Početí je jen začátek III.

Aries6  Vydáno: 27.07.11

Prý jsem v nejhezčí části těhotenství, kdy už jasně cítím miminko, ale ještě nejsem jako hroch (no nevím, občas už se tak citím). Ale jinak je to pravda, takže klep klep, ať to nezakřiknu.

náš velký den (mě zase až tak velký nepřišel, ale to mi terpve všechno...
5 komentářů

Ahoj všem, kdo trošku sledují mé deníčky – i když nijak závratně zajímavé – tady je pokračování :)

Moc jsem se těšila na první pohyby a nemohla se dočkat. Pak někdy kolem 18. tt jsem začala cítit takové ty „bublinky“, o kterých se píše. Ale pořád jsem nevěděla, je to ono, není to ono? Na začátku 20. tt už to bylo jasné, tak jsem si udělala záznam do kalendáře a teď si každý pohyb moc užívám. Za pár dní cítil bouličku i přítel a asi za týden měl ruku na břiše a zíral: „jůůů, co to tam provádí“ :)

V sobotu se mi povedlo na našich supr schodech šlápnout do prázdna. Jak jsem se propadala, tak jsem se o další schod docela škaredě „škrábla“ do stehna. Nějakým pudem jsem ale pak padla na záda – to už vůbec nebolelo, byl to takový pomalý pád. Přítel mě s děsem v očích zvedal, já se musela smát – pako. Ale vše v pohodě, jediné, co mě bolelo, bylo to stehno a miminko se hýbalo, tak jsem byla v klidu.

Ale… na úterý jsem byla objednaná na velký ultrazvuk ve 20. tt, tak jsem si říkala, co na tu krásnou modřinu asi 15×10 cm pan doktor řekne – protože ji bude na koze mít přímo na očích. Jen se významně otočil po příteli, tak jsme mu rychle vysvětlili, že jsem nemehlo já a on je v tom nevinně… jen se usmál a říkal, ať dávám pozor a ať schody upravíme, než nám tam bude běhat dítě, což se samozřejmě nastane, protože toto je jen provizorium – sice už pár let, ale takových je v baráčku hodně, které teď předěláváme kvůli miminku.

Na tom ultrazvuku jsem si myslela, že mě doktor prohlídne, dá mi nohy k sobě a až pak pozve přítele. Ale … přítel tam byl od začátku. Ne že bych se nějak moc styděla, ale bylo to zvláštní. Jak váš chlap kouká na to, jak do vás sahá někdo jiný. Já vím, že u porodu to bude ještě horší, ale tam počítám, že bude přítel u mojí hlavičky, ale teď to měl „z první řady“. Každopádně lékař je veliký srandista, tak onu chvíli tak okomentoval, že na stud nebylo kdy. Ultrazvuk byl neuvěřitelně nádherný, miminko bylo nějaké rozjívené, tak měl doktor občas co dělat, aby si ho chytil tak, aby viděl, co potřebuje. Chvilku mělo nohu u obličeje, chvilku si strkalo ručičku do nosu. Nádhera. Nožičky mělo miminko pak u sebe, tak si dělal doktor srandu, že nehrozí nebezpečí, abychom něco viděli (nechceme vědět pohlaví). Byl nadšený, že vše vypadá, tak jak má, že takové těhotenství vidí moc rád, tak jsem odcházela a málem jsem se vznášela v oblacích. Chtěli jsme si po tomto ultrazvuku něco koupit, ale byli jsme tam až v 6 odpoledne, tak to necháme na jindy.

Začínám přemýšlet co a kde nakoupit, ale ztrácím se v kočárcích… tak diskutuji a hledám…
Kontrola ve 25. týdnu – nic zvláštního, miminko v pořádku, doktor se směje, jak krásně zívá. Jen tlak trochu vyšší, po vysvětlení, že chystáme svatbu nad tím mávne rukou (doma na testru už byl v pořádku). Příště test na cukrovku… brrrr.

A je to tady… náš velký den. Sice jsem moc nespala a taky poznala, co je tvrdnutí břicha, ale nervózní si nepřipadám (asi vnitřně a neuvědomuji si to). O půl šesté vstávám ke kadeřnici, pak čekám na kosmetičku a pak sedím v pokoji a čekám a čekám, až si pro mě přijde ženich – nekonečné. Je tady, líbím se mu, nese nádhernou kytku. A jedeme. Obřad proběhl v pohodě s menšími tradičními zmatky. Focení nebylo tak dlouhé, jak jsem se bála a jedeme tančit a jíst. Nakonec jsme vydrželi až do 3, než se všichni rozjeli a po příjezdu domů mi je řečeno, že ještě musí být svatební noc – přijde mi to vtipné, oba jsme dost unavení, ale ještě si užijeme krátké rychlé, ale pěkné milování. Svatba se povedla :) Miminko se celou sobotu ani nehnulo, zato celou neděli dává najevo, jak mu ten sobotní ruch chybí.

Teď řeším, aby nástup do práce přišel včas, už to nějak trvá… no pak mají smůlu, prostě půjdu a je to. No a před námi dovolená – jsem zvědavá, co ujdu :) Nejsme nějací maxi turisti, ale přece jen nejezdíme jen autem a máme rádi procházky a túry přírodou, tak uvidím, co na to mých 8kg, které mám zatím nahoře. Moc se těším :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
ewelinka23
Kecalka 325 příspěvků 27.07.11 02:16

Gratuluju k manželství a přeju, aby vše, co ti bylo řečeno před oltářem, bylo splněno a ty jsi se svou rodinkou byla maximálně šťastná.
Pěkně si užijte dovču :kytka: :hug:

 
barbara21
Echt Kelišová 7711 příspěvků 27.07.11 08:33

Gratuluji :huban:

 
mamcapavca
Závislačka 4752 příspěvků 27.07.11 14:44

pěkný :kytka: …já se teda vdával po porodu…takže nemám moc pěkný fotky,jsem tam opuchlá jak velrryba :mrgreen: skouknu ještě další deníčky at jsem v obraze :kytka:
A GRATULUJI K SVATBĚ A ŽE JE VŠE OK JAK MÁ BÝT JEŠTĚ V POHODĚ PORODIT :kytka:

Příspěvek upraven 27.07.11 v 14:45

 
Aries6
Neúnavná pisatelka 17656 příspěvků 13 inzerátů 27.07.11 17:34

Mě to všechno docházelo až během příprav na svatbu, co všechno se může nebo mohlo stát … a vím, že jsem měla velké štěstí …
Kamarádka je od 6.měsíce strašně oteklá a taky by fotky asi nebyli nic moc … no musím zaklepat, zatím dobrý.

Vložit nový komentář