Poděkování všem, co mi napsaly

same  Vydáno: 25.04.08

Ahojky ve spole! Ráda bych poděkovala všem, co mi napsaly odpověď na článek Jak najít jistotu, že dítě opravdu chci! Bylo docela povzbudivé číst ty řádky, i když jsem pochopila, že jsem se ve svém předchozím článku asi nevyjádřila přesně. Je to tím, že já znám svůj život a těžko se někomu v několik větách dá vše vysvětlit.

Bohužel jak mi píšete, promluvit si o problému s manželem nemá smysl. Za těch 15 let, co jsme spolu, jsme o miminku mluvili často a vždy to skončilo tím, že je to jen moje věc, mé rozhodnutí. On se dítěti nebrání (bohužel taky nikdy neřekl, že ho chce). Má z prvního manželství dva syny, kteří jsou starší než já. Není to tedy partner, který by mě popostrčil. Není to ani partner, který by mě zajistil materiálně. Žiju vlastně v nekončící nejistotě z budoucnosti. Nejsem fanatik práce. Strašně ráda bych byla „JEN“ něčí manželkou, starala se o zázemí, reprezentovala, starala se o dům, o mimino, vařila a pekla, byla prima parťak pro muže(taky proto jsem s o 30 starším muže, aby mi byl zázemím, ale nevyšlo to nějak). Musím vydělávat a hodně, abych všechno stačila uživit (staré rodič, manžela, domácí zvířata..) a poplatit. To jsou asi všechno důvody, proč se nemohu rozhodnout. Obávám se, že pod tlakem všech povinností se nerozhodnu správně nebo nenajdu odvahu „přidělat si ještě další starosti a břímě“. Mám svého muže velmi ráda a nevím, co s tím.
Mějte hezky a užívejte si své zázemí a očekávání. Přeji vám vše vše nejnejnejnejnej

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Karkule
Kecalka 332 příspěvků 25.04.08 17:48

Ahoj,  

nedávno jsem četla knížku Deník postarší prvorodičky aneb,jak se žije mamosaurům.Možná,že tam najdeš návod.Já bych do toho být tebou nešla.Chlapi to mají všechno tak nějak jinak.Mýmu je 40 a už mi na výchovu dítěte připadá starý , a oběma už nám ubívají síly. ( mně je 37 a našemu mladýmu 3,5 ).Až bude v pubertě,bude nám přes padesát,až bude chtít na vysokou ,bude nám šedesát.Nevím,jes­tli a jak to zvládnem,už teď mám obavy z toho,co by bylo ,kdyby ..  

No přeju Ti šťastné rozhodování a přečti si tu knížku.Ahoj Vlaďka z Letních miminek

 
monicka-S
Ukecaná baba ;) 1406 příspěvků 25.04.08 22:25

Ahoj  

no je to opravdu těžké rozhodnutí,ale já si zase myslím, že když je to takhle tak já osobně bych do toho stejně šla. Sama mluvíš o tom, že není problém uživit rodinu. Myslím si, že i s dítětem to jde -ostatně se dá přimateřské pracovat přes PC i z domova:-O) Nebude ostatně jediná:-O) Mě je 34 a mému manželovi je 43 a máme společně 3letou dceru. Můj manžel tvrdí, že si právě tohle dítě vychutnává ( má 2 starší dcery 24 a 21) Vychutnává si to právě proto, že je starší. Můj názor na to vše bude asi zkreslený, a to tím, že sama jsem se 10let léčila na sterilitu a podstoupila umělé oplodnění, tak proto vím kolik starších žen čeká na to vytoužené miminko. Určitě je dobré přečíst si názory ostatních,ale pocity jsou jenom tvoje a podle nich se musíš zařídit.  Znám spoustu holke, které uměly zkloubit všechno dohromady - dítě, rodinu i práci a jsou spokojené a doufám si tvrdit, že děti nestrádají. Dítě je dar,který hodně obohatí tvůj život- staneš se jiná.........­....vím to moje 1dcera je andílek v nebi a já děkuji za to, že jí okamžitě nahradila moje druhá „zdravá“ dcera:-D Moc ti držím palečky v tvém rozhodování a radím dát na pocity. Měj se hezky Monika

 
LuciaM
Zasloužilá kecalka 505 příspěvků 26.04.08 08:54

ahoj, nechcem byť veľmi múdra a rozdávať nevyžiadané rady, ale ja mám 36 rokov a myslím si že ak chceš mimi tak je čas… cítim to na sebe aké je to ťažké vzdať sa pohodlného života, ktorý sme už mali zabehaný a každé tri hodiny kojiť, nespať, tíšiť uplakánka a byť tu len pre neho ďalších min. 18 rokov  

u vás navyše je partner vo vysokom veku a nevieš ako dlho bude pri sile, môže sa dožiť aj 90-tky ale čím bude starší tým viac bude potrebovať starostlivosť a to bude zase len na tebe, takže aj s tým musíš rátať  

deti sú super, ale strašne náročné :-) u nás je finančná situácia katastrofálna, v podstate máme len rodičovský príspevok a nepravidelné príjmy zo živnosti plus dlhy :-( ale bude lepšie, musí  

držím palčeky aby ste sa rozhodli správne pre vás oboch  

Lucia a Radko

 
oskaria
Kecalka 168 příspěvků 26.04.08 11:34

Ahoj,nechci nikoho soudit a ani v tomhle radit,protože je to těžké rozhodnutí a navíc na celý život.Jen přidám něco k zamyšlení.Mému otci bylo 42,když jsem se narodila a z vlastní zkušenosti vím,že bych staršího partnera nechtěla a už vůbec ne jako otce pro své děti.Ale to je jen můj názor!A tak mám manžela o několik let mladšího a nemohu si ho vynachválit.Když jsem chtěla dítě tak pro jistotu nemluvil.Nemohl se s tím vyrovnat.A nyní je to ten nejlepší a nejpečlivější otec na světě!!Chci jen říct,pokud nechceš zůstat na světě sama,tak si mimi pořiď!Je to samozřejmě těžké,přijít o relativně pohodlný život,ale co si budeš říkat za 15 či 20 let?Držím palce,ať se rozhodneš,jak chceš!Renata,34 let.

 
helmitka
Ukecaná baba ;) 1013 příspěvků 27.04.08 21:02

same,
jo, teď už tvé situaci víc rozumím, manžel ti v rozhodování nepomůže a na jeho pomoc s dítětem se taky moc spoléhat nedá. Tak nějak tuším, že finanční otázka toho všeho je podružná, zní mi to jako výmluva, proč do toho nejít. Půl roku je mateřská, pak si můžeš k rodičáku, který je dost vysoký (pro variantu do 2 let věku dítěte přes 11 tisíc korun), přivydělávat. Jestli je manžel doma, může tě na chvíli zastoupit. Samozřejmě netuším, jak velké výdaje máte, ale samo o sobě mi to jako důvod, proč nemít dítě, nepřipadá. Takže to zase bude na tobě. Víš, co mi pomohlo? Představila jsem si samu sebe, jak sedím v padesáti na gauči a vedu stejný život, jako teď a bylo mi jasné, že se něco musí změnit. Zjistila jsem, že mi něco chybí. Chtěla jsem být veselá babka, viděla jsem se s vnoučetem na kolenou, nechtěla jsem o to přijít. Jestli se rozhodneš pro dítě, budeš to mít určitě těžší a rozhodně chápu, že váháš, ale moc bych ti přála, abys mohla zažít tu radost, kterou dítě přináší. A lásku, kterou bys pak v sobě objevila. Hodně štěstí!

 
Filipina
Zasloužilá kecalka 614 příspěvků 28.04.08 15:54

Ahoj, vidím, že to nemáš zrovna jednoduché, rozhodně bych nechtěla být na tvém místě. Jak už jsem psala do předchozího deníčku, já mám partnera (manžela) o 14 let staršího a všichni mě vždycky odrazovali ať si najdu někoho mladšího, nedala jsme na rady nikoho a dodnes mě to nemrzí. Ale já vím, že v něm mám partnera, že vím,. že se s ním můžu o všem poradit a spolu všechny závažné problémy prořešíme, vyslechnu si jeho názor, řeknu ten svůj a nakonec vždycky najdeme nějaké společné řešení. Já myslím, že dítě je dost zá:,–(ní věc v životě vás obou, to není hračka, která když se znelíbí, tak se zahodí, a proto si myslím, že přístup: To je tvoje věc, je taky hodně alibistický. Na druhou stranu to chápu, starší muži mají v životě už radši klid, tím maratónem už si prošel, ví jaký to je když mimčo kňourá, když mu lezou zuby, co to stojí a že často ani výchova není žádný med.
Já se na to dívám svýma očima (nikdy jsem neváhala jestli chci dítě, dokonce ani manžel, oba jsme to chtěli hrozně moc a taky nás příroda natrápila než se zadařilo), ale vím, že můj muž je starší a až já budu mít šedesát, jemu bude téměř 75. I nás tíží vysoká hypotéka na byt, z manželova příjmu často nezbydou žádné peníze, ale vím, že je starší než já a že se může stát, že jednou třeba zůstanu úplně sama a být ve stáří jen ve společnosti stejně starých babiček a dědečků a pak si třeba vyčítat, jaký smysl ten můj život měl, když jsmem se hnala jen za penězma a vlastně jsem tu nic „nevykonala“, to bych taky nechtěla.
Jenže pokud víš, že tvůj partner se na dítě necítí, zase by bylo trápení ho do toho hnát. Držím palečky ať se rozhodneš co nejlíp.

 
Elinda
Zasloužilá kecalka 550 příspěvků 29.04.08 08:48

…a nikdy nevíš, co s chlapem udělá dítě na stará kolena. Takové „vnouče vlastní výroby“ má mnohá pozitiva! ;) I když je jasné, že se o něj budeš muset starat víceméně sama. Ale zas budeš mít někoho, kdo se jednou postará o Tebe. - Teď Ti reálně hrozí, že za dvacet-třicet let budeš na tomhle světě úplně sama a jen si říkat, jestli jsi ten život neměla prožít trochu jinak…

Já jsem sama z velké rodiny a život „bez pokračování“ si nedovedu představit.

Hodně zdaru!

El.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele