaný a je mi ho líto. Počkám asi do konce týdne a pak znova zahájíme.
V práci naštěstí je to opravdu v pohodě, zatím si jenom vyřizuji papíry a všechny blbosti co za ty dva roky nově vymysleli, rovnám lejstra do šanonů, nosím lejstra tam a zase jinam, vařím kafe apod. Takže jim tam vlastně nechybím. No hlavně když budou platit.
Snad se to brzo ale spraví a napotřetí to se Šimánem rozjedeme už naplno!!!!
Ne opravdu bych si přála aby se mu tam líbilo. Pro něho to bude zpestření, změna, pro mne zklidnění a taky změna. Pak by to mohlo klapat zase i nám a já bych už nemusela být zase ta nervózní kačena co na něho pořád jenom ječí.
Držte nám palečky.
No a jinak k Šimonovi samotnému, co je asi tak nového. Jak tak čtu vaše příspěvky tak se taky musím připojit k těm nemluvcům. Jeho hlavní a nejdůležitější slovo je AUTO. A ostatní mluvení je otázka gestikulace, vzteku, ječení až hysterického pláče. Ale ono se to časem rozjede a třeba zrovna v jeslích něco pochytí a rozmluví se , protože rozumět rozumí úplně všemu co mu říkám a co po něm chci. Jen se mu někdy rozumět nechce a nechce.
Co se jídla týče tak se nám klube ze Šimona takový malý falešný ?vegetariánek? . Protože odmítá jíst úplně všechno maso. Ať je rozemleté, nebo na kousky, nebo do ruky. Klidně ho pozře a mezitím se nají ostatního jídla na talíři ale to maso má rozkousané v ústech třeba ještě tři hodiny po jídle. On vlastně neodmítá jíst maso, ale odmítá ho polknout. Takže ho žmoulá v puse, má ho natlačené ve tváři a jedině když mu řeknu vyplivni ho, tak jde a vyhodí to do koše!! Odmítá i šunku, salám jedině párek, ten sní. Jinak má rád cornflakes a úplně nejradši je rozsype na podlaze a rozjezdí autem!!!! Ono to hezky křupe!!!!
Zizi 15kg teda nemáme a dej mi pokoj. Ono tahat i těch dvanáct a půl je děsný!!!!
Vztekání, Jarčo vidím přesně co popisuješ. Já to mám doma to samé. Pořád nevím jak na to, pořád nevím co s ním. ...... třeba na něj něco vymyslí tety v jeslích… hi hi hi. A nebo bude v jeslích jako andílek a doma mi pak bude dávat co proto. Taky znám takový případ!!!!
Hrozně moc přeji všem znovumaminkám jejich radost z očekávání. Aby bylo všechno OK a aby všechno tak i dopadlo.
Když dneska chodím na procházky s tím svým drakem a hledím do všech kočárků kolem tak nechápu jedno. My když jsme byli venku tak musel Šimon spát a taky spal. Neexistovalo aby hleděl kolem co se děje, protože to řval. Šimon když se narodil tak spal-ječel-jedl a tak pořád dokola. Neznám nic mezi a tak si říkám kde jsem udělala chybu a proč mé dítě nebyla taková ta roztomilá panenka, která leží v kočárku, hraje si s chrastítkem a vrní a vrní. Možná si to taky ještě jednou zopáknu, ale zatím nevím.
Mějte se moc a moc krásně, podle předpovědí začíná opět zima. Tak snad si ještě zalyžujeme. Jolko, zrušte Alpy, pojeďte na Šumavu!!!! Katko vy se nepřidáte???
Fialka a Šimonek 21.měsíců (za 5dní)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  14.01.05 00:49

Ahoj Fialko,
držím palce s těmi jeslemi, aby to vyšlo, pokud vím, předškolní zařízení v ČR obecně patří celosvětově mezi ta lepší - máme dlouhou tradici po roce ¨89 obohacenou všemi možnými směry, které před tím byly „buržoazní a zpátečnické“ :) . Naše děti zatím takhle hlídané nejsou (oba máme to štěstí, že si vzájemně můžeme uzpůsobit práci tak, abychom se střídali v obojím - práci i výchově. Jen o jednu iluzi jsem v poslední době přišla: po chvíli štěstí, že se můžu „odreagovat“ v práci přišlo poznání, že díky své životní situaci už někdy nemohu zapadnout ani mezi 100% maminky ani mezi své 100%pracující kolegy (a to jsou všichni okolo mě velmi tolerantní, milí a pomáhající) a že jsem ve skutečnosti asi unavená¨víc, než kdybych dělala jen jedno z toho. Ale moje práce je jiná než Tvoje a vůbec, třeba si to od začátku zorganizuješ líp než já (navíc máš ty jesle, což já nemám - o to víc budu čekat na Tvoje další zprávy, jak se to vyvíjí).

Takže Ti držím palce a fandím Ti.
Ethel, Ted a Anka

 
elda
Ukecaná baba ;) 1650 příspěvků 14.01.05 08:35

Ahoj Fialko, proč tě všichni odsoudili? Já přerušila „dovču“ už po 10 měsících života dcerky a nikdo mě neodsoudil, teda aspon ne z očí do očí. Ani zpostředkovaně nemám signály, že bych byla máma krkavec a to prosím žiju na vesnici na východní moravě. Je fakt, že malá není v jeslích, ale hlídá babička, tatínek pracuje doma. Dost lidí mi řeklo, že je to hrozně brzo, že jsem měla být doma a tak, ale žádná zášť, nebo nevraživost, jen konstatování.

Nevím, jestli žijete v Praze v bytě ( byt+dítě+celý den sami s matkou je silně náročná kombinace), ale chápu naprosto, že pokud je chlapec nervní, vzteklý, unuděný, tak je změna to nejlepší řešení a nějak nechápu názor, že dítě se do tří let bez neustálého kontaktu s matkou neobejde. Obejde - docela dobře. Návraty z práce jsou sice fyzicky náročné (někdy se chce i hodinu nosit na rukách :-)), ale nadšené MÁMÁÁ je super.

nakukovatelka elda+Lída 18 měs.

 
Semeda1
Povídálka 29 příspěvků 14.01.05 13:08

Ahoj Fialko,
no to je neuvěřitelný, my snad obě vychováváme jedno dítě?! Můj dráček se jmenuje Filípek, narodil se 11.3.2003, takže mu je 22 měsíců, ale jinak je naprosto to samý, jako tvůj Šimonek.
Musím se přiznat, že ti závidím, že máš pohodového zaměstnavatele, který ti umožnil se vrátit takhle variabilně - odcházet dřív a tak. Já HROZNĚ MOC toužím po návratu do práce, ale jestli tam jednou nastoupím, tak to budu mít od 8:30 do 17, bez vyjímek. Nebo samozřejmě na půl úvazku, což se rovná půl peněz, stejně práce, takže se domů dřív než v těch 5 nedostanu :(
Navíc jsem se kvůli bytové situaci přestěhovala z Prahy do Neratovic, kde jesle zrušili a do školky by mi ho sice vzali od 2,5 let, ale musel by se umět najíst, dojít si na nočník atd atd…
Ty panenky v kočárku taky nechápu, nejspíš nejsi jediná, kdo udělal někde chybu ;)
Moc ti držím palečky, ať vám to s jeslemi hezky vyjde, Šimonek ať moc nemarodí a ty ať se v práci „odreaguješ“ :D
Ahojky Dana a Filípek

 
Anonymní  14.01.05 15:52

Ahoj Fialko,

deníček super - jsi adept na spisovatelskou cenu! Já už jsem to tady vloni popisovala, ale teď se to hodí, tak to zopáknu.
Já začala pracovat od minulého ledna, s tím, že jsem2× v týdnu jezdila do zaměstnání, tam trávila tak 4- 5 hodin, nabrala nějakou práci na večer a po mailu posílala zaměstanavatelovi. Vojtovi jsme našla paní na hlídání ( babičky jsou daleko, obě ještě pracují a bydlím taky kousek za Prahou, kde jesle nejsou), paní se osvědčila, je to naše třetí abbička, Vojta jí miluje. Samozřejmě ze začátku byly stresy, protože jsem Vojtu ještě kojila, ale všchno jsme v pohodě zvládli a dnes oceňuju, že netrpíme s Vojtou ponorkou.
Já jsem ráda, že nevypadnu z profese, musím se sem tam podívat, co je v legislativě nového, přijdu mezi " lidi" - rozuměj jinam než na pískoviště- vydělám si SVOJE peníze a Vojtovi přibyl další člověk, který ho má rád a který ho obohacuje. Když jsem širší rodině sdělila, co mám v úmyslu, tak jsem si vyslechla… :-)
Takže Tě plně chápu, to že znovu chodíš do práce Tě nedělá o nic horší mámou než jiné mamky. Mám totiž pocit, že mamka v pohodě je lepší než otrávená mamka, byť by byla k dispozici 24 hodin denně.
Ostatně - kdo z vás nebyl v útlém věku hlídán? V jeslích, babičkou???

Přeju Ti, ať je Šimon zdráv, Ty ať se můžeš soustředit na práci a ať Vám to oběma vyhovuje.

Jinak - je to přesně tak, jak jsem si myslela, 12.3. budu někde u Zell am See, ale budu na vas vsechny myslet.

Jak se všichni máte? Co naše těhulky?
Jolka

 
Mata74
Kecalka 122 příspěvků 14.01.05 21:30

Ahoj holky,
Fialko, super denníček. Držíme palce, aby všetko klapalo tak ako si predstavuješ. No u mňa to zapojenie do pracovného procesu ešte asi pekne dlho hroziť nebude:-) S troma deťmi to asi nebude jednoduché… Šimonek je s jedlom na tom úplne rovnako ako Oliverek. Tiež máme doma malého vegeteriánka. No neviem po kom to má. My sme celá rodina masožravci:-) Oliverek takisto odmieta všetko maso v akejhkoľvek podobe. nedá sa oklamať ani rozmixovaným, ani do ruky, ani nadrobno nakrájaným. Akonáhle ho vidí, zahlási maso né a hotovo. Ak ho nevidí, aj tak ho v jedle ucíti a zahlási maso né a skončí s jedlom:-) Sem tam do neho dostanem malý kúsoček šunky, ale to to musí byť veľká náhoda. našťastie má rád všetku zeleninu a všetky prílohy. Snažím sa všetko maso robiť na šťave, aby mal aspoň śťavu, keď už nechce maso. Aspoň, že má rád masový vývar s nudlami, to zbožňuje.
Inak už vobec nechodím von s kočárkom. Iba peši. Zvláda celkom pekné trasy. No musíme trénovať:-) je fakt, že Oliverek si kočárku nikdy neužil. Ako mimino ho dosť neznášal, presne ako píšeš Fialko, buď spať, alebo revať, iné nepoznal. Tak sme radšej chodili na prechádzky so šátkom. v ňom bol spokojný. keď sme kúpili golfáč, to už bolo lepšie, ale nikdy nebol kočárkové dieťa. Tiež som takým maminám vždy závidela. Akurát teraz neviem čo urobím ,ak budú také aj dvojčatá. S dvomi deťmi v šátku to asi nejde:-)
Ethel, čo Tvoje deti a kočárek? Alebo, že by to nejako s tým šátkom išlo?:-) A keď sme už pri tom, nemáš nejaký tip na kočárek pre dvojčatá? Zatiaľ vobec neviem, aký mám kúpiť.
Zatiaľ sa cítom celkom v pohode, situáciu sme rozdýchali na miminá sa tešíme, ale ešte som nezačala so sháňaním výbavy a kočárku. No musím sa pomaly začať snažiť. Lebo ku koncu asi budem mať také bruško, že už asi ani neprejdem cez dvere:-)
Mishicko, Jarčo, napíšte aj k nám občas niečo… Ako sa majú vaše brušká…
Maťa 21tt a Oliverek 20 mes.

 
Anonymní  14.01.05 21:35

Ahoj holky,
Fialko, prima deníček k zamyšlení, alespoň pro mne. Ještě mě neopustily myšlenky typu, co bude dál, jestli další dítě nebo jít do práce a to hned nebo později. Díky vám, pracujícím, si můžu situaci lépe představit a přestat se trápit obavami, zda se rozhodnu správně a ne unáhleně.
Fialko, myslim, že jestli ses doma cítila tak, jak popisuješ, je dobře že jsi se rozhodla jít do práce. Okolí o Tobě asi málo ví, že Tě odsoudilo. Já jsem brzký odchod do práce vyloučila, zatím není zapotřebí. Trávím s Kubou hodně času, ale mamka bydlí vedle a když nemá zrovna pracovní období, tak si Kubu k sobě bere dle mého přání. Samozřejmě mám občas taky stavy, že si připadám maximálně nevyužitá a zbytečná a taky mám pokrk toho hroznýho stereotypu a hlavně věčnýho uklízení. Pak se ale na toho prcka mrňavýho podívám, úplně jinak než normálně a vidim konečně výsledky svojí skoro dvouletý namáhavý práce. Co všechno se už Kuba naučil, za chvíli z něj bude úplně samostatná osůbka. Tenhle pohled mi často stačí a mě přejde chuť hnát se do práce, kam vím, že budu chodit po zbytek života. Záleží na každé z nás, co si vybereme, proto by mě ani nenapadlo odsuzovat Tě. Já se chodím odreagovávat alespoň na angličtinu a na cvíčo. Na nic jinýho čas nemám.
Holky, už jsem nalámaná se Šumavou, jenže když ten náš Kuba tak hrozně špatně spí. Pochybuju, že by to bylo na Šumavě lepší, mám obavy, že by tam tak akorát všechny budil a já bych s manžou chodila jak mátoha. Už jsem se smířila s tím, že my holt máme experta na zlobení se spaním.
A Fialko, taky bych si moc přála mít doma hodnou panenku. Bohužel, jsme na tom stejně jako ty se Šimonem. My když jeli ven s kočárem, tak já Kubu nejdřív uspávala na rukách!!!Sám se uhoupal ke spánku zřídkakdy. To jsem musela jezdit po hrbolech. Pamatuju časy, kdy jsem ho vozila půl hodiny a on se, mazánek, vzbudil za půl hodinky po usunutí. Pro mě byl jeho první rok jak špatný sen. Vždycky jsem si myslela, že budu mít hodnou panenku, jako jsem byla já sama, ale narodil se nám pravý opak. Proto jsem teď šťastná, že už něco umí a že chápe, co po něm chci a dokonce mě i vcelku poslouchá a momentálně se ani moc nevzteká.
Jdu se odreagovat k nějaký počítačový hře, poslední dobou mě to docela bere. Mějte se pěkně a pište, ať je co číst.
Katule a Kubík nespavý

 
Anonymní  15.01.05 10:07

Ahoj holčiny,
Filako pěkný deníček. Přeju Ti aby to bylo vše ok. Ale zatím to tak vypadá ne? Šimon je spokojený a to je hlavní. U nas jesle nejsou, i když ted jsem slyšela, že berou děti s plínkama do školky, protože maji málo dětí. Ale já to vyřešila tak že ted dělám doma. Sice hodl to není mezi lidma, ale mezi ty se tady dostanu a řekla bych že dost. Pro mě je ted šílená představa ty 4 týdny dovolené… no jo ale co stím pak naděláme nic.

Bříško zlobí… bolí a zlobí me nevolnosti… včera jsme utekli z návštěvy, protože se mi tam udělalo docela dost zle… to jsem u Kačenky neměla. to mi bylo špatně jen po ránu a pak to přešlo. No pořád se utěšují tím, že to nebude určitě dlouho trvat.
V uterý jdu na ultrazvuk tak se moc moc těším. Jdu až v 16,30. Ale už je to za chvíli… už je sobota.
Pak mám volat sestričce, domluvíme se na odběrech a pak už snad dostanu i těhu průkazku a budu to mít pořádě potvrzené…

Tak ju, tak se mějte krásně, jdu uklízet…něco Vám povím…ale pšššššš…máme ještě stromeček :D:D:D:.. nebyl čas ho ještě odstrojit a uklidit, ale neopadává, máme jedličku a Kačenka ráno rozkáže ho rozsvítit a stále se jí líbí…:D

Tak ahoj a mějte se krásně.

Jarča 7tt + Kačenka 21 měs za 2 dny

 
Zizi
Kecalka 457 příspěvků 16.01.05 21:51

Ahoj holky!
Fialko,hlavně když budete v klidu,ne?Já si nemyslím,že by byloněco špatnýho na tom,jít do práce,nakonec jsi byla se Šimonem skoro dva roky doma a to je dost dlouho,naše mamky nás nechali už v půl roce někomu na hlídání(teda aspoň moje)protože musela do práce.
Já se tam nijak neženu,při představě že se z tama už do konce života nevyhrabu,se mi nechce a upřímně si teda myslím,že tady do šedesáti pěti let nebudu,takže i ten důchod je jaksi v nedohlednu,takže si to užívám,taky jsem někdy na nervy,ale Tom je docela hodný a spokojený kluk,tak si z toho nic nedělej a hlavně aby vám to oběma vyhovovalo,on se Šimon aspoň nebude nudit a s dětma se mu taky bude určitě líbit.
Jinak s tím rozžvýkaným masem jsi mi připoměla moje mládí,já jsem taky nosila maso za tváří a to tak dlouho,dokud nebyla možnost ho někde tajně vyplivnout,zato dnes je ze mě masožravec nejvyšší třídy:-))).
Zítra půjdu asi konečně s Tomem na očkování,zdá se mi teď docela zdravej,tak musím honem než zase něco chytí.
Včera nám spadl a odřel si bříško o krb,chudák tam má hrozný bebí.
Jarčo,my taky máme ještě stromeček,vždycky ho nechávám až na konec ledna,ale tentokrát ho Tomášek pořád odstrojuje,takže nám asi tak dlouho nevydrží,ráno musíme udělat blik a rožnout ho,aby byl spokojenej,moc se mu to líbí a pak se mi za něj celý den schovává.
V úterý se chystám jít na cvičení s dětmi,tak jsem zvědavá,jestli se mu to bude líbit.
Vypadá to,že je to tvor společenský,pos­ledně potkal na ulici holčičku v růžové bundě a nemohli od sebe odtrhnout oči,pořád na sebe civěli,bylo to hrozně hezký.
Já musím jezdit s kočárkem,protože jakmile ho vypustím,tak veme roha a zdrhne mi a ještě se za mnou otáčí a směje se,potvora.Pak se klidně chytne úplně cizího chlapa a jde s ním pryč.

Jolko,taky by ses mohla na nějaký alpy vykašlat!!A kdo nás na tý šumavě bude hlídat,když šéfová si bude lyžovat někde v tramtárii!!Taky bysme se ti tam mohli všichni pěkně spustit!!!No my na tebe budem aspoň myslet,až budeme večer pěkně pařit :-))))).

Jdu se mrknout na chat,už jsem tam nebyla ani nepamatuju.Tak zatím ahoooj Zizi a Tomášek

 
mishicka
Zasloužilá kecalka 611 příspěvků 17.01.05 21:30

Ahojky,
již několikátý den se snažím o zaslání příspěvku, ale když mi zrovna nestávkuje lajna, tak pro změnu emimino se mi ne a ne otevřít. Snad tedy dnes …?
Nějak na mě asi doléhá to nezimní počasí a to únavou, protože to, co mám není jen únava těhotenská. Spala bych pořád a když můžu, tak to taky dělám. Posledních pár dnů mě Bára někdy nechá přes den omdlít, ale musím jí důrazně vysvětlit, že opravdu nutně potřebuju chvíli odpočívat. Nechá mě tak hodinku, ale je to zlatý.
Vánoce byly úžasný, protože předpremiéru jsme Báře udělali už třiadvacátého, takže na Štědrý den už měla naprosto jasno, na co že se to čeká a když zazvonil zvoneček, tak vytřeštila oči, brada otevřené pusy jí spadla až na prsa a udělala vzorné jééééééééééééé, ježíšek, dáečky po Baču budou, utíkám. A utíkala :) Další den se nadělovalo ještě u babiček, pak ještě u další babičky a příbuzných, takže po tom maratonu byl trochu problém Báře vysvětlit, že dneska už žádný dárečky nebudou :) Pár dní z toho byla vysloveně rozladěná :)
Máme za sebou velkou premiéru, Bára byla tenhle víkend poprvé přes noc bez rodičů, dali jsme jí k tetě a všechno bylo úplně OK. Naprostá spokojenost na všech stranách, dokonce spala v noci 12h. Celou dobu visela na mojí sestřenici, nechtěla od nikoho jiného přebalit, oblíct, nakrmit. Navíc tam vzorně popřela mé ujištění, že na nočník nechodí, neb se neustále dožadovala nočníku a ten nebyl. Tak chodila na dospěláckej záchod a jako vrchol všeho se na ten záchod i vykakala :) No, naprosto mě znemožnila, proč já to nebohé dítě nechávám v plínách, když má takové vzorné hygienické požadavky? :D Doma opět vesele srajdí do gatí, na nočník jde jen ráno, když jí nechám běhat nahatou a to ještě musím hlídat, když už začne něco breptat o čůrání nočníku apod., tak jí na ten nočník musím upozornit, kde že ho vlastně má, aby na něj vůbec došla. Pořád jí totiž moc baví experimentovat se zachytáváním tekoucích čůránek do ručiček :) Tak dost detailů :)
Celkově se máme vlastně dobře. Vzteká se tak nějak normálně, u mě se s tím většinou moc nechytá, bývá rychle odesláná do kouta nebo jinam, ať se vrátí, až jí to přejde. Ne, že by mě neuměla vytočit do běla, ale tohle funguje, tak to tak provozujeme a vztekáme se pak každá na jiném konci bytu :) Má absolutní mánii na brýle, takže má sluneční, které si vydrží hodiny a hodiny nasazovat a sundavat a tak pořád dokola. Je s nima až otravná a občas na mě lidi blbě koukaj, protože je chce mít nandaný i v úplný tmě. No co, hlavně, že je v klidu.
Někdy moc závidím těm, co mají dítka nemluvy, protože já mívám vykecanou díru do hlavy už za 2 hodiny po probuzení. Jak ráno otevře oči, hned začne a celý den se nezastaví, s vyjímkou něčeho v puse - jídla, ale protože pořád s jídlem stávkuje, tak vlastně mele opravdu pořád. Na druhou stranu je fajn, že se domluvíme, když se něco stane a já to nevidím, hezky mi to vypráví. Ovšem, všimla jsem si, že si to občas upravuje, aby to pro ní nevyznělo tak blbě, když něco provede, tak tu řeč tak nějak šmodrchá směrem pryč od dotazu a tváří se jak jelimánek. Mě se vede dobře, našemu mimču taky, ale ještě pořád s ním nějak nejsem sžitá, asi si ho začnu víc uvědomovat a vnímat ho, až se samo kopáním ozve. Barča je srozuměná s tím, že mám v bříšku miminko a nesmí mi po něm skákat. Ví, že se miminka krmí z prsa od maminky mlíčkem (už mám koukám Bářin slovosled :). Tuhle jsme v televizi viděly, jak se rodí miminko slona. Říkala jsem Barče, že ta sloní maminka musí hodně zatlačit a pak se jí to malý slůně narodí. Docela jí to zaujalo. No a já se o pár minut později válela smíchy, když Barča na posteli ležíc na zádech zvedla zadek do výšky, zatlačila, až zrudla a zahlásila: Báa tačí, miminko taky bude :))) Regulérně se snažila porodit a byla moc zklamaná, že se jí to nepovedlo :) Ona je totiž naprosto přesvědčená, že má taky v bříšku miminko jako máma a nikdo jí to nevymluví :) Byla s námi na ultrazvuku, kde jsme viděli na obrazovce miminko a teď všem ukazuje obrázek z UZ, že tam je miminko. Myslím, že z toho obrázku prdlačky vidí, ale byla tam, řekli jsme, že je to miminko, tak tomu věří. Kéž by se takhle nechala přesvědčit i o jiných věcech :)
Jdu si trochu srovnat papíry a pak se mi snad i zadaří dočíst minulé deníčky, které jsem nestíhala.
Pro dnešek ahoj
Mishicka 14tt. + Barbánek

 
mishicka
Zasloužilá kecalka 611 příspěvků 17.01.05 22:10

Ahojky podruhé,
Fialko, musela jsem se zasmát při Tvém povzdechu, kde že se stala chyba, že Šimon nebyl takové ležící spokojené miminko. My totiž takové taky neměli, kolotoč řev-jídlo-řev-spaní-řev, řev, řev jsme měli na denním pořádku skoro nonstop cca prvních 5 měsíců. V okolí všem bylo jasné, že jsem vyrazila ven a přezdívali nám „řvoucí kočárek“ :) Hrůza hrůza hrůza, nijak jsem si život s miminkem nemalovala, ale tohle bylo fakt čiré zoufalství. Jediné pozitivum bylo, že jsem úžasně hubla :) Tak se snažím moc nemyslet na to, že je možné, že i tohle druhé mimi bude taková bláznivka uječená, naopak se opájím představou, že budeme mít právě takového vzorného ležáka :))) JInak to snad nemůžeme ani přežít. Moc mě pak při téhle zkušenosti s uřvánkem dojímají matky, které jsou rozčarované z toho, že se maminka „v klidu“ naobědvá a řvoucího nešťastného miminka v kočáru vedle si ani nevšimne. Někdo by jim měl snad říct, že holt existují i taková miminka, která pláčou pořád a ta „v klidu“ jící maminka je na pokraji nervového zhroucení a to jídlo jí stejně nechutná, neb ho zhltne v rychlosti až je jí z toho špatně, ale jíst někdy holt musí. Né, tohle už né, my prostě budeme mít vzorňáka :DDDDDDDD
Já jsem tedy taky daleka odsoudit Tě za rozhodnutí vrátit se do práce, někdy uvažuju o tom, že Báře by možná takové jestličky taky hodně prospěly. Ona není až tak moc společenský týpek - ne hned od začátku, ale jak se rozkouká, tak je to docela fajn škola, když zjistí, že fakt nemůže mít všechno, po čem zrovna touží, že jsou i jiné malé bytosti, které mají své zájmy a touhy a musí spolu vycházet. Navíc mám zkušenost, že když s ní nejsem já, tak se chová naprosto jinak. Daleko víc se přizpůsobí, nedělá vzteklé scénky a spíš by se dalo říct, že je hrozně poslušná a snaží se zalíbit. Možná, že nějaké zařízení po prázdninách nakonec taky vyzkoušíme, kdoví.
Maťo, teda skoro jsem tu zprávu o dvočtákách nerozdýchala já. To snad ani není možný, že se takhle dlouho ukrývaly, ani na to nemůžu dál myslet, já bych se asi šla rovnou oběsit :D No, jasně, že ne, ale byla by to síla. S tím nekočárkovým chozením to u nás zatím nevypadá, za prvé je moc fajn, když si můžu věci naházet na kočár a nemusím nosit v rukou a pak taky často jsme pryč déle a Bára někdy i v kočáru spí, nebo aspoň odpočívá. Nejsem schopná s ní vyrazit bez kočáru, protože to nikam nedojdu, musí zkoumat terén detailně, takže u kočáru zůstaneme. Ale pak nevím jak dál, až se mrňous narodí, začneme s ním asi v šátku, možná už to s tím Báry chozením bude lepší, ale na ty naše celodenní výlety to asi bez kočáru nepůjde, tak asi budeme pořizovat sourozenecký.
Jdeme ve čtvrtek s Bárou na imunologii kvůli těm věčným rýmám, tak jsem moc zvědavá, jak to dopadne. Samozřejmě už zase nudlí o stošest, vydržela „zdravá“ necelé tři týdny. A aby se to nepletlo, tak nudlím taky, mám někdy obavy, aby se to nějak neprojevilo na miminku. Ale snad ne.
Jarčo, mě nevolnosti už přešly úplně, ale zato jsem měla minulý týden ukrutnou migrénu a lítala mezi koupelnou a záchodem, no hrůza. V zoufalství jsem nahlas funěla a pořvávala v koupelně a krom jinýho i to, že rodit budu radši, než tohle. Byla to hrůza a vůbec se mi nelíbí představa, že by se to mělo opakovat :( A furt mě bolí krční páteř, tak snad se to zase nezvrtne do toho děsnýho bolehlavu, fůj.
Mishicka

 
chillie
Kecalka 167 příspěvků 18.01.05 16:08

ahoj holky, mám napsat teď ten deníček nebo s tím někdo počítáte? ať nedělám zmatky. chillie

 
hamina
Ukecaná baba ;) 1207 příspěvků 18.01.05 16:11

Ahojte,

nenechávejte se odradit od toho, že chodíte do práce. Já sama mám dvě děti, s první jsem byla doma do třech let, s druhou do dvou půl.Naskytla příležitost jít do práce tak jsem šla. Denně jsem jí půlroku vozila do jesliček. Žádná zvykací doba, Barka šla rovnou na půl dne. Důvod? Měla jsem domluveno, že jí vezmou do školky, kde berou i netříleté děti. Samozřejmě musejí být samostatné, ale nevyžadují takové návyky jako do té školky. Tak jsem si to pochvalovala, že tam bude chodit i do školky, bylo to v BRně, kousek od místa pracoviště, takže jsem to viděla jako ideální. Ale…dvy dny před nástupem mi paní ředitelka sdělila, že BArku nevezmou, že jim tam přišlo takhle malých dětí víc a že to nezvládají. A co teď? Naštěstí mi vyšla vstříc paní ředitelka z jeslí, že Barunku v podstatě ze dne na den vzala. Měla z toho sice výčitky, že si nezvykala, že jsme jí takhle do toho hodily.Ale Barunka to zvládala excelentě. Byly na ní vidět veliké pokroky, rozmuvila se, začala lépe jíst, doma se uklidnila, protože tam měla jiné zážitky a doma taky. Najednou šlo večer usínat bez problémů, ráno jsme vstávaly v šest hodin.¨
Takže většině dětí si myslím to jedině prospěje a hlavně taky mamince, která si „odpočine“. Od mimíska a přijde sama mezi lidi.
Já jsem si to takhle užívala rok a dnes čekáme další přírustek do rodiny. Řešila jsem jestli BArku nevezmu ze školky, do které nyní chodí, ale přišla jsem na to, že jí je doma lépe.

Co se týče rodičovského příspěvku máte na něj nárok pokud není dítě celodenně umístěno v zařízení. Stačí dojít na sociálku vyplnit tunu papírů a oni Vám jej zase dají. Třeba i jen na měsíc. Vím to z vlastní zkušenosti. Ale pozor jde to jen tři měsíce zpětně.Umístění tolerují jen pět dní v měsíci. Na ty máte ze zákona nárok, aniž by jste přišla o rodičák. Nejlepší je si zavoat na Vaši socuálku a tam si jich zeptat. My jsem takhle „pumpli“ Škromacha o dvoje rodičáky, protože Báru si vlétě předávaly babička a já jsem normálně chodila do práce.

Alice 21tt, Linda 13, Bára 3,5

 
Anonymní  18.01.05 19:10

Chillie - piš a posílej, já počítám s tím, že je na mně řada až příští týden!
Díky, Jolka

 
fialka2
Kecalka 180 příspěvků 18.01.05 21:22

Ahoj opičáci,
Omlouvám se za odmlku a tak se pokusím, dříve než pošle Chillie nový deníček odepsat všem na komentáře.
Všem moc a moc děkuji za podporu.
Je pravda, že mám občas lítostivé myšlenky, výčitky apod. Ale na druhou stranu jsem ráda, že jsem si to rozhodla sama, že jsem se k tomu rozhodla a hlavně že už to běží. Nemá cenu psát zážitky ze dvou dnů, ale určitě se s vámi podělím s každou novinkou a s každým novým dobrým i méně dobrým dojmem.
Ethel ? máš pravdu. Mám zatím z jeslí i z personálu jen a jen dobrý dojem. Více se ukáže časem, třeba až se Šimon projeví v ?akci? a začne tam s sebou mlátit o zem tak jak mi to předváděl doma.
Eldo ? taky bych byla raději kdybych měla nějakou hlídací babičku, ale jedna která zájem má žije 100 km daleko a druhá která žije kousek zájem nemá. Ale hlavně jsou obě ještě pracující, tak to stejně nemá řešení.
Semedo ? nepovídej nic. Chtěla bych vidět ještě jednoho takového Šimona /Filípka/ který to umí roztočit stejně jako ten můj!!!! Musím to zaklepat, ale Šimon moc nemarodí, ale tuhle rýmu měl buď z mého nervového vypětí a nebo spíš ze Šumavy, kde si ji uhnal svým neustálým řevem a válením se ve sněhu!!!!!!
Jolko ? to máš super, že máš třetí babičku. Já jsem také hledala nějakou tetu, ale přišlo mi to přes agentury dost složité a hlavně drahé a sehnat nějakou tetu nebo třetí babičku, která je slušná, hodná, má nějakou zkušenost s dětmi se mi nepovedlo. Alespoň ne podle mých představ.
Katko ? nic nelámej. Řekni manžílkovi, že se jede na Šumavu a přijeďte taky. Bude sranda, když už nic jiného (třeba sníh)
Zizi ? Šimon je větší borec s tím masem ve tváři. On ho jednoduše nevyplivne, dokud nedostane povel. A pak ho plivne tam kam mu řeknu. I když tuhle jsem už taky vyšlápla flákotu rozžvýkaného uzeného masa!!! Chuťka co?
Mishicko ? jsi opravdu statečná maminka. A toho vzorňáka si zasloužíte. Máš stejné představy o jesličkách jako já a zatím se naplňují. Děti jsou v jiném prostředí ? neokoukaném, mají jiný režim, docela snadno poslouchají příkazy od tety, protože to je autorita. Máme je máma a ta mne nedá....... tak just ne. ....... Doufám, že mu to vydrží a bude v pohodě.
S tou rýmou buď v pohodě. Jedině, že by to mělo vliv na temperament dětí, protože já jsem pronudlila celé těhotenství (ale já díky alergii) a výsledek už známe. Někde jsem slyšela že v knížce FIT maminka od Lucky Výborné jsou cvičení i na krční páteř, tak tam mrkni jestli je to pravda.
Jinak se mějte moc a moc krásně a zase někdy s novinkama ze Šimonova AHOJ
Fialka a Šimonek

 
fialka2
Kecalka 180 příspěvků 18.01.05 21:25

Ahoj ALice, díky za podporu,
je fakt, že když člověk slyší názor někoho s vlastními zkušenostmi je to hned o něčem jiném. A nebo i bez zkušeností, ale každá, alespoň malá podpora potěší.
Tak ti držím palce s dalším prťouskem.
Fialka.

 
fialka2
Kecalka 180 příspěvků 18.01.05 21:28

Ještě jednou já Fialka zmatená.
Když jsem psala deníček, tak jsem omylem uvedla že už máme 20-tý deníček.
To je pěkná blbost, protože Katka naposledy psala 17, takže můj měl být 18. Atd, atd, atd.
Omlouvám se, hlavně že jsme se našly.
Díky a ahoj Fialka.

 
Anonymní  18.01.05 21:39

Fialko, nevím, jestli to chybné označení deníčku někdo zaregistroval, já se orientuju podle " Opičáků", číslo deníčku mi nic neříká.
Holky, vážně mě hodně mrzí, že se mi ten termín se Šumavou míjí, neplánuje se něco v létě - třeba? :-)
Dneska mám děsný snažilkovský chutě, přišlo mi, že Vojta je velkej klük, celej den jsme nedělali nic jinýho , než na chodbě kopali do míče. Brala bych holčičku, na culíčky, hraní si s panenkama … ( maminky holek se teď určitě chechtají ).
 Jolka

 
chillie
Kecalka 167 příspěvků 18.01.05 21:50

dobře,zítra, dnes nestíhám a usínám :) ch.

 
Anonymní  19.01.05 10:57

Ahojky, dneska vás jen v rychlosti zdravím, máme uzávěrku čísla a velkej fofr, takže jsem pěknej lempl, že místo práce čičím na emimčo:-)
Ovšem poslední Jolčin příspěvek mě naprosto dostal, jako bys mi mluvila z duše:-) My zase včera celý odpoledne šroubovali, vrtali, klepali kladivem… taky bych chtěla holčičku:-)!!!! A já navíc od řady z vás nemám ty negativní zkušenosti, Tadeáškovy první čtyři měsíce byla nádhera, byla jsem ta svěží odpočinutá usměvavá maminka od věčně spícího vzorného dítka, sedávala jsem v parku pod stromem a dvě hodiny si četla, pak jsem ho nakojila, on okamžitě usnul a já četla dál… Ach, kde to je!!!! Pak se zřejmě někde stala chyba:-)
No nic, musím makat, tak snad v pátek.
Mějte se krásně! Šárka a kdysi vzorný opičák Tedýsek:-)

 
Anonymní  19.01.05 13:16

Ahoj všichni - hlásí se „Vaše“ virtuální babka.
Chci reagovat na Šimonův pobyt v jesličkách. Co by kdo řekl tomu, že já jsem své první dítko v roce 1975 šupla do jesliček a mému chlapečkovi byl teprve 1 rok! Bylo to ale, doufám oproti nynější době, dost drsné v tom, že tety je daly spát při otevřených oknech (i v zimě) jen v tílečku do flanelových spacích pytlů a když se dítko probudilo a vysoukalo se z toho pytle, tak tam sedělo v tílku u otevřeného okna, dokud si první maminka (či někdo jiný) nepřišel pro první děťátko. Pak se profláklo, že to byl osvědčený způsob, jak zajistit, aby nechodilo stále tolik moc dětí, neboť jak je známo, tyto ročníky byly silné. Jinak hraní s ostatními bylo super, lepší, než jen s maminkou doma.
Mé třetí dítko chodilo také do jesliček, ale to už bylo v roce 1986 a něco tak skvělého, jako byly tyhle jesle bych každému dítěti přála. Tam se naopak s každým děťátkem tak „mazaly“, až by je byly rozmazlovaly. Já jsem neměla čas dělat doma z chleba kousky a vymýšet, co právě „jede“ do pusinky, tak jak to dělaly tety v jeslích a nejen to. Každé ráno si dítě přišel do šatny vyzvednout kašpárek (za ním byla schovaná teta) a říkal, jak už se na holčičku, či kluka těšil, no zkrátka bylo to tam moooooc fajn. Zato pak ve školce! A to už měla malá „maturitu“ z jeslí! Tím chci říct, že vše záleží na lidech. Pokud se dítě dostane do takových jeslí, jako měla moje druhá dcera, tak bych skoro řekla, že by byla škoda pro toho, kdo zůstane doma s maminkou, že něco tak bezvadného se spoustou kamarádů nezažil.
Mooc Vás všechny zdravím a přeju Vám, ať nikdo nemarodíte, ani trošičku, tj. ani nudličku! Liliana

Vložit nový komentář