Porod Alexe

kikinkaa14  Vydáno: 07.11.15

I já se nakonec rozhodla napsat deníček o svém nečekaném porodu. Jako prvorodička jsem měla deprese týdny před porodem. Jak to slabá povaha jako já může zvládnout… Zvládla jsem, ale to předbíhám…

Od začátku plánovaného těhotenství, kdy se nám početí podařilo téměř okamžitě, jsem si začala malovat, jak se na malého těším. Porod mi sice běhal v hlavě už od začátku, ale pořád jsem si říkala, že na takové myšlenky mám ještě čas.

Hrozně jsme si s přítelem přáli holčičku, ale ve 22. tt nám řekli, že miminko je 100% po tatínkovi - má pindíka!

Čekala jsem, jak zareaguje přítel, myslela jsem, že bude zklamaný, protože si holčičku opravdu moc přál, ale čekala mě jiná reakce. Byl šťastný a začal plánovat, jak bude s malým chodit na hokej.

Já když malého viděla na ultrazvuku, bylo mi už jedno, co to je. Bylo to mé dítě a nehorázně jsem se těšila. Výbavičku jsem nakupovala jak smyslů zbavená, protože do práce jsem kvůli těžké práci chodit nesměla, tak jsem zabíjela čas takhle. Všude o všem jsem se informovala a říkala si, že snad i já budu dobrá máma pro mého syna.

Na konci 6. měsíce jsme se s přítelem sebrali a šli na matriku. Vybrané jméno jsme už měli pomalu, než jsme se začali o miminko snažit, takže to bylo jasné - bude to Alex. Vše bylo schválené a já se začala pomalu připravovat na porod a co mě čeká.

Četla jsem různé deníčky o dlouhých protrpěných porodech, co mě vždy vykolejily na 2 dny, poté zase ty hezké, rychlé porody, kdy jsem se uklidňovala a říkala si, že to určitě bude můj případ. Navíc tomu nasvědčoval i fakt, že doktor říkal, že mimino je ve správné poloze, já mám širokou pánev, a tudíž by porod měl jít bez problému.

Na konci 8. měsíce jsem začala chodit na pásy. Termín byl vypočítaný na 20. 10. a já se začala opět děsit tohoto data. Jak jsem chodila na pásy, tak podle doktorů se pořád nic nechystalo. Já už se na jednu stanu modlila, ať už jde malý ven, protože spát už se nedalo, žebra jsem měla pocit, že mám zlomená a vše bylo obtížné.

V den termínu mi na pásech řekli, že pořád nic. Začala jsem být zoufalá a s přítelem jsme se dohodli, že ho zkusíme vyvolat. Bohužel sex, víno ani vana a námaha nám nepomáhala a já si prostě řekla, že malej se na svět netěší.

Měla jsem ještě 3 termíny, kdy mi při druhém řekli, že pokud do 30. 10. neporodím, tak ten den půjdu na vyvolání. Strach z vyvolávaného porodu byl ještě větší, protože víte, kdy to přijde. Ale teprve jsem měla být překvapena.

Jako na potvoru si přítel zlomil víkend před porodem žebra a já byla nešťastná, že nebude u porodu. 27.10. večer jsem byla u známých a odskočila jsem si. Najednou na intimce něco jako sopel s krví… Ááá, zátka.

Už jsem si říkala, že porod přijde brzy a taky ano. Druhý den zbytek zátky, já měla být v 10 hodin na pásech a tam už jsme šla s kontrakcema po 7 minutách. Ale poslali mě domů s tabletkou, že buď mi to porod rozjede nebo jsou to poslíčci. Jela jsem domů, dala vanu a vzala tabletku. Po 4 hodinách už kontrakce po 3 - 4 minutách a volala se sanitka. Dojela jsem do porodnice a bylo to jasné, už si mě tam nechali.

V 16:00 hodin příjem s ještě slabými kontrakcemi a nález 1,5 cm. Do 21:00 se kontrakce dali krásně prodýchávat. Míč, vana a chození byly osvobozující. Pak to začalo víc a víc bolet.

Hodinu před porodem už jsem si říkala, ať to přijde, že to nemůžu vydržet. Přítel i přes zlomená žebra byl se mnou a byl mi neskutečnou oporou, dokonce i s mojí kamarádkou, která chtěla být taky u porodu. Když přišla doktorka a já začala tlačit, už jsem dýchala jako lokomotiva, navíc na boku, což bylo nejméně příjemné.

Pak už to šlo rychle. Nález na 9 cm, přišel doktor, já zatlačila, ale pořád nic. Když pak doktor viděl, že už vážně nemůžu, zavolal dvě sestry, ty mi při kontrakci zatlačily na břicho a na 5 zatlačení byl malý venku.

Narodil se na státní svátek 28. 10. ve 23:17. Museli ho dát na 20 minut do inkubátoru, protože byl chudák úplně studený, ale jinak byl zcela v pořádku. I před nástřih a poté šití jsem cítila jen úlevu a radost, že to mám za sebou.

A jak se říká, že ta bolest a porod se vám vymažou z hlavy hned poté, co uvidíte něco tak malého a úžasného, je to pravda. Já na všechnu tu bolest zapoměla a viděla jen toho úžasného kloučka a jakou radost z něho mám. I tatínek uronil pořádnou slzičku.

Tenhle deníček je hlavně pro ty, co se děsí porodu tak jako já předtím. Můžu jen říct, abyste se nebáli. Ano, bolí to, ale ta bolest za to vážně stojí. A po porodu budete jen šťastné, jak nádherné dítě vám tahle bolest přinesla.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.6 bodů
 Váš příspěvek
 
Dojcanis
Ukecaná baba ;) 1665 příspěvků 07.11.15 09:29

Je nadherny, gratuluju :kytka:

 
Anonymní  07.11.15 12:14

Moc pekny klucik. Blahopreji. Trochu me desi, co tu vsichni pisete o tom, ze Vas lekari desi vyvolavanym porodem. Proc by se to nemelo nechat na prirode? Proc se do vseho umele zasahuje?Nerek­nu.kdy se dlouho prenaselo a diteti hrozilo prokazatelne nejake nebezpeci, ale to urcite v tolika pripadech neni, co slysim. Nedavno jsem se docetla o tzv. Hamiltonovi a to nechapu uz vubec, proc se dela.Me uz se to netyka, tehotna je moje dcera, ale v tom pripade je to totiz jeste horsi.

 
Uživatel je onlinelugie
Zasloužilá kecalka 592 příspěvků 07.11.15 12:44

Krásný deníček, jinak jsem ráda, že mi dělali hamiltna, ale nakonec vyvolávačka a akutní sekce, pak mi řekli, že jsem přenášela zdřejmě déle, než byl daný termín. u druhého dítka určitě nechci přenášet ani den, ani bych to doktorum nedovolila, nevzala bych si na triko, že se něco stane. takže u mě radši vyvolat, než přenášet a s následky.

 
jeannete1988
Nováček 1 příspěvek 4 inzeráty 07.11.15 18:31

Povedený chlapeček moc gratuluji ať Vám dělá jen radost a hlavně ať je zdravý :srdce:

 
Veromila  07.11.15 18:41

Gratuluju moc, zvládlas to úžasně. Zajímá mě ta kamarádka u porodu? To jsem ještě neslyšela, že by tam byl manžel i kamoška..Co ta na to říkala a musela něco platit že tam mohla být?

 
kikinkaa14
Stálice 73 příspěvků 07.11.15 19:24

@Veromila Nám hrozilo že přítel u porodu nebude kvůli zlomeným žebrům takže jsem si našla náhradu :D a nakonec mi sestry dovolili mit tam oba :)a 300 kč bylo za každýho :)

 
blobfish
Závislačka 3274 příspěvků 07.11.15 20:13

Upřímně řečeno mi ten porod připadá dost šílený a deníček rozhodně ne uklidňující pro ty, které se porodu bojí. Ale ty jsi spokojená, což je (samozřejmě hned po zdravém miminku) to nejdůležitější. Gratuluju :kytka:

 
nedostupna.m
Nováček 4 příspěvky 3 inzeráty 07.11.15 21:07

Já si na Hamiltona nemůžu stěžovat..Rodila jsem po 2. v srpnu, 1. dcera 12h křížové bolesti, porod bez komplikací, ale přenášela jsem 6 dní. 2. porod dcery v den termínu Hamilton u své gynekoložky a druhý den ráno mi praskla voda, křížové bolesti 30min. před samotným porodem, celý porod trval 4h, prostě paráda..

 
Anonymní  07.11.15 21:16

@nedostupna.m @nedostupna.m Druhy porod byva rychlejsi. To asi ten Hamilton nezaridil.

 
blobfish
Závislačka 3274 příspěvků 07.11.15 22:50

@lugie A vyvolávat s následky? :nevim: Znám fakt málo žen, které porodily přesně v termínu, skoro vždycky o nějaký ten den dříve nebo později (do 42+0).

 
fenny
Závislačka 4631 příspěvků 08.11.15 10:07

Nebojte se porodu, kdyžtak vám ho vyvolají, šmiknou vás, zatlačí na břicho a mimčo bude venku. Pak už jen šití a odnesené miminko, co víc si přát, že. No, když Vám to vyhovuje - gratuluju k malému.
PS: Vybírat poplatek za osobu blízkou u porodu je nezákonné, ale když byli tak hrozně vstřícní a dovolili dokonce dvě osoby…
:nevim:

 
Reninac
Stálice 60 příspěvků 16 inzerátů 09.11.15 07:40

Ja jsem mela 2 lidi u porodu a nic jsem neplatila…asi jak ktera nemocnice.

 
nedostupna.m
Nováček 4 příspěvky 3 inzeráty 11.12.15 21:45
nedostupna.m

Tak to by jste se divila, porod je individuální stejně jako těhotenství, dítě.. Z mého okolí měly kamarádky 2.porod horší než ten první. Za mě Hamilton ano. :palec:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček