Peklo, nebe a zpátky do pekla

NikiNaty  Vydáno: 17.08.13

Poslední 4 roky mého života, kde se odehrává mimo jiné to nejhorší, co vás může potkat. Týrá vás psychicky muž, potkáte anděla a pak vám zemře dítě…

V práci jsem poznala otce mé tříleté dcery. Byla jsem tenkrát hloupá a naivní, za 3/4 roku jsem otěhotněla a říkala jsem si, že se všechno zpraví, malé hádky že ustanou a bude všechno dobré. Opak byl ale pravdou. To, že mi začalo růst bříško, bylo pro něj překážkou. K bříšku neměl absolutně žádný vztah, přišlo mu to „divné“…

Přestěhovali jsme se do jiného města a já si myslela, že nový začátek. Bydleli jsme tam asi 3 týdny a přišlo to poprvé - vyhodil mě z bytu, bez peněz, vzal mi klíče, měla jsem jen mobil, samozřejmě bez kreditu. Byl prosinec, po dvou promrzlých hodinách v cizím městě, kde jsem znala jen úzké okolí, mě pustil domů a odjel pryč. Tohle se opakovalo ještě 3×, vždycky ho to po hodině až dvou přestalo bavit a pustil mě. Plakala jsem každý den…

Jednou zase přišla hádka a on na mě vzal tyčku od nebes, co jsem měla nachystanou do postýlky pro mou dceru. Bříško už bylo velké, byla jsem v 6. měsíci…popadla jsem mobil a vytočila mamku. Nikdy jsem jí nic neřekla, ale on měl opravdu hrozně zlé oči a věděla jsem, že je zle… Jenže mobil mi vytrhl a řval, že mě zabije. Mamka to ale stihla zvednout a všechno slyšela. Ten večer jsem nedostala, sebral se s tím, že se jde zabít a utekl pryč. Já kráva měla strach a letěla za ním, byla tma, 11 hodin večer a mamka mě přemlouvala, ať přijedu taxíikem. Nenašla jsem ho a tak jsem zůstala doma a čekala.

Usnula jsem asi ve 2 ráno a ve 4 přišel domů ON, nalitý jak.. a znásilnil mě. Jo, je to divné říct o chlapovi, který s vámi čeká dítě, že vás znásilnil, ale když brečíte, kopete, škrábete a on to dělá dál, fakt nevím, jak jinak bych to nazvala. Potom jsem se šla vyblít. Samozřejmě dělal, jakoby se nic nestalo.

Pak se narodila dcera, asi měsíc bylo vše v pořádku, ale pak to zase začalo. Kromě psychického týrání, co všechno nejsem a jaká jsem nula, přišlo i fyzické a sem tam přiletěla facka. To už ale byla dcera větší, já měla 50 kg z nervů a zpětně z fotek jsem vypadala jako kostlivec. Prsa byste mohli hledat na zádech místo lopatek. Abych uvedla všechno, hodně hulil trávu, zhruba 1-2 gramy denně.

Když mi přišla mateřská, bylo to zaplatit paušály (už jsem si ho pro jistotu a nutnost mít telefon použitelný pořídila i já), nakoupit na měsíc plíny, jídlo pro malou, vrátit tam, kde si půjčil…a 1000,– šlo hned na 5 g hulení. Aby měl přece slevu a dostal místo 4 g těch 5 g. Když jsem odporovala, byla hádka, ale fakt nepříčetná hádka z jeho strany. Dceru jsem toho chtěla uchránit, a tak jsem si s ní třeba zalezla do ložnice, jenže co takový blb udělá…vytáhne vám kliku a nechá vás tam s plačícím dítětem, dokud mu ty peníze nepřislíbíte.

No a tak to šlo zase dál, dcera byla svědkem i dvou pořádných facek, které mi dal a chuděrka hodně plakala, měla kolem roku. :( Opravdu jsem se před ní snažila dělat vše tak, aby nic nepoznala. Ráno jsme šli ven, domů jsme chodily jen na oběd a pak večer na koupání, spinkání. Když byl dceři rok a 2 týdny, dostala alergii na mléko, skončili jsme na dětské JIP, pak nás přeložili na pokoj. Tam jsem poznala jednu maminku, s kterou jsem se třetí večer dala do řeči trochu víc, sama poznala z 15 minutových návštěv otce, že se k sobě nijak nemáme, a tak jsem jí to všechno vyklopila. Je to lepší říct někomu, koho vůbec neznáte…

Řekla jsem jí vše, že jsme spolu od porodu neměli vůbec nic, ani pusu, jaký je atd. Ulevilo se mi, ale nic to neřešilo. Strávili jsme tam spolu necelý týden a večer, abysme se mohly jít v klidu vysprchovat, vyměnily jsme si telefonní čísla a kdyby se nám děti vzbudily, daly bysme si vědět. Z nemocnice odešla ona se synem, dva dny na to já s dcerou a život běžel dál. Pořád jsem doufala, že někoho na ulici potkám, někoho, kdo mě z toho pekla vysvobodí.

Ptáte se, proč jsem nešla k rodičům. Nešlo to, opravdu ne a to tady rozepisovat nebudu. Pokud byste přijaly spát ve vaně s dcerou, prosím, ale já teda ne. Jinde místo nebylo a ani finanční pomoc. Sháněla jsem spolubydlící do nějakého bytu, ale dvě mi to odřekly s tím, že se od chlapa stěhovat nebudou. Přemýšlela jsem o azylovém domě, ale upřímně se mi tam nechtělo. Ale věřím, že kdyby se nestalo to, co se pak stalo, skončila bych tam.

5 měsíců po nemocnici mi ta spolubydlící napsala sms, abych jí poslala svůj e-mail, že mi někdo napíše. Nechápala jsem nic, ale e-mail poslala. Opravdu mi za týden napsal jeden muž a začali jsme si psát. Naše psaní trvalo dva měsíce a já se mu svěřila s tím, jaké to mám doma a on mi vykládal zase o jeho strastech.

Uběhly dva měsíce a my se potkali. Byla to láska na první pohled, přestože jsme celý večer jen propovídali. Poté jsme měli ještě dvě schůzky a na té třetí viděl i malou. Ta ale měla z mužů jakéhokoliv věku nesmírný strach, a tak to celé probrečela. Nakonec jsme našli alternativu, že jsem s ní stála na druhé straně místnosti, a tak jsme si povídali. Nabízel mi bydlení v jeho prázdném bytě, kde se po rozchodě s partnerkou odstěhoval, ale to jsem přijmout nechtěla. Trochu jsem se bála, přece jenom jsem si i o otci malé tehdy myslela, že je normální a spálila se, tak jsem chtěla být opatrnější.

Za pár dnů jsem s dcerou seděla na zemi, měla jsem jí na klíně a koukali jsme se na Dádu Patrasovou a její asi 4minutovou písničku, která zrovna u nás vedla. :) Otec chtěl opět peníze na hulení, ale já čerstvě zamilovaná jsem prostě chtěla vzdorovat a řekla jsem, že ne. Takhle to pár chvil trvalo, buď jsem mu neodpovídala, nebo jsem říkala, že ne, až kopl do kovové židličky od dcery, kterou jsem jí pár týdnů zpátky koupila a ona jí moc milovala. Do dneška u nás vedou židličky a máme jich 5 různých druhů. No ale vraťme se - jak do ní kopl, letěla na nás a rozbila se o skřínku, kde jsme byly opřené.

Byla to rána, lekly jsme se obě dvě, dceru ale dostal nejvíc pohled na její rozbitou pískací židličku. To jsem věděla, že je poslední kapka a že musíme honem pryč, protože už je v ohrožení i dcera. Vzala jsem telefon a zavolala tomu muži z e-mailů, Tomášovi, jestli pro nás může okamžitě přijet. Sbalila jsem dvě igelitky a šla dolů, už na nás čekal, i když bydlel asi 30 km daleko. Musel jet jako tryskáč.

No a od té doby bydlíme s dcerou u něj, v listopadu to budou dva roky, je to nejúžasnější člověk, kterého znám, a vím, že s ním budu napořád. Je to pravý opak toho předtím a kdokoliv ho pozná, je z něho v úžasu, a věří mi, že druhý takový člověk neexistuje. Prostě opravdu ne, je tak čistý a nezkažený, hodný, ochotný, dceru miluje, jako by byla jeho vlastní a ona ho miluje taky. První mu říkala „dejdo“ jako strejdo, ale asi za dva měsíce už to byl tatínek a na vždycky zůstane.

Takže teď jsem v přechodu z pekla do nebe a čeká nás to peklo, to nejhorší peklo, jaké se mohlo stát…S Tomem jsme troufám si říct dokonalý pár a opravdu žijeme krásně, a tak jsme si naplánovali svatbu, která měla být 2.8.2013. Ale v lednu jsme jí museli zrušit, když jsem se dozvěděla, že budeme čtyři. Sice jsme chtěli mít svatbu a pak miminko, ale co, přehodí se to. Všechno bylo v naprostém pořádku, konečně bylo moje bříško zajímavé a dostávalo každý den pusinky a plno láskyplných pohlazení. Bylo to jako v tom nejlepším snu, dozvěděli jsme se, že čekáme syna a já, i když jsem toužila po holčičce, byla jsem moc ráda za tatínka, ten byl štěstím bez sebe.

Ke konci června má dcera narozeniny, a tak jsem chystali oslavu. Od rána jsem necítila pohyby, byla jsem už ve 26. týdnu…měla jsem strach, ale říkala jsem si, že asi malý spinká. Nevyváděl v bříšku tak jako Natálka, tak mě to uklidňovalo. Po obědě se sfoukly svíčky na dortu a už jsem věděla, že je zle, pořád žádný pohyb, i když jsem se snažila, malému jsem zpívala, prosila ho, žďuchala lehce do něj, ale nic…

Jeli jsme na pohotovost a tam „moc milý“ pan doktor jen mlčel a neodpovídal na mojí otázku, jestli tluče srdíčko. :( Ale věděla jsem, že ne. :(( Trápil mě tam půl hodiny na UTZ, že to všechno musí poměřit a že jsem nemohla cítit včera a předchozí dny pohyby, že je mrtvý tak týden, dva. To jsem ale věděla, že možné není, každé ráno mě malý tak kopal, že se mi to zdát nemohlo. Odmítla jsem hospitalizaci a jela do lepší, vzdálenější nemocnice a tam to jenom potvrdili. Malý je mrtvý, jak dlouho neví, ale vypadá to na dva dny. Dali mě na pokoj díky bohu i s tatínkem a už jsme mohli jen plakat a čekat.

Nic se nedělo, dostala jsem jednu vyvolávací tabletku a nechali mě vyspat, to ale moc dobře nešlo. Druhý den začali v 8 ráno tabletku, ve 12 hodin a v 13 hodin to přišlo…bolesti. Odvezli mě na sál, píchli epidural, oxytocin a v 17:10 jsem porodila mrtvého syna. Bylo to strašné a je to pořád strašné, hrozné. :(( Pořád v duchu prosím všechny, aby mi pomohli, aby mi ho vrátili!!! Vždyť jsme byli tak spokojení, všechno bylo tak hezké a měli jsme se tak rádi. Zbyla mi jen prázdná náruč, kterou díky bohu zaplnila dcera hned po příchodu z nemocnice.

Rozepsala bych se více o té nemocnici, ale nejde mi to…Tuto neděli to bude teprve 7 týdnů a včera jsem se dozvěděla, proč syn umřel…tromboza placenty. :) Úplně zbytečně, jen kdyby mě testovali, jen jeden blbý vzorek krve a test…nemuselo by se to stát, píchala bych si jen injekce, aby se tam ta krevní sraženina neudělala…tak moc se na všechny zlobím, tak moc!!! Dle pitevní zprávy byl mrtvý 24 hodin, takže v ten den, co jsem šla na UTZ, že necítím pohyby, umřel a né nějaké dva týdny, jak tvrdil pan doktor ve frýdecko-místecké porodnici. Pan doktor by měl okamžitě opustit svojí funkci, protože jeho výslech byl za prvé šíleně dlouhý a za druhé ptát se pořád dokola, jestli jsem opravdu nespadla, jestli jsem se fakt nebouchla do břicha a že to není možné, že jsem musela spadnout a ať mu to řeknu, je opravdu na zabití!! V tu chvíli jsem netoužila po ničem jiném než utéct za Tomášem, který mě čekal v čekárně. Už tušil, co se děje, když jsem pořád nevycházela, a obejmout ho a říct mu to.

V ostravské porodnici ve Vítkovicích se mnou jednali úplně jinak, bylo to jako by mě znali dlouhá léta a soucítili se mnou, radili, zařizovali, takže jsme zase tři (a přesto čtyři), dnes vyzvedl tatínek svého syna v pohřební službě, neměli jsme na to sílu tam zajet dříve, nechali jsme ho tam chudáčka samotného, ale opravdu to nešlo, nešlo…

Dnes jsem vydrhla kámen, co jsme si přivezli, který poneseme na místo, kde jsme se rozhodli ho nechat rozprášit a bude mít konečně klid, chlapeček náš…Narodil se se 31 cm a 600 gramy, ani placenta ho už nevyživovala, měl mít kolem 900 g. Je mi to tak líto, byl úplně zdravý, nic mu nebylo, nic…Chtěl tady s námi být a nemůže.

Šimonku můj, VÍM, že jsi někde se mnou, že se na mě díváš a že na nás dáváš pozor. Není den, není hodina, kdy bych si na tebe nevzpomněla..Moc mi to promiň, že za tu trombozu asi můžu já, moje tělo, které je asi nemocné. Je mi to moc líto a nikdy si to neodpustím. Miluji Tě nadevše, stejně jako Tvou sestřičku Natálku. Vždycky budeš můj syn…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 17.08.13 00:22

Je mi to strašně moc líto :,( Přeji upřímnou soustrast a do dalších dní, týdnů a let hlavně hodně zdravíčka a štěstí :hug: :hug: :hug: :andel:

 
Uživatel je onlinepomenkova
Generální žvanilka 24082 příspěvků 17.08.13 00:27

Uz jsi si uzila tolik a ted ještě tohle :,( :,( :,(
Vyslovuji-Upřímnou soustrast :,( :,(
Doufam i za tebe,,ze se vam brzy narodi detatko, ze uz nebudes mit prázdnou naruc, ale naruc stesticka :srdce: :srdce: :srdce:
Na synka nezapomenes, ale alespoň trochu utechy, preji moc stesticka :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
mari1912
Vesmírná mluvilka 31645 příspěvků 17.08.13 00:41

Mas pohnuty osud a je mi moc lito co se stalo chlapeckovi :hug:

Jsi bolava, vycitas sobe i okoli nevyhnutelne. Ani injekce nemusi pomoci, ale i tak je doporucuji
Prvni dite jsi odnosila v poradku, druhe ne. Ted vis, ze budes potrebovat ty i partner geneticke vysetreni a urcite ho podstupte
Ja prisla o dve mimca nez jsem ho podstoupila, ale nedosla jsem tak daleko co ty, i kdyz bolest byla velka. A taky uz jsem mela dceru a tu i mutacemi jsem v poradku donosila
Dnes uz mam skoro rocniho syna a ja si nakonec injekce pichala, i kdyz si trochu myslim, ze to pro me byla psychicka berlicka :think:

Chci tim jen rict at se neobvinujes, on se k vam andilek vrati :hug:

 
sabcacech
Ukecaná baba ;) 2191 příspěvků 17.08.13 07:16

:hug: :hug: :hug: nemám slov, je mi moc líto čím jsi si musela projít..Upřímnou soustrast a moc ti přeji, aby ti Šimůnek poslal za sebe brzko miminko :kytka: :hug: :hug: :hug:

 
lucka83
Hvězda diskuse 45847 příspěvků 112 inzerátů 17.08.13 08:28

Je mi to strasne moc lito :,(
Uprimnou soustrast :,(

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29281 příspěvků 61 inzerátů 17.08.13 08:28
:,( :hug:
 
edie
Ukecaná baba ;) 1044 příspěvků 17.08.13 08:51

:hug: je mi to moc lito, ja prisla o nasi prvni holcicku v 38 tydnu a ta bolest je obrovska. Drz se, casem bude trosku lepe a tvuj andilek te bude hlidat. Kdyby neco, tak se klidne ozvi do sz.

 
milas
Hvězda diskuse 35420 příspěvků 17.08.13 09:16

Tak ja si myslela ze v F-M je dobra porodnice, mozna pan doktor mel svuj den.
Moc moc me to mrzi tva strata a moc moc preji at ti andilek posle miminko velmi brzi a at te andilek chrani a celou tvou rodinu.

 
wladka73
Ukecaná baba ;) 2169 příspěvků 17.08.13 09:29

Máme podobný osud.Jen já jsem se tak dlouho jako ty nenechala od ex týrat. S druhým manželem jsme taky přišli o miminko, děvčátko. Po půl roce jsem znovu otěhotněla a máme kluka, už je mu 14.Ted se nám nějak podařilo otěhotnět :D hodně lidí mi říkalo abych šla na potrat že už jsem stará, je mi 39 ale jak bych to mohla udělat? A proč? Mám nejbáječnějšího chlapa pod sluncem tak nevidím důvod. Přeju vám hodně sil, jste na to dva tak to zvládnete. :hug: :hug: :hug:

 
FreeLady12
Nadpozemská drbna 25993 příspěvků 17.08.13 09:39
  1. Nechápu jak jsi mohla tak strašlivě dlouho vydržet s tím pacholkem… pitomec jeden. To, že jsi odešla bylo to nejlepší co jsi kdy mohla udělat. Moc mě zaujalo, že ti toho nového takhle dohodila ta pani z nemocnice? To je nějaká jeho příbuzná nebo kamarádka? Vídáte se? :)
  1. Je mi moc, strašně moc líto vašeho chlapečka. :( Vyslovuji upřímnou soustrast :( Na to se ani nedá co jiného napsat… drž se :( :hug:
 
Delfínek.W
Kecalka 308 příspěvků 17.08.13 10:46

:hug: Upřímnou soustrast. Drž se! :hug:

 
Lusy23
Extra třída :D 10337 příspěvků 17.08.13 13:06

Běhá mi z toho příběhu mráz po zádech :( Jsi statečná a přeji ti po zbytek života už jen to dobré :hug:

 
elis_an3  17.08.13 13:53

To je hrozne!!! Uprimne fm nemocnice by se mela cela prohazet…1.za­nedbali zdrav stav syna me tety…nepodchytili vcas rakovinu a posilali ho domu jako simulanta…uz neni mezi nami!!! 2.ehmmm diagnostikovali raka prsu me zname, nakonec v jine nemocnici se ukazalo, ze to je bronchitida!!! 3.me po"urvili porod…nutili me tlacit i kdyz vedeli, ze malou nelze vytlacit!!! 4.moje babicka sla s bolestmi patere do nemocnice…hos­pitalizovali ji, ze ji to trochu uklidni…z nemocnice odchazela ve strasnem utrpeni, ale prej ji nic zavazneho neni…chyba, babicka uz neni mezi nami…chytla tam nejaky nemocnicni bacil, ktery se da jednoduse vylecit, jak ho diagnostikujete, oni ovsem nevysetrili, co meli, stale tu mohla byt a tesit se z vnucky…kdybych mela pobliz bydliste jinou nemocnici, ktera je s lepsi reputaci tak dalsi dite tam rodit nejdu!!!

 
elis_an3  17.08.13 13:54

Parodn za sprosta slova, preklepy a roman, ale jak slysim o fm nemocnici nikdy to neni nic dobreho

 
mismurka
Závislačka 2821 příspěvků 17.08.13 13:59

Co na tohle napsat, nadpis deníčku vystihuje vše :(
Tak jako u Tvého deníčku, jsem snad ještě u jiného nebrečela.
Zažila sis toho a vlastně i Tvá holčička dost a přeju vám, ať ten nový život přebije to ošklivé, čím jste si prošly. Mimochodem, bylo to od té paní/kamarádky z nemocnice moc hezké, že si na Tebe vzpomněla a nastartovala tím novou životní etapu jak vaší, tak toho muže :potlesk: S miminkem je mi to moc líto a přeju, ať se vám zadaří, až příjde ten správný čas :hug:

 
mismurka
Závislačka 2821 příspěvků 17.08.13 14:03

@elis_an3 tohle je teda hrozný, bohužel to není asi jediná nemocnice se špatnou reputací v ČR, je to velmi smutné :(

 
micta
Generální žvanilka 20084 příspěvků 17.08.13 14:17

Tak přes slzy nevidím. přeji celé vaší rodině už jen to dobré.

 
Veru.Kb  17.08.13 16:43

:,( Je mi to moc líto, ale nevyčítej si to, to jsi ovlivnit nemohla! Jsi moc silná žena, tolik jsi toho prožila a jdeš stále dál. Jsi tu pro dceru a skvělého muže, drž se a přeji vám hlavně to zdravíčko! :hug:

 
Lucík 25
Závislačka 4779 příspěvků 17.08.13 17:43
:,(
 
mili84  17.08.13 18:42

Myslím, že jsem tvůj příběh četla na jiných stránkách a až teď jsem četla to peklo, kterým jsi si prošla… Snad brzo budeš mít zdravé miminko :srdce:

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 17.08.13 18:49
:hug: :hug: :hug: :hug: :hug:
 
Jůlinka T.
Závislačka 4961 příspěvků 17.08.13 19:18

Nejlíp snad jdou děti jenom s hajzlama, který si tu jejich lásku absoulutně nezaslouží :,( :,( :,(
Taky to zkouším zvládat, být silná…kdo neví…
Přeju hodně sil. :hug: :hug: :hug: :hug:

 
balestra
Závislačka 4477 příspěvků 17.08.13 21:53

No nikdy nepisi pisatelkam osklive veci, bude to poprve.
Nechapu, jak jsi mohla dopustit, aby tva dcera vyrustala v tak hroznem prostredi. Melas to resit a ne se litovat a sedet na stejnem miste.
Co se tyce maleho je mi to lito. Pan dr se domnival, ze je mrtvy tyden dva dle velikosti. Az tak bych se na nej nezlobila…

 
Mysicka31
Echt Kelišová 9847 příspěvků 17.08.13 22:08

:hug: :hug: :hug: je mi to vše moc líto, a mrzí mě čím jsi si musela nejen ty projít :( :hug: :hug: :hug: a je opravdu moc super, že si na tebe kamarádka z nemocnice vzpomněla a seznámila tě s tímto úžasným mužem :hug: moc, moc držíme palečky aby bylo lépe a váš andělíček Šimonek na vás dával pozor a brzy vás bylo o jednoho víc a ty jsi v náručí držela vaše společné miminko co vám bude dělat jen a jen radost :hug: :hug: :hug: :srdce: :srdce: :srdce: Držte se :hug: :hug:

 
bořková
Extra třída :D 10635 příspěvků 17.08.13 22:32

Hrůzný příběh… :roll: Je mi moc líto vaší velké tráty a přeju, ať jste zase brzo srovnaní a šťastní :hug:

 
AngelikaO
Závislačka 4430 příspěvků 17.08.13 22:55

To je strasny, jen sedim a brecim..zadne mimi jeste nemam, ale tohle se bez slz precist neda.
Doufam, ze se budete brzy zase snazit a miminko se Ti bez komplikaci narodi.

 
zitorka
Ukecaná baba ;) 2198 příspěvků 17.08.13 23:13

Běhá mi mráz po zádech, slzy tečou, srdíčko začíná pobolívat stejně intenzivně jako tenkrát..je to čtyři roky…v nedokončeném 32 týdnu…chlapeček andílek Damián…objímám, hladím, posílám sílu na cestu peklem…je potřeba si jím projít…ale pokud vydržíš, tak ten skvělý chlap, kterého vedle sebe máš, se dočká a ty taky…drž se, kdykoliv napiš…jsem tu a holky v prázdné taky…

od porodu andílka už mám dvouletou cácorku Nathanielku a půlročního chlapečka Gabrielka…a taky sedmiletou Nicole…jsem šťastná a jsem vděčná, za vše, co mi to do života přineslo…

ty ovšem plakej, kopej, mluv, křič, nadávej…máš na to úplné právo a jen to ti částečně uleví a do budoucna pomůže :hug: :hug: :hug: aby bylo možné se zvednout ze dna a jít se vztyčenou hlavou cestou za dalším miminkem… :hug: :hug: :hug: :hug:

 
zitorka
Ukecaná baba ;) 2198 příspěvků 17.08.13 23:17

Balestra: obuj si její boty a projdi jejím životem, zakopni o každý kámen jako ona a pak suď!!!jsem mámou anděla a tyhle kecy bych si v životě nedovolila…moje matka v takovém prostředí s alkoholikem žila 16 let…nenáviděla jsem jí za to, protože když mi bylo 12 let a já se své matky ležící na zemi zastala a zmlátil i mě, tak teprve potom se zvedla a odešla od něj…když nemáš jak situaci řešit a není kam jít a máš strach z neznáma, tak prostě neodejdeš!!!

 
Milli76
Zasloužilá kecalka 740 příspěvků 18.08.13 02:37

NikiNaty, :,( upřímnou soustrast
Zitorko, souhlasím s tebou. Osamostatnit se, není vůbec jednoduchá věc. Kdo nezažil, neuvěří. Moje mamča s takovýmto chlapem žije už 39 let. Zkoušela jsem ji několikrát se od něho osamostatnit a i tak to nedokázala a asi ani nedokáže. Její ego je natolik snížený, že si nevěří v ničem :(
Pisatelka tohoto deníčku má můj velký obdiv, že to dokázala a dceři tak umožnila vyrůstat v lepším prostředí.

 
teretere
Kecalka 141 příspěvků 18.08.13 10:12

Vím, čím procházíš, také máme andílka, nám odešel vytoužený chlapeček ve 30. týdnu. Také vím, jaké je to žít s násílníkem a alkoholikem, i když jen z pozice jeho dcery ne partnerky. Každá bolest se jednou zmírní, určitě zase bude líp, neboj. Na chlapečka nezapomeneš nikdy, ale vzpomínky už za čas nebudou tak bolestivé.
Přeju ti, ať se na vás také usměje brzy štěstí a s tím skvělým chlapem držíte v náručí svůj poklad.
Nám se za 13 měsíců narodil andílkův bráška, po prvorozené dcerce tulidlo ještě větší.
Držte se :hug: :hug: :hug: :hug:

 
rendaa
Kecalka 200 příspěvků 5 inzerátů 18.08.13 10:27

:( taky hodně sil do dalšího boje a upřímnou soustrast :hug: :hug:

 
Térouš
Kelišová 7032 příspěvků 18.08.13 12:18

@zitorka asi tak! ono se to lehko radí a kecá, když člověk neví, o čem mluví!
pisatelko, hodně štěstí do dalšího života. úmrtí dítěte ve vysokém stupni těhotenství je hrozné. své pocity ventiluj ven. Tvůj andílek ví, že za to nemůžeš, stejně jako můj :hug:

 
zoufalkalenka
Kecalka 306 příspěvků 18.08.13 14:15
:-(((

NikyNaty-posílám obětí, sílu a pohlazení. :,( :hug: :,(
za pás dní to bude rok, kdy odešla do nebíčka moje nejkrásnější Elinka pralinka. :,(

pusť všecky svoje pocity ven, křič, vyčítej, vztekej se, na tohle máš teď právo.

a přijď za námi do náruče, holčiny tam dávají velikanánskou náruč pochopení a pomoci

 
rosolina
Kelišová 6653 příspěvků 18.08.13 20:58

Je mi to tak líto, tohle by se dít nemělo, posílám hodně sil a :hug:

 
NikiNaty
Zasloužilá kecalka 812 příspěvků 19.08.13 10:22

@Cmochy Ahoj..víš kdyby bylo na mě odešla bych dávno..jenže jsem nebyla sama, ale měla jsem dceru a když máš jen mateřskou-rodičovskou 7600,– a podnájem garsonky u nás ve městě se pohyboval od 5000,– + kauce, nejde to..říká se že když člověk chce, všechno jde, ale někdy to opravdu nejde :( No a vlastně si na mě vzpomněl její manžel, chodíval tam denně na 2 hodiny na návštěvu a ona mu pak o mě povykládala..její manžel a můj nynější přítel, jsou nejlepší kamarádi a všichni se vídáváme, dcera jejich syna doslova miluje a třeba v té nemocnici jí naučil chodit, nebo spíše rovnou běhat bez opory ;)

 
NikiNaty
Zasloužilá kecalka 812 příspěvků 19.08.13 10:25

@elis_an3 je mi to líto :( opravdu tu nemocnici ráda nemám, sice jsem tam rodila první dceru a až na jednu sestru na šestinedělí si stěžovat nemůžu, ale byla jsem moc ráda, že ten pan doktor, který mě vyšetřoval i teď, i u dcery, pak neměl službu…byl necitlivý a vůbec ho nic nezajímalo..že mi dělal za den už pátého hamiltona a už se to nedalo vydržet, akorát mě tehda ještě seřval…teď si vyhledávám jak se jmenuje, ale nemůžu najít nikde fotky na internetu :(

 
NikiNaty
Zasloužilá kecalka 812 příspěvků 19.08.13 10:32

@balestra k tomu že jsem nechala dceru vyrůstat v takovém prostředí se snad ani moc rozepisovat nebudu…Snad jsi četla, že jsme domů chodívaly na oběd a na koupání, spaní..Hodně často jsem přespávala u kamarádky a u mamky..tam to šlo jen vždy na pár dnů ale.. a chtěla bych vidět Tebe nebo kohokoliv jiného v mé situaci, já považuju za úspěch, že jsem vůbec odešla a v takovém čase, že si dcera na nic nepamatuje a bylo to pro ní lehké začít bydlet úplně někde jinde.. a s doktorem se taky pleteš, víš byl to opravdu prevít, řekl mi že jsem nemohla cítit pohyby týden, dva, né že by byl malý, ale řekl mi doslova: " musí být mrtvý dlouho, má povolenou hlavu, jakoby oddělenou od těla - něco jako zlomený vaz a rozpojené lebeční švy. " a dle pitevní zprávy NIC TAKOVÉHO NEBYLO, byl mrtvý 24 hodin… doufám že jsi spokojená

 
NikiNaty
Zasloužilá kecalka 812 příspěvků 19.08.13 10:35

Jinak všem maminkám ať už maminkám andílků, nebo těm šťastným, kterým se to nestalo, či maminkám teprve budoucím moc děkuji za pochopení a krásné slova. Člověka to potěší a povzbudí..Bolest zůstává stejná, ale ten velký kámen na srdíčku se zase o něco zmenšil.. do prázdné náruče se určitě někdy přidám, snad najdu cestu…

 
zitorka
Ukecaná baba ;) 2198 příspěvků 19.08.13 10:48

Najdeš…a my Tě tam uvítáme… :hug: :hug:

 
balestra
Závislačka 4477 příspěvků 19.08.13 11:49

@NikiNaty sorry, na hlavu si s… nenechám a už vůbec ne, aby trpěla má dcera. A i když bych neměla kam jít, tak si najdu azylový dům a přivýdělek. Prostě všechno jde, když se chce. A nečekala bych na záchranu od někoho jiného, protože ta ti přišla, ale měla jsi velké štěstí. Já takové v životě nemám a stojím si za svým, že každý je strůjcem svého osudu.

 
NikiNaty
Zasloužilá kecalka 812 příspěvků 19.08.13 12:07

@balestra Ano přesně tak, každý svého štěstí strůjcem.. změnit to už nejde a nevím, co teď ode mě chceš slyšet. Lituju toho, že jsem s ním byla tak dlouho, ale nebyla jsi v mé situaci a kdybych měla rozepisovat všechno, co jak bylo četla by jsi deníček ještě dnes.. měj se hezky

 
elis_an3  19.08.13 12:28

@balestra zanm osobne zenu v podobne situaci a neni tak lehke jak ty si asi myslis odejit…taky jsem nechapala jak se nekdo muze nechat bit od muze, ale ted to chapu…autorka je hodne odvazna a silna zena, ze nakonec odesla!!! A verim, ze trauma, ktere si dcerka nastesi nebude moc pamatovat…snad…ji maminka ted o to vic vynahrazuje

 
NikiNaty
Zasloužilá kecalka 812 příspěvků 19.08.13 15:36

@elis_an3 přesně tak..člověk nepochopí, dokud nezažije..může říkat nikdy, nikdy a potom..a dcera má to nejlepší, co může mít..Má skvělého tatínka, který se s ní opravdu vydovádí a maminku, která je konečně šťastná až teda na tu tragédii, co se nám stala :,(

 
elis_an3  19.08.13 17:02

@NikiNaty myslim,ze mala si nebude nic pamatovat, a kdyby byly zablesky tak to prebijou pekne zazitky :) nejake kecy zes udelala chybu neposlouchej, mozna udelala ale sama to vis nemusi ti to nekdo rikat a ty sama vis, co si udelala nebo neudelala dobre a co se opravdu delo a jake byly podminky…hlavne ti preju at se podari miminecko, zdrave krasne a at uz se nikdy netrapite holky :)

 
NikiNaty
Zasloužilá kecalka 812 příspěvků 19.08.13 18:42

@elis_an3 jo přesně tak..ale mě nějaké kecy už nerohodí..a každý má právo myslet si o tom, co chce… Děkuji jinak moc!

 
NikiNaty
Zasloužilá kecalka 812 příspěvků 19.08.13 19:35

@zitorka nenašla jsem :( ve skupinkách ne a když si dám do vyhledávače prázdná náruč, vyjede mi to akorát deníčky a jako první den můj.. poradíš mi prosím?

 
kaseny88
Zasloužilá kecalka 699 příspěvků 19.08.13 20:45

Taky mi to je strasne lito :srdce: neboj…je z nej andelicek :andel: preji, at je vse, tak, jak si prejes :hug:

 
chelsea001
Ukecaná baba ;) 2175 příspěvků 20.08.13 13:20

Je mi to tak moc líto, drž se :hug:

 
pavlinka77
Zasloužilá kecalka 868 příspěvků 20.08.13 15:30

Upřímnou soustrast, taky mám vadu krve, bohužel se tohle vyšetření u nás nedělá běžně :-(

 
NikiNaty
Zasloužilá kecalka 812 příspěvků 20.08.13 15:54

@pavlinka77 Děkuji..a Ty jsi to věděla předem a píchala sis injekce?

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček