Porcování kance

radbuza  Vydáno: 15.05.12

Není nad to mít dobré kamarády aneb cesta do pekel je dlážděna těmi nejlepšími úmysly. Nebo-li o tom, jak i úplně obyčejná věc může nabrat nečekané obrátky. Dostala jsem kance, ne celého, abych nelhala, ale čistou polovinu, krásnou, velkou, obrovskou polovinu.

S masem to zrovna třikrát neumím, ale život je plný výzev a naporcovat kance není až tak mimořádná výzva. Ehm, možná není, ale máme tu několik faktorů, které to malinko komplikují:

Problém č. 1: Marek
Problém č. 2: Linda
Problém č. 3: Eliška
Problém č. 4: Simira

Jsem matkou už pár let, takže logistiku mám v malíčku, problému č. 1 jsem se zbavila hned před osmou prostým vysazením před místní školou. Problém č. 2 a 3. nikdy nikdo nikde nechce. Nevím proč, jsou to mimořádně roztomilé holčičky. Problém č. 4 je moje práce – tedy moje rozjíždějící se podnikání, měla-li bych používat klišé, pak mé čtvrté dítě a o tom jsem usoudila, že chvíli počká.

Mám jednoho kamaráda, na kterého si vzpomenu vždycky, když slyším, vidím nebo sama použiji slovo „problém“ a okamžitě se mi chce smát. Kdysi jsme seděli večer na zahradě (no to není tak úplně přesné – měli jsme tam sud) a on líčil příběh, který by vás myslím mohl pobavit. Tenhle kamarád si dal v hospodě nakládaný hermelín s chilli papričkami, s pořádnou dávkou chilli papriček. Pikantnost pokrmu zaléval chladným pivem, a tak musel brzy s pískem. A tam se to stalo, rukama umatlanýma od papriček, uchopil to, co ho pak začalo strašně pálit (docela zajímavý pokus tuhle historku převyprávět slušně). „A co jsem měl jako dělat, že jo, říkal jsem si: mám problém, musím ho vyřešit“. Museli byste ho asi znát, aby vás ani moc neudivilo, jakým způsobem se rozhodl tenhle problém řešit. Masturbací. Zábava byla onoho večera bujará, takže se debata nakonec zvrhla k dohadům o tom, kolik kdo dovede řešit problémů najednou, kolikrát denně je kdo schopný řešit problém apod. Ale popis opileckých debat nikdy nebude tak třeskutě vtipný, jako když je člověk večera účasten.

Takže zpět k mému problému – tedy porcování kance, ten masturbací řešit opravdu nejde. Linda a Eliška dostaly nože. Byly přisunuty na židlích k lince, na které se válela hora zkrvaveného masa. Linda kulila oči, Líza řvala „masó, hurá“. „No vida, jak nám to pěkně půjde“, říká si spokojeně jejich matka – tedy já.

Otevřu mrazák, máme tu další problém. Jenom dílčí, při zběžném pohledu je zjevné, že pokud chci kance naporcovat a pak ho někam narvat, pak musím mrazák odmrazit a uklidit. OK, než naporcujeme, v klidu odmrazíme mrazák, coby ne. Zatímco vyklízím šuplíky, děvčata s noži si začínají být vzájemně nebezpečná. Beru jim nože, mladší děsně ječí. Vracím nože.

Beru i svůj a jdeme bourat. Jde to dobře, ale pomalu. Problém číslo 3 v průběhu akce odpadá a je tedy dočasně hibernován. Rychlost práce se tímto zdvojnásobila, přesto čas letí jak splašený kůň. Z mrazničky již pomalu odkapává voda. Nad horou odkrájeného špeku ztrácím chuť k jídlu, příliš živě jsem si představila tu hmotu na svém břiše.

Problém č. 3 se probouzí, vyžaduje jídlo, evidentně ještě nemá tak silnou imaginaci jako já anebo ji zkrátka nějaký špek nechává chladnou. Matka začíná být v časovém presu, protože jíst není co a nebude to dlouho trvat a bude třeba zajet pro problém č. 1. Problém č. 4 už také čeká trochu příliš dlouho, a proto instaluji do pandemické scenérie ještě i notebook, abych věděla, co se děje na Simiře.

Začíná mi to přerůstat přes hlavu, mrazák kape, na stole jsou balíčky masa, hodně balíčků masa, na lince jsou hromady masa, hodně masa, na plotně se škvaří sádlo, na zemi je krev (moje krev). OK, dáme si k obědu kuskus, to je hned. Děvčata kupodivu spolupracují, ale který blb měl nápad do tohohle bordelu přimíchat ještě kuličky kuskusu, zasloužil by kruté mučení. A máme tu 12:30. No nedá se nic dělat, jedeme pro problém č. 1., nakonec by mohl být celkem efektivním pomocníkem.

Ve chvíli, kdy otevírám dveře domu už s plnou sestavou, zvoní mi telefon. Simira už nepočká, volá mi paní, která má potíže s vložením svého zboží (Simira je internetová galerie pro prodej a nákup originální, rukodělné a designové tvorby).

Zatímco se snažím uklidnit paní, která si málem vzteky způsobila škody na svém počítači, prohlížím si apokalyptický obraz mé dekadentní kuchyně, resp. toho, co z ní zbylo. A přepadá mne žal a beznaděj. Měla bych chuť smotat se do malé kuličky a ronit slzy. Mám chuť řvát: tohle se přece nedá zvládnout. Ale k čemu by mi to bylo? Před čtvrtou musím Marka odvézt na judo, takže zapojím skryté rezervy a v 15:58 je kuchyň uklizená, kanec již věčně odpočívá svůj zmrzlý sen, sádlo je vyškvařené a na plotně voní v papiňáku kančí guláš.

A kde je vlastně pointa?

Každý má někdy den blbec, kdy se mu toho sejde příliš moc najednou, důležité je ale nepropadat panice, protože pokud jde jen o bordel v kuchyni, pak nejde ve skutečnosti o nic.

Vrhla jsem se s kamarádkou do podnikání, a to i když máme dohromady 5 dětí, jedna dělá školu a druhá má i částečný úvazek ve své původní práci. Šly jsme do projektu plné entuziasmu a nadšení a necháváme za ním mnoho hodin tvrdé práce. Jsem moc ráda, že jsme do toho šly dvě, protože když jedna porcuje kance, zaskočí za ní druhá. Když naopak jedna dělá zkoušku, druhá neporcuje kance a věnuje se plně firmě. Mnoho zlých jazyků nám tvrdí, že naše přátelství neskončí dobře, když spolu budeme podnikat. Pracujeme ale už více než rok, a i když jsme spolu vždy nesouhlasily, tak jsme našly východisko a dokážeme myslím velmi dobře oddělit pracovní spory od osobních vztahů mezi námi.

Zkrátka, když se chce, všechno jde. Možná to některou z přítomných maminek nakopne, jít do toho taky.

PS: Pokud by mě někdo chtěl osočovat z toho, že označuji své děti za problém, pak vězte, že je to pouze kvůli literární hodnotě textu a ve skutečnosti jsou tím nejhezčím problémem, který mě kdy potkal.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.6 bodů
 Váš příspěvek
 
FreeLady12
Nadpozemská drbna 25994 příspěvků 15.05.12 08:56
:potlesk:
 
Jaruschk
Závislačka 3925 příspěvků 15.05.12 09:11

:pankac: vtipně napsané:-)

 
Kačta
Zasloužilá kecalka 639 příspěvků 15.05.12 09:57

:palec: Pobavila jsi mě :mrgreen: :mrgreen:

 
Nafteta
Ukecaná baba ;) 1154 příspěvků 15.05.12 10:46

:potlesk: Tak to je masakr. Gratuluju k tomu,že to nepíšeš z blázince.

 
Hamalka82
Kecalka 323 příspěvků 15.05.12 11:03

Super :mavam: , a gratuluji k tolika „problémům“.. :D :lol: :D

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17595 příspěvků 15.05.12 13:46

dobré to máš :palec:

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 15.05.12 21:32

Moc pěkně napsané, pobavila jsem se a připomnělo mi to, jak jsem nedávno porcovala jehně s jedním rok a půl starým problémem :-).

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 15.05.12 21:49
:potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk:
 
Girly
Kecalka 316 příspěvků 15.05.12 22:29

Báječně napsané! A přesně tenhle deníček jsem dneska potřebovala :lol:

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 16.05.12 08:56
:mrgreen: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :palec:
 
kaccenaa
Kecalka 206 příspěvků 18.05.12 16:15

Prosím prosím, víc takových deníčků:-)! Konečně někdo s nadhledem, vtipem a slohovým nadáním:)

 
tinkal
Zasloužilá kecalka 541 příspěvků 18.05.12 22:02

hned jsem zkoukla simiru a sdílím :) super nápad :palec: :potlesk: já také začla podnikat při mateřské, takže držím palce.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček