Pořád se nic neděje

Kopretinka01  Vydáno: 17.06.03

Ahoj všichni,
protože na tyto stránky chodím už nějaký ten týden a zvědavě a se zájmem hltám nové pokračování deníčků, rozhodla jsem se i já, že něco takového započnu a přidám se mezi ty z vás, které sem píší čas od času vývoj jejich snaženíčka nebo těhulkovství.

Některé z vás mě asi budou trochu znát z místního chatu a tak pro ně tenhle prvotní deníček nebude nic nového.
Pro začátek bych asi měla uvést, že patřím mezi snažilky a to už přes rok. Ze začátku jsme to s manželem nějak neřešili, protože jsme to nechtěli jak se říká „hrotit“.
V loni jsme teprve totiž kupovali bydleníčko, které jsme sháněli strašně dlouhou dobu, ale nic nás nepřesvědčilo o tom, že to stojí za to ty hříšné peníze za to dát až do loňského léta, kdy jsem objevila baráček, do které jsem se já a později i Marek (můj manžel) zamiloval.
Asi dva měsíce trvala procedura s hypotékou a tak až začátkem října byl náš. Začali jsme dělat nejnutnější opravy a týden před Vánocema se stěhovali i s novým pejskem (Zlatý retrívr).

Proto jsme to tak nějak nehrotili a stav, který mám teď a díky němuž jsem taky narazila v rámci vyhledávání různých informací a kontaktů na človíčky, které na tom jsou podobně, tak tenhle stav mě chytil až v poslední době.
Jsem v takové té fázi vývoje snaženíčka, že každý měsíc při odletu na MS nemám na nic náladu a nejmíň ze všeho na to vidět děti svých kamarádek :-(

Samotnou mě to moc trápí protože nechci být nepříjemná a vím moc dobře, že oni nemůžou za to, že nám „to“ prostě nejde. Ale pohled na těhotnou ženu nebo miminko ve mě prostě v těhlech dnech vyvolává stav sebelítosti a naštvanosti na nejvyšší míru.
Naštěstí ale mám skvělého manžela a roztomilého pejska a tak se z toho dostávám tak nějak bez pláče a slziček, ale také není jisté jak dlouho mi to vydrží.

Ale to určitě znáte. Víte jak se taková žena cítí, když je to ve fázi snažení už tak dlouho a pořád se nic neděje…
Každý měsíc navštěvuju svého lékaře posledních pár měsíců, protože nás to opravdu začalo trápit a taky jsem na vánoce hodně zhubla a přestala mi chodit pravidelně MS a tak jsem teď pod dohledem lékařů a to jak kvůli mé MS tak kvůli našemu snaženíčku.

Doufám, že už to nebude dlouho trvat, ale marné naděje si nedělám.

Jednou Vám budu muset vyprávět jak jsme se s Markem seznámili… Určitě si pak řeknete, že jsem se dočista zbláznila......:o) No tak to by pro dnešek mohlo stačit.
Přeju všem budoucím maminkám krásná bříška, všem stávajícím maminkám pořádné raubíře, aby vůbec věděly, že ty děti mají a všem snažilkám co nejdříve to půjde II.....

Kopretinka

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
zlomka
Nováček 2 příspěvky 17.06.03 22:37

Ahoj Kopretinko! …Hezké jméno! :-)

Taky občas nahlížím do deníčků a ikdyž v tom mám zmatek,zajímají mne osudy lidiček,co jsou na tom podobně jako já.
Já jsem vdaná už téměř 10 let (3.7.93) a přestože jsme nikdy nepoužívali žádnou ochranu,tak pořád nic. Nesnažili jsme se nijak usilovně,protože opravujeme domeček. Ale po třech letech jsme podstoupili oba vyšetření a řekli nám,že jsme bohužel ukázkový případ na IVF. Manžel má málo spermií ,já si proti nim vytvářím protilátky a ta moje ovulace taky nic-moc. Takže v říjnu 96 jsme absolvovali první neúspěšné IVF. Byla jsem tak zklamaná,že jsem na vše zanevřela.Začala jsem podnikat,trávila jsem celé dny v práci,kašlala jsem na manžela i na tuleníčko.Došlo pochopitelně k velké krizi. Až teprve koncem minulého roku jsem si uvědomila,že dělám velkou chybu. Ubrala jsem práce a začali jsme se opět snažit. Náš vztah je teď jako před těmi 10-ti lety a já jsem fakt šťastná. Jen jedna „drobnost“ nám chybí k absolutnímu štěstí - miminko. Takže jsme teď v květnu podruhé podstoupili IVF. Bohužel opět bezvýsledně. Je mi to líto,ale vzhledem k tomu,že mi teď bylo 30,jsem rozhodnutá bojovat ze všech sil.Teď to nevzdám jako tenkrát. Bohužel nemáme žádné „mražáčky“ , takže teď se pokusíme o IVI a teprve za půl roku můžeme zkusit další IVF. Musí to vyjít!
No,nějak jsem se rozepsala,tak snad zbytek příště.
Držím Ti palečky! A všem,které tak touží po tom malinkém kouzelném řvoucím dárečku.
A o tom seznámení určitě napiš! Taky se pak pochlubíme. :-)

Ahoj všem - Milena

 
Bella
Povídálka 36 příspěvků 18.06.03 06:57

Ahoj Kopretinko,

my se známe z Chatu, tady Bella nebo Belluš, sousedka. Vypadá to, že tu spolu ještě nějakou dobu pobudem. I když Ti stašně přeji, aby Vám to vyšlo.
Můj příběh znáš, tak tady o něm psát nebudu, ale jsem ráda, že jsi sem napsala, snad se Ti aspoň trošičku ulevilo.

Zatím se měj, nesmutni a sejdeme se na Chatu. A někdy nad i na to kafe.

Zatím pa.

Bella

 
monicka01
Kecalka 266 příspěvků 18.06.03 08:15

Ahojky kopretinko,
my se taky známe z chatu :-)
Zase se trápíš? Čím více se budeš trápit a propadat depresi tím méně k tobě miminko přijde. Úsměv na rty a žít život naplno:-) Jsme s tebou a chápeme tvé pocity - nejsi v toma sama.
Je hezké, že si začala psát deníček, alespoň budeš své pocity ventilovat a určitě se budeš cítit lépe.
Ostatní těhulky nebo maminky za to, že nám to nejde přeci nemůžou. Naopak přát jim štěstí a zdraví. Jednou se to štěstí pak obrátí i k nám. Ahojky Monika

 
Anonymní  18.06.03 08:29

Ahoj Kopretinko
i my už jsme se potkali na chatu, znám tvoje pocity i když mi se tak dlouho ještě nesnažíme protože v tom našem roce jsme měli půlroku pauzu. Teď se nervuju, měřím teploty a občas mám pocit že jsem zralá na blázinec. S kamarádkou jsem se radovala že je čerstvě těhulka, ale jindy mě pohled na těhulku nebo na mrně v kočárku rozlítostní a rozbrečí. No ještě že mám manžela, který tyhle moje výlevy chápe a vždycky zvládne otočit v žert. Uvidíš, že bude líp a zadaří se nám a budeme ten svůj uzlíček štěstí taky držet v náručí

Marti (Norreen)

 
Ijanka
Povídálka 38 příspěvků 18.06.03 10:29

Ahoj i my se známe z chetu. Už jsme o tom spolu určitě mluvili, prostě se musíš zaměstnat a přestat myslet na to, že to strašně chceš. Já jsem čerstvá těhulka amůžu ti říct, že když jsem myšlenky na miminko vypustila a naopak jsem si řekla, že když te´d rozjíždím novou práci, tak by se mi to nejmíň hodila, tak to najednou bylo okamžitě.
Takže si prostě najdi něco, co co tě zaměstná, ať už psychicky nebo fyzicky a uvídíš, že to bude brzo.
Měj se a brzy //
 Iva

 
Maru
Závislačka 3427 příspěvků 19.06.03 14:30

Ahojky, taky se známe trošku z chatu. Přeju hodně sil a žádné ale opravdu žádné slzičky. jednou se štěstí unaví a sedne i na nás všechny. Ahojky Maru

 
Anonymní  28.06.03 15:12

Ahoj Kopretinko.
Já patřila mezi snažilky čtyři roky. Bylo to o to horší, že mi doktorka stále opakovala že jsem ještě mladá a na těhotenství mám čas. Po čase mě ale hodně dožralo, že nebere ohledy na moje přání tak jsem si po Novém roce našla kontakt na Centrum asistované reprodukce. Řekli jsme si s manželem, že si ještě užijeme léto a pak se vrhnem do víru vyšetření a léčení.. Zaplatili jsme dovolenou k moři na konec srpna, ale…:)) Manžílek holt pojede sám. Teď jsem ve 23tt a k moři už si netroufnu. Co z toho plyne? Naplánuj si něco, při čem by bylo naprosto nevhodné otěhotnět a zkus na to nemyslet. I když mě se to už mluví, viď.. Tak držíme i s mimískem palečky ať ti to brzo vyjde.
 Kája

Vložit nový komentář