Pátek třináctého

Marky16  Vydáno: 17.12.10

Bylo to ukázkové těhotenství, žádné nevolnosti, všechny testy dopadly na jedničku, na cestě k nám byl vysněný chlapeček, ale bohužel osud to všechno zařídil jinak.

Myslím, že nastal čas se podělit o svou zkušenost. Takový obyčejný letní den, jen to byl pátek třináctého a to doslova – 13. srpna 2010. Nějak jsem se odpoledne cítila unavená, tak jsem si lehla, ale usnout mi nešlo, byla jsem nějaká nervozní. Navečer jsem začala cítit bolesti v podbřišku, ne nějak silné, snad jen zácpa. Ten den jsme si šli brzy lehnout, protože manžel vstával do práce.

Ale opět jsem nemohla usnout, protože mírné bolesti se opakovaly. Po chvilce sledování jsem zjistila, že bolesti jsou pravidelné, ale ne nijak silné. Snad to nejsou kontrakce, vždyť jsem teprve 25. týden. Po hodině převalování jsem šla na wc a na toaletním papíře krev. Z toho leknutí se mi až hlava zatočila a krve by se ve mně nedořezal. **Vzbudila jsem manžela a říkám, že musíme jet do nemocnice, že se něco děje. **
Po příjezdu do porodnice jsem na vratnici oznámila, co se mi stalo a poslali mě ať zazvoním na porodním sále. Převzala mě hned sestřička napichla na monitor, miminko bylo v pořádku, srdíčko tlouklo, pohyby byly. Pak přišel pan doktor a vzali mě na ultrazvuk o dvě patra níž. Tam pan doktor zjistil, že rodím, vak blan už byl skoro celý venku a už byla jen otázka času, kdy praskne a odteče voda. Dali mě na porodní sál, začali do mě valit kapačky, aby zastavili kontrakce a snažili se porod oddálit.

Píchli mi kortikoidy na urychlení vývoje plic a řekli mi, ať zkusím odpočívat. V noci manžel odjel domů, aby se taky trochu prospal. Ráno jsem se probudila a začala brečet, nedokázala jsem si ani ve snu představit, co bude dál následovat. Vždyť to miminko je ještě moc malé. A co se vlastně stalo, přece to nemůže takhle skončit. Nikdo mi nic neřekl, jen mi občas někdo přišel vyměnit kapačku.

Odpoledne jsem znovu začala cítit kontrakce, řekla jsem to sestřičce, asi za hodinku přisla doktorka a po jejím vyšetření oznámila ať odpoji kapačky, že to víc nezdržíme, že budeme rodit. Ale mám počítat, že to dítě je velmi nezralé. Manžel měl večer dojít na návštěvu, tak jsem mu poslala sms, ať počítá s tím že budeme rodit, že už kapačku odpojili. V momentě byl u mě. Kotrakce byly hned silné a po třech hodinách se chlapeček narodil, měl 29 cm a 632 gramů.

Bohužel čas jeho narození byl zaroveň časem jeho smrti. Po porodu ho ještě 20 minut oživovali, ale pak to na žádost manžela zastavili, bylo riziko poškození mozku, kdyby se náhodou po tak dlouhé době chytil. Byla jsem tak unavená a vyčerpaná, že mi pořád nedocházelo co se stalo. Všichni kolem plakali, manžel, paní doktorka co ho oživovala i porodní asistentka plakala. Byla to moc smutná chvíle. Nakonec mi ho i donesli ukázat, byl moc hezký, už měl i spoustu černých vlásků, byl velmi podobný manželovi.

Ještě několik týdnů po tom, jsem se v noci budila a dívala se na manžela, jak spí a šíleně jsem plakala, protože ta podoba byla neuvěřitelná. Zůstal ve mně jen pocit prázdna a neuvěřitelná bezmoc, proč zrovná já? Čím jsem si to zasloužila? Nikdy jsem nedostala odpověď! Byla jsem na spoustě testů, malý byl na pitvě, ale nepřišlo se vůbec na nic. V říjnu jsem nastoupila zpátky do práce a po dvou menstruacích jsme se začali snažit znova. A povedlo se snad hned na poprvé. Dnes jsem v osmém týdnu a jen doufám, že už nikdy podobnou zkušenost nezažiji.

Doufám, že to prostě byla jen nehoda a nebude ze mě zase za půl roku hromádka neštěstí. Hledala jsem na netu, jestli má někdo podobnou zkušenost jako já, ale je toho velmi málo, skoro nic. Proto doufám, že aspoň můj příběh pomůže někomu, kdo dopadl stejně. Hledala jsem dušičku, která má podobnou zkušenost. A která taky stále hledá odpovědi na své otázky. Ráda v tomhle komukoliv pomůžu, člověk musí být silný a hlavně – čas je nejlepší lékař.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
smajlicek90
Zasloužilá kecalka 819 příspěvků 17.12.10 09:14

jsi statečná a držím palečky abyste za pár měsíců chovali zdravé miminko a aby Vám dělalo samou radost, věř tomu, že bude mít v nebíčku brášku, kterej ho bude hlídat :srdce:

 
marye
Neúnavná pisatelka 17581 příspěvků 17.12.10 09:35

moc obdivuhodně jsi se s tím vypořádala, jsi moc silná :hug: přeju to nejkrásnější a nejhodnější miminko na světě, protože ty si ho moc zasloužíš :kytka:

 
jelilenka
Extra třída :D 11083 příspěvků 2 inzeráty 17.12.10 09:57

Marky, jsi moc statečná a moc ti přeju, aby tohle těhotenství dopadlo dobře a miminko vám dělalo jenom samou radost a vy mohli být šťastní rodiče.....hodně štěstí :srdce: a držím palečky :hug:

 
eVerča
Ukecaná baba ;) 1598 příspěvků 17.12.10 10:05

Muselo to být hrozné! Jsem teď je 25.tt a nedokážu si představit, že by se něco takového stalo i nám… Jsi určitě moc statečná, máš velkou oporu v manželovi a to je důležité. Doufám, že tentokrát dopadne vše dobře a vaše vysněné miminko vám bude přinášet jen samou radost. Držím palečky!:-*

 
Aspera
Neúnavná pisatelka 16389 příspěvků 3 inzeráty 17.12.10 10:27

Marky, si moc statečná a přeju Vám, aby toto těhotenství dopadlo dobře a vy jste se mohli radovat z malého uzlíčku.

 
cherubínek
Kelišová 7257 příspěvků 17.12.10 10:39

tvůj deníček jsem probrečela. Je to strašně smutný a nikdo kdo to nezažil nepochopí jak velkou bolest cítíte. Přeju ti ať jsi ty i tvé miminko v bříšku zdravé a ať si tam potvůrka malinká lebedí až do konce :srdce:

 
petrikaaa
Ukecaná baba ;) 1453 příspěvků 17.12.10 11:06

je to hrozný co se Ti stalo,já tě chápu,znám to ve 24 týdnu jsem přišla o dvojčátka. Máš alespoň štěstí,že se vám podařilo hned otěhotnět my si počkali 7 měsíců a opravdu jsem se trápila.. a teď už jsem taky těhulka v 6 týdnu.Tohle další těhotenství bude jíné plné obav,ale zvládneme to ty i já.. moc ti držím palečky aby bylo vše ok..

 
adorablemamka
Kecalka 120 příspěvků 17.12.10 11:15

Je hrozné, co se Ti stalo, je mi to moc líto, že jsi přišla o chlapečka…můj chlapeček mi také hrozil ve 24. týdnu předčasným porodem, spíše potratem, jak říkala lékařka, ale můj maličký se rval o život a teď se má každým dnem narodit…Nedokážu si představit, co bych dělala kdybych o něj přišla a ani si nedovedu představit, jak je Tobě…ale ten strach byl nepředstavitelný…
Přeji Ti, aby vše dobře dopadlo, a Ty jsi mohla jednou děťátku vyprávět, že se na něj z nebíčka dívá bráška…Držíme pěstičky
:hug: :hug: :hug: :hug:

 
Terez85
Zasloužilá kecalka 755 příspěvků 17.12.10 11:50

Úplně mi naskočila husí kůže a měla jsem co dělat, abych udržela slzy na uzdě!!! :-( Jsi ale skvělá, že jsi se s tím dokázala takhle srovnat (i když samozřejmě bolístka zůstane i nadále), ale je dobře, že to jde z Tebe takhle „ven“, že o tom dokážeš hovořit a neusíš to v sobě!!! Jistě toto těhotenství bude v pořádku až dokonce a narodí se Vám krásné zdravé miminko! Moc držím palečky!!! :palec: Hodně sil a hodně štěstí!!! :srdce: :huban:

 
luciaasek
Zasloužilá kecalka 861 příspěvků 17.12.10 12:08

Ahojky,
tak já ten tvůj příběh taky probulela. Už jenom proto, že se mě toto téma hodně dotýká. Přesně ve 25. týdnu jsem nastupovala do nemocnice, protože to také vypadalo, že porodím :-( Naštěstí u mě to díky doktorům dopadlo dobře a rodila jsem až ve 38. týdnu a teď mám svojí holčičku, ale to co jsem prožívala 2 měsíce v nemocnici bohužel nikdy nezapomenu :cry: Tak přeju mnoho sil a ať už taky brzo chováš mimíska. Držím pěstičky

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 17.12.10 12:12

Mocinky držím pěstičky, aby těhotenství bylo tentokrát ukázkové a ty jsi se momhla těšit ze zdravého miminka :-).

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 17.12.10 14:39

:cry: :cry: :cry: to je strašný takhle přijít o miminko!!! Já bych se na něj asi nedokázala podívat.

Jsi velmi silná ženská!!! A teĎ v tobě roste sestřička nebo bratříček vašeho chlapečka, ten je v nebíčku a bude toho malého puclíčka, co nosíš pod srdcem, hlídat! Uvidíš, dobře to dopadne. Nemyslím si že by se to opakovalo.

Jen je zvláštní že nevědí proč se to stalo :think:

Hlavně buď v pohodě, zda to jen trošku jde a těším se na deníček o krásném porodu za 7 měsíců, vašho malého zdravého děťátka.

Moc držim pěsti!!! :hug:

 
MAR01
Ukecaná baba ;) 1812 příspěvků 17.12.10 15:05

Ahoj nyní jsem v 26 týdnu a taky si to nedovedu představit, těhu naprosto bez komplikací, snad jen tu váhu máme už trochu jinde (počítám okolo 800g), ale na týdny pořád nic moc kdyby něco. Často se modlím v duchu ať se do toho aspoň 30 týdne nic nestane

 
Chawa
Zasloužilá kecalka 527 příspěvků 17.12.10 16:55

Ahoj, doufám, že svým příspěvkem nezorbouřím vody, ale ve Vašich příspěvcích k moc smutnému deníčku se dočítám něco o statečnosti a lítosti. Nemyslím, že rodiče, kteří ztratí díte, jsou stateční. To nebyla jejich volba, bylo to neco mimo jejich kontrolu a musí se tím prostě naučit žít. Stejně tak mě přivádí k šílenství slova „je mi to líto“, „je mi tě líto“. Lítost nikomu neprospěje. Litovaný človek je na tom někdy hůř než člověk, ke kterému se okolí snaží chovat normálně. Líto je mi, když vyprodali bundu, kterou jsem chtěla. Líto mi může být, když se mi nepovede něco, co jsem moc chtěla… Smrt dítěte je něco nepopsatelně bolestivého, lítost mohou druzí cítit, ale rodina, které se to stalo, potřebuje podporu, ne lítost. Vím to, ze své vlastní zkušenosti to vím..... :cry:

Doufám, že můj příspěvek nevyzněl nijak špatně, chtěla jsem říct, že to co se stalo nejde odestát. Je mi z toho smutno a zároveň mám, ač Marky osobně neznám, obrovskou radost z její/jejich nové radosti. :kytka:

A teď virtuální vánoční dárek jen pro Tebe, Marky: Stalo se mi to, je to dávno, ale stalo se mi to samé (24 tt). Příčina neznámá, holčička krásná a podle všeho zdravá (autopsie bez nálezu). Teď už se kolem mě batolí jeden malý svišť… :dance: Moc o tom nemluvím, do éteru to píšu vůbec poprvé. Statečná jsem nebyla, prostě jsem to musela unést… Lítosti jsem měla na koše, nepomohla… Podpory a normálního chování, které jsem v té době moc potřebovala, jsem dostala, co by se za nehet vešlo. Možná proto o tom nedokážu moc otevřeně mluvit… Ale když jsou ty Vánoce. :-)

Takže k předčasnému vánočnímu dárku moc gratuluji a držím palce.

Příspěvek upraven 17.12.10 v 17:02

 
olgica
Nováček 1 příspěvek 17.12.10 19:47

Prave ted prozivam neco podobneho, mela jsem take ukazkove tehotenstvi a najednou v 25 tydnu zacala rodit. 4 prosince se mi narodila holcicka 715 gr. ted jsme na jipu a ceka nas dlouha cesta a ja kazdy den se bojim o jeji zivot.Citim se na pulku maminka a vycitam si ze moje telo nevydrzelo jeste aspon 3 tydny :-(

 
Marky16
Kecalka 207 příspěvků 17.12.10 20:26

Děkuji Vám všem za komentáře i za podporu. Sama doufám, že to byla prostě jen nehoda nebo smůla a už se to nebude nikdy opakovat. Vlastně celý tento rok byl smolný, spíš jeho druhá polovina. První ten potrat, měsic na to mi ukradli auto, to byla taky beznaděj, když přijdete na parkoviště, kde má stát vaše auto a tam jen prázdné místo. Pár dní na to se oběsil strýc a je to týden co jsme pochovali dědečka. Jeho úmrtí přišlo dva dny po tom co jsem zjistila, že jsem znova těhotná. Tak snad to bude tak, že jeden život nahradí druhý a já si přece jen pochovám to své vlastní miminko. Ale čeká nás ještě moc dlouhá cesta :-)

 
Michaelakkk  17.12.10 23:05

Moc smutné počtení, ale jsi opravdu velice silná i tvůj přítel! tvůj přítel ti určitě musel hrozně moc pomoci!! Já se dokážu jen trošku vžít do tvé situace když si viděla syna, e jepodobný manželovi aplakala jsi, jelikož si byli podobní. To samé mám denno denně(ted už sice nepláču, jen někdy) když kouknu na syna a vidím v něm přítele…Dlouho mi trvalo než jsem to trochu překonala a čím je syn starší je přítelovi podobnější, pořád se bojím toho, žese od něj nikdy neodpoutáma nebudu moct najít nový vztah… ty jsi opravdu skvělá, že jste se opět pokusili a vyšlo to! věřím, že 7 měsíců budeš mít u sebe malého tvorečka, který ti vše vynahradí :srdce:

 
rhiannon
Neúnavná pisatelka 15394 příspěvků 18.12.10 12:42

Moc smutný deníček, jsi opravdu moc statečná, stejně tak manžel!!! :kytka:

Přeju ti krásné pohodové těhotenství a pevně věřím, že tentokrát všechno dobře dopadne!! :hug:

 
subaru
Ukecaná baba ;) 1920 příspěvků 18.12.10 22:19

drzim palecky a verim ze to tentokrat dopadne vyborne a ty si pochovas ten malinky zdravy uzlicek ,mam stejnou zkusenost :cry: :cry: :cry: ,elinka se mi narodila ve 26tt 32cm a 680g,zila 5 dni a pak umrela na co se nevi :-( ,a jak se rika temer do roka se narodila Lucinka :srdce:
jeste jednou hodne stesticka

 
faldy
Zasloužilá kecalka 594 příspěvků 19.12.10 00:52

:cry: drzte se, zvladnete to. Po druhe uz se to nesmi stat a nestane. Hodne zdravicka vam obema a pak nam nezapomen napsat, na koho se holcicka ci chlapecek podoba…uz se tesim a jiste nejsem sama. Drzim :palec:

 
lasička1
Echt Kelišová 7606 příspěvků 19.12.10 21:10

Marky-je to moc a moc smutný příběh.Ale uvidíš,že váš andílek nyní dohlídne na sourozence a vše bude super.Tento týden narození je opravdu moc málo na udržení života človíčka a šance na zdravý plnohodnotný život malinkatá,skoro nulová.Takto to nyní hrozně moc bolí,časem bude bolest menší a vy si budete užívat zdravého miminka.I když tento krutý zážitek nikdy nevymizí,nikdy to nepřestane úplně bolest-ale časem to bude snesitelnější.
Drž se a my všichni budeme držet palcečky,aby vše bylo dobré-prostě to MUSÍ být dobré!!!!!!!!!

 
tentadora
Ukecaná baba ;) 1935 příspěvků 19.12.10 22:57

Už jsem přestala plakat, tak konečně můžu něco napsat..

Je hrozné, kolik dětí nikdy nedostanou šanci zlobit své rodiče! Já porodila mrtvou holčičku před dvěma měsíci (zítra to budou 2 měsíce) a byla jsem 39+2tt. Uškrtila se pupeční šňůrou. A nedovedu si představit, jak „přežiju“ další těhotenství. Aspoň mám ale tu jistotu, že byla zdravá a šlo o nehodu, která se znovu již opakovat nebude.

To samé si opakuj ty. Už se to znovu nestane!

Moc držím palečky, aby jsi byla v pohodě a celé těhotenství si krásně užívala. Ať máš brzy své krásné miminko v náručí.

 
obrazek
Echt Kelišová 9866 příspěvků 19.12.10 23:49

Jemi to moc líto, bečím tu jak želva. Kvůli všem vytouženým miminkům, které nedostaly od přírody šanci žít. Proč???
O první jsme taky přišli, ale „naštěstí“ už v 9tt. Už tak jsem z toho byla naprsoto zhroucená
neumím si představit jak bych prožívala ztrátu v pokročilejším těhotenství.
O Vojtíška jsem od 21tt musela také „bojovat“, naštěstí jsme vydrželi „až“ do 33+3… a je to zdravý krásný kluk.
Teď začínám 9tt a snažím se nemyslet na to, že by to mohlo špatně dopadnout - že rizikový týden, kdy jsem měla missed ab je přede mnou, a pak ještě mnoho týdnů, které jsem s Vojtou proležela v posteli, a měla předčasné tvrdnutí břicha :-(
Prý je každý těhotenství jiný - doufám.
A problémy se budu snažit řešit, až nastanou…
Snad nebudou.
Držím i tobě moc palce, a možná se setkáme v nějaké té diskuzi srpen 2011, jestli jí někdo založí :mrgreen:

 
Milo  22.12.10 20:12
Věřit

Velice smutné!Jsem muž a při čtení této smutné události,jsem se rozplakal,poněvadž je mi to velice líto úplně kvůli všem,kteří miminko chtějí a moc se na něj těší a pak to nevyjde!Vím,že stát se toto mě,tak nikdy na zemřelé děťátko nezapomenu a bude po celý zbytek mého života v srdci mém a celé mojí rodiny!!Uvidíte a moc Vám to přeji,že druhý pokus již bude OK!!Věřit a s láskou vzpomínat.

 
barvik
Závislačka 3483 příspěvků 22.12.10 21:03

Neumím si ani z daleka představit, co jsi prožívala a moc tě obdivuju, protože já bych se z toho nejspíš složila na hodně dlouhou dobu. Tohle je věc, které se bojím nejvíc, že se mé miminko narodí mrtvé. Moc ti držím palečky, aby to tentokrát dobře dopadlo, upřímně si nemyslím, že by se takový osud opakoval dvakrát, protože to by bylo až moc kruté. Přeji vám hodně štěstíčka!!!

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček