Pohodové těhotenství a porod císařem

marieondatra  Vydáno: 29.08.12

Můj první deníček o mém prvním těhotenství a porodu. Je to už skoro tři roky, když jsem zjistila, že jsem konečně v tom. O miminko jsme se s manželem snažili poslední dva roky, ale moc to nešlo. Nebudu to tu rozepisovat, ale na vině byl hlavně můj gynekolog, kterého jsem změnila a za 4 měsíce jsem těhotná.

V podstatě hned jsem šla na neschopenku, kvůli zaměstnání. Nic mi nebylo. Bydleli jsme v baráčku, měli psa. Vycházky v té době ještě neomezené, takže fakt pohodička. Celé těhotenství bylo skvělé, hodně jsem odpočívala a spala a chodila na procházky a hodně jsem taky navštěvovala kamarádky, na které předtím nebylo tolik času. Jediné co, že mi pořád v hlavě vrtalo, zda bude malej v pořádku.

Ano, čekala jsem chlapečka :) Všechna vyšetření v pořádku, ale vystrašená třicetiletá prvorodička, no! Na konci už to bylo horší, děsně mě bolela stydká kost, že jsem se sama ani neoblékla kalhotky nebo neotočila v posteli. Těhotenství celkem rychle uteklo, protože jsme k tomu rekonstruovali a dodělávali hlavně ložnici s pokojíkem v přízemí baráčku. No ale stejně jsem se moc těšila na den D, že budu vědět, že je v pořádku a já už se budu moci hýbat.

Měla jsem naplánovaného císaře, protože malej byl zadečkem dole a nechtěl se otočit. Den D jsem měla plánovaný na úterý, v sobotu jsem byla na monitoru, kde byly slabé kontrakce, je pravda, že ten den jsem měla pořád tvrdé břicho. Doktorka říkala, ať ještě přijedu večer, jestli bude pořád tvrdnout. Jeli jsme s manželem nakupovat a já celý den řídila a někde chodila. Přijeli jsme domů a já si konečně v klidu sedal a zjistila, že břicho je pořád jako kámen. Tak jsem si dala sprchu a seděla na nové sedačce a přemýšlela, jestli jet nebo ne. Nakonec se tedy jelo.

Na příjmu to celkem šlo, sestra nechala taťku na chodbě, a řekla jen, ať přinese tašku a vzala mě dovnitř. Po monitoru a vyšetření mladá doktorka, řekla, že se poradí s kolegou co se mnou. Nerodila jsem. Pak přišla, že si mne tu nechají přes noc a ráno se uvidí. Noc byla skvělá, konečně sprchlo a byl svěží vzduch. Měla jsem děsný hlad, protože jsem od odpoledne nic nejedla a oni mi nic nedali, kdyby se šlo na císaře.

Nakonec jsem si vydupala alespoň infúzi glukózy, protože mi už bylo fakt špatně. Pak přišel doktor a než jsem vylezla na kozu, říká: tak se koukneme, jak se mimču daří a jak moc musíme pospíchat (ráno na monitoru nějaké kontrakce byly) vyšetřil mě a říká: tak máme čas, co třeba ve dvě? Zůstala jsem na něj koukat a nevěděla, co říct, tak začal mluvit on. Maminko, miminko si právě cucá paleček, stále sedí zadečkem dolu a nic mu nechybí, je mu jedno, jestli se narodí dnes nebo plánovaně až v úterý, ale dnes je tak pěkný den. No v tu chvíli jsem jen řekla, no samozřejmě, že dnes ve dvě je super nápad. Takže jo. Ted už jen to čekání.

Přijel manžel, tak to uteklo dobře. V půl druhé se šlo na přípravu a ve dvě na sál. Děsně jsem se bála epiduralu, ale celkovou jsem nechtěla. Pan doktor anesteziolog je člověk, na kterého nikdy nezapomenu, byl nejen krásný, ale úžasný člověk. Celou dobu si se mnou povídal, uklidňoval mě, říkal, co se bude dít, no prostě super. Při v pichu jsem sebou samozřejmě cukla, ale dobré. Pak přišli dva operatéři a šlo se na věc.

V té době přišel i můj muž na sál, celý v zeleném, jen oči s brýlemi mu koukali, fešák. Seděl vedle mne a byl děsně nervózní. Nic mě nebolelo, bylo to v pohodě. Před půl třetí pan anesteziolog říká: tak a teď přijde něco krásného, když to dořekl, uslyšeli jsme konečně našeho Ondru. Hned mi ho ukázali a šli s ním na ošetření, to šel i manžel. Mě zatím šili. Za chviličku se vrátil manžel s malým uzlíčkem v náručí a sednul si k mé hlavě a já celou dobu, než mne došili na sále, měla své dva chlapy u sebe. Moc úžasný zážitek. Ondra se narodil ve 14:25, měl 48 cm a 3180 g.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Ráďa 25
Závislačka 3108 příspěvků 29.08.12 11:59

Gratuluji :kytka:

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 29.08.12 13:47
:kytka:
 
Anonymka sisi
Zasloužilá kecalka 705 příspěvků 29.08.12 14:31

Snad i ten druhý budetak pohodový :kytka:

 
monifix
Závislačka 2638 příspěvků 29.08.12 15:54

Vždycky jsem u těchto deníčku tak dojatá… No Jo, hormony. Vždy si představuji, jak budu držet konečně ten svůj uzlíček… Gratuluji!!!

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček