Z pekla štěstí

křepelk  Vydáno: 05.11.11

Zdravím všechny nastávající rodiče a dovoluji si přidat náš příběh o poporodních komplikacích s dobrým koncem. Bude to právě rok od narození naší druhé dcery Anetky. Narodila se na konci listopadu v nymburské nemocnici.

Jejímu narození předcházel šestitýdenní pobyt na rizikovém oddělení v porodnici u Apolináře pro hrozící předčasný porod. Ležela jsem zde už v prvním těhotenství, tak jsem věděla, co mě čeká. První dcera se mi narodila sice ve 34. týdnu, ale po rychlém a bezproblémovém porodu naprosto zdravá.

U Anetky však nastaly komplikace, které se prý stávají minimálně a velmi zřídka. Ve 34. týdnu jsem byla propuštěna domů a začala jsem chodit na pravidelné kontroly k mému gynekologovi. Protože vědel jaké mám problémy, byla jsem preventivně přijata do nymburské porodnice ještě před termínem porodu. Ležela jsem zde necelý týden, když začal monitor ukazovat špatné ozvy miminka. Bylo rozhodnuto porod vyvolat propíchnutím plodové vody a napíchnutím oxytocinu do žíly. Moje tělo reagovalo naprosto obráceně, kontrakce najednou slabé, téměř 18 hodin bez bolestí.

Ale potom to začalo, bolesti byly tak velké, že si ani nepamatuji, že jsem prosila primáře o císaře. Tohle jsem z prvního porodu neznala, vyvolávané porody asi opravdu víc bolí. Začala jsem tlačit na porodní židličce a po chvilce jsem jen vnímala, že to nepůjde - akutní císař pro nepostupující porod. Vím, že se mi ulevilo. Nepamatuji si ani to, jak jsem se dostala na sál. Nevnímala jsem nic, jen bolest.

Po porodu Anetku ukázali manželovi, který byl se mnou ještě na pokoji. Tři hodiny potom jsem však začala masivně krvácet, DIC - hemoragický a hypovolemický šok ze ztráty krve a tekutin. Okamžitě jsem byla převezena na nové operační sály a tam začal boj o můj život. Měla jsem štěstí na lékaře, na setry. Vím, že mě musel hlídat nějaký zástup andělů. Přežila jsem, dostala několik transfúzí a byla převezena na aro do Prahy. Po stabilizaci stavu zpět do Nymburka za malou Anetkou.

Neustále jsem prý říkala, že mám strašné bolesti hlavy, nikdo však netušil, že to není po narkóze, ale že krvácím do hlavy. Praskla mi céva na mozku. V žádné nemocnici mě nechtěli přijmout. Nakonec mě přijali akutně na Homolce, a to bylo další štěstí. Tady mi do hlavy navrtali komorový drén, který odváděl krev z hlavy. Manželovi řekli, že prognóza je nejistá a musíme čekat. Hrozilo poškození mozku. Prožil si toho tolik i rodina, že to muselo být strašné. A já zatím 12 dní spala a nevnímala nic.

Probudila jsem se s hadičkami na přístrojích, ostříhaná z dlouhých vlasů dohola a netušila nic. Potom mi teprve začalo docházet, co se stalo. Po třech týdnech mě pustili domů. Moje uzdravování trvalo ještě asi půl roku. To fyzické bylo celkem rychlé, s psychickým to bylo horší. Vlastně proto tenhle příběh píši, abych za ním udělala tlustou tečku a radovala se jen a jen z malé a z toho, že jsme měli z pekla štěstí.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
dirli
Ukecaná baba ;) 2217 příspěvků 05.11.11 07:40

Jsi strasne silna.. Ted uz bude urcite vse v poradku.. Uzivej si svou krasnou rodinku a nemysli na nic negativniho, urcite uz se Te bude stesti jen drzet! :srdce:

 
a1a1  05.11.11 10:30

Tak DIC a krvácení do hlavy není opravdu žádná sranda, je clekem zázrak, že jsi to přežila. Máš asi naprosto úžasné anděle strážné :-)

 
Miťulka
Ukecaná baba ;) 1287 příspěvků 05.11.11 10:40

Ahoj, smekám, to je síla. Pobyt na ARU při těhotenství znám, prožila jsem ho dvakrát a už nikdy nechci. A vlasy dorostou neboj, zdraví je přednější. Jsi moc, moc silná a přejem už jen štastné chvilky s holčičkama :-) :hug: :kytka:

 
renč  05.11.11 12:22

tak to je teda síla, to musíš mít opravdu zástup andělů a velmi velkou podporu rodiny, smekám, držím palečky, ať se ti už všechny nemoci vyhnou a dětičky ať přinášejí jen radost.

 
helbell
Kecalka 463 příspěvků 05.11.11 12:38

Úžasné úplně jsem měla husí kůži. Taky mi chtěli dávat transfuzi po cisaři ale mě nic nebylo tak jsem jim to vymluvila a ani ve snu by mě nenapadlo jaké může mít císař následky… :zed: obdivuji tě jsi moc statečná :potlesk:

 
PETRUSE333
Ukecaná baba ;) 1379 příspěvků 05.11.11 13:32

To je neuvěřitelné co se u porodu může stát :cry: Každopádně jsi silný človíček,který má silného anděla strážného a já přeju nejen Tobě,ale celé Tvé rodině do života jen a jen zdraví :srdce:

 
Veveří
Ukecaná baba ;) 1492 příspěvků 05.11.11 18:03

Křepelk, tvůj příběh je hrozný. Opravdu při tobě stáli všichni svatí a jsem moc ráda, že jsi to přežila. Určitě teď život vnímáš jinak a víc si vážíš každé chvilky, tak ať se ti daří a přeji ti nekonečně mnoho krásně prožitých dní s rodinou.

 
jellyy
Stálice 89 příspěvků 05.11.11 19:25

jaj, úplně mi z toho běhá mráz po těle :-( ale ti nahoře tě naštěstí mají hodně rádi :andel: , přeju tobě i celé rodince už jen šťastné chvilky :hug: :kytka:

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 05.11.11 20:16

Jste neuvěřitelně silná žena!!!!Čtu Váš deníček a kutálí se mi zlzi…!Život není peříčko,ale vy ste se dokázala o ten svůj pořádně poprat :srdce: :srdce: Udělejte tu tečku a žijte na plný pecky !!!!Užívejte si dětí a manžela !!!!! :andel: :andel: :andel: :andel:

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 05.11.11 20:18

omlouvám se !!!slzy!

 
Ilonka007
Kecalka 327 příspěvků 05.11.11 22:15

No pane jo. Ani nevím co na to napsat. Ještě že jsi měla štěstí na doktory. Zkrátka opravdu štěstí v neštěstí. Tak hlavně přeji hodně zdravíčka!!!!

 
Káka74
Zasloužilá kecalka 920 příspěvků 05.11.11 23:04

Tak to je hukot. Moc gratuluju k druhým narozeninám :kytka: a přeju, aby tím končilo to nepříjemné a od teď vás čekalo jen to hezké. A těm, kteří na vás čekali tleskám :potlesk: . Muselo to pro ně být strašné.

 
Simoncicak
Zasloužilá kecalka 584 příspěvků 06.11.11 21:59
  • jsi silná a já držím palečky at už jde všechno jak po másle a jsi zdravá!!!..A tvůj manžel,tomu se klaním že byl silný a stál při tobě a zároven se staral o děti..:-) :srdce: :srdce: :srdce: :palec: :palec:
 
skritek Petra
Kelišová 5504 příspěvků 07.11.11 09:16

No teda, devce!!!! Vazne Te ma nekdo nahore hooooodne rad :andel: , jsi velmi silna a Tve telo ani duse se nechteli vzdat. Tak jen at uz je ted porad jen dobre. OPATRUJ SE! A rodince jen to krasne chvile, muselo to byt velmi narocne i pro ne! :hug:

 
Peitra
Ukecaná baba ;) 1421 příspěvků 11.11.11 09:53

Mám uplně knedlík v krku a husinu. Musela jsi chtít strašně moc žít, i když jak říkáš spala si a nic nevnímala. Vůbec si nedovedu představit tu bezmoc a zoufalství manžela. Těžko člověk uvěří jaká má takový císař všechny rizika. Přeju už jen hodně štěstí celé rodině v dalším životě :-)

 
Renatka30
Zasloužilá kecalka 918 příspěvků 12.11.11 06:34

Křepelk, jsi bojovnice. Ono opravdu jak jsem psala už v jiné diskuzi, když je po porodu maminka i miminko v pořádku - je to vlastně malý zázrak. A doktoři jsou si toho vědomi, jen se samozřejmě nechce strašit ty tisíce jiných žen - rodiček, protože asi 95% porodů proběhne relativně v pohodě. Já si ted po druhém porodu taky prožila svý - vlastně oba porody jsem nemohla odrodit placentu, silné krvácí - fofrem tím doktorů - anestezie a revize dělohy, žel podruhé se to protáhlo - placenta mi prorosta děložní sliznici a přišlo se na to až za 2 měsíce po porodu. Několik zákroků v nemocnici a po posledním jsem se nemohla probudit, tak mě oživovali - je pravda že tu psychiku to trochu poznamená, ale já z toho byla venku do pár dní. Ty jsi proti mě prožila naprosto jiný hrůzy -ale jsi bojovnice a musíš jít v životě dál !!! Máš dcerku - život který si darovala, tak nemysli na hrůzy co máš za sebou ale těš se co máš před sebou. Už právě proto že jsi tu nemusela být a tu možnost máš, tak jí musíš využít a prožít krásný život se svými milovanými !!! Mě ten můj zážitek trochu změnil hodnoty - na podzim jsem vždy měla splíny a pořád jsem si ztěžovala - ted se podívám z okna a říkám - mlha hnus, ale žijeme a to je to hlavní !!!
Tak držím palečky at je brzo dobře :srdce:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček