Podaří se to někdy vůbec?!

blanche  Vydáno: 20.11.10

IUI, 2× IVF, 1× KET… Všechno bez úspěchu.

Možná sem můj příspěvek až tak moc nepatří, protože se mi zatím nepodařilo otěhotnět - a tím pádem ani o to malé přijít. Prostě se k nám štěstí obrátilo zatím zády. My ho lákáme, vábíme, podstrojujeme mu hormony, vitamíny, pohodou a klídečkem a tak se to snad časem povede.

Já vlastně měla smůlu už od začátku svého života - pokud se na to chci dívat pesimisticky… Narodila jsem se předčasně a obrácenou polohou. A jako malá jsem byla vždy nejmenší, nejhubenější, nejnemocnější… Zkrátka jsem špatně prospívala. Až cca ve 14 letech přišli na to, že to bude hlavně nefungující hypofýzou a tím i nedostatkem hormonů, hlavně růstového. Takže jsem dostala růsťák v injekční formě a naučila se „píchat“ si ho. No ale já se snažím dívat se na svět optimisticky, takže si myslím, že mám štěstí, že vůbec na světě jsem a vím, že mnozí mají větší trápení než já…

Toho pravého jsem našla až po 26. narozeninách. Ale jsem za to neskonale ráda, je to můj miláček, moje největší kamarádka :-), zkrátka moje všechno. Asi po třech letech jsme se vzali a pak začali plánovat potomka. Od mého endokrinologa jsem věděla, že k těhotenství mi musí pomoct doktoři v centru asistované reprodukce.
Tam jsem pochopila, že opravdu nebudu těhotná do jednoho měsíce, ale že si budu muset počkat.

Nejdřív jsem tři čtvrtě roku brala hormony na podporu růstu dělohy, měla jsem ji díky absenci ženských hormonů malou. Pak jsem podstoupila IUI… Protože normálně nemám ovulaci, dostávala jsem hormony, ale ty zase způsobily nadúrodu vajíček - tak jsem musela na ovariální punkci. V mém životě první uspání naštěstí bylo v pohodě, i když jsem se toho dost bála. Nijak zvlášť jsem nedoufala v úspěch, naděje nebyla zrovna velká. Když jsem dostala MS, trochu jsem to obrečela, ale zvládla jsem se z toho rychle oklepat. Takže za 3 měsíce následovalo 1. IVF… Další neúspěch jsem nesla o poznání hůř. Hlavně proto, že MS přišla na štědrý den…

Na další pokus jsem si dala delší pauzu. Už nějakou dobu jsme se rozmýšleli nad pořízením hafana. Pořád vítězila negativa, ale po druhém nezdaru jsme si ho nakonec dopřáli - a udělali jsme dobře. Vřele to doporučuju, je to člen rodiny s blahodárným vlivem na psychiku i tělesnou schránku páníka - nenechá vás zahálet. Hlavně ta naše divoška teriéří. Ale zpět k dalšímu pokusu: vše jako přes kopírák, jen větší úroda vajíček - 11. Takže mi nakonec po transferu 3 zbyly na zamražení. Bohužel ani tento pokus nebyl povedený. To už jsem byla na dně. Nad hladinou mě držel jen asi manžel a naše psice.

Před kryoembryotran­sferem jsem si dala půlroční pauzu. Zašla jsem za fyzioterapeutkou, snažila jsem se cvičit dle Mojžíšové - což je podle mě nuda, takže jsem to hodně flákala. Ale hlavně jsem si našla jiné koníčky - začala jsem pravidelně chodit na cvičení, bavila mě francouzština, chodila jsem s dáblicí na cvičák. Toho všeho bych se musela kvůli těhu vzdát.

KET jsem měla v říjnu. Embrya prý ukázková, všechno v pořádku. Dokonce ani ta MS do kontroly nepřišla. Den před návštěvou v CARu jsem si udělala test - negativní… Naděje ale žila, nebyl to ten citlivější, takže to měl až krevní test rozetnout. V ambulanci jsem měla podporu manžela, což jsem potřebovala, protože zprávy pro nás byly opět nepříznivé. Dalo mě to dost sil se před doktorem ovládnout a nebrečet.

Při jízdě autem domů jsem to ale nezvládla… Hlavně pro manžu to muselo být hodně stresující, nejvíc těžce nese, jak to prožívám. Naštěstí to se mnou umí, odvedl mi pozornost jinam. Vyzvedli jsme nové brýle, zašli na kafe a dezert do restaurace, prostě mě z toho dostal.

Vzdát to zatím nechceme, i když jsme už věkem hodně pokočilí adepti na rodičovství. Ale chceme mít jistotu, že to vůbec má smysl. Takže jsem byla na začátku listopadu na laparce. Ta dopadla dobře, i když nemůžu v to počítat zjištěnou aritmii (či to to je) a taky mě při anestezii nemohli intubovat…

Takže navíc ještě musím na kardio a ORL… Co se dá dělat. Je mi jasné, že jsem chodící anatomický i patologický atlas pro gynekology, dentisty, kardiology, endokrinology, doktoři přes ORL a bůh ví koho dalšího :-)Taky jsme zašli na poradu za genetiky. Poslední hřebík do rakve by bylo zjištění, že šanci kvůli nějaké poruše nemáme…

Hmmmm… Děkuji vlídnému čtenáři za dočtení až sem - i když vás asi mnoho nebude. Zkrátka jsem se musela nějak z toho všeho vypsat. Vymluvená už jsem, ale stále to ve mě nějak dříme - nechci s tím své okolí moc zatěžovat… Jsem hodně úzkostlivá, takže se bojím, že se mi nikdy nepodaří vidět ty vytoužené // na mém testu. A pokud jo, tak se bojím potratů… Nebo nedej bože postiženého dítěte. To bych určitě nezvládla.

No a vůbec nejhorší jsou zprávy o těhotenství v mém okolí. Všem to moc přeju, hlavně těm, co s tím měli také své trable. Ale taky moc závidím a hodně mě to bolí, když ten smích nebo pláč malého není určen pro naše uši…

Tak se taky držte a doufejte, naděje umírá poslední neboli Spes ultima moritur.

Bojovnice Blanka

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
Mikysek
Zasloužilá kecalka 896 příspěvků 20.11.10 09:03

jejda, to je život občas nespravedlivý :cry: držím mooc :palec: aby to nějakou cestou už konečně vyšlo…když tak bojujete, tak si to oba zasloužíte :hug:

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 20.11.10 09:16

Držím pěstičky, aby se štěstí obrátilo na vaši stranu a brzy jsi viděla na testu dvě čárky!!!

 
Andik333
Neúnavná pisatelka 15354 příspěvků 20.11.10 09:23

Blanko, mrzi mne ze si prochazis taky temi nekonecnymi neuspechy. Jeste se zeptam, spg mate ok? Byli jste na vysetreni imunologie a trombofilnich mutaci a chlamydii? Moc doporucuju si tady najit stalou partu holek, ja treba chodim do denicku Psychika snazilky. Clovek se tu vypovida, dostane spoustu rad, zazije legraci, namotivuje se na dalsi boj a hlavne setri doma partnera. Preju hodne stesti, at mimino na sebe nenecha dlouho cekat.

 
Ms.H  20.11.10 09:46

já věřím, že se to podaří, ale věřit musíš hlavně Ty a nevzdávat se :kytka: :mavam:

 
Graz
Závislačka 3442 příspěvků 20.11.10 11:19

Blanko,
nevěš hlavu. Podaří se to. Hlavně tomu musíš věřit.
My máme za sebou 7 let snahy (5× IUI, 3× IVF + 7× KET, 3× NATIV) - jsme oba úplně v pořádku (jen manžel má trošku horší spg, ale žádná tragédie to není). Embrya jsme měli vždy ukázková - prostě všechno jak má být a nikdy se nezadařilo. Zkusili jsme snad všechno co se dá (v klasické i alternativní medicíně) a výsledek je vždy stejný. A i přesto věřím, že se jednou dočkáme.
Chce to prostě věřit, i když vím, že občas to prostě už nejde. Věř mi, že fakt vím co čem mluvím. Jsem aktuálně po 3. IVF a přiznávám, že jsem měla (a ještě mám) občas i hodně černé myšlenky, ale nezbývá, než jít dál. Někdo má tu cestu prostě trochu delší a trnitější.
Moc ti držím palce!

 
BohunkaP
Extra třída :D 14164 příspěvků 20.11.10 12:52

Ach jo. Držím moc palce do budoucna.

 
lumáťa
Závislačka 2799 příspěvků 20.11.10 13:34

Moc vám držím palečky, ať se zadaří. :srdce: :srdce: :srdce: :srdce:

 
Aspera
Neúnavná pisatelka 16377 příspěvků 3 inzeráty 20.11.10 15:52

Také držím pěstičky, aby Vám to konečně vyšlo.

Příspěvek upraven 20.11.10 v 15:53

 
ixa
Kecalka 222 příspěvků 20.11.10 17:17

To je smutné, moc vám držím palce! :srdce: :palec: :hug:

 
Bobiše
Ukecaná baba ;) 1618 příspěvků 3 inzeráty 20.11.10 17:55

Taky Ti to moc přeji, aby jste se s manželem dočkali. :palec:

 
emma12
Kelišová 5932 příspěvků 20.11.10 18:54

Ach jo ,co napsat život je nespravedlivej a děti by měli mít všichni co si je přejou ,ale já věřím ,že se všechny snažilky tady jednou sejdeme v nějaké užasné diskuzi naše miminko :hug:
Držím ti palce a přeji moc sil do dalšího boje :kytka:

Příspěvek upraven 20.11.10 v 19:46

 
gold45  20.11.10 19:32

Dočetla jsem celé a je to moc smutné, přesto věřím, že se vám to jednou podaří a moc vám držím pěsti !!!

 
amfora
Závislačka 4697 příspěvků 20.11.10 20:54

moc hezky napsaný, ale taky moooc smutný deníček :potlesk: držím palce na další pokusy, a věř, že chápu jak ti je.

 
vekka
Povídálka 43 příspěvků 20.11.10 21:22

Držím palečky

 
Adel32
Závislačka 2766 příspěvků 21.11.10 11:34

Držím palce a přeji hodně štěstí :kytka:

 
M i a
Nováček 7 příspěvků 21.11.10 11:40

I já Vám moc a moc přeji, aby se na Vás štěstí usmálo! Jak sama říkáte - naděje umírá poslední! Držím pěsti!

 
Karinkaaa
Ukecaná baba ;) 1475 příspěvků 21.11.10 12:11

Moc smutné ale držím palečky ! Nevdávej to :hug: :srdce:

 
AliceP
Závislačka 3622 příspěvků 21.11.10 14:40

je to moc smutny a ziot je nespravedlivej..já jsem v kvetnu potratila v 5tt..a ted se snazime treti mesic znovu a nedari se..ale ja aspon vim ze otehotnet pravdepodobne muzu… a kazdej negativni test obrecim a celej den jsem nepouzitelna..ani si nedokazu predstavit jak musi byt tobe..ale nevdavej to nikdy..drzim moc palecky at se to co nejdriv podari..od slyseni vim ze pokud to nevzdas tak se to jednou podari..slysela jsem ze nekdo otehotnel az po 10ivf a bylo ji uz 40 ael dockala se..

 
faldy
Zasloužilá kecalka 594 příspěvků 21.11.10 23:44

Je to moc smutne. Drz se a ver v dobry konec. Sestrenice na tom byla taky tak a dnes ma zdrava dvojcatka…co se naplakala a nacekala.Je to tezky cas, moc tezky :hug:

 
Boriska
Extra třída :D 12331 příspěvků 22.11.10 09:11

ahoj držím palce, nejsi v tom sama :hug: určitě je třeba si pohlídat, jestli máš vyšetřené všechno možné - jak píše Andík a taky jestli důvěřuješ Dr. v CARu -bohužel jsou i takové, kterým jde o pacientku až na druhém místě - po penězích :roll:

 
ze.janina
Ukecaná baba ;) 1634 příspěvků 22.11.10 10:47

Život se s náma fakt nemazlí,moc mě to mrzí čím vším si musíš procházet,ale věř že v tom nejsi sama. Já mám 3 letého kloučka,který nám vyšel na první pokus,tet jsem za něj tak vděčná,drží mě při životě. po čase jsme se rozhodli pro druhé mimi,ale to už nám nešlo tak rychle,trvalo nám to asi 8 měsíců,ale podařilo se,byli jsme štastní,a když nám pak v 5 měsíci oznámily že čekáme holčičku,štěstím jsem začala brečet. Vše probýhalo na jedničku,až na moje bolesti s kyčlema,je mi 28 a od mých 26 mám artrozu,v pravý kyčli II. stupen a v levý I. stupen,takže bolesti jsem fakt měla a mám. Málá v bříšku rostla přímo ukázkově,až do osudného 36 týdne,to jsme o ni přišly,příčinaůmrtí byla VVV pupečníku. Strašně moc to bolí,kolikrát se mi ani nechce žít,jedinou oporou je můj syn,manžel a samozřejmě rodina,pro ty všecny se snažím žít dál. Mos na tebe myslím,a přeju ti aby jsi se dočkala zdravého miminka,pa Janina

 
Evineczka
Ukecaná baba ;) 1182 příspěvků 22.11.10 22:39

U tvého smutného příběhu mě ukápla i slza. Je strašné jak život dokáže být nespravedlivý.
Sama jsem podstoupila IVF, ale nám se to povedlo na poprvé. Ale trošinku vím jak se cítíš.
A věř tomu, že to dobře dopadne a miminka se dočkáte. Člověk jen někdy musí bojovat mnohem více a déle … :palec:
Strašně vám budu držet palečky :wink:

 
VeKo
Generální žvanilka 20426 příspěvků 23.11.10 08:37

Blanche - vydrž!!! určitě to vyjde. Taky tomu věřím! :hug: :mavam:

 
slunecnice73
Stálice 56 příspěvků 23.11.10 18:44

Se nám ten život dokáže pěkně zamotat :think: přeji aby po zdrav.stránce jsi byla v pořádku a dočkala se i mimča.Naděje umírá poslední :palec:

 
Gaba80
Kecalka 136 příspěvků 24.11.10 01:31

Strašně moc držim palce, ať se vám miminko povede…Oba si ho zasloužíte.

Příspěvek upraven 24.11.10 v 01:32

 
evakuba
Nováček 5 příspěvků 24.11.10 10:19

Ahoj Blani,moc držím pěsti,aby se vám to povedlo.
My jsme se s manželem snažili asi osm let a stejně nám potom nikdo neřekl příčinu, proč se nám nedaří otěhotnět. Na klinice jsme letos podstoupili IUI, 2×IVF a pokaždé byla malá úroda vajíček, při prvním byli jen 2 a při druhém byli 4 embrya, ale druhý pokus zabral :potlesk:
Tak hlavně naztrácej naději :palec:

 
Lus
Kelišová 7350 příspěvků 24.11.10 11:22

Ahojky,
když čtu Tvůj příspěvek, je mi z toho moc smutno!!Absolutně chápu jak Ti je!Mně zjistil před 2 měsíci gynekolog, že mi nepracují vaječníky, mám po vyšetření chromozomů - naštěstí v pořádku, ale bohužel nevím, co všechno nás s manželem ještě čeká než se dočkáme mimi:(Nejvíc mě na tom všem štve to, že je mezi námi tolik lidí, kteří mít mimi můžou bez problémů a neváží si toho nebo ty malé uzlíčky pohodí někde po okolí…Je mi z toho nanic!!!
Rozhodně ale neztrácej naději!!!Mně to taky každý říká tak se tím řídím:)Určitě se vám to podaří ve chvíli, kdy to budete nejmíň čekat!!!!Nějaká spravedlnost přece na tom světě musí být:)))Tak vzhůru do boje!!!! :-)

 
petruše01
Kecalka 373 příspěvků 25.11.10 22:36

ahoj, věřím že se to podaří:)
cestu máš pořádně trnitou…taky mě trápí to,že se nám to nedaří…měla jsem jednou mimoděložní, první IVF se nepodařilo, 2 IVF se podařilo, celou dobu jsem měla starch a obavy aby bylo všechno v pořádku, když že jsem se konečně přestávala bát a říkala jsem si že začnu nakupovat na dvojčátka…se to stalo:( potratila jsem)nebo spíš porodila.....začaa jsem se otvírat ve 23.týdnu, nedalo se to prý zastavi, musela jsem ty dva drobečky porodit:( byl to můj nejhorší zážitek na světě…byli moc malinkatý…teď mám mít půl roku pauzu, jezdím na imunobiologii do podolí , testy jsem měl azas pozitivní, tak se musím přeléčit a v únoru se pokusíme znovu…držím ti palce…a musíme věřit že se to podaří… :nevim:

 
evcav
Závislačka 4435 příspěvků 05.12.10 18:06

Blani budu držet moc palečky, ať najdeš brzo své vytoužené // a miminko je naprosto v pořádku :-)

 
Haňulda
Zasloužilá kecalka 714 příspěvků 20.01.11 00:56
Zažili jsme....

Ahoj to co píšeš moc dobře známe taky..s tím rozdílem že se nám to na podruhé podařilo..ale špatně skončilo :cry: když mi byli odebrána vajíčka a krásně čerstvá měla být zavedená a zbytek embryí zamrazen dostala jsem MS!!doktor říkal že se to stává velmi vzácně a nějak se mi splašily hormony.Takže přenos posunut o měsíc..během další MS začla stimulace a hned přenos mražených eskymáčků tam je šance na uchycení daleko nižší než u čerstvých..první pokus dopadl blbě a nechytlo se ani jedno (přenášeli jsme dvě) a doktor nám dal radu..ať jdem hned na další pokus…tím že je tělo nastimulováno tak je více připraveno takže hned při příchodu paní MS jsem začla novou stimulaci a otěhotněla jsem…Vše vypadalo skvěle chytlo se jen jedno embryo jenže já jsem v 27tt předčasně porodila a malunká nám zemřela :cry: nemělo to s KET nic společného…

 
holino  25.01.12 19:57
Dočkáme se?? ... Možná někdy snad ....U R Č I T Ě

dočkáme se ......příběh dost silný a protože jsme na tom podobně uplně těm citům a poctům rozumim

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček