Osobny pribeh: Strasna diagnoza Morbus Down

 Vydáno: 14.04.04

Ahojte, dlho som rozmyslala, ci sa o svoju skusenost podelit, lebo nie je to nic povzbudzujuce, ale bohuzial, to je zivot…

Mam 26 rokov a ten materinsky pud - mat dietatko ma drzal uz minimalne 3 roky. S priatelom sme sa o babetko zacali snazit minule leto a po niekolkych mesiacoch merania BT, pozorovania hlienu a skusani ovulacnych testov, sa nam zjavili na teste dve ciarky!

Radost to bola nepopisatelna, hlavne preto, lebo som si myslela, ze pro prekonanej 4or rocnej anorexii mi bude robit telo problemy. Telo ma milo prekvapilo a spolu s priatelom sme prezivali najkrajsich 5 mesiacov.

Zial, iba pat, lebo v 16tt sme podstupili biochemicke testy, ktore nas trosku vyplasili. Po tyzdni som podstupila amniocentezu a cely mesiac som sa utapala v smutku a obavach, co sa deje s mojim babetkom. Studovala som nespocetne mnozstva roznych pribehov a nazorov a posledne styri dni pred vysledkom AMC sa mi podarilo samu seba presvedcit, ze to je istotne falosna pozitivita ako v 90% pripadov.
Zial, pravdu som mala cely mesiac, ked som tusila, ze nie je nieco v poriadku a tie krasne 4 dni boli len mojim chcenym omylom.
Pan doktor nam diagnozu potvrdil: Morbus Down!

Milionkrat polozena otazka :„preco???“ nie je na mieste, pretoze na nu nevie nikto odpovedat. Nebol cas na otazky, bolo treba konat. Bola som v 21 tt a s priatelom sme boli rozhodnuti babetko oslobodit od tohto strasneho osudu. Viem, ze niektore zeny zatracuju moje konanie, ale nema pravo kazat ziadna, ktora pred tymto strasnym rozhodnutim nestala sama.

Na druhy den som bola hospitalizovana a potom to uz slo vsetko velmi rychlo. Teraz ked sa spatne na to pozeram, vsetko to bolo ako jedna strasna nocna mora. O babetko som prisla po druhej vyvolavacke a kombinacii dalsej metody (pretoze sa drzalo ako kliestik) 2.4.2004. Najhorsie boli dni cakania na ten strasne smutny porod bez stastneho konca. Pokial sa mi v brusku babetko simralo a cakalo na vypustenie dusicky…to bolo proste strasne! Nezelam to nikomu prezit.

Teraz som uz doma a zacinam snivat o momente, kedy uvidim na teste zase dve ciarocky. Opakovana diagnoza by sa mi uz zdala priserne nespravodliva, v to ani nedufam…
Verim, ze to, co sa stalo sa tak malo stat a za to moze nieco medzi nebom a zemou. Ten udel vysiel akurat na nas, a my sa s tym musime zmierit.

Mile tehulky i snazilky, zelam vam vsetkym od srdca krasne a zdrave deti. Zatial neviem, aky je to pocit, ale verim, ze ho raz zazijem.

Ak sa niektora z vas v tomto pribehu nasla, kludne mi napiste na adresu: momo77@atlas.sk

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
jouda1
Zasloužilá kecalka 569 příspěvků 14.04.04 10:24

Ahojky,
Je dobře že si svůj příběh napsala.Věřím že se ti aspon trochu ulevilo.Nevím co je to za nemoc Morbus Down a tak vím že vás za to jak jste se rozhodli nemužu odsoudit.Neudělala bych to ani kdybych věděla co to je.Je jasně vidět jak jste se na mimi těšili a nevěřím že by jste něco takového dopustili kdyby to nebylo nutné a pro mimi nejlepší.A tak vám mooc držím palečky aby vás to brzo přebolelo a aby další snažení bylo uspěšné.A aby jste nahlásili co nejdřív dvě čárky.
Posílám ti spoustu usměvů a sluníčka :)))))
 Petra

 
Anonymní  14.04.04 10:37

Ahoj momo77,

Nerob si starosti z druhych. Ak by Ta niekto chcel odsudit tak na to nemá vobec právo. Je to Tvoj život a mala by si si o ňom rozhodovať hlavne ty ( no a o miminku aj Tvoj manžel). Som síce veriaca, ale v tejto otázke nemám uplne jasno a určite by som sa rozhodovala podla danej situacie a hlavne za seba. Každy je hrdina a chce kecat do života iných, ale nikdy nezistiš ako by sa kto zachoval, keby si to mohol z Tebou vymenit.

Drzíme Vam palečky, aby tie špatné dni rýchlo vystriedali slnečné dni a čo najskor radosť z nového miminka.

Slniečko

 
Zajdulanek
Povídálka 47 příspěvků 14.04.04 10:43

Ahoj,

je to smutne, ale urcite jste se rozhodli spravne. Nic si nevycitejte a nepropadejte smutkum, ale ani nezapominejte.
Prejeme vam brzy krasne zdrave cile miminko !!!

Lenka a spol.

 
Anonymní  14.04.04 11:04

Naprosto chápu vaše rozhodnutí, protože jsem ve 21 týdnu a jsem si jistá já i můj manžel, že kdyby bylo miminko jakkoliv vážne postižené, rozhodli bychom se stejně jako vy. Vím, že je to velmi smutná zkušenost a doufám, že se už nebude opakovat. Přeji Vám co nejdřívě dvě čárky a krásné miminko.

Erika

 
Anonymní  14.04.04 11:05

Naprosto chápu vaše rozhodnutí, protože jsem ve 21 týdnu a jsem si jistá já i můj manžel, že kdyby bylo miminko jakkoliv vážne postižené, rozhodli bychom se stejně jako vy. Vím, že je to velmi smutná zkušenost a doufám, že se už nebude opakovat. Přeji Vám co nejdřívě dvě čárky a krásné miminko.

Erika

 
momo
Povídálka 11 příspěvků 14.04.04 11:05

Dakujem vam vsetkym, ktore ste ma povzbudili. Este pre teba, Jouda, Morbus Down znamena nadbytocny chromozom u dietatka. Tieto deti su odkazane cely zivot na opateru, pretoze nedokoncia ani Zakladnu skolu. My sme tuzili po mudrom, zdravom a hlavne stastnom dietatku, a takto by to asi nebolo ono…navyse mal vadu srdiecka (co ma 1/3 deti postihnutych touto chorobou). Este raz dakujem za mile slova. Teraz je to presne to, co potrebujem.

 
momo
Povídálka 11 příspěvků 14.04.04 11:07

Dakujem Slniecko,vazim si tvoj nestranny nazor. Malokto sa ale nad tym takto zamysli… Prajem pekny dnik

 
esterka
Ukecaná baba ;) 1622 příspěvků 14.04.04 11:09

Ahoj,
asi žádná slova Ti od bolesti skutečně nepomohou. Jen Ti chci napsat, že bych se zachovala stejně jako Ty. Pracovala jsem s takto postiženými dětmi a navíc můj manžel má stejně postiženou sestru. Téměř dva roky jsem se o ní starala. Navíc jsem při obou těhotenství podstoupila amniocentézu právě kvůli podezření na Downův syndrom. Musím říct, že to byla muka, když jsem se švagrovu zažívala každodenní hrůzy a přitom čekala na výsledky AMC. Se zkušenostmi, které jsem tedy měla, jsem byla rozhodnutá případně těhotenství ukončit. Ale měla jsem velké štěstí a nikdy jsem toto rozhodnutí nemusela opravdu řešit. Přeji Ti v životě jen to nejlepší a hodně síly.
Ahoj Esterka

 
momo
Povídálka 11 příspěvků 14.04.04 11:10

Dakujem Erika,
vy uz asi mate po vsetkych testoch a uz sa len tesite na babo. Prajem vam krasne a zdrave babeno.

 
momo
Povídálka 11 příspěvků 14.04.04 11:20

Vies, Esterka, ja si hovorim, ze su maminy, ktore su na tom ovela horsie…ked si predstavim smrt babetka tesne pred porodom, pri porode alebo par dni po nom, to je podla mna ovela horsie…
Toto bola nasa volba, za ktoru mozme sami…keby sme stratili zdrave babetko, zo dna na den, ako sa to stava celkom bezne pri potratoch, tak by ma to asi viac bolelo. Teraz vzdy ked vidime Downika, tak sa na seba s priatelom v tichosti pozrieme a uistime sa, ze napriek vsetkemu zialu, sme urobili dobre…

 
HAJINKA
Závislačka 2773 příspěvků 14.04.04 11:33

Momo, strašně moc s tebou cítím, ačkoliv za sebou podobnou zkušenost nemám, zatím se o mimi teprve snažím. Myslím, že sis prožila nepřenosnou zkušenost, a každopádně vím, že tvé a manželovo rozhodnutí bylo to nejsprávnější, jaké jste mohli udělat, v danou chvíli a v dané situaci. V žádném případě se nenech ovlivnit řečmi těch, kteří kritizují, nemají na to právo, a to ani ti, kteří se ve stejné situaci rozhodli jinak.
Držím ti ze všech sil palce, aby ses dokázala odvrátit od toho, co bylo a zaměřit se na to, co bude, na sebe sama, na snažení o další mimi, které určitě dopadne, jak má, růžovým štěstíčkem v tvém náručí.
Hajinka

 
evelina1
Kecalka 406 příspěvků 14.04.04 11:50

Ahoj Momo,
je to opravdu hrozné co se vám stalo, v dané situaci bych se zachovala asi stejně jako vy. Nikdy bych nikoho za jeho rozhodnutí neodsuzovala, protože člověk neví, jak by se sám zachoval a hlavně, kdy se něco podobného stane jemu.
Přeji vám srašně moc štěstíčka , ať se vám splní přání a za čas držíte to vytoužené miminko v náručí a dělá vám jen a jen radost.Buďte silní.
Evel s pokládkem

 
Michellka
Kecalka 203 příspěvků 14.04.04 12:11

Ahoj Momo,

nejdřív bych ti chtěla vyjádřit, že je to moc smutné, co jste museli prožít a prožíváte. Ale určitě jste se rozhodli jak nejlépe jste mohli. Tahle otázka mě teď taky trochu trápí, „co by,kdyby?“ Na triple testy jdeme za 14 dní! A mám z nich strach.

Každopádně Vám držím palečky a přeji abyste se co nejdřív těšili na zdravý uzlíček štěstí!

Ahoj Miška s kulihráškem

 
Petus
Kecalka 203 příspěvků 14.04.04 12:28

Ahojky,
Je mi strasne lito,cim si musela projit a asi bych se zachovala stejne,musi to byt strasne.Ale nic si nesmis vycitat,musis myslet na to ze jsi udelala to nejlepsipro to dite.Moc ti preji,aby se ti podarilo znovu otehotnet a narodilo se ti zdrave miminko. Petra

 
Nafteta
Ukecaná baba ;) 1154 příspěvků 14.04.04 12:37

Ahoj momo!
Není moc,která by zmírnila Tvou bolest.To dokáže jen čas a ten pomůže,aby vzpomínky nebyly bolavé.Aby byly jen jako pohlazení Vašeho miminka.
Já bych udělala na svém místě totéž.Jsem asi zbabělec,ale takhle nemocný človík potřebuje spoustu péče a síly rodičů a já si nejsem jistá,že bych byla schopná mu jí poskytnout.
Hrozěn bych si přála být dobrá máma a o své miminko se budu práce před celým světem.
Tobě přeju,aby Ti jednou brečel v náručí sladký uzlík a byli jste moc šťastní.
Nafteta

 
Anonymní  14.04.04 13:15

Je to strašné, čo sa stalo… len zo zvedavosti sa chcem opýtať ako potvrdili diagnózu? Robili vám špeciálny ultrazvuk? LuciaM

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 14.04.04 13:17

Milá Momo!

Děti s Downovým syndromem jsou vzdělávatelné, není pravda, že by nedokončily základní školu. Záleží na druhu postižení, někteří jsou velice šikovní. Dokonce bych řekla, že ze všech postižení je Downův syndrom nejméně strašný. Je spousta rodičů, kterým se takové dítě narodilo a předem to nevěděli i takoví, kteří si dítě vědomě nechali. Děti jsou schopné značné samostatnosti a hlavně jsou velice citlivé a vnímavé.

Nám také vyšlo velké riziko D.S., ale od začátku jsme byli rozhodnutí si dítě ponechat. Dokonce se chystáme do jejich sdružení, i když se D.S. nepotvrdil.

Chtěla bych všechny maminky povzbudit, zvláště ty, které čekali na děťátko dlouho - běžte se podívat, jak takové děti vypadají a promluvte si s jejich rodiči. Ono to: „osvobození od strašného osudu“ může být jen slabá náplast na svědomí, které se časem může ozvat. I postižené dítě má právo na život a je schopné ho prožít plnohodnotně, zvláště když má kolem sebe milující rodinu.

Alice

 
Kristy
Zasloužilá kecalka 574 příspěvků 14.04.04 13:29

Ahoj momo,
bulím tu jako želva. Je to moc smutné, ale určitě jste si už to zlé s manželem vybrali a už bude jen a jen dobře!!! Pevně tomu věřím.
Tvé rozhodnutí plně chápu, i já bych se tak zachovala. Mám sestřenici Downa takže vím co to je. Moje teta nejdřív několikrát potratila, takže jí lékaři řekli, že pokud toto dítě donosí i když postižené, tak pak má obrovskou šanci donosit zdravé dítě. A opravdu, pak se jí narodili dva zdraví caparti. Ale narozením sestřenky se v tetě něco zlomilo. Letos jí bude 15 let a čte jako dítě první týden v první třídě. Takže tě plně chápu.
Vím, že ani my bysme s manželem něco takové nezvládli.
Moc na tebe myslím a těším se, až se tu jednou od tebe objeví zprávička, že jsi těhulka a za pár měsíců, že jsi maminka!!!
Posílám pohlazeníčko na dušičku!!!

Zdraví Kristy

 
momo
Povídálka 11 příspěvků 14.04.04 13:34

Ahoj Lucka,
v prvom rade musim poznamenat ze sme obaja (ja i priatel) zdravi. Mame 26 a 27 rokov. V ani jednej rodine sa podobna diagnoza nevyskytla, preto sme to necakali.
Najprv sme boli na biochemickych testoch, ktorymi musi prejst kazda tehotna zena u nas (v SR a myslim aj CR). V zahranici nie je tomu tak. Biochemicke testy (hladina AFP, HCG) mozu odhalit podozrenie, ze nieco nie je v poriadku. Ja som mala AFP trosku nad normou, ale HCG som mala sialene vysoke - vykazovalo hodnotu ako keby som mala 48 rokov!!! Pravdepodobnost Downovho syndromu bola vypocitana na 1:22!
Toto ale este nic neznamena, pretoze viem, ze vo vacsine pripadov (hlavne u zien pod 35 rokov) ide o falosnu pozitivitu (to je tiez dovod, preco tieto testy nerobia v zahranici) Ja som mala ale dost extremne vysledky (poznam ale uz zienku, ktora mala pravdepodobnost 1:13 a teraz ma zdrave dievcatko)
Presne tuto diagnozu vsak potvrdi , ci vyvrati len amniocenteza - odber plodovej vody. Na zaklade jej vysledkov mi boli doktori schopni napisat diagnozu na papier. (ak by si neboli isti, nedovolili by si to).
Na ultrazvuku nasli dalsie anomalie az po tom, co sme vedeli, ze je to chore dietatko. 3 hodiny ma ultrazvukovali a nasli chore srdiecko (ma 1/3 downikov), vboceny prst a este hladal nieco na tvaricke (myslim, ze by to mali byt siroke nozdry, ci nieco na ockach) ale babenko si krylo tvaricku…

V kazdom pripade vsetky tieto metody tvoria mozaiku, doplnaju sa. Nikdy by som neverila tvrdeniu len na zaklade UZV, amnio, alebo testov…Poznam totizto pripady, ktore mali v poriadku biochemicke testy a narodilo sa im chore dietatko, podobne ako pripady, ktorym na zaklade vysledkov UZV ci biochemie prorokovali vazne chore dietatko a teraz maju zdrave deti.
Ja v kazdom pripade na amniocentezu pojdem, aj keby som mala priaznive vysledky AFP a HCG.
Takze tolko. Ak budes mat este nejake otazky, kludne sa ozvi, ja som toho uz prestudovala…
 papa

 
Kristy
Zasloužilá kecalka 574 příspěvků 14.04.04 13:35

Ještě jsem chtěla říct, že teta se strejdou si tu postiženou holčičku nenechali a nechali ji v kojeňáku, ale asi v necelém roce si ji z ústavu vzali děda s babičkou. Teď bývá přes týden u nich, oni ji vozí do školy a přes víkend je většinou u svých rodičů. Téměř to zničilo rodinné vztahy.
Nemám ráda řeči typu, jak jsou tyto děti citlivé a jak rodiče zahrnují láskou a radostí. Zaprvé tyto děti dokáží být taky hezky kruté a zadruhé, zdravé dítě rodiče taky zahrnuje láskou a přináší dle mě mnohem víc radosti jak ty postižené. Opravdu to vidím ve vlastní rodině, tak vím o čem mluvím!!!
 Kristy

 
Anonymní  14.04.04 13:36

Momo, přeju Ti hodně síly a štěstí. Na Tvém místě bych se zachovala stejně.

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 14.04.04 13:47

Milá Kristy!

Chápu, že některé „řeči“ nemáš ráda, zvláště pak ty, co se Ti nehodí do krámu. Ale tady je prostor na vyjádření vlastního názoru a ten jsem napsala.

A vím o čem mluvím, moje kamarádka pracovala několik let u postižených dětí, chodila jsem tam za ní a moje maminka dělala dlouhá léta až do důchodu na brněnské Kociánce. Znám několik rodin, které mají postižené dítě doma a rodinu jim to nerozvrátilo, spíš naopak. To že to nefunguje ve Tvé vlastní rodině je smutné, ale neznamená to, že to nemůže platit o jiných rodinách.

Alice

 
letadlo
Závislačka 3592 příspěvků 14.04.04 13:48

Milá Momo,

je mi moc líto, co se Ti stalo. Buhužel k tomu nemohu říct víc, než že je mi to líto. Chápu Tvé rozhodnutí a věřím, že jste udělali to nejlepší, co jste mohli.

Alice má pravdu, že záleží na druhu postižení, někteří „Downi“ jsou naprosto úžasní a tak milí. Potíž je v tom, že žádný doktor není dopředu schopen sdělit, jaké to postižení bude. Já bych měla určitě větší strach z postiženého srdíčka než Downova syndromu.

Holky, nedávno jsem se dozvěděla, že u dvouvaječných dvojčat je možné, aby jedno dítě bylo naprosto zdravé a druhé postižené Downovým syndromem. To je hrozné, že?

Momo, přeji hodně štěstí, ať Tě bolavé srdíčko co nejdříve přebolí a na těhotenském testu // a za pár měsíců zdravé miminko.

Jana

 
claire
Stálice 63 příspěvků 14.04.04 13:51

Preji ti, aby to napodruhe uz bylo uplne OK. Ja na tvem miste bych se rozhodla uplne stejne. Moc by me to mrzelo, oplakala bych to stejne jako ty, ale myslim, ze je to pro tebe, pro prcka a vubec pro vsechny nejlepsi reseni.
O teto nemoci toho vim hodne, studovala jsem spec. pedagogiku a pracovala s postizenymi detmi, mezi nim i byly i deti s Downovym syndromem.
Myslim, ze jsi udelala to nejlepsi, co v danou chvili slo.
A ted optimismus a hlavu vzhuru a honem na ty dve carecky!!!
Pravdepodobnost, ze by se situace opakovala je takrka miziva, takze se niceho neboj!!!

Hodne stesti
Claire 38+4 tt

 
claire
Stálice 63 příspěvků 14.04.04 13:52

Preji ti, aby to napodruhe uz bylo uplne OK. Ja na tvem miste bych se rozhodla uplne stejne. Moc by me to mrzelo, oplakala bych to stejne jako ty, ale myslim, ze je to pro tebe, pro prcka a vubec pro vsechny nejlepsi reseni.
O teto nemoci toho vim hodne, studovala jsem spec. pedagogiku a pracovala s postizenymi detmi, mezi nim i byly i deti s Downovym syndromem.
Myslim, ze jsi udelala to nejlepsi, co v danou chvili slo.
A ted optimismus a hlavu vzhuru a honem na ty dve carecky!!!
Pravdepodobnost, ze by se situace opakovala je takrka miziva, takze se niceho neboj!!!

Hodne stesti
Claire 38+4 tt

 
momo
Povídálka 11 příspěvků 14.04.04 13:52

Ahoj Alica,
jasne, beriem tvoj nazor. Nam ale pan doktor povedal doslova: tieto deti nie su schopne dokoncit Zakladnu skolu.
Je mi jasne, ze to, ako sa dieta „vymaka“ je 100% na rodicoch.
Ak si ale nie sme s priatelom isti, ze by sme to zvladli, nie je toto lepsie? Je vela hrdiniek, ktore si myslia, ze to zvladnu a nakoniec doslova „odlozia“ svoje dieta do ustavu. Ja som si nepredstavovala pojem RODINA tak, ze budeme chodit za dietatom raz tyzdenne do ustavu, alebo ak by to tak nebolo, tak by som musela uz navzdy prestat pracovat a musela by som sa starat o postihnute dieta. Naskytla sa mi tiez otazka, ako riesit dalsieho potomka. Prenho by to bola tiez istym sposobom ujma, ak by sme celu pozornost venovali postihnutemu dietatu. To boli teda moje uvahy…
Vazim si tvoj postoj, ak si to schopna zniest, ja vsak nie som a preto robim tak, ako myslim, ze to bude najlepsie.
prajem pekny dnik
 pa

 
Anonymní  14.04.04 13:59

Ahoj Momo,
soucitim s tebou. Ted cekam treti dite, pokazde jsem mela triple testy v neporadku, dvakra amniocenteza. Jenze ja mela to stesti, ze to dopadlo dobre. Ale vim jak je tezke cekani na vysledky. I my jsme byli rozhodnuti pro ukonceni tehotenstvi.
Moc ti drzim palce a preju ti spoustu odvahy se do toho pustit znovu. Sasa (Michal, Katka a za mesic snad uz i Monika)

 
Andrea24
Kecalka 209 příspěvků 14.04.04 15:01

Ahoj Momo,

take bych te chtela povzbudit do dalsiho snazeni, budu ti drzet pesti, aby se ti tentokrate narodilo krasne zdrave miminko.

Jen tak mimochodem, testy AFP se v zahranici take delaji - tedy pokud mohu konkretne mluvit o Francii, kde bydlim. Take se tu delaji prakticky kazde tehotne zene, pokud je neodmitne, nebot jsou dobrovolne (a to predpokladam jsou i u nas, takze kdo chce, muze je odmitnout).

Jeste jednou hodne stesti

Andrea 33tt + Aja 3r.

 
Kristy
Zasloužilá kecalka 574 příspěvků 14.04.04 15:37

Alice, já to nemyslela tak, že tyto děti nejsou citlivé. A není pravda že se mi to nehodí do krámu, to si můžeš příště nechat. Mně to vždycky jen připadá, jako by některý lidi říkaly, že Downi jsou citlivější a láskyplnější než zdravé děti. Přitom dle mého názoru, jsou na tom všechny děti stejně. Toto postižení není o citech a schopnosti těch dětí milovat lidi kolem sebe, ale jen o jednom blbém zatraceném chromozomu!!!
Jo a taky moje rodina není jediná, kterou to málem rozvrátilo. Některé rodiny tato tragédie rozvrátila úplně, jiné jak ty píšeš, stmelila. Každý prostě takové břímě na svých bedrech nést nedokáže!!!
A před lidmi, kteří to dokáží a jsou o tom plně přesvědčení, před těmi smekám klobouk!
Nesoudím ani jednu stranu. Taky totiž nemám ráda řeči typu, že nemá smysl takové děti na svět přivádět když to není nutné! Na to mi taky napíšeš, že se mi to nehodí do krámu?

Takže doufám, že tu nevznikne nějaká nechutná diskuze, jako tomu bylo u malého Románka (pokud se ještě pamatujete).
S MOMO hrozně moc cítím a přeji jen a jen samé štěstí do dalšího života!!!

Kristy

 
momo
Povídálka 11 příspěvků 14.04.04 16:03

Dakujem Ti Kristy, myslim ze to chapes uplne super. Nechcem, aby sa tu kvoli mne zacal nevrly boj : pre a proti Downikom. (to bol tiez dovod, preco som sa zdrahala tento pribeh napisat)
Tiez si vazim ludi, ktori to zvladaju, ale ja by som to proste nezvladla a nie som na to pripravena.
Este raz dakujem za tvoje povzbudenie.

 
Anonymní  14.04.04 16:49

Naprosto chápu vaše rozhodnutí. Jsem v 11 týdnu a jsem si jistá, že kdyby bylo miminko jakkoliv vážně postižené, rozhodli bychom se já i můj přítel stejně jako vy. Je to velmi smutná zkušenost, ale je to asi to nejlepší řešení nejen pro vás, ale hlavně pro toho nenarozeného človíčka.
Alice je sice pravda že i postižené dítě má právo na život a je schopné ho prožít ?plnohodnotně? - o tom se dá dost pochybovat - ale jaký by to byl život?!?!

Milá Momo Přeji Vám co nejdříve dvě čárky a krásné miminko.

Radka a mimísek

 
kajina
Stálice 65 příspěvků 14.04.04 18:55

Ahoj Momo,

je opravdu kruté, jak si dokáže příroda pohrávat s lidským osudem. Jak dokáže ovlivnit život kdykoli a komukoli. Věřím, že toto rozhodnutí bylo nejtěžší, které tě v životě potkalo a že bylo správné. Nevím, zda se v této situaci dá určit správné řešení. Jak se vlastně rozhodnout? Přivést na svět nového človíčka, který v horším případě bude zavřený v ústavu a odkázan na péči odborných zdravotrníků, případně se vzdát všeho (práce, často toto břímě neunesou i členové rodiny a začnou se takovému človíčku stranit) nebo ho raději na svět ani nepřivést? Já osobně bych se rozhodla také jako ty. Asi bych nezvládla starat se o takto postižené dítě nebo ho odložit někam do ústavu. Jsem asi slaboch nebo sobec, nevím. Opravdu si vážím lidí, kteří se svého osudu nezalekli a nevzdali se takového človíčka. Máte můj obdiv. Sama jsem také pracovala s dětmi a často i s takto postiženýma. A bylo to pro mě opravdu těžké, ikdyž tyto dětičky jsou jako ostatní. Dokáží se krásně radovat, dokáží být veselé.
Chci ti jen říct, že tě chápu a že ti z celého srdce přeji, aby se tato ráno brzy zacelila a hlavně abys brzy počala krásné zdravé miminko, které ti přinese samou radost.

Ahoj Lenka

 
Pajdule
Zasloužilá kecalka 659 příspěvků 14.04.04 20:39

Ahoj Momo,
Moje příbuzná pracuje s postiženými dětmi a když mi občas vypráví, mám husí kůži a slzy v očích. Některé děti opravdu jen přežívají, nevnímají, nereagují, nemyslí. Nechci rozhodně znevažovat životy postižených dětí. Když už se narodí, je to naše dítě a milujeme ho. Pokud je ale na nás, jak se zachovat a jestli takové děťátko přivést na svět, je to naše rozhodnutí. Naši zákonodárci o tom určitě dlouho jednali a věděli, co dělají.
Já bych jednala úplně stejně. Nejen kvůli sobě, také kvůli tomu dítěti. Za takový život-neživot by to té dušičce nestálo. Jestli se má narodit, ať se narodí zdravé a do plnohodnotného života.
Vůbec neměj špatné svědomí, je to asi těžké, ale snad ti tyhle názory trošku pomohou a povzbudí tě.
Přeju ti hodně hodně sil, abys to s manželem zvládla a brzy se zahnízdilo zdravé miminko a vy byli znovu šťastní.

Pajdule

 
Anonymní  14.04.04 21:01

Ahoj Momo,
předem bych Tobě a Tvému příteli chtěla popřát do života vše nejlepší. Váš příběh jsem si před dvěma lety - 6 února 2002 prožila také. Akorát s jinou diagnozou. Bohužel naše vada se nedala prokázat na amniocentéze, protože nebyla chromozomální, ale měli jsme štěstí, že jsme se dostali čistou náhodou na UTZ k nejlepšímu prenatálnímu diagnostikovi u nás ve městě. Měli jsme poruchu růstu - naší holčičce se netvořily kostičky, tak jak měli. Doslova chyběli, kde se dalo. Porod bez veselého konce je věc šílená a musím říct, že po určité době, kdy jsem se s tím vyrovnala, tak teď na to často myslím. Ale jedno vím naprosto jistě. Rozhodli jsme se správně a pitevní nález, který jsme poté obdrželi nám to jenom potvrdil. Náš příběh má ale hapy end. Za čtyři měsíce jsem otěhotněla znovu a za devět měsíců se nám narodil zdravý kluk. Teď má skoro 14 měsíců a já si říkám, jak by bylo, kdyby se na tu vadu náhodou nepřišlo. Jsme s manželem opravdu šťastní. A Vám přeji totéž. Uvidíš přebolí to a brzy budeš opět šťastnou mámou.
Dana z deníčku od Šulánka

 
Anonymní  14.04.04 21:07

Držím pěsti ať je příště vše v pořádku! tfuj, tfuj, tfuj! Na Tvém místě bych se zachovala stejně, ale určitě to nebylo lehké rozhodnutí.

 
Anonymní  14.04.04 21:19

Milá Momo,
jako jedna z mnoha se připojuji k přání příštího těhotenství šťastného. Také bych se tak rozhodla, být na tvém místě, i když jinak s potraty nesouhlasím. Jste mladí a zdraví a jistě se vám narodí zdravé děťátko.
Moc a moc štěstí a už žádnou bolest přeje
Uši /z deníčku od Ed/

 
Anonymní  14.04.04 21:31

Ahoj Momo, je mi moc líto, co se Vám přihodilo. Nejhorší na tom je, že zkrátka přišlo to maličké, nevinné děťátko, které se na svět možná i těšilo. Postižené děti si svůj nedostatek neuvědomují a žijí tak, jaký jim život můžeme nabídnout. Otázkou je, zda jim ten méněcenný život chceme poskytnout a dívat se na ně......
Ve tvém připadě bych se nechtěla rozhodovat. Muselo to být (a stále ještě určitě je ve vzpomínkách) nejhorší rozhodování ve tvém životě.
Moc ti přeju, aby druhý pokus byl na jedničku a měla jsi ZDRAVÉ miminečko!
Moc dobře vím, jaké to je, když je dítko nemocné. Máme 7-měsíčního chlapečka a teprve před měsícem mu objevili vrozenou vadu ledvin. Vidíš, tvému miminku postižení nalezli už v prenatálním stadiu.
Každopádně ti držím pěsti, ať máš štěstí!!!
 Jana

 
Anonymní  14.04.04 21:37

Ahoj Momo,
tak sa mi podarilo Tvoj clanok najst. Dufam, ze si uz dostala moje maily. Ak nie, daj mi vediet.
Papa
 Danica

 
Anonymní  14.04.04 21:41

Ahoj Kristy,
musím s Tebou souhlasit. V rodině manželovy tety se narodila holka s Downem. Tetě se rozpadlo manželství, otec začal pít a teta nakonec péči o ni nezvládla, tak se toho ujala manželova babička. Pro mého manžela a jeho sourozence to znamenalo, že prakticky přišli o babičku, která se jim tak nemohla věnovat. Důvod, proč teta a posléze i babička přestali zvládat péči o ni je ten, že se stala velice agresivní a naučila se s lidmi okolo sebe manipulovat. Když něco chce, tak si to vynutí i násilím. Po babičče třeba hází talíře, nebo když je někdo v místnosti a náhodou je ve dveřích klíč, klidně ho zamkne. Dnes je jí 25 let a všichni se jí bojí a je otázkou, co bude dál…babička stárne a teta na ni nemá sílu. Kdo se o ni bude starat pak?

Vzhledem k těmto zkušenostem, jsme s manželem rozhodnuti v případě, že by se nám mělo narodit dítě s Downem, podstoupit potrat. Další rozvrat v rodině bychom neunesli. Ono je rozdíl vidět tyhle děti dokud jsou malé, ale až dospějí, co bude pak, kdo se o ně postará? Ústav?

S pozdravem Zuza

 
Anonymní  14.04.04 23:56

Ahoj Momo,
nerozumim tomu, proc te nekdo odsuzuje (Alice, ve vsech svych prispevcich jsi „nejak moc chytra a vsemu nejlepe rozumis a vsechno nejlepe vis - svet neni cernobily…“ = nic ve zlem, ale musela jsi nekdy neco takoveho resit se vsemi dusledky?), moc ti preji, aby te uz nikdy nic podobneho nepotkalo a preji ti vse dobre :-)
 Zuzka

 
Anonymní  15.04.04 00:00

Alice, ve vsech svych prispevcich jsi „nejak moc chytra a vsemu nejlepe rozumis a vsechno nejlepe vis - svet ale neni cernobily…“ = nic ve zlem, ale musela jsi nekdy neco takoveho resit se vsemi dusledky? Je dobre, ze jsou lide, jako ty a tvuj manzel, jen ta tva pravda nefunguje pro vsechny. Zuzka

 
Anonymní  15.04.04 07:45

Ahoj Momo,
je to moc smutný příběh. Chápu Vaše rozhodnutí a měli by ho respektovat všichni. Neposlouchej ty, kteří Ti říkají, že jste se rozhodli nesprávně. Vím, že Tě to bolí i tak dost a dost.
Vše co bych sama napsala už tu bylo řečeno, takže Vám moc přeji, aby se Vám brzy narodilo zdravé miminko a abyste už nikdy takovou bolest nepoznali.
 Ariana

 
Kimmy
Kecalka 158 příspěvků 15.04.04 09:10

Momo - je mi Te moc lito, ale zachovala bych se stejne - jestli Ti pomuze se z toho vypovidat, tak to urcite udelej. Moc Ti preju co nejdriv zdrave miminko.

Vsem tehulkam bych doporucila test nuchalniho foldu - dela se uz ve 12 tydnu a je spolehlivejsi nez triple test. Myslim, ze cim driv se takto zavazna vada odhali, tim lip.

Alice - vim, ze to myslis dobre a ze se snazis jen ukazat druhou stranku veci, ale myslim, ze je potreba zvazit slova - pokud totiz vyvolas v lidech pocit viny z jejich rozhodnuti, nikomu to nepomuze - pokud se rodice citi na to mit postizene dite, je to dobre, ale pokud ne, tak maji urcite sve duvody - je to stejne jako s potraty, je to rozhodnuti rodicu. Tvuj prispevek vyznel trochu jako bys odsuzovala lidi, kteri se rozhodnout nemit postizene dite a to je kazdeho soukroma vec. Od toho tady ty testy jsou. Myslim, ze jako mama zdraveho ditete chapes, ze ostatni zeny chteji totez. Neberu Ti pravo vyjadrit nazor a je potreba znat obe strany mince - ale jen jako informace a bez vyvolavani pocitu viny…

Preju vsem krasne zdrave deti a co nejmin smutnych pribehu…

Kimmy

 
Anonymní  15.04.04 15:48

Hlavu hore, urobili ste aj s partnerom, co ste povazovali za najspravnejsie a NIKTO nema pravo posudzovat, ci to bolo dobre. URCITE to bolo najlepsie, co sa dalo. Hlavu hore a s usmevom do noveho snazenia. Ide leto a letne babetka su vraj najkrajsie. Drzim palce a verim, ze coskoro prezijete materstvo s najkrajsim a najvacsim M. Jana

 
Anonymní  19.04.04 11:15

Ahoj Momo,
vím o čem píšeš. Rozumím Ti a soucítím s Tebou. Stalo se mi to samé. Před čtyřmi měsíci. Pořád to bolí a je to ve mě. Přeji Ti mnoho sil i když já sama vím, čím procházíš a jak je to těžké. Slovy to nejde popsat a tan kdo to nezažil nedokáže dokonale pochopit bolest, prázdnotu a stesk. DRŽ SE jsem s Tebou!!!
 A.

 
Anonymní  13.05.04 14:21

Milá Momo.
přeji ti hodně sil na „nové dvě čárečky“ a aby jste tuto situaci nemuseli už víckrát řešit. Držím pěstičky, hlavu vzhůru. Vaše rozhodnutí bylo správné, já bych se rozhodla stejně. R.

 
Anonymní  10.07.04 19:25

Prave teraz som v takmer rovnakej situacii ako bola nedavno Momo.
Som v 21. tyzdni tehotenstva a moje babatko ma bohuzial rovnaku diagnozu. Mam sa rozhodnut, ci mu ponecham alebo vezmem zivot. Netreba hovorit, ze to je najtazsie rozhodnutie, ake som kedy musela urobit …a je to vskutku velmi zufala situacia.
Avsak predsa len som na tom trosku inak nez bola Momo. Som o nejaky rok starsia (30) a vdaka Bohu uz mam jedno zdrave dieta - 7-rocne dievcatko. Len vdaka nemu sa mi to dari ako-tak zvladat a uplne sa nezrutit.
Velmi vsak dakujem vsetkym, ktori sem Momo napisali a podporili ju svojimi slovami. Velmi pomohli i mne.
 Neama

 
Anonymní  10.07.04 20:04

Ahoj momo ,je mi moc líto čím si musela projít a opravdu před tebou smekám .Myslím že jsi zcela určitě udělala dobře .já jsem v 21 tt a při tripple testu mi byla zjištěna atypicky nízká hodnota hCG byla mi nabídnuta amniocentéza ale odmítla jsem ,pan dr. sice poznamenal že to není urgentní nic méně nevědí co si o tom myslet .tak jsem podstoupila utz a vše se zdá být v pořádku .Asi to ode mě není zodpovědné ale na amnio jsem se bála jít abych náhodou nepotratila a na druhou stranu pokud by se pak mimi narodilo postižené (nějak hodně ) nezvládla bych se o něj starat .no testy na hCG mi ještě zopakovali a čekám na výsledek tak uvidíme .Ale mám kamarádku které na utz prokázali rozštěp rtu a její manžel se s tím nemůže smířit ,jak se na dítě budou lidé dívat že budou neštastní jak oni tak dítě a pomalu a nenápadně ji zvyklává k potratu což nadruhou stranu odsuzuji vždyt jde o kosmetickou vadu ,myslím že dnes už plastičtí chirurgové dokáží zázraky . Ale tebe chápu a doufám že se tvůj život opět zaplní štěstím a brzy budeš těhulka a za pár měsíců hrdá maminka ,.Držím vám palečky .Majdalenka a cipísek 21TT

 
Dana Horeličanová  29.05.12 14:47

Srdečně zdravím, zaujala mne slova, že jste toužila po hlavně šťastném děťátku. Copak velmi těžce postižené děťátko nemůže být šťastné? My totiž o jedno takové už mnoho let s manželem pečujeme a zdá se nám nejšťastnější ze všech našich dětí, kterých máme celkem pět. Já nemám právo nikoho soudit, chci se jen zastat postižených dětí, protože si myslíme, že i ony mají právo na život. Přeji všechno dobré. Dana

Vložit nový komentář