Opičáci - 39. deníček /Jak se vztekáme/

chillie  Vydáno: 08.06.05

Ahoj holky a opičátka,
už přes týden se chystám, jak si vám v deníčku postěžuju, jak se Vítek vzteká a vidím v posledním deničku, že nejen Vítek. Přesto volám pomooooc, poraďte, nevím si rady.....

Takže k věci. Je to hrůza a má noční můra a neustále se děsím, kdy to zase přijde. Většinou to začíná tím, že Vítkovi nesplním něco, co si přeje, udělám něco jinak, než si představuje apod. Důvod není důležitý, vždycky se něco najde. PAk to začne, Vítek řve, ječí, dupe nohama /po zemi se naštěstí neválí/ a dožaduje se toho, abych mu splnila jeho přání či představu. JE hrozně paličatý a nepřestane a nepřestane.
Mluvím na něj, vzteká se ještě víc, nevšímám si ho, taky se vzteká ještě víc, pronásleduje mě, plazí se po mě a stále a neúnavně se dožaduje něčeho, co si zrovna vymyslí, že mu musím splnit, když už není možné splnit původní věc. Je schopný se takto vztekat hodinu, dvě hodiny… nevím, jak dlouho… snad neomezeně. Nikdy jsem to nevydržela a v závěru plnila jeho nesmyslná přání.
Už z toho mám docela slušný komlex a hrůzu. Potřebuju někde nabrat sebedůvěru a jistotu. Prostě vymyslet nějakou strategii a té se držet, zatím jsem ve vzduchoprázdnu a trápíme se oba.
Vypozorovala jsem, že častěji se dostává Vítek do těchto záchvatů, když je přítomný Radim. Jezdí stále jen na víkendy, Vítek ho bere možná jako vetřelce, nevím. Radim je dost vztekloun a většinou se neudrží, na Vítka řve a často Vítek i nějakou slízne. PAk už se s Vítkem nedomluví nikdo. Ach jo, fakt nevím, co s tím. Tak poraďte, prosím, někdooo :)
Jinak, co se týká těhu, tak se cítím moc dobře. Posledních pár dnů mimoň kope, jak o život. Je to příjemné, že o sobě dává vědět. Pohlaví jsme si sdělit nenechali, ale nějak mám tušení, že to bude zase kluk /i když stále doufám :)/ ZAčíná se mi čím dál častěji zdát o porodu, jednou se narodila holčička a jinak vždycky kluk :)
Bydlení stále nemáme vyřešené, spíš naopak, stále víc se to zamotává. To mi teď dělá nejtěžší hlavu. Držte palce, ať se to, co nejdřív vyřeší. Já bych tak chtěla chystat hnízdo… Snad u třetího dítěte se mi to podaří :D:D… Tak se mějte, nemocní se uzdravte, vzteklí, zklidněte a vůbec… hezký další opičí týden.
Chillie + Vítek + Bebely /25+0 tt/

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
-eva-
Kecalka 322 příspěvků 08.06.05 04:59

Ahoj,
omlouvám se, že vám „lezu“ do deníčku. Pomocuju s mimčem :-( a zaujalo mě to vztekání. Píšeš, že nakonec plníš jeho nesmyslná přání. Myslím, že to je chyba. Tím, že mu vyhovíš ho odměňuješ za to, že se vztekal. Není divu, že se příště vzteká zase, a že dlouho vydrží, ví, že nakonec dosáhne svého. Myslím, že hlavní je mu nevyhovět, pokud se vzteká tak nikdy. Já synovi dokonce někdy třeba něco chci dát, jen to nejde hned, pokud se toho ale začne vztekáním dožadovat nic nedostane. Nechci v něm vyvolat pocit, že vztekem něčeho dosáhl.

Vím, že je to strašně těžké, ale neustupuj mu. Při vzteku ho můžeš obejmout, aby věděl, že ho máš ráda a čekat. Nebo zkouším odvést pozornost jinam, což zabere jen někdy. Dalši možnost je odejít a nechat ho vyvztekat, ale to bych určitě nevydržela hodinu (dělám to jen na pár minut, když jsem z něj už rozčílená).

Doufám, že je z toho trochu pochopit, jak to myslím, určitě Ti poradí někdo jiný srozumitelněji. Já v tuto hodinu nejsem moc použitelná ;-).
 Eva

 
baghira
Závislačka 2905 příspěvků 08.06.05 06:42

Ahoj Chillie:)

Taky se sem vetřu… Nemám pro tebe radu. Jen se chci připojit do klubu Matek vzteklých dítek:( Mojí holčičce je teprve 14 měsíců ..ale už se mnou taky pěkně mává!
Záchvaty vzteku, když jí nevyhovím nebo dělám něco, co se jí nelíbí … ach jo, to dobře znám. jenom ta moje treperenda ještě nemá tak obsáhlý repertoár jako tvůj synek.
Jak tak pozoruju, tak vzteklých dětí je opravdu dost … budiž nám to útěchou.
Jasně, že jediná strategie je VYDRŽET a NEPOVOLIT, souhlasím s Evou. Jenže … ono je to tak strašně těžké, a po dni, kdy je člověk z těch vzteklounských záchvatů už fakt na nervy (a to já navečer tedy jsem!) téměř nemožné:((

Měj se krásně …a ať se ti splní holčička:))

Baghira a Eliška 14 m.

 
Anonymní  08.06.05 08:10

Ahoj,

ja teda taky jen nakukuju, ale tema me zaujalo, protoze muj syn je taky pekny tvrdohlavek a vztekacich scen jsme si uzili habadej. Dokonce to slo tak daleko, ze sebou flakl na zem a mlatil o zem hlavou, no proste hruza. A to klidne nekolikrat za den. Zadnou radu nemam, ale uklidnum vas, ze to prejde casem, az bude starsi. Ondrovi je ted skoro 2 a pul a takovehle sceny jsou opravdu vyjimkou. Myslim, ze nejhorsi to bylo od roka a ctvrt do roku a trictvrte. Tak vydrzte, opravdu se to zlepsi, i kdyz chapu, ze je to na nervy.

papa

Irena, Ondra(28M) a Viki(5M) od Vereroniky a Sulanka

 
fialka2
Kecalka 180 příspěvků 08.06.05 10:56

Ahojky Chillie,
tak tě vítám do klubu. Já musím říct, že to jeho vztekání také neumím zvládnout. Říkám si problém je ve mně, ale co proboha dělám špatně. Nechat tomu volný průběh taky nemůžu, protože nechat ho ležet uprostřed silnice nelze. Nechat ho ječet a válet se uprostřed obchodu také nelze. Říkám si doma ať se postaví na hlavu, ale tam to pro změnu neprovádí. Ale také vím proč. Já ho na veřejnosti prostě nedokážu seřezat a nedokážu na něho ani zakřičet. Ale doma se nebojím na něj zvýšeným hlasem houknout, nebo plácnout, někdy i víc plácnout. A také došlo i na vařečku, ale použila jsem jí jenom jednou a to už je dávno. Od té doby se stačí o vařečce pouze zmínit a je klid.
Asi je to právě proto. Doma ví, že mu hrozí nebezpečí tak je klid, ale na procházce ne a tak mne takhle provokuje.
Další pozorováním jsem také zjistila, že když jsme spolu sami dva, tak to vztekání ani moc nepraktikuje, ale jakmile je poblíž táta, bába nebo někdo jiný z rodiny tak je konec. Je to přesně o tom, že to zkouší. A zase jedninej koho vytočí jsem já. Šimon má smůlu, že jsem děsnej nervák. Vím to o sobě ale nemůžu si pomoci. Kdybych to měla brát zodpovědně, tak jsem ho nikdy neměla.
Takže to musíme vydržet a přežít.
Moudré knihy mám také ráda, ráda si v nich listuji a v kritický moment si přesně vybavuji rady a doporučení moudrých, ale přesně do okamžiku, než nastane zkrat. Pak je konec.
Tak nevím Katko jestli moudré knihy mohou pomoci. Já osobně vím, že kdybych jednou sepisoval knihu, tak to napíšu přesně tak jak je v nich uvedeno, i když moje praktické zkušenosti jsou úplně jiné.
Tak kde jsou všichni opičáci, tady je tak smutno. Pojďte k nám.
Zdravím a zase někdy ahojky
Fialka a Šimonek

 
Efina
Kelišová 6417 příspěvků 08.06.05 11:34

Ahojky,
zkus prostě nevyhovět. Ať se vztaká jak se vzteká, nepovolit. Ať opravdu za to hrozné chování nedostane odměnu. Odvést pozornost, nereagovat, ev. studená sprcha, když to bude neúnosné. Ale odměnu za to, co dělá by neměl dostat, jinak bude vědět, že příště opět povolíš, i když třeba o trochu déle než minule… Je to pak začarovaný kruh.. Když vydržíš důsledně ignorovat jeho nesmyslné požadavky, začnou ubývat a časem přestane..
Tak držím palce a pevné nervy,
 E.

 
Sari
Kecalka 116 příspěvků 08.06.05 12:09

Zdravím,
máme 15m synáčka a začal už s námi taky pěkně mávat. Zatím na něj ale funguje to, že ho zabavíme něčím jiným a on se nechá zlákat. Když získá něco, co nechci aby používal na hraní - třeba mobilní telefon - zkusím ho s ním vyměnit za něco, co by se mu mohlo zdát jako dobrý obchod. Neříkám, že vždy mám úspěch, ale někdy přece. Nebo v konečné fázi v málo střeženém okamžiku „hračku“ sbalím a uklidím, aby ji neviděl. Úspěšnost těchto transakcí je asi tak 50/50. Už se nedá tak lehce oklamat, jako když byl menší.
Přeji hezký den, nováček Sari

 
Anonymní  08.06.05 14:35

Ahojky holky,
tak nakukuju od Špuntíků :-)
Vztekání, jj, to známe, ale musím říct, že už je to o něco lepší. Pomohlo několik rad od dětské doktorky: když se vzteká tak za
a) odejít do jiné místnosti - měla jsem s tím problém, pořád chodila za mnou, tak jsem ji nemohla nikde nechat, jenže jednou už to bylo neúnosné, tak jsem se rozběhla, zavřela se v jednom pokoji a nechala ji řvát za dveřma, abych to vydržela, tak jsem volala manželovi, vydržela jsem cca 10 minut a pak jsem vyšla a zeptala jsem se jí, jestli bude ještě zlá a přidala k tomu metodu objetí a k tomu radu z knížky od dr. Matějčka (popíšu níže)
b) odvést pozornost = zničeho nic vykřiknout např. „jééé tam je obrovskej pes“, to zabere hlavně na veřejnosti, kdy nemůžu odejít, chvilku přestane ječet a řvát a jakoby se „odtemní mozek“ a začne být schopná uvažovat o zmírnění vzteku opět následuje metoda pevného objetí
c) tak cituji z knížky „Rodičům na nejhezčí cestu“ od prof. Matějčka a spol.: „Bez odezvy v okolí zlost a vzdor a podobná hnutí mysli ztrácejí rychle smysl. Pak ale musíme dítěti umožnit cestu ze záchvatu ven a spořádaný čestný ústup. Jakmile tedy záchvat odezní, zase je přijmeme bez výhrat a bez výčitek a ujistíme je svou přízní. Připomeneme, že "to“ na ně „přišlo“, že „to“ s ním cloumalo a lomcovalo a že jsme mu tedy museli pomoci právět tak, jak jsme to udělali. Teď je dobře, že už je to zase pryč." V té knížce je o vzdoru celá kapitola, tohle je malý závěrečný odstaveček, ale nám to pomohlo, používám to v momentě, kdy už vidím, že se už ani sama nechce vztekat, spíš jí to nejde zastavit, a sama z toho nějak nemůže ven … většinou je to po pár perných minutách, kdy ji nechávám vyřvat, pak už to nemá cenu, pak ji pevně chytnu a mluvím na ni právě v tom smyslu, že ji mám ráda a že to škaredý ať už vyžene, doma to uklidňování trvá třeba ještě půl hodiny, ale teď dvakrát se mi nakonec i omluvila a dala mi pusu :-) Samozřejmě jí zá:,–(ně nesplním to, proč se vztekala.
Karolínka se vzteká už tak od roku, to jsme kupovali první botičky a od té doby je to pravidlem, nové boty nejdou koupit jinak, než že se dítě v prodejně zmítá po podlaze v záchvatu vzteku, od roku a půl k tomu přibyl vzdor u jídla a někdy od ledna kvůli čemukoliv, co se jí moc nezdá (např. když nejsem dostatečně rychlá), ale teď poslední dva měsíce už to pomocí výše uvedených metod zvládáme a vzteká se čím dál míň, no, poslední tři dny hlavně kvůli jídlu, nejradši by jedla jen suchou rýži…
Ale věřím ,že to už bude jen lepší a lepší :-) Tak držím palce všem a holt si tím Ti naši drobečci musí projít, je to vývojová fáze!

Mějte se krásně

Jitka, Karolínka (2 roky) a brouček (31.tt)

 
Katule1
Kecalka 165 příspěvků 08.06.05 15:14

Ahoj Chillie a holky,
teda ty jsi rychlík s deníčkem. Je vidět, že tě to opravdu trápí. Máš pravdu, to vztekání je občas úplně nesnesitelný. Vítek se vzteká stejně jako Kuba, jen s tím rozdílem, že Kuba to nevydrží tak dlouho. Neměřila jsem to jeho vztekání, ale tipuju to na max půl hodiny. Já bych Ti poradila, aby ses, když Vítek něco chce, rychle rozhodla, jestli mu jeho přání splníš, což se někdy dá a nebo odmítneš. Pak si ale zatím stůj, ať se vzteká, jak se vzteká. Myslím, že brzo zjistí, že si vztekem nic nevynutí, i když se ti to doposud nepovedlo. Zační hned a vydrž, nedej se. Holky mají pravdu. Jak jsem někde četla, jde jen a jen o boj o moc. Když to jde, tak je samozřejmě nejlepší odvést pozornost jinam, jenže naše děti už jsou starší a moooc dobře si pamatují co to po nás chtěli a jen tak se oblafnout nedají. Já někdy opakuji své vysvětlení, proč nemůže to a to, třeba desetkrát. Je mi jedno, že mě neposlouchá, protože se vzteká, prostě to melu dokola a tím se trochu dostanu od toho, abych povolila.
Fialko, píšeš, že ho nemůžeš nechat válet se na ulici. To je jasný že ne. Kuba se mi taky takhle občas sesune. Já ho chytnu za ruku, on visí jak opice a zmítá se, jenže co v ten moment můžu dělat? Přejelo by ho auto nebo překážíme prostě v uličce k obchodě. Táhnu ho jak opici na klidnější místo, určitě musí mít ručičku v ten moment vykloubenou, ale nedá se nic dělat. A klidně na něj zvýším hlas i na veřejnosti. Já mám naopak někdy komplex, že si lidi musí říkat, že ten klučina má tu maminku pěkně omotanou kolem prstu. Asi to vzniklo díky mému příbuzenstvu, jak jsem psala minule, dle nich se s Kubou moc „párám".
Jo a Chillie, já si myslím, jestli to o těch víkendech není horší, protože si vynucuje pozornost, nemohlo by to tak být?
Drak je vzhůru, tak zatím musím končit.
Katule a Kuba též uvztekaný

 
Anonymní  08.06.05 20:59

Ahoj,

jen bych chtěla předešlé poznámky doplnit ještě o jednu možnost. Jestli je to opravdu horší, když přijede Radim, připadá mi, že to s tím hodně souvisí, cítí se ohrožený, odstrčený, nevěnuješ se mu tolik jako jindy, máte najednou jiný režim než obvykle, žárlí a má strach. Na víc si Radim na něho „dovoluje“. Takže možná dávat mu víc najevo, že je jednička a že je milovanej a že se o svou pozici vůbec nemusí bát a víc ho zapojit do činností, neodhánět, … Snad rozumíš co tím myslím. Může to být projev strachu a zoufalství. Vracení své otřesené pozice

Hodně štěstí
Lenka

 
Anonymní  08.06.05 21:22

Ahoj, tady nepřihlášená Semeda ;)
Jak moc ti rozumím!!! Filípkovi je už 27 měsíců, vztekat se začal někdy kolem roku (teda tehdá jsem se domnívala, že jde o vztekání), od té doby neustále vylepšuje repertoár, už došlo i na lehací scény, kdy kolem sebe kope nohama ;)
Já radu nemám, sama s tím bojuju horko těžko, ale NEUSTUPUJU (jsem holt borec ;)), když je doma, tak ho pošlu do pokoje, ať přijde až bude zase můj hodnej kluk. Když je venku tak ho strčím do podpaždí jako žehlící prkno a nesu ho pryč od zdroje vztekání. Někdy až domů, kde se uklidní v pokoji… Když jsem někde dál (a s kočárem), přikurtuju ho do kočáru, oznámím mu že mě zlobí a že si ho nebudu všímat, dokud z něj nebude zase můj hodný kluk a jedu a nevšímám si ho… U nás to zatím zabírá, občas se nechá ukecat na odvedení pozornosti, to ale minimálně. A hrubým chováním se jeho záchvat ještě zhorší, takže řeším bez křiku a bez plácání…
No, snad ti to pomůže, držím palečky!!!
Ahojky Dana alias Semeda

 
Zizi
Kecalka 457 příspěvků 08.06.05 21:24

Ahoj,jdu jen na skok,musím se ještě na něco podívat na netu,takže zase nic moc nenapíšu.
Tomáš se taky vzteká,ale nemlátí sebou o zem,zato vydrží řvát,když mánáladu,pěkně dlouho.Já to teda nevydržím a když to nejde po dobrém,tak mu prostě dám na zadek,já vím že se to nemá,ale nemám čas se s tím párat.On se jenom zeptá co to jako bylo,já mu řeknu že dostal na zadek a konec.Ale není až tak vztekací,jako tady čtu,že se třeba Vítek válí po zemi,tam jsme teda ještě fakt nedošli,ale taky to očekávám.
Potom brouček řekne"mami nezob se" a já jsem na měkko:-).
Káťo,ty ses ptala,co jsem dělala že nemám čas psát.No o víkendu jsem pařila se sestřenicí,měla se školou sraz a byly jsme tam do pěti do rána,takže sobota byla dost hrozná a neděle taky,no hlavně v každé volné chvilce musím na zahradu,protože ten blbej plevel roste rychlejc než já to stíhám.No a přes týden jsem řezala hromadu vizitek,abych aspoň trochu pomohla manželovi,no a s těma lumpama se to fakt dělá blbě,k tomu musíme chodit skoro každý odpoledne do sklepa(ne teda chlastat,ale pracovat:-))),chceme tam udělat totiž pergolu a museli jsme upravit terén,nop a pořád něco.
Zítra jedu s Lukym do Brna na tu magnetickou resonanci,takže zase den v čudu,no prostě to tak rychle letí,že nic nestíhám.asi si to neumím zorganizovat nebo co.

Chilie,tak hodně štěstí,ať se vám to bydlení už konečně vyřeší a ty můžeš chystat to hnízdo,mimocho­dem,to už je 25.týdnů??Toto ale utíká:-))).

Jinak Tomáš mě pěkně štve,zá:,–(ně háže bobek do kalhot a ještě se s tím jde schovat nejlépe pod stůl.Jsem z toho docela nešťastná,protože vždycky kadil pěkně na hrníček po obědě a teď je všechno pryč a já nejsem schopná ho odchytit,hlavně na tom hrnci nechce sedět,vlastně nechce prostě dělat bobka ani na záchodě ani na hrníčku.Tak se asi někde stala chyba a já nevím,jak ho to zpátky naučit,když to zá:,–(ně odmítá.

Tak já musím končit nebo tady zase skejsnu,tak se mějte a zase příště ahooj Zizi a Tom

 
Anonymní  09.06.05 09:45

čau holky,
připojuji si k výše uvedenému, je to boj o místo na slunci a upevňování si osobnosti, a já jsem pro neustupovat,sa­mozřejmě je to těžký, ale dá se…í. A protože je Vojta býk jako já,tak máme ty spory někdy složitý. Snažím se rozlišovat,kdy má ke vzteku aspon trochu racionalni duvod a kdy me jen provokuje a potrebuje si dokazat,ze mu ustoupim. Treba se denne dohadujeme o obleceni, nechce tohle triko,chce jiny, a vymysli si ,jaky boty si vezme na sebe ( na tech si zaklada obvzlast).
Docela mi funguje ignorování, jak už jsem jednou psala,Vojta nesnasí,když se zlobím, jakmile rvu,tak je to jeste horsi,to prakticky rveme jeden na druhyho,ale kdyz nahodim nejprisnejsi vyraz ( nejhorsi profesorky z gymplu mi byla prikladem),tak toho vetsinou necha,pozna,ze je zle. A pak chodi a udobruje se, mami nedela se to,mami nezlobi Ojtik…
Takze asi tak je to u nás.
 Jolka

 
Erzika
Kecalka 248 příspěvků 10.06.05 07:37

Ahoj holky,

tak jsem včera doháněla resty a četla ještě minulý deníček,tak pár řádků od nás.
Já zcela vyjímečně už nemůžu spát, protože jsme u babičky a tady spíme vážně na příšerné posteli, no je pravda, že jsem dost zmlsaná z naší dobré matrace (trvala jsem na co nejlevnější posteli a co nejkvalitnější matraci samozřejmě úměrné našim finančním možnostem).
Verunka teď často vychrupuje až do 7.30 - 8.00, takže to je pohodička, vstávačka hrozí až tak před devátou, protože se ještě válíme (já), čteme a tak všelijak si startuju obrátky na další maraton. Ovšem usíná až někdy po 21.00 (ikdyž do postele chodí tak ve 20.00, pak si tam ještě hraje).

Káťo, co to usínání, zlepšilo se to?
K tomu nočníku, bych ti jenom napsala, abys to opravdu nějak nelámala, já jsem zastánce toho, že teda za počůrání v tomhle věku rozhodně netrestat, ani slovně, vynechala bych i tu ostudu a velkého kluka (já osobně si myslím, že to může zanechat pěkné následky). My jsme měli období asi měsíc, kdy jsem to Verunku „učila“, že si prostě neřekla, že chce, ale když jsem jí dala, tak se vždycky vyčůrala a teď zpětně musím říct, že to bylo strašný období, že už bych to tak asi nedělala, já pořád ve stresu, zvláště když jsme nebyly doma, aby se nepočůrala, a pořád jí „buzerovat“, jestli se jí náhodou nechce nebo ať se vyčůrá!! (zrovna teď!!! když já potřebuju a ne ona sama!!!).
Když jsem jí neodchytila a počůrala se, tak jsem jí nikdy nenadávala, jenom jsem v klidu řekla, že dáme čisté oblečení a bylo.

Já si myslím, že ty naše děti to mají prostě každé tak individuálně naprogramované, že si prostě začnou říkat, až k tomu dozrajou a ne až maminky (případně nějací příbuzní) budou chtít. Od té doby, co si Verunka sama říká, je to neuvěřitelná pohoda.
Takže, Káťo, buď v klidu, ono to opravdu přijde a já myslím, že u Kubíka už velmi brzo. Dokonce bych ti i poradila, aby jsi klidně začala dávat zase přes den plíny, aby si od toho Kuba odpočinul a pak to třeba zase po čase zkusit bez…(No tak by nosil Kubík plíny třeba o měsíc, dva dýl , no a co na tom??? Nic, já vím, že by jsi už chtěla, ale vážně za nějaké pozdější tiky dítka to přece nestojí a na případné „chytré rady chytrých příbuzných“ se vykašli (předpokládám, že ti všichni říkají, že už by měl…).

Ke vztekání nemám naštěstí co napsat, nějakým zázračným obloukem nás minulo a doufám, že to teď nezakřiknu!!!
Verunčiny vzteky jsou jen takové běžné chvilkové (vteřinové, minutkové) projevy, které zvládáme v pohodě, aniž bych to nějak promýšlela, tak po přečtení návodů jsem si uvědomila, že nevědomky používam téměř vždy odvedení pozornosti )jééééééé, podívej se támhle na to, občas je to opravdu velká blbost, jak mě v tu chvíli nic jiného nenapadne a pak jí o té blbosti musím teda aspoň něco říkat, což jsou teda báchorky na entou.......

Ale už teď se lehce obávám období vzdoru, které se na nás už myslím nezadržitelně řítí........

áááááááááá, vstávačka, tak já letím, nestíhám si ty výplody přečíst, tak se omlouvám za případné nechutné chytrosti, normálně bych je určitě vymazala.

Ahoj

Eržika a probudivší se Verunka, volající: maminko, maminko!!! (poslední týden mně oslovuje většinou jenom takhle a je to fakt tak sladkýýýýýýýý…)

 
Medulienka
Kecalka 354 příspěvků 10.06.05 13:46

Ahoj opičata,
tak jsem se konečně donutila napsat do deníčku, jsem poslední dobou děsně demotivovaná - jak mi bylo blbě, tak jsem stejně musela psát nějaký články do práce a další psaní bylo za trest, navíc když jsem u toho permanentně chrchlala a tak vůbec:-( Ale už je snad zas všechno dobrý a nemoci hnusácký odtáhly - doufám, že navždy - někam pryč.
T. zvládal nemoc kupodivu skvěle, ani mu moc nevadilo, že nemůžem ven, dokonce mě nechal občas i ležet - kreslili jsme v posteli, skládali puzzle, modelovali, legovali, četli… takže se nějak dalo, ale bohužel následek je ten, že teď chce i nadále dělat v posteli a v peřinách úplně všechno včetně jídla, což je poměrně o nervy:-) Navíc ho musím pochválit, jakej je vzornej pacient, ochotně si nechával odsávat, labužnicky držel při kapání do ucha i do nosu, a u každý dávky ATB sirupu požadoval nášup, fetka moje malá:-))) No, u doktora už tak vzornej nebyl, málem zboural ordinaci, zasekl se ve futrech a dovnitř jsem ho vlekla násilím, a to, co doktor říkal, si jen domýšlím, protože v tom řevu by na mě musel asi mluvit znakovou řečí:-) Každopádně včera na kontrole jsem v tom řevu zaslechla něco o tom, že je Tedýsek zdravej, tak snad jsem se nepřeslechla, máme teď s těma ušíima ňáký problémy všichni včetně Romana, ten teda ale neslyší jen věty typu „umej nádobí“, „uvař večeři“ a tak:-))))

Co se týče vztekání, tak se potichounku přidávám k Janě, díkybohu to, co popisujete, neznám… Ale nechci to říkat nahlas, aby mi nepředvedl, že to taky umí:-) Sámo se občas vztekne, ale to třeba hodí hračkou o zem nebo něco podobnýho, ale poměrně v pohodě to většinou zahrajem do autu… Je pravda, že mám pořád v hlavě větu z chytrý knížky (ani nevím který), abych se zamyslela, jestli to, co mu zakážu, je opravdu nutný pro jeho bezpečí či výchovu, nebo je to jen ulehčení práce pro mě… Nevím, jestli je to srozumitelný, určitě to necituju přesně, ale prostě když mu třeba dávám boty a on řekne, že chce jiný, tak ho prostě nechám, ať si vybere sám, snažím se s ním mluvit o tom, proč chce tyhle botičky, a je klid… Vpodstatě je mi šumák, co bude mít na nohou, když to nejsou gumáky v čtyřicetistup­ňovým vedru… Tím pádem, když třeba chce něco zakázanýho, tak stejně v klidu s ním mluvím o tom, že tohle nejde, a zase ustoupí on - teda v 99% případů, občas mě majzne přes zadek a jde pryč. (No, a občas taky zařvu jako kráva, až se otřesou okna v celým městě, to je normální, Fialko:-))) Hlavně si ale myslím, že některý děti jsou vztekací víc a některý míň, takže nám nezbývá než vydržet a v duchu se těšit na jejich pubertu:-)))

Tož tak, jsem se zase vyčerpala, a to jsem chtěla ještě reagovat jednotlivě - tak snad večer.

Mějte se, jdu se rychle zrelaxovat, než se dráče probudí.

Š. & T. ležící, spící

 
Zizi
Kecalka 457 příspěvků 10.06.05 21:22

Ahoj!
Tak na pubertu se teda netěš,páč jsem byla s Lukym ve špitále a to bylo samý „ach jo ženský a mami ty seš“ a tak dále,no nechci domýšlet,jak to bude pokračovat,nakonec mě asi pošle někam a takovej to býval hodnej chlapeček,to se s Tomem nedá srovnat,ten je naopak jeden z největších čertů,ale to vztekání teda taky zatím není tak hrozný,nějaký válení po zemi se nám ještě nestalo,spíš si vynucuje žvýkačky a pití v obchodě,ale to je tak nějak normální,dá se to zvládnout,když u řeknu,že mám žvýky v kabelce a jiný už nebudem kupovat.

Jo,hlavně jsem chtěla napsat,že jsem se koukla,kdy máme s Lukášem zase nějaký vyšetření a zjistila jsem,že toho druhýho září tam máme volno,takže šumava by mohla být,pokud samo nenastanou nějaký neočekávaný komplikace.

No tak já zase jdu,dívala jsem se na nej čecha a vůbec se mi to nelíbí,tak jsem vlezla sem,ale jdu s dodívatStejně jsem nějaká mimo,tak zase jindy ahoooooj Zizi a Tom

 
Anonymní  10.06.05 22:56

ahoj holky, dík za reakce na vztekání. u nás je to fakt problém a vůbec to není jednoduché. naopak, je to hrozně těžké
haha, to je moudro :)
napsala jsem to špatně, neplním jeho nesmyslná přání /teda většinou, asi 2× jsem to zkusila, když se vztekání konalo v noci a radim měl vstávat brzy do práce , nikam to nevedlo/, jen nemám prostě pořád jasno v tom, co ještě povolit a co už ne, co je právě ta nedůležitá věc a co přes co už by neměl jet vlak. vítek je schopný se vztekat i kvůli tomu, co si obleču já na sebe, že si dám polštář pod hlavu a nehodím ho na zem, že zrovna sedím a nepochoduju třeba… šárko, konkrétně gumáky ve čtyřicetistupňových vedrech jsou také aktuální, vítek by mohl v gumákách furt, takže je musím ukrývat, aby nedocházelo ke sporům zbytečným.
vlastně jsem došla k závěru, že radu nepotřebuju. potřebuju si jen ujasnit, co ještě ano a co už ne a hlavně si za tím stát vždycky stejně. a vzhledem k otmu, že všechno souvisí se vším, tak musím začít s výchovou u sebe, achjo… :)
Fialko, no, kdyby se to mělo brát zodpovědně, tak já teda nevím, dko by mohl mít děti…
Připadá mi to ďábelské, jak mohou rodiče své dět ovlivnit, tím jací jsou oni sami, jak jim mohou ublížit tím, jak se k nim chovají.
Po přečtení chytrých knih, aby si človék neustále hlídal, co říká, jak se tváří a vůbec … Je to asi všechno zmatené, co tu píšu, ale leze na mě nějaká deprese, či co… přemýšlím nad nesmrtelností brouka a nejradši bych si naliskala, jak jsem si protivná :) tak se mějte líp. ahooj Chillie+Vítek+Be­bely 25+3tt

 
fialka2
Kecalka 180 příspěvků 13.06.05 08:44

Ahoj Chillie,
máš naprostou pravdu v tom, že se (aspoň Šimon ano) děti vztekají proto, že se jim nehodí to co pro rodiče ano.
I já jsem vypozorovala že tyhle AKCE následují přesně po té co JÁ něco potřebuju, JÁ někam chci jít, JÁ pospíchám (což je nejhorší, ale pro nás v poslední době děsně aktuální a čím dál častější!!!!!).
Takže stejně jako ty sí stále říkám že JÁ dělám něco špatně, ale jinak to nejde. Ono taky jde o to aby se ON naučit nějakým pravidlům. A je to přesně o tom. KDE je ta správná hranice, CO je důležitější.
Já to vždycky ukončím slovy. Jsem stará a moc to řeším, mít Šimona v osmnácti tak jsem asi někde jinde. A pak problémy s bydlením (u nás také aktuální), problémy se vztahy, problémy na poště (ty mne jednou zabijou), problémy na kontě (pokud nejsi milionářka). Je to realita, ale u nás to tak je.
A naše poslední akce?? Minulou středu. V jeslích mi sdělili, že má Šimon průjem neprůjem (2× za den) a že by bylo lepší zajít s ním k lékaři. Byla jsem na pokraji zhroucení, vzteku, nasr..... a Šimon jakoby to vycítil byl celé odpoledne prudící. Domů jsme šli stylem, že se pořád někde válel a já jsem už chtěla být doma sednout si na gauč a pořádne se vybrečet. Nechtěl jet ani autobusem, ani metrem, ani tramvají, nechtěl jít ani pěšky, nechtěl nic. Jen seděl pořád na zemi tak 3 - 5 metrů od mne a řval. Když šel někdo kolem a promluvil na něj tak se zvednul a doběhnul ke mne. Zajásala jsem že už je to OK, ale omyl. Jakmile jsem ho vzala za ruku - PROTEKL - opět na zem a seděl. A to jsou ty stavy, kdy mi opravdu moc nechybí k tomu abych ho seřezala. A přestože mám před sebou stránky z chytrých knih, tak jakákoli aplikovatelná rada je na prd, prože všechno je NÉÉÉÉ a začne ječet ještě víc a víc a víc ho to vytáčí. A důvod proč to Šimona a hlavně mne tak naštvalo? Protože jsme nechodili ani dva týdny po ukončení nemoci do jeslí a já už zase měla v hlavě ty zvířátka a další dávky ATB a další tři týdny doma s ním a že pořád jen platím jesle a Šimon tam nechodí a že nemám nárok ani na kus mateřské a že nemám ani prachy v práci když tam nejsem NO HOTOVKA: A s takovýma myšlenkama převlékám v jeslích Šimona, s takovýma myšlenkama jdeme domů, takže já se mu ani nedivím.
Každopádně žádný průjem doma se prostě nekonal ani nekoná a tak už je Šimon zase v procesu. Ale předpokládám, že do prázdnin si to ještě párkrát stříhnem. Ach jo.
Tak hezké podnělí a celý týden.
Fialka a Šimonek.

 
Medulienka
Kecalka 354 příspěvků 13.06.05 19:10

Ahoj holky a opičí vzteklíci,
tak koukám, že po prvotní vlně aktivity nám to tu zase jaksi skomírá… čas vyburcovat Šípkový Růženky, takže Pavlíno, Jarčo, Miki, Mishicko a další, ozvěteeeee seeeeeee!!!!!:-)

U nás nic moc novýho, respektive spíš je novinek tolik, že je ani nestačím vstřebat, natož pak zapsat:-) Už týden máme přes noc sucho, tak uvažuju, že zruším i noční trénovací kalhotky - plínu prostě totiž ani zaboha nechce - a to jsem těsně před tím, než Tadeášek z minuty na minutu plíny odhodil, rozdělala nový jumbo balení Pampersek… no co, tak je někomu věnujem:-) A jak to vypadá u vás, co Tomášek, Zizi, už si zase dal říct? A co Kuba, Káťo? A co naše noční bezplínková hvězda Vojtíšek? Písněte něco!!!!

Koukají se vaše děti na něco v televizi nebo na videu? U nás vede bezkonkurenčně Bořek Stavitel, jak byl Tedýsek nemocnej, tak Roman sehnal DVD s pěti díly, a Tedýsek se naprosti a totálně zamiloval, žadoní tak nejmíň desetkrát denně, že chce Bořka Spraví) - ale jsem většinou neoblomná, jeden díl denně po večerníčku musí stačit. Ovšem jak to smažíme stále dokola (a Tedýsek má navíc oblíbený dva díly, který už nenávidím), začínám z toho mít tiky:-) Jak jste na tom vy?

Tak, Bořek právě končí, tak jdu ještě číst pohádky!

Mějte se a pište!!!!

Šárka & Tedýsek Bořkomaniak

P.S. A teď ještě navíc začali dávat Bořka v Kouzelný školce, a jsou to jiný díly, než máme my, takže nádhera, klid na ranní kávu zaručen:-)

 
Anonymní  14.06.05 11:58

Šárko! Připadá mi to jako přes kopírák, Vojta taky odmítal plenu na noc, takže jsem to dělala pokoutně, chodil spát bez, v noci jsem mu jí spícímu oblékala, pak jsem se na to vykašlala úplně.Takže to vypadá, že Tedýsek bude brzo taky bezplínkovej spáč!!!! :-)
U nás je to i vnoci ok, pocural se jen jednou, nechávám mu pořád pod prostěradlem ty fixies podložky, takže to nebyla taková tragedie, jen vymenit prosteradlo,py­zamko… ale hekala jsem u toho, ze si neumim predstavit, ze jsem prezila ty nase nocni kojici maratony, clovek si rychle odvykne a doufam, ze zase brzo by si zvykl.
NA video koukáme, a nejvetsi favorit je maxipes fik. Mohl by to sjizdet dozblbnuti, dovoluju mu to ale malo.
Takze tolik od nas, piste!
 Jolka

 
Zizi
Kecalka 457 příspěvků 14.06.05 13:37

Ahoj,Tomáš si ještě říct nedal,takže ven jezdíme se zásobama náhradních slipáčů a kalhot,no a v noci toho vyčůrá hektolitry,takže si nemůžu dovolit mu tu plinku nedát,ráno má sto kilo:-)).dost mě to štve,že se tak zkazil,když mu to už tak pěkně šlo,asi jsem někde udělala chybu a je to v háji,takže teď nezbývá než čekat,že ho to přejde a začne zase pokaždý hlásit.

Na telku koukáme na Bořka taky,taky je u nás nej…,a sledujem každou š
kolku ráno i odpoledne a večerníčky,jinak se nedívá,protože video máme rozbitý,jo a ještě než začne školka,tak se dívá na jetix,ale už ho to moc nebere.

Musím končit,malej řve a Luky už si chce hrát,tak se mějte a pááááááčko Zizi a Tom

Vložit nový komentář