Petra 38tt - strach z porodu...

 Vydáno: 08.11.03

Ahoj holky,
Na emimino chodím denně, většinou čtu a pak už nic nestihnu napsat, protože čtu tak dlouho, že mě bolí záda a už se ke psaní zkrátka nedostanu…

Mám hroznou potřebu se s Vami podělit o mé pocity, doufám, že Vás to moc neotráví..:)

Včera jsem byla u MUDr., který mi řekl, že malý je přilepený nizoučko v malé pánvi, že za týden se ještě možná uvidíme, ale za 2 týdny už určitě ne…napřed jsem měla hroznou radost, pak se mě zmocnila trochu panika:o) Mám vše připravené, chvilkama to vypadalo, že budeme rodit dřív, takže postýlka stojí postavená čistě povlečená, věci do porodnice pro Jeňulu taky. Kočárek a sedačku mám v práci, plínky, kosmetika nakoupena, bavlněné plínky, osušky a všechno oblečení vypráno a vyžehleno.
Zašla jsem si na kosmetiku a k holiči (na kosmetiku po třetí v životě, u holiče jsem byla častěji:o)), aby se mě Honzík nelekl až vykoukne (stejně se asi chudák lekne:))…no prostě jsme ready:o)

No, a teď jsem najednou dostala strašný strach, původně jsem zdravotní sestra, takže jsem u třech porodů byla…sice jsem už 4 roky pryč ze zdravotnictví, nicméně vzpomínky na tento zážitek jsou nyní daleko živější než dříve…

Cítím se v posledních dnech strašně unavená - mám dobrou náladu a všechno, ale ta nezvladatelná únava mě děsí - bojím se, že až „to“ na mě přijde, budu tak unavená, že nebudu moci rodit. Pořád se uklidňuju tím, že jsem měla posledně trošku horší krevní obraz a jsem unavená z toho. Poctivě beru železo a doufám, že to bude lepší…

Zmocňují se Vás taky takové pocity???

Konec dobrý, všechno dobré…jinak se na našeho mimíska moc těším, chudák, ještě se nenarodil a už je přihlášený do plavání:o))Jen doufám, že bude zdravý a silný a že spolu budeme moci hned začít vyvádět. MUDr. říkal, že to bude podle UTZ macík kolem 4kg, tak jsem zvědavá - úplně všechno těm mašinkám nebaštím,, tak Vám pak dám vědět, nakolik to byla pravda.

Poslední otázka…mám koupený fusak jak do sedačky, tak do kočáru…pořád řeším otázku, jestli mám koupit ještě zimní kombinézu…pro­davačky mi ji pořád vnucují, to ale dělají všechny prodavačky. Myslela jsem si, že budu malému dávat na ven bavlnene obyc. bodýčko s dlouhým rukávem + kabátek + dupačky + ponožky + 2 cepicky /tenkou a silnější/ + 2 rukavicky + svetr = celého ho zabalím do péřové peřinky /klasika - to mám ráda/, šup s ním do fusaku a maximalne pridam larysu a samozrejme navlek na kocar. Ale mám strach, jestli bude mit dostatecne chranenou horni pulku tela, jestli mu nekoupit bundicku…
Muzete mi poradit, jak to se zimnimi miminky delate nebo planujete delat???
Ocenim jakoukoliv informaci!:) Diky predem.

Omlouvám se za to střídavé používání a nepoužívání diakritiky, ale často píši do zahraničí a nejsem zvyklá používat ě,š,č,ř,ž,ý,á,í,é, atd.:) - občas zapomenu…

Moc Vás všechny zdravím a přeju pohodové čekání na ty naše předvánoční, vánoční i povánoční dárečky;)

Petra 38tt;)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  08.11.03 06:30

Ahojky Petro. Moc se mi líbil tvuj članek. Co se týká obav z porodu, tak s tím já zatím zkušenosti nemám. Jsem 28tt, tak jsem zatím v klidu, ale je mi jasné, že čím víc se to bude blížit, tím víc na to budu jako ty. Opravdu hezky jsi svoje pocity nastínila. Nic se neboj, určitě vše dobře dopadne a ty i tvuj 4 kilový mimísek budete v pořádku. Přeji ti bezproblémový porod a krásné zdravé mimííí. Co se týká toho oblékání miminka v zimě, tak to je taky jako bych to psala já. Mám v plánu mimčo oblékat přesně jak jsi popsala - pěkně ho navrstvil, ale prodavačky jsou neodbytné. Taky uvažuji o kombinéze. Ale rozhodla jsem se, že si to prostě a jednoduše vyzkouším a kombinézu kdyžtak pořídím až v lednu po narození „ledňáčka“. Je to lepší i z toho důvodu, že budeš přesně vědět velikost. No podle mě má kombinéza tu výhodu, že nemusíš děcko, tak navlékat a u lékaře apod. ho z ní jen „vyloupneš“ a je to. Je to asi rychlejší manévrování. Tak hodně štestí přeje Tombice a „ledňáček“

 
Anonymní  08.11.03 08:18

Ahoj,

myslím, že kombinéza je zbytečná. Lepší se mi zdá fleecová souprava /kalhoty a bunda/.

Únavy u porodu se neboj, adrenalin funguje:-)) Rodila jsem 29 hodin a vysílená jsem byla jen díky několika komplikacím /třeba když jsem 3 hodiny zaháněla tlačení na konečník/.

Evka a Vojta 3.měsíce

 
Anonymní  08.11.03 09:16

Ahoj Petro, mam holcicku uz 8.mes a dobre si vzpominam jaky ja mela strach. Hromadu strachu. Dokonce jsem nechtela jet do porodnice, kdyz mi praskla voda. Jenze mimi chce ven. Byla jsem tak vystresovana, nakonec jsem mela zdlouhavy porod, ktery skoncil cisarem. Po tech dlouhych hodinach uz me strach presel a ja si prala, aby uz bylo mimi venku. Doporucuji klid uzit si posledni dny klidu, protoze pak uz se nevyspis, tak jako drive. Musis nabrat silu na porod. Neboj clovek se oklepe ze vseho, kdyz dostane ten maly uzlicek. Zvladly jsme to vsechny, vzdyt rodis parkrat za zivot.
Co se tyce otazky na kombinezu, ja ji nemela. Mela jsem ji v fusaku teple zabalenou. Az nyni jsem si kombinezu poridila, protoze mala sedi a vrti se, aby ji netahlo na zada.
Jinak ti preji rychly a bezproblemovy porod, na konci te ceka to nejhezci.

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 08.11.03 10:39

Milá Petro!

Myslím, že strach z porodu je naprosto normální a žádná máma by se neměla stydět za to, že strach může být silnější než radost z miminka. Je moc dobře, že o tom píšeš, za to bych Ti chtěla poděkovat. Na jaře budu rodit podruhé a můžu Ti říct, že občasné obavy mám už teď. Jsi ve 38. týdnu, to už bylo moje dítko tři týdny na světě a na rozdíl od Tebe jsem 4 týdny před porodem ležela a neměla nachystáno skoro nic. Proč taky, když jsem měla ještě dva měsíce času, že? Pak to šlo ráz na ráz - bez přípravných kurzů a nachystaných věcí. Verunka spala první týdny ve vystlané vaničce, přebalovací stolek montoval manžel až po návratu z porodnice. Z tohoto pohledu jsi na tom o moc líp.

Takže, klidně se boj ale zároveň se neboj! Všechno nějak zvládneš, možná ne všechno naráz nebo tak, jak si to představuješ, ale zvládneš to. Asi to bude úplně jinak, než sis to představovala, ale věřím, že z toho uděláš to nejlepší, co budeš umět. I druhorodičky mají strach z porodu a někdy možná mnohem větší než poprvé. Jediné, co Ti můžu doporučit je aktivní příprava - dýchání do břicha, odpočinek, popíjení čajíčku z malinového listí a masáž hráze. Tím nic nepokazíš, ba právě naopak… :o) Držím Ti palce a těším se na zprávičku, jak to u vás dopadlo!! Napiš také, ve které zemi žiješ.

Co se týče kombinézy - myslím, že koupit jí můžeš vždycky. Uvidíš, jak si vystačíš s tím, co máš. Každé mamince vyhovuje něco jiného, ale při dnešní nabídce není problém cokoliv opatřit.

Měj se moc krásně, přeji pohodový závěr těhotenství!!

Alice + 17ti měsíční Verunka + bříško 15 tt

 
Anonymní  08.11.03 11:19

Ahoj Petro
Jsem ve 37 tydnu,takze podle lekare mam jeste 3 tydny cas,ale clovek nikdy nevi co se stane a cim bliz jsem k porodu tim vice to chci odlozit.Jsem take zdravotni sestra a vim o tom take sve,ale je nam jasne,ze je neco jineho u toho byt a neco jineho to prozit.Muzu se jen uklidnovat tim,ze to prezila kazda a ja snad budu dost silna a preziju to take.Malej ma byt take trosku baculka,tak jsem na nej zvedava.co se tyka te kombinezy nebo bundicky,tak jsem take nevedela.Nekdo mi rikal,ze to mit musim nekdo zase ze je to zbytecne,tak jsem rekla,ze to neni zatim tak podstatne.Driv take nic takoveho nebylo a deti to prezily.a k tomu bude mit jeste fusak deku atd.A kdyby,tak se proste neco teplejsiho koupi.Proste takoveto vanocni darky jsou nejkrasnejsi,ale tech problemu a dylemat kolem.Vera

 
Anonymní  08.11.03 11:53

Ahoj holky,

děkuji za podporu:o)
Jen mě moji „zpověď“ napadlo doplnit o několik detailů.
Já jsem taky od 29. týdne ležela a chodit mám povoleno něco přes 2 týdny. takže mám vše připraveno díky moji mamce, která chudák přifrčela 400km, aby mi pomohla. Moc mi pomohla.

Co se týká kombinézy…určitě to nemíním nijak zveličovat, o problému se mluvit nedá…jen mě zajímal Váš názor…nakonec, jsem stejně rozhodnuta počkat, jak ten náš macík bude veliký a jak to vůbec všechno bude probíhar v reále. Moc dobře si uvědomuji, že člověk míní a život mění)

Jinak já žiji v ČR, ale žila jsem rok v Itálii a něco málo procestováno mám. Právě z Itálie mám velmi zajímavé zkušenosti - dělala jsem tam AuPair novorozenatku a jeho rocni sestricce. Moc cenná zkušenost. Musím se přiznat, že ačkoliv mě italové trochu zklamali, jajich přístup k dětem je jedinečný.

Ještě jednou dík za vaše názory k mému skuhrání)

Petra 38tt

 
Anonymní  08.11.03 16:34

Ahojky Peto
tak jsem na tom dost podobne jako ty, minuly tyden jsem se docvedela ze budeme planovane rodit nekdy kolem 17.11. ani nevis nebo mozna asi vis jake nervy se mi zmocnili.....Pro mne by bylo mozna radeji nevedet kdy to bude, zpocatku jsem byla moc stastna ze uz mimiska uvidim , ale ted mam z toho vseho trchu strach… Ale jak jinak mimiska muzes mit u sebe kdyz ho neporodis ze???
Kazdopadne asi muzes byt rada a radovat se z toho ze to snad u Tebe vse pujde prirozene a v ver ze v pohode, tu silu porodit urcite v sobe najdes.
Nas potkali komplikace-mimisek se neotocil a jeste ke vsemu ma divne nozicky a je pomerne velke, takze ve ctvrtek se bude rozhodovat jestli na svet vykoukne cisarem a nebo to budeme zkouset po nohach, ale uz me pripravovali ze by to byl dlouhy a tezky porod a nejspise by koncil klestema.....
Snazim se nabrat co nejvice sil, ale porad na to vse musim myslet, jsem nevyspala a vse me boli, ale verim ze jak my tak ty se svym mimisekm to zvladneme…
Drzim Vam pesticky, urcite bude vse v poradku.....
EVka 37+0TT

 
Anonymní  08.11.03 19:42

Ahoj Petro, tvoje obavy jsou naprosto jasné a prošla si tím asi každá nastávající maminka. Ani já jsem na tom nebyla před porodem líp. Nejdříve to vypadalo, že budu rodit předčasně, měla jsem zkrácený čípek ž od sedmého měsíce a musela i přesto že doma ležet. Nakonec všechno dopadlo úplně jinak a já čekala na porod jako na smilování. Poslední dny jsem už nemohla spát, sedět, ležet, nic… Byla jsem neskutečně unavená a říkala jsem si, „ať už je venku“, je mi jedno jak, hlavně aby to bylo :o) Když jsem šla opět do poradny, asi tři dny po očekávaném termínu porodu, gynekolog při natáčení zjistil stahy a poslal mě do porodnice na vyšetření. Tam si mě „pro jistotu“ nechali a ještě týž večer jsem začala rodit. Nakonec celý porod proběhl bez komplikací, manžel byl celou dobu se mnou a byl mi velkou oporou. I když jsem přečetla spoustu různých zkušeností z porodu, tak to „naostro“ bylo úplně něco jiného. Po dvanácti hodinách se mi narodila krásná zdravá holčička. Během celého porodu jsem všechno brala, tak nějak jak to přišlo a bylo to úplně přirozené a dá se říct, že jsem se dokázala soustředit jenom na stahy a pokyny porodních asistentek a doktora.
Mohla bych Ti říct, buď v klidu, ono to půjde samo, ale jsem teď v šestém měsíci těhotenství a obavy mám znovu. Vím už sice do čeho jdu, takže ta panická hrůza, kterou jsem měla poprvé už to není, ale obavy o hladký průběh porodu a zdraví miminka jsou nevyhnutelné… :o)
Přeji Ti hodně klidu a brzký bezproblémový porod. Věř mi, že jakmile budeš mít ten uzlíček v náručí, hnedka na všechno zapomeneš :o)
Hodně štěstí přeje Jana.

 
splechtule
Povídálka 30 příspěvků 09.11.03 10:04

Ahoj,

rodila jsem 30.10. a bála jsem se toho jak čert kříže :o). Ale není to tak hrozné, u mě byl problém ten,že mě okolí strašilo „historkami“ ze svých porodů. Rodila jsem celkem 15 hodin, ale únava přišla až po porodu, spíš doporučuji vzít si klidně i 3litry vody, měli jsme s manželem 1,5l a „prali“ jsme se o ní :o)). Až budeš rodit, budeš myslet na miminko a uvidíš že to bude O.K., doporučuji manžela k porodu, tiskla jsem mu ruku tak,že jí prý nemohl půl dne používat .o))). Ahoj a neboj se, ono to půjde víceméně „samo“. Aspoň u mě to tak bylo.

 
Ivik4
Závislačka 3152 příspěvků 09.11.03 11:24

Ahoj Petro!
Holky už to všechno hezky napsaly přede mnou. Strach nemá asi málokdo! Já se bála asi od poloviny osmého měsíce. Na druhou stranu jsem se na ?to? hrozně těšila. Deset holek ti může vyprávět, jak to u nich probíhalo, ale když si to prožiješ na vlastní kůži, je to opravdu něco jiného ? a moc krásného!!! Čekala jsem, že to bude rychlejší a jednodušší, nakonec jsem strávila na porodním sále skoro 13 hodin (ačkoli na začátku porodu mi doktorka řekla, že to půjde jako po másle : - ))) ). V okamžiku, kdy mi dali malého do náruče, všechny útrapy byly zapomenuty a přišlo veliké štěstí! Proti strachu u mě fungovala jedna myšlenka: To miminko prostě ven musí, tomu se neubráním, takže mi nezbývá než být statečná a při té cestě na svět mu pomoci.
K ?technické stránce? porodu: jak už psala Alice - užitečné je naučit se dýchání (vypadá to chvílema docela legračně, ale mě to hodně ulehčilo), masáž hráze je dobrá věc, doporučuje se provádět od 34. týdne (ubránila jsem se nástřihu) a pak měnit polohy, dokud si člověk nenajde tu pro sebe nejlepší. Jedna kamarádka si pochvalovala klasickou v leže, jiná skoro celou dobu chodila, já téměř celý porod strávila na balónu.
Oblékání: náš mrňousek se narodil v listopadu. Do kočárku jsem mu oblékala bavlněnou košilku, na to svetřík a fleecovou bundičku. Na nožičky jsem dávala punčocháčky a fleecové kalhotky. Čepičku tenkou bavlněnou a přes to pletenou. Dávala jsem ho do zabalovačky s teplou vložkou a přes něj deku. Fusak jsem dávala až od doby, kdy teplota byla kolem 0.
Kombinézku jsem měla ve velikosti 62 a využívala jsem ji, když jsme cestovali v autosedačce (rukávky a nohavice jsem ohrnovala, vydržela nám co do velikosti 4 měsíce). Bylo to rychlejší na oblékání a svlékání (dávala jsem to přímo na bodíčko a punčocháčky).
Přeji ti bezproblémový porod a krásné zdravé miminko!
Pak určitě napiš, jak to probíhalo!
 Ivča

 
vajo
Kecalka 272 příspěvků 09.11.03 12:33

Ahoj Petro a ostatní,

po přečtení tvého článku jsem se neubránila taky pár řádků napsat. Je jasné, že skoro všichni se bojí něčeho neznámého. Já sama jsem na konci 33 tt, ale rozhodla jsem se, že je zbytečné se porodu obávat , protože tím nic nevyřeším. Všechny moje kamarádky mají vesměs už podruhé odrozeno a já slyšela nesčetněkrát všechny jejich zážitky z porodu - takže jsem takový teoretik O:). Vzala jsem si z toho jedno velké ponaučení, že pokud k porodu člověk přistupuje pozitivně a těší se na mimíse, má už vlastně na půl vyhráno !! Ač si to nepřipouštíme svojí psychikou můžeme průběh porodu velmi ovlivnit. Taky jsem četla v chytrých knížkách, že je dobré se soustředit na to naše dětátko, které má při dostávání se na svět stejné problémy a je určitě podobně vysílené jako budeme my. Ale až nám ho dají do náruče budeme všechny určitě nejštastnější v životě. Mě hodně pomohlo, že jsem si ujasnila jak bych asi chtěla rodit - tzn. jaké medikamenty chci, co nechci, jak chci trávit první dobu porodní (hlavně nerušeně) - důležité je určitě soustředit se na své tělo a to už ti napoví, co bude zrovna pro tebe nejlepší. Porod je přece přirozená záležitost a nejsme nemocné !!! Určitě to zvládneš jako každá jiná, ale věřím tomu, že bezproblémovému porodu můžeš napomoct sama svou psychikou. Zkus přestat myslet na strach z porodu a představuj si jaké to bude až toho drobečka budeš držet v náručí. Nebo si přečti Tuláka po hvězdách od J. Londona, tam je krásně popsáno, jak se odprostit od reality (tedy i od bolesti). Držím moc palečky, abys měla bezproblémový porod a byl to pro tebe ten nejkrásnější zážitek v životě.

Eva 33tt

 
HanaZana
Závislačka 2793 příspěvků 09.11.03 14:18

Ahoj Petro!
Jako ostatní holky,i já Tě úplně chápu.Taky jsem měla strach z porodu,říkala jsem si,že já,taková bábovka to snad ani nemůžu přežít.
Přežila jsem to.Ani to nebylo nic tak hrozného,jak mi všechny zkušené maminky říkaly.Prostě jsem pořád čekala,že to musí být ještě horší a horší,ale naštěstí tomu tak nebylo.A taky mi hodně pomohlo,že jsem myslela na nenarozené miminko,kterému může být mnohem hůř.Neví,co se s ním najednou děje,vždyť mu v bříšku bylo tak dobře,a teď ho pořád něco svírá…

Kombinézu jsme kupovali až na tuto zimu,malá se narodila 3.12.2002 a zimu strávila zabalená do zavinovačky,deky a fusaku.Myslím,že je to spíš o tom,jak si usnadnit oblékání,na tom určitě něco bude.Je to dost dřina,miminko navléct do všech těch vrstev,navíc za vydatného řvaní.
U dalšího děťátka se asi budu rozhodovat,jestli ji nekoupit.

Přeju Ti bezproblémový porod,ať na něj můžeš později vzpomínat v dobrém.
Hodně štěstí s „Předvánočním dárečkem“ přeje Hanka a Klárka(brzy už 1-letá)

Vložit nový komentář