Podzimní očekávání 83 - Kam se vytrácíš, má lásko

GabikaD  Vydáno: 03.04.06

Ahoj holky a batolátka.
Tenhle deníček považujte trochu jako mou omluvenku za ten týdenní výpadek a i pro pár příštích dnů, ve kterých se tady nebudu moc pohybovat.

Opět a pořád řeším nějaké problémy týkající se hlavně mého manželského života a vlastně i Káti. Nevím, jestli za to může změna mého „stavu", kdy se z holky a partnerky stala máma anebo se mi postupem času změnil náhled na život a hodnoty. Je to věc, která se dotýká jenom mně a mého muže a už dost dlouhou dobu sbírám odvahu k jejímu rozetnutí.

Něco jiného je, když se z kamaráda stane manžel a opora na celý život anebo z člověka, se kterým jste si plánovali krásnou budoucnost jenom kamarád. No a já se právě nacházím někde uprostřed té druhé cesty.
Jsem cholerik, ohnivé znamení a výbušná povaha, on je flegmatik se vším co k tomu patří, vodní znamení a kliďas. Nevydržím dlouho sedět s rukama v klíně, jemu ke spokojenosti stačí jídlo a maximálně televize. Dříve jsme spolu podnikali spoustu výletů, skoro celý rok jsme byli spolu dvacetčtyři hodin v kuse, chodili na hokej, fotbal, povídali si o všem možném a dnes? Nejlépe spolu mluvíme přes telefon, mezi čtyřma (šesti?) očima si sotva promluvíme o denních záležitostech (ale o plánech na víkendové obědy debatujeme už od pondělka), když občas někam vyjedeme, tak to je svátek. Na hokeji jsme naposledy byli, když se tchýně odhodlala malou Kačenku sama nakrmit a uspat.

Co nutně potřebujeme, to si pořídíme, i když na vyhazování nemáme a muž navíc každou vydanou korunu obrátí v ruce ne dvakrát, ale čtyřikrát (ale v tom já problém nevidím). Jako táta není dokonalý, o spoustě věcí neví a nějak nechce vědět, ale pro Káťu je ten nejlepší, kterého měla, má a bude mít.

Náš volný čas vyplnil počítač a televize. Každý jsme si utvořili svůj druhý svět - a oba do toho světa moc nechceme pouštět toho druhého.Před našim partnerstvím a manželstvím jsme oba měli kamarády a kamarádky. Ty mé se s přestěhováním na druhý konec světa postupně slábly až se vytratily, ženatou část jeho kamarádů „zaměstnávají" rodinné povinnosti a svobodná část zvolna zapomíná.
Za pár dní to bude 8 let, co jsme se znovu potkali a za dalších pár měsíců 6 let, co oficiálně spojili své životy. Není to moc, ale vzpomínky už jsou a je jich dost. A já nevím, jestli se mám začít otáčet zpět a počítat, nebo „pálit" mosty.

Hlavně - nejsme na to sami, je tady Kačenka. Všechno se musí rozhodovat s ohledem na ni. Ať už to dopadne jakkoli, vždycky budeme pro ní ta pravá jediná maminka a pravý a jediný tatínek.
Jsou chvíle, kdy je nám i beze slov krásně, ale pak přijde tvrdé probuzení a je vždy o to horší, o co více si začnu tu krásu uvědomovat.

Každopádně nechci, aby to bylo jako u mě doma - kdy rodiče spolu zůstali jedině díky pracovní odloučenosti a časem se jejich vztah změnil na vděčnost a zvyk. Před námi, jako dětmi se hádali a taky dost slovně napadali.

Musím o všem hodně přemýšlet a sbírat vnitřní sílu a odhodlání k našemu rozhovoru.
Musím zjistit, kdy a kam se začala ztrácet naše láska.
Musím mít zase jistotu, že on je člověk, se kterým chci snášet dobré i zlé.

Nevím,kdy to bude, jestli dnes, zítra nebo za týden. Čím dřív tím líp.
I proto tady nebudu moc často. Ráda si ale přečtu vaše názory a snad i nějakou psychickou podporu.

Vaše Gabika a sluníčko Kačenka (17,5m)

PS.: V sobotu jsme byli na Matějské a poprvé, za celou dobu, jsem od něj nedostala perníkové srdce.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
Gabinka1
Kelišová 6490 příspěvků 03.04.06 14:11

Gábi,
nevím, co říct. Vím, mluvily jsme o tom spolu, i ty víš, jak to je u nás.
Já ti posílám spousty energie k tomu, abyste si spolu promluvili a problém vyřešili k oboustranné spokojenosti.
Třeba to je jen větší krize, která prověří váš vztah, možná, že ne. Pak ti přeji, abyste celou situaci vyřešili v klidu, s ohledem na roky spolu strávené, s ohledem na vás, s ohledem na Kačenku.
Moc na tebe myslím a kdykoliv budeš potřebovat, ozvi se, můžem to probrat, můžem se sejít a odreagovat, nebo se jen můžeš vypovídat.
Gabča a Bára

 
sutka
Kecalka 422 příspěvků 03.04.06 14:54

Neznám Tebe ani tvého manžela a vlastně nic, než co jsi napsala, ale nedá mi to, abych na jednu část tvého článku nereagovala( trošku to zlehčím, tak se nezlob).Můj manžel je též spíše klidasm pomalý dobrák, já jsem ohnivé znamení a asi tak 4×rychlejší než on.Společné výpravy jsou vždy děsné nervy pro mne ( než on se oblíkne, já obleču prcka, nasnídámse i s maylým, zabalím věci a pak přijde dotaz, co si má vzít na sebe…), určitě by v klidu seděl doma a já byh nejraději pořáíd se všemi někde cestovala. A co se týká jídla- večer mi volal z práce, že nepřijde dřív jak ve 23 hod, ale když jsme řekla, že sousedka přinesla láhev vína hned změnil názor, že byse mohl napít a hned pelášeil domů. Včera jsme skuhrala, že nemáme peníze, že potřebuji XY věcí - bez odezvy… jen co jcem, řekla, že nebude večeře, protože nemám peníze, za které bych šla na nákup , ožil a ptal se, kolik potřebuji…
Chci tím říci, že to jsou mamlasové, že myslí jinak, ale přesto muj manžel je skvělý otec a manžel, a přestože je občas Italie ( teda není, protožeon mlčí a hádat s enechce a tak se hádám jen já samam se sebou:-))) tak jsme rada, že ho mám. AS ted k Tobě- sama víš. že se říká, že po 7 letech přichází 1. krize- asi v ní jste. Nelíbí se mi, jak si oba bráníte svůj prostot a nechcete tam vpustit toho druhého- je to staré a otřepané, ale napiš si na papírek, proč jsisi manžela brala, co jsi na něm milovala a co ti ted vadí a pak zvaž, zdali o ten vztah stojíš. Třeba jste oba jen unavení. Pokud o ten vztah stojí, fděk dítě k babičce, udělejte si klidný večer a zkuste si o tom v klidu povyprávět ( ale prosím, manžela na to připrav, at není zaskočen). Chceš-li bojovat o manželství, musíš i pár věcí překousnout. A zvaž i odbornou pomoc- někdy náhled zvenčí dělá divy. často se pohybujem v kruhu, člověk už předem předjímá, co ten druhý chce říci a vlastně ho ani neposlouchá… Držím Ti moc palce a promin, že ti do toho mliuím, i když se neznáme- ale plánovaní nedělního oběda mi natolik připomenulo toho mého, že mi to nedalo:-))) přece jen, láska prochází žaludekem?-)))

 
moonka1
Nováček 2 příspěvky 03.04.06 14:59

Milá Gábo, když jsem se seznámila s mým manželem, byla to velká studenská láska. Byli jsme spolu 24hodin denně, mluvili o všem,neustále se drželi za ruce, nic mezi námi nebylo tabu. Zamilovanost až po uši nám vydržela snad 5let. Vzali jsme se. Měli 1 děcko, 2., pomalu se zamilovanost začala vytrácet. Nastala doba, kterou popisuješ ty. I já chtěla NĚCO dělat, mluvit, proč vše není jako dřív. Věděla jsem jistě, že manžel není nevěrný, já na něco podobného také ani nepomyslela…ale přesto jsem byla nespokojená. Ubývalo našich siest u kávy, naše komunikace probíhala telefonicky, o jídle, kam kdy, kdo co jak…a já chtěla mluvit o pocitech, lásce,…Jednou jsem se manžela zeptala, zda mne má ještě vůbec rád, koukal na mne chvíli,jako by spadl z višně, pak se zasmál a řekl něco v tom smyslu že přece neřekne ne, že by dostal k obědu ten nejmenší řízek…bylo mi do breku, ale smála jsem se taky. Za dalších 5 let jsem se zase jednou ptala, zda je se mnou v životě štastný. Chvíli mlčel, přemýšlel a pak řekl: Moc, ale další otázky, prosím Tě až tak za 5 let, pouze kdyby se něco změnilo, řeknu ti sám. No, zkrátím to, bylo to před třemi lety, takže za dva už se mooooc těším na další romantický rozhovor. Ale jsem dnes, po 20ti letech s ním spokojenější, než když ty 1. příznaky apatie přicházeli. Já vím, že mne miluje, ale nemá potřebu mi to sdělovat každých 5 minut.
P.S. Další perníkové srdce za 5 let!

 
Petruna
Kecalka 104 příspěvků 03.04.06 16:48

Ahoj Gábi,

Tvůj článek se mi moc líbil. Já jsem vdaná 10 let a celkem jsme spolu 11 roků.Máme 2 děti,které milujeme oba dva moc a moc.

Můj muž je štír a hrozný cholerik, já býk a velmi prakticky, někdy lajdácký, ale hodně citově založený člověk.

Jsme spolu už dlouhou dobu a ta velká láska už dávno odezněla.Už dlouho se mi neklepou kolena,když ho vidím.Naopak jsem docela ráda,když odjede 2× ročně na školení a já mám svůj klid.Na určitých věcech se spolu neshodneme, ale o tom naše manželství právě je-o toleranci,které jsme se dlouho museli oba dva učit.O lásce náš dnešní vztah už není, je o velkém milování,které jak jsem zjistila může být i bez toho, aby mě o tom pokaždé ujišťoval,což prostě není mého muže parketa.

Na druhou stranu vím,že když přijde krizová situace,tak můj muž tu bude a pomůže mi.Dokázal mi to již několikrát a já mu to nikdy nezapomenu.

Přesto mě dokáže někdy vytočit tak,že brečím a nadávám.Ze začátku našeho vztahu, vlastně ani ne na začátku, ale několi let jsme byli zvyklí dělat vše spolu.Dlouho jsem se nemohla smířit s tím,když to náhodou nešlo.Dneska to již dokážu pochopit a jsou i určité aktivity,které děláme odděleně.

Nicméně jako otec musí fungovat 100%, často hlídá děti sám,když pracuji a to od jejich narození.Naučila jsem ho o jeho práci vyprávět, když jsem byla na MD,tak každý den vyprávěl , co dělal a ne vždy to bylo až tak zajímavé, ale utužovalo to komunikaci mezi námi.Stejně tak to funguje i dnes,kdy pracuji i já a on poslouchá moje vyprávění.

Někdy si říkám,že je to strašně moc těžké žít s někým v jednom vztahu a ještě těžší vychovávat spolu děti, ale život dokáže být strašně krásný a tak si snažíme ty krásné chvilky pěkně vychutnat.

Moc Ti přeji, aby Tvůj partner byl pro Tebe oporou a váš vztah znovu byl plný porozumění a tolerantnosti.Vaší holčičce přeji štastné rodiče.
Petruna
PS:Vloni jsem na výročí svatby zapomněla já…

 
Marcela_F
Zasloužilá kecalka 710 příspěvků 03.04.06 20:24

Mila Gabiko,

jako by si psala o me a mem muzi. Jsem stir a on vodnar. Jsme jako voda a ohen. Ja ten ohen a on ta voda. Muj manzilek je klidny a pohodlny, spokojeny u televize, pocitace. Ja miluju vzruso, zivot, spolecnost, rada si pokecam, rada jdu na kaficko s kamaradkama, rada planuju rodinne vylety. Miluju sveho muze, ale uplne jinak nez pred 11 lety, kdy jsme se seznamili.
Zivot neni jednoduchy, ale zatracene slozity a clovek se uci kazdy den. Nekdy si rikam, ze ta zamilovanost nam utekla nejak moc rychle. Muj manzel toho moc nenamluvi, nehada se, problemy moc neresi, rika, ze na tohle si poridil me. Smejeme se tomu spolecne. Ale ma pravdu, ja jsem ta, co planuje veskery chod nasi rodiny. Vojta udela vsechno, co se po nem chce, ALE vsechno mu musim opakovat 100×. Je to na palici. Nekdy jsou z toho desne hadky.

Problemy byly, jsou a budou. A kdyz uz jsou, snazim se je resit. Hlavne o tom mluvim. Snazim se do rozhovoru zapojit manzela, ale vetsinou vedu monolog.

Pres vsechny nase svary, dohady a nedorozumeni, si ho moc vazim a jsem rada, ze ho mam. Toleruje moje nalady a ja zase jeho. Toleruju jeho konicky a on ty moje. Neni to vubec jednoduche.
Jo a taky nechci dopadnout jako moje rodice. Zadna laska, jen zvyk, a pred nama taky desny hadky.

Nevim, co nas v zivote jeste ceka a potka, jak zle to bude, ale vim jiste, ze pokud to bude na me, budu o nas vztah bojovat.

Drz se holka, a bojuj, pokud veris, ze vas vztah tuto krizi prekona. Mate preci krasny spojovaci prvek - Kacenku.

Marcela

 
Ivik4
Závislačka 3152 příspěvků 04.04.06 07:40

Ahoj všem „postiženým“!
Nechce se mi do detailů mluvit o mé rodinné situaci, z které je mi stejně neveselo jako pisatelce úvodního článku :(. Jedno je jisté - stereotyp je zabiják vztahu a i když se člověku někdy nechce z gauče, měl by to překonat!!!!! :) U nás jsem asi ta lenošnější já, někdy jsem byla ráda, že si manžel vezme malýho a já si oddechnu. Jenže - postupem času člověk zjistí, že se tím vlastně lidi vzdalují… Já doma s mimčem, manžel někde řádí s tím větším, se kterým se pochopitelně dá podniknout víc věcí. No a jednoho dne zjistíte, že jste najednou každý někde jinde :(. Takže dnes si říkám: radši bych tady nechala binec nebo obětovala odpočinek „o samotě“ a šla někam SPOLEČNĚ s celou rodinou.
A další pravidlo: KOMUNIKOVAT - i o nepříjemných věcech. Jednoho dne totiž zjistíte, že je jich tolik, že už se o tom ani mluvit nedá, jen vyrostla obrovská zeď. A možná zbytečně…kvůli blbostem, který když se nakupí, vypadají jako nepřekonatelné problémy.
Pro vás, co to ještě můžete zachránit, tak na to myslete!!!!!!!!!!­!!!!!!!!

Vám všem přeju pohodová manželství. Když se to nepovede, je to velká životní prohra, hlavně kvůli dětem… :(.
Ivča a kluci

 
GabikaD
Kecalka 444 příspěvků 04.04.06 07:46

**AHOJKY

Zapomněla jsem přidat blahopřání všem batolátkům, která oslavila svůj 18 měsíc života: Baruškám** (od Verči a Gábinky), Petříkovi, Aničce Amálce, Danýskovi a Klárce.

Doufám, že jsem na někoho nezapomněla. Asi by to chtělo nějaký aktuální seznámek, co LILO?

Gabika

 
Gabinka1
Kelišová 6490 příspěvků 04.04.06 09:02

no seznámek mě napadl taky, ale tím, že tu celkem flákám, jsm neměla odvahu:)

 
nane
Povídálka 36 příspěvků 04.04.06 11:50

Nepatřím k Vám ale znám Vás, Gábi, to co prožíváš prožívá snad každá ženská a myslím, že chlapi taky, ale jen málo z nich si to přizná nebo vůbec rozpozná… První radu bych Ti doporučila hledat v rozhovoru s manželem, nepůjdeli nějak nalézt společnou nit zkus si přečíst např. T. Novák jak předejít krizi v manželství, ale pozor mě po přečtení této knížecky krize nastala… Až bude chvilka tak Vám milé dámy-matky, manželky ženy úžasná vílí stvoření odcituji úvod, snad pan Novák, brněnský psycholog odpustí. Nyní musím k Anny už je vzhůru a trochu moc volá! nane

 
Mmiiaa
Zasloužilá kecalka 553 příspěvků 04.04.06 13:33

Ahoj holky,
děkuji za deníček, přečtu později, děkuji za gratulaci k roku a půl AA a mám velkou novinu!

4.4. v 11.45 při­šel na svět kluk jak buk 51 cm, 3,45 kg a jmenuje se Ondřej.
Toť SMS od Slunečnice!!!
Jestli na ni ještě někdo pamatujete!!!

Hezký den Mia

 
alenka2004
Kecalka 171 příspěvků 04.04.06 13:36

Hurááááááááááááá mám radost!!! I manžův děda slaví narozeniny…ale 75!
Takže super datum!
Všechno jen to nejlepší do života, zdravíčko, štěstíčko, hodnou sestřičku i rodiče!
přejí Alča a Alánek

 
Bubu
Ukecaná baba ;) 1005 příspěvků 04.04.06 14:14

AHoj holky,
hlásím se po týdnu.....mám obnovené spojení přes kabelovku.
Gabi, nevím, co ani napsat. Jsem s manželem teprve 4 roky a moje pocity jsou stejné. Zrovna včera jsme se snažili (já jsem se snažila, protože manža žádný problém nemá) naši krizi rozebrat a skončilo to tím, že řekl, že musí jít spát......bez konce, bez možnosti řešení. Prostě na to nemá náladu. Je nunavený z práce, já z dětí. Přijde mi to jako bezvýchodná situace. Navíc se bojím to někde říkat. Je snad jasné, že si připadám jako neschopná ženská - sedím doma, nestíhám ani svoje děti a přijde mi, že se s manželem sami sobě hrozně oddalujeme. On se opravdu snaží. Já taky, ale začíná mě to zmáhat. Zrovna teď opravdu nevím, jak dál :o(…
Jen se uklidňuju tím, že čas je všemocný.

Kamarádky, které jsem měla (tisíckrát jsme se s našima stěhovali, takže jich bylo poskrmnu), se mnou přestávají komunikovat. Najednou mi neberou ani telefony. Fakt nevím proč. Připadám si absolutně nemožná......­.............­........a o perníkový srdce si od začátku říkám (a pak si jej musím i vybrat :).

Zatím a snad to zvládnem,
Bubu

 
nane
Povídálka 36 příspěvků 04.04.06 19:24

Dopisuji slíbenou citaci, někdo se možná pobaví, někdo rozzlobí a někomu aspoŇ malinko přiotevře oči, zaslepené starostmi o děti, domácnost…: _"Pověz mi miláčku, co čekáš od života…! je nejen začátek známé písně, ale i otázka, která by měla zaznít předtím, nž si vzájemně řekneme ano. Poté již bude průnik života a manželství dokonalý. Za ostýchavé, příliš tiché a nesmělé shruli typická očekávání mužů a žen v manželství na počátku devadesátých let manželé Kratochvílovi: Muži prý čekají, že bude doma uvařeno, uklizeno, vypráno a útulnu. Sex budou mít, kdykoliv si jej ONI budou přát. Navíc se jim dostane travalého obdivu za vše, co pro rodinu a svět činí, a nebudou zatěžováni starostmi, o něž nestojí. Ty může ostatně vyřešit manželka. Ženy se v požadavcích a očekávání jeví daleko romantičtěji. Očekávají možnost posedět a popovídat si s partnerem, hřát se v paprscích jeho duševního porozumění. Nemuset o všechno stále říkat, ale vědět, že muž vycítí sám, co ony potřebují, a přispěchá, aby to zařídil. Muž má mít prostě ženu rád a to po celý život a mát umět vyjádřit nejen po svém, ale i po jejím. " Musím prásknout Lilu, ona se svým mužem v neděli umyli všechna okna, závidím, protože my na ta jejich přes naše nevidíme, ale mého muže to necháva chladným. Za sebe říkám mluvit, hladit, nekousat, ale hlavně krmit a krmit! přeji všem krásný večer a ten nápad s lístečkama je úžasný, taky jsme si tím s m. prošli, ale musel mít čas si to rozmysle, pozor oni Ti naši chlapi nemyslí jako my. Vždyt chodí do práce, zatímco my doma u dětí myslíme stále dokola na to proč řekl to atak se díval..... Nane

 
Ivik4
Závislačka 3152 příspěvků 05.04.06 08:54

Bubu, NEJSI NEMOŽNÁ!!!
Mě pro změnu kamarádky píšou ironické sms: tak co, ZASE nemáš čas? Už jsem to začala ignorovat. Mám, bohužel?, kamarádky svobodné nebo vdané, ale bezdětné, případně mají jedno miminko, které zatím nedá tolik práce jako dvě děti relativně krátce po sobě (jsou 2 a třičtvrtě roku po sobě) a k tomu barák se zahradou, který vyžaduje víc práce, než třeba byt 2+1. Když už ten čas mám, dávala jsem přednost ho strávit s rodinou (manžel je taky dost v práci, tak jsem byla ráda, když už byl doma, že budem pohromadě a v tu chvíli fakt nemám touhu jít s holkama na kafe :(, ale to si od nich vyslechnu! ). Prostě nás život zavál někam jinam od radovánek, kterých jsem si užívaly jako bezdětné a já to tak beru a už si do toho nenechám kecat a poslouchat řeči, jak se izoluju a podobný nesmysly :(. Opravdoví přátelé se poznají tak, že zůstanou i přes to, že si každý den nezavoláme a těch si fakt cením, ostatní jsem přeřadila do kategorie „známí“ a nedělám si těžkou hlavu. když chtějí, vidíme se, když ne, smůla :(. Bolí to, zvlášť když to jsou kamarádky, s kterými jsem trávila třeba dovolené, ale když to nedovedou pochopit, tak se nedá nic dělat… Radši se věnuju dětem, než abych vysedávala u kafe s kámoškou.

Ten stav - manžel unavený z práce, manželka utahaná z dětí a najednou situace, že si nemají co říct, to vidím kolem sebe téměř na každým kroku :(, je to dobou? Takových skutečně šťastných a pohodových manželství mi připadá hrozně málo, já osobně znám snad jedno jediné!!! Děsivý, co???

 
Ivik4
Závislačka 3152 příspěvků 05.04.06 09:00

nějak jsem to tu nepostřehla - jaký nápad s lístečky ? :)

 
pepsi
Kecalka 202 příspěvků 05.04.06 12:20

Ahoj holky,
Gabiko, nevesely denicek, doufam, ze vam to dopadne dobre…a taky vsem ostatnim, co maji podobne problemy. My jsme s manzou teprv pet let, dva a pul jako manzele (a dve deti, haha, kam to jeste povede?:-)) , zatim si mame co rict. On mi povida o sve praci a i kdyz nemam vzdycky naladu poslouchat „historky z nataceni“, necham ho, ja mu pak taky vylicim muj den plny zazitku s pokakanyma a pocuranyma detma:-)
Ted prave resi, jestli ma zmenit zamestnani. Pro nej by to melo vyhody z hlediska kariery, to chapu, pro svobodneho, bezdetneho to neni problem, ale jako manzelka jsem proti. Ze zacatku by nosil domu min penez a pracovni doba je 72 hodin tydne!!! Bez dovolene v pristich nekolika letech! Uvidime, mam strach, ze kdyby byl 12 hodin denne pryc (plus cesta), tak se vazne odcizime a dopadnem jako spoustu ostatnich manzelstvi.
Deti jsou zlaty, konecne chodime kazdy den na pisek a na prulezky, takze Lukasek je spokojeny a Nina je slunicko hodne, lezi, kouka, jen ty noci! Ach jo…ale urcite bude lip.
Pepsi, Lukas 18m a Nina 3m

 
pepsi
Kecalka 202 příspěvků 05.04.06 12:21

Bubu a ostatni, nejsi nemozna! Neda se stihat vsechno…
 Pepsi

 
nane
Povídálka 36 příspěvků 05.04.06 14:39

Ivíku, to se máš, že máš všechno srovnané v hlavě. My zatím okupujeme jen 2+1 a tdíž mám opravdu čas i na jiné věci než na domácnost, neboť ten náš byteček je mini a úklid či vaření zvládám po tolika letech praxe levou zadní. Proto mi zbývá energie na jiné aktivity, jako vedení MC, psaní grantů, ježdění na konference, to vše můj muž je ochotný tolerovat a když může o víkendu hlídá děti a nevadí mu že jsem celý den fůč. Někdy se já cítím jako víc chlap, a mám pocit že utíkám. Ale doma mě to baví taky. Možná až bude víc dětí, větší domeček, zahrada… Možná pak budu víc jen a jen matka, ale i tak se cítím spokojená, vždyť vše dělám protože chci. Jo i buchty pečeme s Vítkem skoro obden, nyní jsme pomlely maso, tedy Vítek sám a pečeme tátovi sekanou, má ji rád, a spokojený táta i máma=spokojené děti. Přeji si aby jsme všechny našly to své místo v sobě a stály pevně na zemi, já ještě hledám, nemyslím si že recept na spokojené manželství je někde napsaný, ten si musíme každá odvážit, zamýchat, uvařit a pak pomalinku ochutnávat dokud… no podle chuti! Asi Vám to moc nepomůže ve vašich starostech, ale já Vám děkuji za čtení! Pozor pálí se sekaná! Nane

 
Marcela_F
Zasloužilá kecalka 710 příspěvků 05.04.06 20:59

Dobry vecer,

zensky kde jste vsechny? Marne vas tady vyhlizim, ale docela pusto a prazdno.
venku pocasicko uplne na prd.
Nemam co cist, tak piste neco.

marcela

 
Gabinka1
Kelišová 6490 příspěvků 05.04.06 21:26

Marcel já jsem, ale nějak není, co napsat. Snad jen, že jsem včera byla u dr pro změnu já a mám zántě dutin a další ATB a pokud to do týdne neodejde, tak mě čekají punkce dutin. A po rozhovoru s jednou zdr. sestřičkou ani týden čekat nebudu, dám tomu zítřek a když to nepřejde, tak protože to je dost nepříjemný, půjdu do toho dobrovolně.
Jinak u nás nic…jen, že už na Báru nemám nervy a dneska tu bylo dusno, ale je to daný tím, že jsem hotová z tý nemoci, je to dost únavný a holka se doma taky nudí.
Takže zítra snad bude líp
 GaB

 
Mmiiaa
Zasloužilá kecalka 553 příspěvků 05.04.06 21:32

Ahoj holky, ahoj Gábi!

Deníček je opravdu skvostný, ó jak mi mluví z duše!
Nestíháme všechno probrat všechno přes mejly, nedá se všechno ventilovat celému Emiminu:-)
Ale pár řádků tu pro tebe mám…
Všichni chlapi jsou úplně stejní. Jsou prostě z Marsu a hotovo. Moc se mi líbilo, jak Nane napsala „hřát se v paprscích jeho duševního porozumění“
tak to mi fakt moc chybí…

My máme taky s manželem solidní krizi za sebou, ale asi jsme venku. Po 11 letech společného života--- ježišmarjá, to už je mi tolik? :-)))) bys řekla - člověka jen tak nic nerozhodí, natož takhle životem ošlehanou Miu! Ale kdepak!
Padla výhružka - ultimátum. Rozchod.
Miláček se naježil a řekl " to už víckrát neříkej!! odpověděla jsem se slzama na krajíčku (ano po pěkném milování a otázkách týkajících se vztahu a společné budoucnosti, kdy muž honí kariéru a žena ma na starost celý den to počurané, pokakané a uplakané dítě :-))) - moc pěkné Pepsi! - jsem odpověděla" tak se mnou komunikuj! protože MNE život bez komunikace nebaví".
Trklo ho to… dones kytku, pomoh sám v kuchyni, šel s Amálkou na procházku… já se mohla věnovat sobě. Na mnou navržený společný výlet ani okamrkem neprotestoval a pak si chrochtal blahem, jak to bylo príma.

Jo jo, my ženský jsme manažerky našich manželů, generálky tepla domova, vychovatelky dětí… my to všechno nesem na bedrech.

Ale bacha na skoliozu!!!
Všeho s mírou. I s těmi starostmi.
Myslím na tebe Gábi… jen tento týden toho mám strašně moc… vůbec nestíhám psát…
Drž se holka a nezapomínej na SEBEREALIZACI!
To není práce!!! Bacha na to! Ale ty koníčky nebo něco typicky ženského!
Už se chystám na pedikuru, kosmetiku, do sauny a na solárko!!! Prostě relax only for me!!!!
A na večeři ve dvou… bez dítěte!

A to nejdůležitější? Ten vztah, aby ten nápor života vydržel, se musí živit, zalévat, hnojit…a to z obou stran… Takže pořád a pořád vymýšlet nové podněty a trávit chvíle společnosti.
znám ty večery - každý ve svém koutku… ó, jak je dobře znám.
Ještě že se nevytratila má láska… internet:-)

Mia

 
Bubu
Ukecaná baba ;) 1005 příspěvků 05.04.06 23:40

Holky, kde žijete? Jak zvládáte chodit na solárko, pedikůru, manikůru.....­......:o)
Já chci taky!!!!!!!! Ale ¨penízky na to nejsou¨a děti by mi asi ho¨psaly na klíně. Tak často bych je neudala :o/.
Tak si to užívejte, zatím
 Bubu

 
Bubu
Ukecaná baba ;) 1005 příspěvků 05.04.06 23:41

Marci - už se platila nějaká záloha na ten výlet? nějak jsem nestihla zpracovat tuhle informaci..........
Pokud anö, kolik? Dík, Bubu

 
Lila002
Ukecaná baba ;) 1719 příspěvků 06.04.06 10:49

Ahojte lidičku,
také jsem tu! jen kluci mají teploty, kašlou o 106, Tom někde pozbyl svou hyperaktivitu, jen Petřík je trošku ukňouraný, nedivím se mu … takže marodímě !
Petr mi ťuká do kláves, nejsem schopná nic, písnout, ještě se ozvu papá
 Lila

 
Bubu
Ukecaná baba ;) 1005 příspěvků 06.04.06 12:07

Čau,
jen pro dokreslení:
manža druhý den (jako vždy) přišel ¨s ¨úsměvem na rtu a jal se opět dívat na Tv. Pravda, podržel mi při tom na klíně Alču, ale to dělá i jindy - dokud nepláče. Ach jo. Dělá jakoby nic. Problémy neřeší, háže je za hlavu. To přesně nemám ráda, ale prý se v tom moc patlám. Možná je to pravda, sedím doma a dumám nad jeho výrazy.........., ale " cihla k cihle" :o)) a je tu zeď, že?
Třeba pak vezmu nějaký tunový kladivo a rozbořím ji :o))))) ovšem bude to se vztekem.

Jinak je tu situace zklidněná, víc nevím, co napsat. Pořád stejně.
Jo, těším se na kočárek pro dvojky,konečně budeme moct s holkama na pořádný výlety :o))).
Alenku už přikrmuju mrkvičkou, je to malej žroutík¨, roste (trošku spíš kyne, ale nedá si vysvětlit, že v plavkách to teď není „in“ - ty pneu). Občas se někdo venku s otazníky v očích ptá, jestli to jsou dvojčátka....­......ne nejsou paní, to je ta menší jen tak „velká“. Chjo. Velká je malá a malá je velká.
Jediný, s čím mi Alenka udělala čáru přes rozpočet je, že to oblečení, co měla Barunka na jaře, v létě.......atd, jí prostě nebude. Oblíkám jí většinou věci, co na týden schovám po Báře do skříně s tím, že už jí jsou malé. .....
Těším se na léto :o)). Ale nejdřív musím umýt okna. Dnes už jsem trochu dál, stihla jsem vyndat kyblík¨na vodu, že otřu rámy (na balkóně jsem začala už před týdnem, ale nedodělala). Bára do kyblíku naházela kukuřičný lupínky, jabka, oblečení na žehlení a jedno ramínko. Tím to asi dnes opět skončí, protože teď obě na chvilku usnuly a já sedím na netu........
 Letím

Čau, Bubu

Marci - co s tou zálohou?

 
Marcela_F
Zasloužilá kecalka 710 příspěvků 06.04.06 14:40

Ahoj holciny,

Bubu uz druhy tyden denne urguju a volam do te agentury 1ubytovani, ale do dnesniho dne mi nebyli schopni dat odpoved, zda je chata volna nebo zarezervovana. Udelala jsem jim tam trosku vzruso, a tak doufam, ze se mi nejpozdeji zitra ozvou.
Manza souciti se mnou a boli ho taky zlucnik. Jsem dost prekvapena, ze tehule muze bylinky ale jen nejake a ve velmi omezenem mnozstvi.
Jinak dnes uz je mi nejak lepe. Taky jsem Danulovi koupila plastovy piskoviste, protoze kolem nas zadna nejsou. Jeste musim sehnat pisek, aby si mohl hrat. Teda az bude trosku tepleji. Brrrr, venku je desna zima.
Tak zitra mame spolecensky vecer. Jsme pozvani na predvadecku nove Audi Q7. Mam rada rychla pekna auta a tak se budeme zitra vecer kochat a cpat. Dlouho jsem nebyla na rautu. Tam bude dobrutek. Uz se tesim. A jeste potkam velmi dobrou kamaradku, ktera je taky tehotna. Takze pokecame. Jen at neprsi. Je to nekde venku v zameckym parku.
Na velikonece jedeme do Prahy na 2 dny. Bereme sebou i brachu a deti a moji mamu. Takze „Hujerovi“ : )))) Jen at se zlepsi pocasi.
Co Lena? Dlouho jsem o ni neslysela.
JO a Lilo, zavidim ti muze. Nane psala, jak jste spolu umyvali okna. To ja si muzu nechat jen zdat.
Vite, ze moc chci holcicku, ale na druhou stranu chlapi ten zivot maji jednodussi a tak si rikam, jak vychovat Danielka, aby umel doma pomahat.
Jo uz vim, co jsem chtela? Nevidely jste vcera na Prime ten porad, kde do domacnosti prijde na tyden chuva a rika rika rodicum, co delaji spatne a jak to maji delat?

Marcela

 
Marcela_F
Zasloužilá kecalka 710 příspěvků 06.04.06 15:41

Gabiko,

asi byste meli s manzou provest neco takoveho jako Missorka - oloupat cibuli. : ))) Zase skvostny denicek. Poplakala jsem si u nej.

marcela

 
nane
Povídálka 36 příspěvků 06.04.06 20:28

Bubu ty máš dvě děti rychle po sobě?
Jestli ano tak se nedivím, že jsi utahaná a manželství neklapa jako když ťukáme do klávesnice. Někdy, když jsem hodně protivná na děti, manžela i na sebe, jdu k zrcadlu a řeknu usměj se ty K… Máme se přece krásně, relativně blahobyt, nejíme kořínky a nemrzneme i voda se dá ještě pít z kohoutku! Jednou mi lila vykládala hodně smutný příběh co viděla v telce o mamince postižených dětí… Já jsem pomáhala minulý týden na záplavách u Mikulova, rodině která má jedno hodně postižené dítě, teda dámy, jak oni jsou statečný a ještějim voda sahá k domu. Klobouk dolů! Brečela jsem sama nad sebou, že nejsem dost statečná a nic my není dost dobré. Můj chlap mi říká „Rybářova žena“ Bubu nemohl by Ti někdo pohlídat prcky a ty jít sama třeba jen do města jen tak se projít, prošmejdit obchody a dělat, že jen co najdeš ten správní odstín vytahuješ manželovu kreditku. Jestli chceš ráda pomůžu s hlídáním! Já jsem si hned po porodu druhého dítěte řekla dvě hodiny týdně pro sebe, a nyní jsou z toho někdy i celé dny… Moc mi pomáhá vědomí, že děti jsou s někým komu důvěřuji, a já jsem naprosto svobodná, i když pravda normálně neumím chodit bez madla kočárku před sebou. Jo a na podpadcích už vůbec ne… Přeji nám všem zdravé děti a hlavně hodně, hodně porozumění! nane

 
Marcela_F
Zasloužilá kecalka 710 příspěvků 06.04.06 20:48

Nane,
moc pekne si to napsala. Souhlasim s tebou.
Marcela

 
GabikaD
Kecalka 444 příspěvků 07.04.06 07:45

Ahojky holky.

Nevím kolik toho stihnu napsat, než mně malá vyruší, ale něco snad stačím.
Předně chci vám všem i nakukovatelkám moc a moc poděkovat za vaše příběhy, rady a názory.

Čím víc si přeji, aby k našemu rozhovoru došlo, tím víc je osud proti mně. Vždycky se stane něco - špatně pochopená narážka, takže zbytečné vysvětlování, včera jsem zapomněla doma mobil a tak nás nemohl sehnat na domluveném místě (přitom my jsme tam byly celou dobu - „já jsem tam nakoukl a vy nikde“ - nakouknout a hledat je pro mně něco naprosto odlišného).

Dneska navíc přijedou mí rodiče i s babičkou - mám z toho nervy celý týden, co to vím. A muž to ví a přece si neodpustí a rýpne si, aby mně trochu „podpořil“.
Chtěla bych využít jejich přítomnosti tady a domluvit se s mužem na nějaké večeři v restauraci. Stejně naši chodí spát se slepicema, takže nemůžu očekávat jiný, veselejší večerní program. Uvidím, jestli se mi to podaří. Jenom doufám, že během celé návštěvy nedojde k nějaké vážnější výměně názorů ať už mezi náma dvěma nebo mezi mnou a mámou (její kategorické názory na výchovu dítěte - už teď vím, že se bude probírat nočník a slovní zásoba, ach jo:o()

Gábinko - tak jak pokračuje uzdravování, doufám, že se to lepší, že ti ta ATB zabrala a nebudeš muset na tu punkci. A co říct k Barušce - její „nočníkování“ je báječné. Je to šikulka největší. My budem dělat do plín snad i za rok. Katka totiž vůbec neví, že „dělá“ a vůbec ji to v plíně neva. Nevím, co s tím - štve mně akorát to její „etapové“ kakání …někdy ji přebalím i 4× po sobě a to trochu leze do rodinného rozpočtu. Ale nočník je u nás zakázané slovo. Četla jsem, že dítě začne užívat nočník, když si uvědomí, že chce i udělat mámě radost a vlastně ji poděkovat. Jenomže, pokud bude Káťa po Jardovi, tak se díků nikdy nedočkám (naposledy mi opravdově poděkoval, když se K narodila).

Nane i ostatní - ještě jednou díky.

Slunečnici - vlastně si na ni ani nevzpomínám, ale blahopřeji ji k Ondráškovi. A´t je zdravý, spokojený a rodičům dělá jenom radost.

Bubu - nevím co říct. Určitě ale nejsi nemožná - jenom mnohem více unavená a zaměstnaná dětmi. Já alespoň 1× týdně „vypadnu“ do práce, a 1× týdně na angličtinu, a je to fajn, když se o dítě chíli stará někdo jiný. I když to stojí nějakou korunu, ale je mi hezky uvolněně.
Zkus si taky vybojovat pravidelný večer jenom pro sebe.

Pepsi - je dobře se se NIna trochu „umoudřila“. A mužova práce? Kdyby byl sám, tak by to bylo bezva, ale teď jste čtyři a takové pracovní zatížení je pro rodinu příliš. Vy to ale určitě zvážíte sami moc dobře.

Mio - je dobře, že si napsala a že to doma máte zase v pořádku. Tu pedikůru, kosmetiku a solárko Ti moooc závidím. Já bych se ale stejně nejspíš odvážila, jenom na to solárko (na nohy si nedám sáhnout a kdyžbych začla s kosmetikou, tak bych už musela chodit pravidelně - zatím to nepotřebuji (myslím)). Jediné co mám jenom na sebe, je 1×za čtvrt roku kadeřnice a to muže už týden předem každý den na to upozorňuji, aby nezapomněl (stejně většinou přijede pozdě a dítě si předáme ve dveřích)

Lilo - vás se ta nemoc taky drží nějak dlouho. Tak ať je co nejdříve pryč. Dovedu si představit, jak vypadá dítě pozbavené hyperaktivity - K je sice „jenom“ velice živé dítě, ale vidět ji tenkrát v nemocnici jenom ležet, bylo dost nezvyklé a vůbec to nebyla ona. Tak, bacily, pryč!!

Marci - co ranní nevolnosti, už to přešlo. A ohledně toho jestli holku nebo kluka - Eva (moje hlídací „teta“) má kluka a další by chtěla jenom kluka. Říkala, že by si s holkou asi neporadila, že si zvykla na kluka.
A co ten srazík? Termín se líží a pořád žádné zprávy. Dobře, že jsi jim tam udělala vzrůšo, a klidně jim vyhrožuj i ostatními maminkami :o))

Ufff. Tak jsem to stihla, ale jenom díky Minimaxu a pohádkám. Jdu ještě vyluxovat a pokidit než dorazí ta „velká voda“.
A pokud by to zítra vyšlo s tou večeří, tak na mně myslete.
Jste moje všechno (teda až po Káti, hihi).

Gabika a Káťa

 
Gabinka1
Kelišová 6490 příspěvků 07.04.06 09:26

Ahoj Gábi,
tak tě čeká velký víkend, co? Tak na tebe budu moc myslet a držet palečky. Dej vědět, jak dopadne, ale myslím, že to bude dobrý! Vím to…

Slunečnici dodatečně gratuluji! Pamatuju si jí. A ty krásné míry. Já chci takýýý…ale ne teď:)

Bubu, to je právě ono. Manža je stejnej. S jedním nepomůže a mít dvě, když je Bára taková, jaká je, to by mě trefil šlak. Přesně jak psala Gabča, když někam potřebuju sama nebo s ním např. odvoz očkování nebo poradny po narození malé, hlásila jsem měsíc dopředu denně, v práci nenahlásil a pak mi den předem zavolal, že bohužel to nepůjde a já s miminkem musela ráno do Prahy kvůli autu, zpátky, k dr, domů a odpoledne do prahy. Prostě fuška. A tak to je se vším. Nesnáší, když jsem s malou jezdila sockou, když byla maličká a přitom mi nedával jinou možnost. A teď jsem mu měsíc připomínala naše očkování a on si nakonec po roce vzal den volna a my marodily. Takže byl v práci a když jsem ho ráno prosila, aby doma zůstal, protože nemůžu dýchat a je mi zle, nezůstal…na vše mi má pomoct někdo jiný. Je to všude stejný. Kadeřnici zvládám jen díky tomu, že jezdíme ke kamarádce, co má holčičku a ona mi hlavu dělá doma. Ostatní smolda. Kosmetika by byla třeba, ovšem nejsou penízky a čas, o ostatním nemluvě.

Mio, jak psala Gabča, taky závidím:)

Lilo, ať jste brzy zdrávi. U nás to je tak, že B zas nějak pokašlává a já si každé ráno jako i dnes beru Nurofen k snídani, protože mě bolí obličej:( Už ani moc nevysmrkávám, ale bolesti jsou. Na noc neberu, snažím se spíš zaspat…A s tím zlobením nezlobením, musim přiznat, že jsem si dost užívala, když byla B při nemoci hodná, i když samo ne za cenu nemoci:) Teď bylo super, že když už jsme marodily, tak boě:)

Marci, tak jak je?

Já se omlouvám, jestli jsem na někoho zapomněla…

Jo a Gábi, s nočníkem je pořád času dost, i když se to nezdá. Já kdyby nebylo Báry, že to chtěla sama, tak na to peču do léta, ani bych nezkoušela. Musim říct, že mi to chvílema leze na nervy, protože nechce obyč plínu, chce lítat nahatá, chodí klidně 5× do 5minut jen cvrnknout, to, že má občas nehodu, vůbec neřešim. Večer zničehonic vylítne a chce sundat za každou cenu pyžamo a plenu, aby mohla na nočník a když jí vysvětlim, žře nočníček spinká a má čůrat do plíny, ten kravál je hustej. Totéž odpoledne. Ušetříme sice na plenách, ale jak uměla kadit do nočníku, tak teď si sedne až když je hotovo a já sbírám bobky. Znám to kadění na x- etap. Ono to přejde. Hele v létě bude výhoda, že vám to půjde rychleji a dřív se zbavíte pleny komplet. Já teĎ samo B nemůžu nechat ani spát bez pleny, protože přeci jen ještě chladno je. Budeš moc být důslednější venku. Bude starší a bude s ní lepší práce:) Jinak to u nás začalo na plavču, kdy to viděla a chtěla udělat hačí a vyčůrala se. No a d ruhej den se rozjela sama a byl to fofr. Takže nezoufej. Pokud víš, kdy spolehlivě kadí nebo čůrá, tak jí připrav nočník a zkus se jí zeptat nebo jí po:,–(it a pak chválit. Ale ne za každou cenu. Aby ti pak nechodila jako kamarádky holka, která jí učí od 9měsíců, jsou jí skoro 2roky a chodí jen na povel a to tak, žekdyž se počůrá, tak jí seřeže, vynadá a chce jí to naučit stůj co stůj a moje argumenty, že když chodí na povel, tak je na to ještě brzy, nebere…Pokud nebude chtít, nenuť, abys jí to neznechutila, pokud začne, i když nic nebude nebo bude často, podporuj ze stejného důvodu jako nenuť. Hodně štěstí

GaB

 
Ajjja
Stálice 71 příspěvků 07.04.06 15:11

Ahoj holky,

už jsem tady hooodně dlouho nebyla, jen tak nakukuju a čtu. Jsem moc ráda, že tu stále jste a trochu se stydím za to, že jsem nepřispívala. Na Vánoce jsme si pořídili hafana a tak si připadám joko bych měla 2 dítka.
Teď můžu psát jen díky krtečkovi, ten vždy zabere.
Gabi děkuju za článek. Pořád jsem si lámala hlavu, nad tím jak je to možné, že jsem tak neschopná a manželství nám dost často neklape. Samozřejmě že kamarádky v mém blízkém okolí jsou bezproblémové (nebo to nepřiznají??). Jsme oba berani, dost dlouho jsme žili ve vztazích, kde já i můj muž jsme organizovali a měli hlavní slovo. A ejhle obou nám to nevyšlo. Setkali jsme se před 4 roky a v současné době do sebe narážíme těma beraníma hlavama. Nejdřív jsem to byla pořád já, stále jsem ho chtěla měnit a on zuřil. A teď je to zase on, neustále se mu něco nelíbí. A co je natom to nejhorší, že to jsou většinou věci, které jsem dělala i když jsme spolu pouze chodili. Najednou mu strááášně moc vadí. A teď je zkuste změnit, když je člověk dělá už spostu let. A já se doopravdy snažím se změnit, ale někdy to nejde. A to má doma navaříno, napečíno, uklizíno v normě možností - co se dá stihnout, vypráno atd. atd. Jenom toho milování je poskrovnu, nějak se mi do něho nechce. :o( A přitom když už se rozhoupu, tak je moc krásné.

No raději toho už nechám. Vojtík je náš poklad a táta se o něho krásně stará, tedy když je náhodou doma a neni v práci, tréninku či zápase. Je to naše zlatíčko a myslím, že kdyby nebylo jeho, tak si už každý jdeme svou vlastní cestou.

Gabi držím palečky aby víkend s rodiči dopadl dobře. Aby manžel byl přístupný a naslouchal při večeři tvým úvahám. A hlavně hodně síly do dalšího životního kroku. Ať se rozhodněš, jak se rozhodněš, tak to bude to nejlepší rozhodnutí, které uděláš.

Ještě jsem chtěla napsat, že všem těhulkám držím palečky a tak trochu závidím. U nás o Anežce mlumím pouze a jenom já, manža to bere spíše jako dobrý for.

Doufám, že vás teď budu navštěvovat častěji, protože jsem si uvědomila, že se tu dozvídám spostu zajímavých věcí a už hodněkrát jste mi holky pomohly.

Ještě jednou díky, zdraví Anička a Vojtíšek 18m

 
Ajjja
Stálice 71 příspěvků 07.04.06 15:14

Jo Gabi, uplně bych zapoměla. Vojtík teď přišel na to, že je mnohem jednoduší nosit plenu, než chodit na nočník. A tak za mnou tak 3× za den přijde a chce nandat plenu. A když mu jí po spinkání, nebo po návratu z procházky sundám, tak je scéna jako hrom.
Ach jo. Ať žije nočník a jeho strasti. Ty děti jsou ale chytré. Anička

 
Gabinka1
Kelišová 6490 příspěvků 07.04.06 15:33

Aničko vítej!
Je to někdy těžký, co? Ale neboj, on se manža srovná, ty takýý a bude Anežka:)

G

 
Mmiiaa
Zasloužilá kecalka 553 příspěvků 07.04.06 21:26

Ahoj holky,

no vy jste mě tedy daly s tím solárkem, už abych se na něj vypravila:-)
Bydlím v centru Pardubic, mám vše u čumáku, tak proč toho nevyužít, že?
Solárko a kosmetický salon si otevřela bývalá kolegyně z práce, má to v RD, Amálka může spát v kočáru na zahradě - přes poledne a kamarádka se na mě vyřádí. A je docela levná. Navíc to k ním mám 20 minut procházkou.
To solárko spíš beru na dobití energie než na hnědou kůži, ale já se tam vždy bezvadně uvolním. Ale musím se snažit, když u nás v bytě na masérský stůl uléhá jiná vysolárkovaná kamarádka - ještě k tomu v tangách - aby se do ní ten můj chlap nezakoukal, no ne? :-)))
Pedikúru mám vymyšlenou na příští týden, kdy budeme na Moravě na zahradě, pohlídá babička nebo děda a mně „oškube“ zase jiná známá… hlavně ty ceny jsou levný, pedikúra za 90, solárko asi 40 kč a ta kosmetika kolem 250… to ještě záleží, co se mi bude dělat… ale jen ta „představa“, že ležím a odpočívám…mi dělá dobře už teď:-)
Do sauny se chystáme příští sobotu, jedeme na tu Moravu, babičky pohlídají a my si to trochu bez dítěte užijeme. Takže je to trochu plánovaný… jako u tý Missorky. Nádherný deníček, ona je prostě úžasná.

Jinak já jsem příšerně unavená, dva dny jsem nebyla na netu, takže tu toho na mne čeká hodně k vyřízení, v kuchyni na stole mám konečně vykrámované velikonoční dekorace, takže i kdybych měla jít spát zítra, udělám to! Protože se k tomu odhodlávám týden. kamarádka mi z proutí uvila pěkný domeček, takže tam dát ptáčka, vejce, peří a je to:-)
Jenže. už jsem vám psala, že jsem se pustila do podnikání, textilní dekorace a doplňky, už jsem sem dávala link www.misiznitka.com a přišly první zakázky, do toho dodělávám vzorník a zakázky na přání… takže permanentně barvím, žehlím, stříhám, šiju…pořád dokola.
Ale je to fajn, snad to půjde dobře i příští měsíc, protože okruh známých se nasytil:-)

Proto nestíhám reagovat ke každé zvlášť, ani to všechno číst… ale jsem ráda, že tady tu partu pořád držíte.

Hezký večer

Mia

 
Lila002
Ukecaná baba ;) 1719 příspěvků 07.04.06 21:47

Holky, ahojte!

Ajjjo - zdravím tě, zrovinka jsem na tebe myslela, koukala jsem na původní seznam podzimátek .....

Tak mi trošku otrnulo, už mě záda z chřipky nebolí, avšak dětičky mají horečky, kašlou o 106, jsme zavření doma, mužíček je už také nějaký zelený … no, tak snad něco sesmolím…

K manželské krizi - žádnou jsme nikdy neměli! Páč nejsem vdaná … hi, hi… Zrovna jsem se ptala svého chlapíka, jestli si pamatuje na nějakou naši partnerskou krizi. Řekl, že na jednu ano, ale to jsme ještě neměli děti… tak takhle to vidí ten můj!
Za to já si myslím, že jsme takovou měli (nebo měla?), když byly našemu prvnímu synovi asi 3 měsíce. Můj chlap jezdil 3× týdně na trénink od 19,30 do ????, z práce chodil velmi pozdě, takže akorát sbalil tašku a byl fuč. Já byla zavřená doma s malým upírem nespavcem, co kadil 12× denně, měl permanetní rýmu z porodnice, stále řval, nevydržel minutu sám, po každém jídle se pozvracel, rokousl mi bradavky… Z této krize mě dostal zánět prsu a 40tky horečky. Moc si na tu dobu pamatuji, byl to pro mě oddych, mohla jsem jen ležet a mímo mi bylo nošeno až k prsu. Muž se o něj staral v noci, tchýně přes den - díky, díky za prarodiče!
Trochu jsem se vzpamatovala a můj muž se naučil starat o prcka, nejen přebalovat, koupat, ale i si s ním hrát ( ne , že by před tím nechtěl, jen se bál takového malého stvoření).

No a další krize asi neproběhla (alespoň o ní nevím, možná jeń jedna sexuální, nějak se mi totiž snížil apetit) . Já přestala v ½ roce kojit a začala jsem pravidelně chodit 2× týdně do posilovny, bezvadně jsem se odreagovala, zhubla, zpevnila tělo. Chodila jsem s kámoškami i do hospody na pivko. Můj chlap se totiž už uměl o malého postarat ( to jsem věděla od onoho zánětu prsu). Mužíček dál chodil na trénink, doma jsme se míjeli, ale nevadilo nám to, protože od 9ti měsíců jsem začala pravidelně dávat Tomíka přes jednu noc a celý den k mým rodičům. A tehdy jsme měli s mužíčkem čas jen pro sebe…

Co jsem tím vším chtěla říci .. přijde mi důležité, pro mě

  1. co nejdříve, pokud možno, zapojit mužíčka do starání se prcka (koupání, přebalování, chování, hraní si s potomkem), prostě jej to naučit, nedivím se, že se zpočátku zdráhá, já se také bála koupat, přebalovat, když mi v porodnici dali do rukou Tomíka …
  2. udělat si čas na sebe, nechat prcka na hlídání tatínkovi, a to se vším všudy ( krmení, přebalování, ukládání ke spánku …) a nepeskovat jej za to, že si v nouzi poradil sám (zapomněl dát svačinu - u nás běžné, k obědu dal svému půlročnímu potomkovi svíčkovou atd.), prostě nechat starání na něm, ať si poradí, jak umí
  3. zachovat mužíčkovi jeho odreagování, volný čas ( ale nezapomenout na ten svůj volný čas a stanovit si např. jako nane 2 hod. týdně jen pro sebe, a tvrdě vyžadovat jeho dodržování - nezůstávat však doma, v nouzi se alespoň projít)
  4. pokud to jde, „půjčovat" potomka prarodičům, aby jste si mohli udělat čas jen na sebe, vy , rodičové …

A ještě mě napadlo, že se narozením miminka opravdu v životě dvou lidí hodně změní. Žena zná především to domácí prostředí a touží „vypadnout" pro změnu z domu (tak jako dříve). Chlap chodí unaven z venku - z práce, většinou pozdě, tak se naopak těší, že si odpočine doma (tak jako dříve)! Ale tam to jde docela těžko, už ve dveřích se na něj vrhá potomek, po té manželka a chce jít alespoň na procházku - vypadnout z domu a nejlépe v doprovodu nějakého dospělého …

Dříve si žena v týdnu po práci vyrážela za kámoškami, zacvičit, muž šel na pivko, na trénink. O víkendu se spolu pěkně sešli a někam vyrazili. Takže uspokojili všechny své touhy - svůj čas rozděli mezi své přátele, každý ve svém okruhu a víkendy trávili spolu…
S příchodem miminka přicházejí rodičové především o čas, věnovaný každý sám sobě… z toho má pak jeden cukání, přijít domů a natáhnout se na gauč. Jenže v tom přichází ženuška (já), která touží také ukořistit čas jen pro sebe (zbavit se alespoň na chvíli potomka, který mnohdy doslova visí mamince na kalhotách celý den, i na WC … ). A jde umýt nádobí - SAMA! Ó , jaká to slast, BEZ TÉ MALÉ KOULE NA NOZE … jenže mužíček v obýváku nepovažuje hraní si s vlastním potomkem za odpočinek! S prckem si hrát neumí, nechce, nebo nemá prostě sílu - potřebuje prostě těch 10 minut na aklimatizaci z práce na domácí prostředí. Říkám tomu, že se potřebuje rozkoukat … pak opět nastartuje do režimu ready … jenže než se rozkouká, dítě řve a přichází manželka a je docela naštvaná, že ani u toho mytí nádobí nemá klid, že muži je jedno, že jeho dítě, které celý týden neviděl pláče, protože on není schopný vyměnit plínku, postavit znovu (po 10té) hrad z kostek …

A krize je na světě … zvláště, trvá-li tento stav hodně dlouho, bez možnosti udělat si čas sami pro sebe jako jednotlivci a sami pro sebe jako pár … tak toť z mého deníčku pro dnešek vše, fakt jsem to asi trochu přehnala …

GabikoD, moc ti přeji, aby jste s mužíčkem opět našli …

Lila
P.S. s dvěmi dětmi je to ještě zajímavější, hi, hi

 
Bubu
Ukecaná baba ;) 1005 příspěvků 07.04.06 22:38

Ahoj holky,
nestíhám číst všechny komentáře, jen pro Nane: nikdy jsem nenapsala, že lituji nebo si nevážím toho, že mám dvě děti a takhle brzy po sobě. Vážím si toho všeho tolik, že to ani nebudu rozepisovat, protože to prostě nejde. Jsem vděčná (bohužel nevím komu, protože v Boha nevěřím), že to takhle mám a denně děkuji (tomu někomu nebo něčemu), že to tak je.
Ano, je pravda, že nejíme kořínky a máme se proti ostatním naprosto báječně a žijeme vlastně bezstarostný život, ale to mi pořád snad nezakazuje občas ze sebe sesypat ty nahromaděné starosti, co se každému někdy nalepí na paty.
Mám pocit, že tímhle si tu vzájemně pomáháme.
 Bubu

 
nane
Povídálka 36 příspěvků 08.04.06 09:21

Bubu, já Ti nepsal,že jsi nemožná, asi jsem nevyjádřila správně To chtění Tě podpořit. Jestli jsem se Tě nějak dotkla než přijmeš mou omluvu přečti si prosím ještě jednou mou reakci. Přeji prosluněný víkend a spokojenou rodinku nane PS: předpokládám, že ty báječné děti máš se svým báječným chlapem. Nevěřím v žádné Bohy ani jiné nadpozemské věci, snad stojím až moc pevně nohama na zemi a lidé kolem si o mě myslí že jsem tvrdˇas. Ale i já se někdy sesypu…

 
Lila002
Ukecaná baba ;) 1719 příspěvků 08.04.06 14:14

Nazdárek holky,

tak mi všichni tři chlapi usnuli, jsa nemocní … při té příležitosti mě napadlo, kdypak jsem si já dovolila zalézt do postele s nemocí? Pravda, klidně můžu, když všichni také spí. Ale třeba tak dopoledne, kdy tady pobíhají dva ukašlánci a usmrkánci s horečkou … tak jako zalezl dnes ten můj chlapík. Abych mu nekřivdila, je mu opravdu zle, byl rád, že kluci se motají kolem mě v kuchyni (vařila jsem oběd, modelovala z plastelíny, odtrhávala od sebe kluky, aby se neprali o jednu hračku)… takhle zle jako jemu bylo mě přes týden, přesto jsem se do postele nedostala… Ne, nestěžuji si, jen mě napadlo, že maminky vlastně nebývají vůbec nemocné, neboť si to prostě nemůžou dovolit!

K mému výplodu ze včerejška - doplnění, Toma jsem dávala k našim na jednu noc přes víkend (a bylo to blaho! )- ale vím, každý nemá to štěstí, že může BEZ OBAV svěřit své dítě prarodičům. . .

Ještě k psanému slovu - ne vždy se povede napsat pár vět tak, aby je i čtenář pochopil tak, jak autor zamýšlel … prostě psané slovo může mít spoustu výkladů! Bohužel … nebo bohudík???? Třeba se Missorce povede zamontovat do deníčků smajlíky …

Holky, venku je nádherně a my nemůžeme vystrčit noooooooooooo­oooooos! Napište, kde jste a s kým byly, jak vám sluníčko pálilo do obličeje, ať se potěším s vámi!!!!!! Teda, nejsem nějaká drzá?

Tak zatím papá
Lila

 
Lila002
Ukecaná baba ;) 1719 příspěvků 08.04.06 14:35

lenculko, jsi tu??????

 
Lila002
Ukecaná baba ;) 1719 příspěvků 08.04.06 20:49

Do kina s batoletem
KINO PRO RODIČE"

":[]

 
BeJitka
Kecalka 241 příspěvků 09.04.06 01:51

Ahoj holky,

tak jsem zase konečně tady. A teprve v tuto šílenou hodinu jsem se prokousala deníčkem a komentáři, ale chci reagovat hned, než to zapomenu.
GABIKO, přeju Ti hodně hodně moc sil, aby jsi situaci dobře a uváženě vyřešila. Není to někdy vůbec jednoduchý. My jsme spolu s Jardou už skoro 16 let a taky jsme už řešili nejrůznější krize. Největší byla po 7 letech. To bylo Terezce 5 let. Tenkrát jsme se vlastně skoro ani nepohádali. Jarda jenom přišel jednou z práce domů a jen tak mi oznámil, že se se mnou rozvede, protože ho to už se mnou nebaví. Myslel samozřejmě postel. Koukala jsem jak vrána, protože nějaké větší stížnosti před tím nebyly. I když jsme se kolikrát pohádali jako koně, tak jsme se rozcházet nechtěli. Ale tentokrát to bylo docela vážný. Já sebrala Terču a odstěhovala jsem se k našim. No a Jardovi to zřejmě doma začalo nějak docházet a začal jezdit za námi a lákat nás zpátky. Vydržely jsme to s Terčou myslím tenkrát asi 2 měsíce a pak se vrátily. Musím říct, že nám tehdy taky asi pomohli rodiče, kteři se nám do toho snažili nemluvit a už vůbec ne nás štvát proti sobě. Spíš naopak. A tak to tenkrát dobře dopadlo. Hádky ale u nás byly dost často. Jsme totiž oba lvi a ještě musím říct, že Jarda je o 9 let mladší, než já. Spousta našich hádek byla možná i kvůli tomu věkovému rozdílu. Jarda byl opravdu moc mladý. Tenkrát jsem to neviděla /byla jsem taky docela praštěná/. Ale hádek znatelně ubylo, když Jarda dosáhl třicítky. Nevím, kolik je Tvému muži, ale oni chlapi dozrávají opravdu později. A fakt i jinak uvažujou. Holky mají pravdu. I Jarda mi kolikrát řekne, že když po něm něco chci, tak mu o to opravdu musím říct, že on sám třeba vůbec nevnímá, že něco nění úplně čistý nebo uklizený a spoustu dalších věcí. On prý kouká na něco úplně jinýho.
A taky se musím přidat, teď už ale nevím ke komu, s tou láskou a zamilovaností. Teď už je náš vztah totiž někde úplně jinde, než byl na začátku. Nejsem už sice bláznivě zamilovaná, přesto si myslím, že ho miluju mnohem víc, než tehdy, ale úplně jinak. Mnohem víc, než milence, ho vnímám jako partnera a jako člověka, o kterého se můžu opřít a samozřejmě jako tátu našich dětí, i když se dokážem taky pěkně rafnout. Jsou to většinou ale jen blbosti. Taky mi ale kolikrát přijde něco hodně líto. Ale Gábi, oni fakt myslí jinak. A my se kolikrát zabýváme něčím, co řekli a oni už vůbec nevědí, že něco řekli a když si na to náhodou vzpomenou, tak to mysleli stejně úplně jinak, než to řekli. No začínám se do toho nějak zamotávat. Tak už radši fakt padám do postele a ozvu se jindy. Jen jsem Ti chtěla napsat, aby sis to všechno dobře rozmyslela a neudělala třeba něco, co by Tě pak mohlo mrzet. No jo , je to těžký, ale dobře to všechno zvaž. Jedna moje známá říká, že všichni chlapi jsou stejní, jen jinak vypadají a že když je všechny nacpeš do jednoho pytle a v tom pytli zalovíš, tak vylovíš vždycky toho pravýho:-)). No asi to tak docela nebude, ale je na tom myslím dost pravdy. Každej má totiž něco. Jen jde o to, aby se s tím pak dalo nějak žít:-). Už fakt jdu, Gabi a drž se

Jitka

 
lenculka
Kecalka 333 příspěvků 09.04.06 12:09

Ahoj podzimačky,
tak máme zpět net, takže tady zase budu bývat.
Všechny moc a moc zdravím a fakt jste mě chyběly.
GABIKO - taky se přidávám s povzbuzením a určo se rozhodneš správně, někdy prostě s těma chlapama je to moc a moc těžké.
My jsme s manželem 10 let, z toho 3 manželé, a taky mám pocit že se chlap změnil, a to teda po narození emičky.
Ale přiznám se že i já se určo změnila, zatím to držíme na tom, že se hádáme do krve kvůli blbostem, a kvůli důležitým věcem jsme za jedno. Tak si říkám že dokud je to tak, tak snad nejsme uplně mimo hru, ale jak mi leze občas na nervy. Taky si myslím že je důlewžité chlapa zaměstnat, ale to někdy u některých nejde, přiznávám že na toto mám dobrýho chlapa, a jak má co dělat - něco zvelebovat apod. je to zlatíčko, ted jak bylo hnusně a on neměl co dělat bylo to s ním k nevydržení. No už je jaro, chystá se zvelebovat dvůr pro emu - pískoviště, hrací koutek apod., tak se snad zabaví, taky má nějaký podnikatelský záměr, tak snad bude klid. Jo a s kamoškama jsme to rozebraly, že to je normální krize chlapů kolem třicítky, že prý mají pocit znudění životem, skončení života, nenaplnění života a takový ty bláboly. Jak si najkdou nějakou tu činnost je klid, takže rychle je v tom podporovat - ve všech blbostech - např. ten můj v zimě přišel s tím, že si koupí bas kytaru a bude hrát, upozorňuju že nemá hudební sluch a já su alergická na jakýkoliv hluk, ale zaujala jsem výše popsané stanovisko, jako že je to super, on začal hledat na netu informace, pak obcházet bazary , konzultovat to s kdekým, zabavil se … teď to tak nějak pomalu vyhasíná, naštěstí, nevím co bych dělala kdyby fakt s tou kytarou přišel.
LILO - už jsem se přihlásila včera a psala vám, ale nějak jsem to nestíhala, po dlouhé době je malá ema s babi na chalupě tak jsme si s manžou užívali …v hospůdce.
Tak zatím pá, jsem tu zpět s vámi a jsem moc ráda.
Fakt mi chybělo že si nemůžu propsat o problémech doma a s dítkem.
MARCI - jak pokračuješ, už to ví příbuzenstvo ? Jo a moc a moc gratuluju, je to prostě úžasný a držím pěsti at je to holčička.

Lenka s nejmladším dítkem u podzimátek

 
Lila002
Ukecaná baba ;) 1719 příspěvků 09.04.06 12:20

Ahoj leni,

jsem ráda, že jsi opět tu!!!!!
A víš, že máš pravdu s tím, že chlapi mají kolem třicítky asi nějakou krizi? Také si matně vzpomínám, že mi jistou dobu lezl můj chlap na nervy (a já jemu asi také). To jsme už měli Tomáše.....nějak jsem na to zapomněla. Většinou na ty špatný věci rychle zapomenu …

Tak tě ještě jednou vítám zpět,3 x hurááááááá
Lila
P.S. s chlapem jsme spolu v létě 14 let ( bydlíme spolu 10let… tý jo!!!!)…

 
Lila002
Ukecaná baba ;) 1719 příspěvků 09.04.06 12:24

Ahoj Jitko,

máme v rodině mužského (31 let), co si vzal loni ženu o 10 let starší (ona na to ale vůbec nevypadá). Teď spolu čekají miminko a moc jim to spolu klape! Už se na malé moc těším!!!!! Kluci budou mít sestřenici! Budu se moc vyřádit a koupit nějaké to růžové oblečení (snad se trefím do vkusu, a když ne, svět se nezboří…)

tak papá
Lila

 
Lila002
Ukecaná baba ;) 1719 příspěvků 09.04.06 12:40

VŠECHNO NEJLEPŠÍ K SVÁTKU (byl už včera, jéjda) MALÉ EMIČCE! Hodně zdravíčka, štěstí a lásky !Já hlava děravá …
 Lila

 
BeJitka
Kecalka 241 příspěvků 09.04.06 13:15

Jé Lilo,

tak to je super. Jsem ráda, že v tom nejedu sama. My když jsme po sobě začali koukat /v jednom zaměstnání a na společné cestě do práce/, tak jsme ani jeden netušili vůbec nic o věkovém rozdílu. Cha cha, o to větší překvápko to pak pro nás bylo. Ale dohodli jsme se, že to spolu zkusíme, no a dneska už to zkoušíme vlastně 18tý rok:-). To je fakt strašný, jak to letí. Přijde mi to jako včera…

PEPSI, při tom psaní mého noční veledíla mě napadlo, jestli náhodou nejsi taky vzhůru, že bychom si jako pokecaly:-).

SLUNEČNICE, moc gratulujeme!!!!!!!Dob­ře to zvládej a hlavně ať jste zdraví!!!!!!

AJJJO a LENCULKO, super, že jste tady!!!!

GABIKO, ještě mě napadlo…píšeš o těch výletech, na které jste dříve jezdili a teď nejezdíte. Zkus to třeba nějak sama. U nás tyhle věci jsou taky na mě. Kdyby bylo na Jardovi, tak dojedem tak maximálně nakoupit:-). Všechny výlety vymýšlím a plánuju jen já. Možná mě to nejdřív taky mrzelo, ale teď už to beru jako výhodu /je totiž vždycky po mým:-)/ A Jarda zase zajistí ten dopravní servis /já neřídím/ a taky třeba i jídlo /většinou namazaný housky apod./ Je to vždycky moc fajn. Mám tu knížku o hradech a zámcích a ještě o dalších zajímavostech a tak to tam naštuduju a vyrazíme. Třeba i na celý víkend a někde přespíme. Dělali jsme to tak jen s Terčou, ale už vloni jsme začali takhle vyrážet i s Anýzkem. Je to sice trochu náročnější /letos už snad bude líp/, ale jde to. A je pak na co vzpomínat a těšit se na další. Možná by Vám to taky pomohlo. Nebýt jen doma. A když tu teď po roce dávám dohromady z těch výletů album, tak na to oba koukáme, a vzpomínáme. Mysím, že tyhle společný zážitky a trochu zpestření jsou pro manželství moc důležitý. Vy je ale máte taky, tak zkuste zavzpomínat a třeba se i vrátit na místa, kde Vám bylo dobře. Nebo můžu doporučit film RAFŤÁCI. Zašli jsme si na něj asi před 14ti dny, kdy se nám podařilo obě děti upíchnout u našich. Moc jsem od něj neočekávala, chtěla jsem si ale odpočinout. A byla jsem fakt nadšená tak, že na něj půjdu znovu. Narozdíl od Snowborďáků, totiž byl nejen z pohledu těch „mladých“ , ale taky z pohledu rodičů. Taky se v něm řeší taková ta manželská unavenost, nebo nevím, jak to napsat. Možná byste se v něm trošku našli /ikdyž tam mají rodiče už děti poněkud starší - asi 18 a 8 let. Je to fakt dost dobrý.
A ještě, kdybys náhodou uvažovala o tom posledním řešení, tak si zkus představit, jak by Ti bylo, kdybys zůstala na všechno sama. Možná by Ti manžel přestal lízt na nervy, ale přišly by situace, které bys sama řešila opravdu těžko. A taky si zkus představit ta místa, kde jste spolu byli šťastní a zkus si představit, že tam teď přijdeš sama. Možná bys našla nového partnera /asi určitě/, ale všechno už by bylo mnohem složitější, i kvůli Kátě. Říkáš, že je pro ni nejlepším tátou. Podle toho, co píšeš, tak Ti myslím nejvíc schází, že máš pocit, že Ti nějak vůbec nerozumí, že Tě nechápe a že nedokáže vycítit, co teď právě nejvíc potřebuješ. Ale věř, že mu to musíš vždycky říct. On to sám není schopný poznat. A možná naopak on má stejný pocit z Tebe. Narozením dítěte se opravdu celý život změní a úplně obrátí naruby.

GABINKO, tak už je líp???

Zatím

Jitka

 
BeJitka
Kecalka 241 příspěvků 09.04.06 15:07

Ahojky,

když už jsem tu nakousla ty Rafťáky, tak mě ještě napadl jeden starý český seriál, který podle mě naprosto geniálně ukazuje, jak chlap přemýšlí, a to TAKOVÁ NORMÁLNÍ RODINKA. Mám ten seriál strašně ráda a některý díly už znám skoro nazpaměť. Mám teď na mysli konkrétně díl Škola manželů. Myslím, že se tak jmenoval. I když už ho natočili strašně dávno, myslím, že je naprosto nadčasový a vždycky se musím strašně smát, co je na něm pravdy. GABIKO, jestli ho neznáš, tak si ho třeba zkus někde sehnat na videu a možná Ti to trochu pomůže. Už Ti dám pokoj. Fakt slibuju.

Tak a padáme ven

Jitka

 
BeJitka
Kecalka 241 příspěvků 09.04.06 15:08

Jé a ještě samozřejmě gratulace pro malou Emičku.

Jitka

 
Bubu
Ukecaná baba ;) 1005 příspěvků 09.04.06 18:55

Ahoj,
blahopřeju taky Emičce k svátku - samozřejmě jsem na to myslela už od poloviny týdne a teď píšu pozdě :o)) - klasika.
Holky mají obě kolem a přes 39°C horečku, tak paráda.
Zatím,
 bubu

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »