Porod do vody ve Vrchlabi - 21. 4. 2004

claire  Vydáno: 01.05.04

Tak jsem si našla chvilku času a napíšu průběh svého porodu, než na to zapomenu (-: Třeba se moje zkušenost z Vrchlabí bude některé z vás hodit.

Už v začátku těhotenství jsem se rozhodla, že chci zkusit porod do vody a to ve Vrchlabí. Termín porodu podle MS byl stanoven na 23. 4. 2004, ale můj gynekolog mě trochu postrašil, když tvrdil, že mimčo je podle UTZ o dva týdny větši, čili předpokládá i časnější porod. Termín mi ale neřekl.

Jelikož manžel nechtěl mě odvážet z Prahy do Vrchlabí až při kontrakcích, rozhodli jsme se, že týden před termínem podle MS se ve Vrchlabí ubytujeme na penzionku a uděláme si takovou malou dovolenou.

Jak jsem řekli, tak jsem udělali a 16. 4. 04 jsme se ubytovali ve Vrchlabí v pezionu Čeri. O víkendu bylo krásné počasí, jeli jsme se podívat do Špindlu a pěkně jsme si to užili. V pondělí musel manžel odjet do Prahy do práce, já jsem zůstala na penzionku s mobilem v ruce a dobrou náladou. Šla jsem se zaregistrovat do Vrchlabské porodnice a hned jsem absolvovala prohlídku. Doktorka nezjistila nic, co by nasvědčovalo tomu, že bych měla v nejbližší době rodit a objednala mě na prohlídku za týden.
Pak jsem ještě zaskočila za Jaffinkou na novorozenecké oddělení se pokochat pohledem na její mimčo. Už bych chtěla taky takové! Jaffi měla termín stejně jako já a už má svůj uzlíček u sebe!!!

Ten můj uzlík ale na sebe nenechal moc dlouho čekat. Ve středu 21. 4. 2004 ráno v 6.45h jsem po návštěvě toalety zjistila, že nečůrám normálně, ale že ze mě doslova prší voda.
Praskla mě plodovka a to byl důvod, proč se odporoučet do porodnice. V klidu jsem si sbalila věci, zavolala manželovi, aby přijel a paní domácí mě odvezla do porodnice.Tam jsem absolvovala vyšetření a dlouhý dotazník. Kontrakce se mi začaly rozbíhat asi hodinu poté, okolo 9h ráno. Nejprve byly po 10 minutách a docela slabé. To už byl u mě můj manžel a já jsem si s úsměvem při kontrakci psala sms kamarádkám.

Kamarádky, co měly už porod za sebou mě ihned ujišťovaly, že mě úsměv za chvíli z tváře zmizí.
No, měli pravdu, asi v 10h už jsem měla kontrakce po 5 minutách a ty byly o poznání silnější. Ty trvaly hodinu a po nich nastoupily v 11h kontrakce po 2 minutách. Ty už fakt staly za to. Sestřička Lenka mě doporučila, abych si šla hopsat na balón do sprchy. Byl to, věru, velmi spásný nápad. Ve sprše to bylo daleko přijatelnější. Navíc jsem se na předporodním kurze naučila dýchat a tak jsem si funěla jako pes a při každé kontrakci se zalamovala dozadu.

Nicméně se ozvaly moje neduhy z mládí, kdy jsem si naštípla páteř v kříži a dva roky se pak rehabilitovala. Mimčo bylo otočené zády a tak se mi kontrakce nepromítaly do podbřišku, ale právě do zad a to každé 2 minuty!
Byl to fakt „zážitek“. Ale to už mě sestřička prosila, ať vyjdu ze sprchy do ordinace, že se na mě chce pan primář podívat. Sotva dozněla kontrakce, vyšla jsem ze svého vodního království, ale dojít jsem do ordinace nestihla, neboť mimo sprchu už byly kontrakce po minutě. Jedna si mě vychutnala ještě na chodbě a ta další, jedna z pěkně hutných se ozvala u pana primáře na ordinačním lůžku. Na to právě primář čekal a jakmile jsem opět začala napodobovat dýchání uříceného knírače, tak se chtěl pan primář rukou přesvědčit, na kolik jsem otevřená. Ač nejsem žádná hysterka, tak to už jsem pěkně vypískla a reflexně jsem ruku pana primáře bleskurychle odtáhla. Ten se jenom usmíval (naštěstí, čekala jsem, že mě nadá, co to vyvádím). I z toho krátkého pohmatu primář zjistil, že otevřená jsem jen na 3 cm a tak jsem byla odeslána opět do sprchy.

Moje 1-2 minutové kontrakce tam vesele pokračovaly a trvaly 6 hodin. Jo, záda si užily svoje, chudáčci neměly ani sílu na odpočinek. Každou čtvrt hodinu se na mě chodila sestřička Lenka podívat a přístrojem zjišťovala tep srdíčka miminka.

Kolem 16h už jsem si začala na kontrakce zvykat, pěkně jsem je prodýchávala a našla jsem si nejvhodnější polohu. Manžel celou dobu seděl vedle u sprchy na stoličce. Byla jsem šťastná, že už se nechce na mě nikdo dívat a nikdo mě nenutí opustit sprchu. Jenže to už byly kontrakce po 1 minutě, v podstatě jedna za druhou. Sestra to vypozorovala a informovala primáře. Ten zase dostal ten dobrý nápad, že se na mě podívá. Ježíš, jak já v duchu nechtěla, aby se díval!!! Jenže musela jsem stejně opustit sprchu a jít na porodní pokoj, kde byla vana, do které jsem chtěla rodit. Voda ještě nebyla nachystaná, sestra mě vysvětlila, že se napustí, až bude branka zašlá.
Pan primář se mě jal opět vyšetřovat, manžel mě držel za ruku a já bych mu ji nejraději okousala. Au au. Vyšetření krátké, ale bolestivé, jako 10 kontrakcí dohromady! Ovšem už se mohla napouštět vana, branka byla zašlá a chystala se druhá doba porodní. Pak primář mě ujišťoval, že tlačení už není tak bolestivé, jako kontrakce a tak jsem urychleně vysloveně hopsla do vody.

Voda zmírnila kontrakce, měla jsem je až po 3-4 minutách, ale zato velmi intenzivní. Manžel se poodchýlil do našeho nadstandardního pokoje, u samotného porodu už být nechtěl. V porodním pokoji se mnou zůstal pan primář Kavan, andělsky hodná sestřička Lenka Kardašová a sem tam se ještě přišel podívat mladý hodný doktor Čápek.

Pan primář mě nabádal k tlačení. Začala jsem tlačit, ale zřejmě to nebylo dostačující. Vždy při tlačení jsem si pomáhala, že jsem udělala takové tiché „huuuu“ jako když jede vláček. Tlačení bylo daleko horší, než kontrakce, primář neměl pravdu. Není divu, že jsem brzy zjistila, že pocit tlačení se dá taky rozdýchávat a tak jsem místo tlačení opět napodobovala našeho udýchaného čoklíka.
To ale žádné ovace u primáře nevzbudilo a protože jsem ležela ve vodě už 45 minut, doktor mi doporučil píchnutí oxytocinu na urychlení kontrakcí. Trochu jsem se toho bála, ale primář se u toho pěkně usmíval, tak jsem mu uvěřila, že to bude prima věc.

Možná, že by to prima bylo, kdyby mi to nevpíchli zároveň s jednou velmi intenzivní kontrakcí. Byl to teda šok, asi jako když si feťák píchne nějaký mega shit. Myslela jsem, že se asi v tu chvíli utopím. Zařvala jsem, že se určitě i místní chalupáři v okolí museli otáčet. Úplně se mi orosilo čelo. Brrr. To byla asi ta největší bolest z celého porodu, co si pamatuji.

Za chvilku začal přípravek účinkovat a musela jsem tlačit chtíc nechtíc. To už jsem ale zjistila, že nějakým malým tichým „huuuu“ nic nevytlačím a tak jsem u každého tlačení pěkně nahlas řvala. Primář byl opět v pohodě, jen se usmíval a říkal, že se tím křikem vysiluji. Tak jsem zase začala dělat vláček "huuuů, ale to se mu nelíbilo a říkal, že mám raději křičet, neboť tak aspoň fakt tlačím.

Jak nejsem vulgární, tak jsem přesto jednou vykřikla: „Já se asi pos…“ Primář se smál a říkal: " No to je dobře, aspoň budu vědět, že pěkně tlačíte!" V krátké chvilce mezi kontrakcemi jsem pořád říkala: „To nejde, já už nemůžu, to bolí děsně“. Víc jsem toho nestihla, neboť po necelé minutě zase „AAAAAAAAAAAAAA“

Za čtvrt hodiny mohutného (dle mě mohutného, dle primáře pomalého) tlačení vylezl kousek hlavičky. Primář každou chvíli kontroloval situaci, dokonce mi říkal, ať si na hlavičku sáhnu, ale já jsem se bála a navíc než jsem to stihla už tady byla další dávka tlačení. To jsem ale prodýchala a primář mě lehce povzbuzoval: „Ještě zatlačte a bude tu hlavička celá a pak už jen zádíčka a ty jdou sami. Umučeně jsem pohlédla na sestřičku, která byla moc hodná a držela mě za ruku a říkám: "Jasně šéfe, teď zaberu pořádně“. A zabrala jsem. Chudáci chalupáři, myslím, že to moje zabrání a zvuk , který ho doprovázel slyšela celá nemocnice. Ale účel byl splněn, hlavička byla celá venku a na tělíčko už stačilo jedno menší zatlačení.

Bylo 17. 05h a pak primář vytahuje moje miminko z vody a pokládá mi ho na pupík. Vůbec jsem neměla odvahu se na něj podívat, byla jsem cela roztřesená, dřela jsem mimčo a koukala jsem na sestru a klepala se mírně zimou, neboť voda postupně v průběhu té hodiny vychladla.
Primář a sestra se na mě dívali a mlčeli. Nevěděla jsem, co se děje a tak jsem se zeptala: „A co teď, co mám dělat?“

Primář se jen smál a odpověděl mě:" Teď se máte těšit z miminka!" Já na to:„Aha“. Koukla jsem se tedy, co má prcek mezi nohama a měl tak camprdlíka, takže nám předpověď dle UTZ vyšla správně.

Přišly ještě dvě sestřičky a čekaly, až jim mimčo předám. To jsem jim dala skoro hned, neboť jsem už celý proces porodu Chtěla mít za sebou a těšit se z miminka až na pokoji.Pan primář odstřihnul pupeční šňůru a do zkumavky odkapal trochu pupečníkové krve (to nevím proč).

Ještě na mě čekala III. doba porodní - vyplozování placenty. To šlo kupodivu úplně samo a stačil na ni jenom můj vláček „huuuu“. Pan primář chytnul placentu do sítka a sestra mi pomohla z vody.

Celý proces porodu trval něco málo přes 10 hodin.
Pak mě zabalili do prostěradla a odvedli na sál. Po cestě jsem ještě zaklepala na pokoj manžela a ten se šel kochat miminkem se mnou na sál.

Na sále sestry mimčo otřeli, zvážili a dali manželovi na chování. Malej byl fakt úžasnej, manžel si ho vychutnával a na mě čekala ještě jedna, poslední vychutnávka v podobě šití, neboť jsem se u porodu lehce natrhla. Jakby ne, mimčo vážilo 4010g! To se fakt nerodí samo!!!
Pan primář si chystal nástroje na šití a já se klepala zimou. Sestřička hned odběhla do pokoje a přinesla mi peřinu. Přes tu jsem ale neviděla, co se dole děje a co mě pan primář dělá. Říkala jsem mu, že když je to jen takové malé natrhnutí, že to nemusí šít, ale on byl jiného názoru a tvrdil, že jak jsem z Prahy přijela, tak zase odjedu.
Tomu se nedá vzdorovat a tak jsem s otočenou hlavou na mimčo a na manžela volala: „Auvajs auvajs toto bolí“ do rytmu Ovčáci čtveráci, ze se všechny sestry smály.

To šití nebylo tak hrozné, jak jsem si myslela, navíc jsem měla jen jeden steh, takže to bylo i rychle hotové. Žádné jiné komplikace primář neshledal a tak jsem po čtvrt hodince na sále odkráčela za doprovodu sestřičky na pokoj, kde mě už manžel nesl našeho kloučka. Lehla jsem do postele a sestra mi vysvětlila princip a techniku kojení. Prcek se mi hned přisál k prsu a pil skoro hodinu. Teď jsem si teprve mohla vychutnat našeho mrňouska, i když vím, že o pravé vychutnání jsem prožila až třetí den od porodu. Porod mě dost vysílil a na kochání jsem neměla už dostatek síly.

Viktůrek v noci se vzbudil na papaní jen dvakrát, kojení mě celkem šlo. Manžel pomáhal, jak uměl, nosil mi prcka a pokaždé, když Viky sebeméně zakašlal, hned k němu vstával. Byla jsem mu za tuto pomoc moc vděčná, neboť jsem byla tak unavená, že mi dělalo problém i vstát z postele.

Další dny v porodnici byly moc fajn, moje tělo se pomalinku dostávalo do normálu, i když o normálu budu asi mluvit až po šestinedělí. Všichni se o nás moc dobře starali, několikrát za den chodili sestřičky učit kojení, pak doktoři kontrolovali maminky a dětské novorozenecké sestry zase prcka. Byli jsme jako v bavlnce, měla jsem pocit, že je o nás krásně postaráno.

Opravdu byli všichni skvělý, milý, ochotní a já, když budu rodit podruhé, tak opět jen ve VRCHLABÍ !!!!!!!!!!!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
baghira
Závislačka 2902 příspěvků 01.05.04 09:05

Mooooc gratuluju k chlapečkovi (byl ho pškný kousek:o))
Krásně jsi to popsala, oživila jsem si vlastní „porodní“ vzpomínky.

Baghira a Elika (skoro 3týdenní)

 
Andrea24
Kecalka 209 příspěvků 01.05.04 11:24

Ahoj Claire,

nejprve bych ti chtela pogratulovat ke krasnemu zdravemu klouckovi - no je to tedy spis kluk jako buk :-).

Svuj porod jsi popsala opravdu nadherne a i kdyz je mi jasne, ze to bylo velmi tezke a bolestive, nad tvym vypravenim jsem se musela hodnekrat smat. Dost mi to pripomnelo muj vlastni porod - i kdyz byl zcela odlisny, ale bylo to hlavne tim, ze byl tezky a ja byla totalne vycerpana a take jsem se nezmohla na nejake to „teseni se z miminka hned po narozeni“.

Az budu ted podruhe rodit, urcite si vzpomenu na tvuj „vlacek“ a ostatni „proslovy“, ktere me opravdu dostaly - alespon bude ten porod o neco veselejsi ;-).

Hodne stesti a zdravi mimiskovi preje

Andrea 35tt

 
Anonymní  01.05.04 19:19

Zase jeden popis porodu, který mě utvrdil v přesvědčení, že něco tak hrozného nehodlám nikdy absolvovat a pokud nebude legální možnost porodu císařským řezem, děti mít nebudu. Howgh.

 
Anonymní  01.05.04 19:47

Ahoj, nevím, proč si myslíš, že porod císařským řezem je lepší? Já jsem měla možnost rodit normální cestou a s epidurální anestezií a můžu říct, že mě porod vůbec nebolel a po porodu jsem neměla žádné bolesti. Po císaři máš bolesti, problémy s jizvou a tak dále.

 
Anonymní  01.05.04 20:07

Ahojky gratuluju k miminecku! Ja rodila ve Vrchlabi v zari 2003 do vany a mam krasne vzpominky na laskavy personal a prostredi vubec. Jsem vdecna, ze ta porodnice v cechach existuje, jinak bych sla radeji rodit do parku. Po prvnim traumatickem porodu mam nocni mury jeste dnes. A na ten ve Vrchlabi jen rada vzpominam. Doporucuji.
Nada + Matej a Sabinka

 
Lajka
Kecalka 296 příspěvků 01.05.04 20:40

Ahoj, nerodila jsem ve Vrchlabí ani do vany, ale i přesto mám na porod krásné vzpomínky a do parku bych rodit nešla ;-) Nic proti vrchlabské porodnici nemám, ale jistě není jediná s fajn personálem, příjemným prostředím atd.

No ale hlavně jsem chtěla novému miminku popřát do života jen to nejlepší a především zdraví!

Lajka + Anička

 
Anonymní  02.05.04 14:26

Ahoj Claire a Viky,

diky za popis tvojho porodu. Do vody rodiť nebudeme, ale to ostatné platí asi aj pre nás. Pár krát mi vypadli slzičky, ale to bude tým, že som to prežívala pri tom čítaní s Tebou. Ja teraz plačem aj keď sa smejem.
Prajeme Ti všetko naj a rychle a pohodove šestinedeli, bez tych depiek a podobných príznakov, čo popisovala Alice.

Slniečko a Lukášek ( už len 21 dní)

 
Anonymní  02.05.04 19:34

Claire este Ti musim povedat, ze ten Tvoj futbalista je ozaj kus chlapa a specialne tá fotka v zavinovačke je nádherná. Určite je z Teba hrdá maminka. Ked som ho videla, hned by som chcela aj ja mat uz Lukáska pri sebe.

Ciao
Slniecko z Jarnnych tehuliek

 
Veru
Kecalka 242 příspěvků 02.05.04 22:17

Ahoj Claire,

přeji Tobě a Tvému chlapečkovi hodně zdravíčka a jen to nejkrásnější do života.
Tvůj popis porodu mi připoměl ten můj, taky ve Vrchlabí v červnu 2003. Příště jedu taky rozhodně jen tam a kdo si ve Vrchlabí porod prožil, ví o čem je řeč.
Chtěla bych se tě jen zeptat, jestli ta tvoje sestřička Lenka nebyla maličká slovenka střižená na mikádo?
Já měla u svého porodu taky takového milého anděla, jen bohužel nevím její jméno :o(

Ještě jednou hodně štěstí!
Ahoj Veru

 
HAJINKA
Závislačka 2773 příspěvků 03.05.04 10:01

Nádherně popsáno, :-))), musím říct, že ač jsem ještě nerodila, a hned tak asi nebudu :-((, vůbec mě to neodradilo a budu-li moci rodit přirozenou cestou, zvolím si jako místo nejvhodnější právě Vrchlabí. Gratuluju k chlapečkovi, je ho fakt kus :-D.
Hajinka, snažilka od Matýsků

 
Anonymní  03.05.04 10:05

Ahoj Claire,
gratulujem k synacikovi a k tomu, ze si bola s porodom spokojna.

Ja by som sa ta chcela opytat, ak tu budes tieto komentare citat(…), preco sa p.primarovi zdalo tych 45minut na tlacenie dlho a pichol ti oxytocin? Ved take tlacenie vraj moze trvat 1-1,5hod. Trosku mi to totiz nesedi s prirodzenym porodom, ktory Vrchlabi pre:,–(zuje, ale je samozrejme mozne, ze to bolo nutne, tak preto sa pytam.

Nuz, majte sa pekne, nech ti Viktůrek robi len a len radost! Opatrujte sa!
Papa!
neprihlasena schamka z letnych miminiek + Pampusik (29.TT)

 
Anonymní  03.05.04 14:08

Nezlob se, ale vůbec nevíš o čem mluvíš. Rodila jsem neplánovaným císařem (akutní). Viz článek „Jak se to zvrhlo“ a dneska se těším na normální porod. Nikdy v životě jsem se necítila tak mizerně jako po císaři. Jizva mě bolela pěkně dlouho. Vůbec si nedovedu představit, že bych se hned po císaři měla postarat o mimino. Nebyla jsem schopná zvednout ruku a napít se vody. Žádná varianta, ani císař, ani přirozený porod není procházka rajskou zahradou, ale fakt doufám, že podruhé už císaře nezažiju. Upřímně Ti do budoucna přeju krátký, lehký arachlý porod. Jana

 
Anonymní  03.05.04 17:00

Ahojky!

nedá mi to abych nereagovala. Prostě pokaždé když čtu o porodech ve Vrchlabí úplně se klepu. My jsme si tam byli pro naše štěstíčko v prosinci 2002 a musím jen potvrdit, že to bylo naprosto skvělé!!!!!!!!
Navíc jsem asi měla štěstí, protože jsem měla kontrakce po minutě jen „chvilku“ a pak při tlačení bylo mimi venku na dvě nadechnutí. Pan promář je ale super, sice trochu jakoby zakřiknutý, ale když jsem rodila s asistentkou a on dělal jen jakýsi „vrchní dozor“ měla jsem dojem že kouká na ten zázrak se skoro posvátnou úctou. Moc toho nenamluvil,ale to co říkal bylo jen pohlazení na duši!

Přidávám se tedy k těm co si Vrchlabskou porodnici nemohou vynachválit!!!!!!!!!­!!!!!

Blanka+Anežka

PS: Jo a my tam jeli z Prahy (a v zimě!) a taky se to dá v pohodě stihnout :-))))))))

 
claire
Stálice 63 příspěvků 03.05.04 22:05

Ahoj holky, jsem rada, ze se vam muj prod libil a ze to snazilky ani tehulky vubec neodradilo rodit. Kdyz si clanek ctu znovu, tak uz se jen usmivam.

Vero, ta sestricka Lenka byla Slovenka, nepamatuji se, jak byla vysoka, mela dlouhe cerveno-fialove vlasy v culiku. Podle primare ale tu barvu vlasu dost casto meni, takze je mozne, ze jsi mela stejnou sestricku, jako ja (-:

Schamko, oxytocin jsem dostala proto, ze po ponoreni do vody se kontrakce zpomalily a ja jsem nemela potrebu tlacit. byla jsem uz dlouho otevrena a to asi v te vode neni moc dobre. Proto mi primar doporucil ten oxytocin. Mohla jsem ho ale odmitnout, nebylo to prikazem.
Po nem kontrakce silne zesilily a do 15 min. byl prcek na svete.
Bez neho by to trvalo asi podstatne dele a kdo vi, zda bych vubec poradne zatlacila!

Jinak Vikturek ma dnes 12 dnu je je to zatim zlate dite. Skoro vubec neplace, dostane najist a hned usne. Prospi asi 22 hodin denne. Cekam, ze se to ale zmeni, nemuze byt prece takto stale hodny (-:

 
Anonymní  04.05.04 15:48

Nevím, nezdá se mi, že by přirozený porod byl až tak něco skvělého. Moje švagrová rodila 18 hodin, syn šel nožičkami napřed, při porodu si vyhkoubil kyčle, ona málem zešílela bolestí a hrůzou a bez transfuze by rovnou zemřela a byla tak potrhaná (i vevnitř), že díky obrovským srůstům už nemůže mít děti (stejně by ji k tomu po tom zážitku nikdo nedonutil). Druhá švagrová na to konto zaplatila 15 tisíc za císaře (samozřejmě úplatek), má téměř neviditelnou jizvu hned nad ochlupením, žádné bolestivé srůsty na rodidlech, žádné komplikace, neměla žádné příšerné bolesti a kojit začala sice s trochu větší námahou, ale začala. Myslím, že kdyby si žena mohla vybrat předem, že chce cisaře, nemuselo by k němu nakonec stejně v důsledku ohromného strachu ženy dospět, ale s mnohem závažnějšími následky. Naše porodnictví považuji za surové a :,-(istické a nikdo můj názor nezmění.

 
Anonymní  05.05.04 14:42

Stará pravda říká - „sytý hladovému nevěří“.
Před porodem jsem byla chytrá jak rádio, dneska se na všechno dívám úplně jinak. Upřímně Ti přeju nekomplikovaný porod, ať už je jakýkoli. Jana

 
Anonymní  06.05.04 15:20

Ahoj holky!
Jsem tady na eMiminu poměrně často a docela vám některým závidím. Já rodila před 11 lety v klatovské porodnici a raději si některou část porodu ani nepamatuju. Jen doufám, že až budem s přítelem uvažovat o mimi, bude porodnic, jako je ta vrchlabská, daleko víc. Nejsem si jistá, jestli bychom byli schopni dojet až ze Šumavy. Už jsem tu sice četla příspěvek od jedné maminky, že takový případ už měli, ale já bych to opravdu neriskovala. Tak mi asi nezbude nic jiného než doufat, že i v Klatovech se úroveň radikálně změnila jak ve vybavení, tak v přístupu k rodičkám a maminkám. Jinak všem těhulkám přeji hodně štěstí, rychlý a bezbolestný porod, abyste se mohly ze svého štěstíčka těšit co nejdříve a novopečeným maminkám držím palečky, aby jim jejich štěstíčka byla jen ku samé radosti.
Pa Kája

 
Tami
Povídálka 19 příspěvků 06.05.04 17:48

Ahojky,já jsem rodila skoro před půl rokem a chtěla jsem též rodit ve Vrchlabí. Byli jsme se tam s mužem před porodem podívat. Je to fakt nádhera, ale jejich velké mínus je to, že pokud se dítěti něco stane tak se o něj nedokáží postarat a vezou ho do HK. Ono je krásné mít porod „přirozeně“ bez klistýru atd, ale věřte, že skoro každá by brala úlevu při epidurálu ( tady jej nedávají ) a oxytocín dávají jen když není zbytí. Někdo chce hold protrpět to se vším všudy. Já jsem rodila u Apolináře, měla jsem jak klistýr tak epid. a nemůžu si to vynachválit.
Jinak přeju hodně štěstí a gratuluji

 
Veru
Kecalka 242 příspěvků 11.05.04 14:54

Ahoj Tami,

já jsem si sice při porodu dost užila, ale neberu to tak jako že jsem si to chtěla protrpět. Nejsem masochistka :o) Já beru přirozený porod jako nejlepší variantu pro miminko, které není nijak zatížené léky, podle mého názoru se narodí do naprosto klidného prostředí a myslím si že to má na mimčo velký vliv.
Pro Vrchlabí jsem se také rozhodla pro to, že mě nejvíce zajímal přístup porodnice k miminku po porodu. Týká se to zacházení s mimčem, citlivý přístup k rodičům, kojení atd. Mě tam například dětské sestřičky vyšly vstříc, když jsem chtěla být u malé při svícení v lampě(už nevím jak se to jmenuje). Braly to jako samozřejmou věc, zatímco jinde moji kamarádku od mimča vyhodily.Naše malá tam moc brečela a snášela to lépe jen když jsem byla u ní a držela si můj prst. Strávila jsem tam s ní pár nocí a vůbec mě nenapadlo, že by to mělo být jinak. Slyšela jsem totiž i názory některých maminek, že si rády odpočinuly, když jim děti odnesli. Ale to je také na každé mamince, jak na tom je. Mě po dvoudenním porodu nic nebylo a cítila jsem se naprosto v pohodě.
Nechci tím v žádném případě říct, že maminka která se rozhodne rodit jinak nechce pro svoje miminko to nejlepší. Je to zkrátka věc názoru.
Jinak s dětskými JIP jsou podle mého názoru na tom všechny porodnice podobně. Když by byl nějaký závažný problém, stejně všechno vozí do HK. Tady u nás jsou porodnice v Ústí n/O. a v Rychnově n/K. kam se nejvíce jezdí a taky vše vozí do HK. Vrchlabí by mimču poskytlo naprosto stejnou péči jako ostatní porodnice bez vlastní JIP.

Měj se hezky
Veru

PS: Všem maminkám přeji hodná miminka jako je to naše a těhulkám přeji pohodový porod podle jejich představ.

 
Tami
Povídálka 19 příspěvků 13.05.04 07:43

Ahojky Veru,
v žádném případě jsem nechtěla aby ode mne vyznělo, že porod je jedno velké utrpení. Jestli to tak vyznělo, tak se omlouvám.
Chtěla jsem jen napsat, že JÁ radši dám přednost „klasickému“ porodu v porodnici, které se říká „továrna“ na děti, protože tam jsou vybavení na to, že když se dítěti něco stane, tak se nemusí někam vozit, ale dokáží se o něj postarat.( tím myslím specialisovanou péči ) Ve Vrchlabí, když jsem se na toto ptala, tak mi bylo sděleno, že by mu poskytli péči na klas. JIP pro dospělé a poté se převáží. Já nevím, jak ty nebo ostatní matky, ale pro mě bylo velice důležité, abych byla se svým dítětem i při případných komplikacích.Což např. ve Vrchlabí po převozu dítěte není možné.
A co se týká epidurálu, tak chci napsat, že jako jediné anestesikum nemá ŽÁDNÝ vliv na děťátko a proto je v porodnicích doporučováno. A to mohu posoudit nejen jako matka, ale hlavně i jako zdravotnice.

Jinak ti přeji hodně štěstí s tvým děťátkem.

 
Anonymní  15.05.04 12:41

Čím to, že k císaři se přiklání čím dál tím více porodníků-mužů (samozřejmě v civilzovaných zemích ;-)… Ti asi těžko budou po vlastním porodu chytřejší… Pořád se setkávám se zasloužilými matkami, které jsou samy chytré jak rádio a naprosto nejsou ochotné akceptovat jiný názor na porod, než je ten jejich. Jojo, dámy, ne každý touží po jizvách kolem poševního vchodu a inkontinenci kvůli povolenému pánevnímu svalstvu. Papa, přeju více tolerance.

 
HanaZana
Závislačka 2793 příspěvků 15.05.04 13:22

Ahoj Tami!

Přidávám se k názoru Veroniky.Pocházíme ze stejného koutu,nejbližší porodnice novorozenecké JIPky prostě nemají.A jet rodit do 70 km vzdálené porodnice,která ma sice super vybavení,ale pověst hroznou,se my nechtělo.
Tím chci říct jen to,že holky ve velkých městech se hodně rozhodují podle vybavení porodnic,kdežto v malých městech se spíš dívají na přístup zdravotnického personálu a taky dostupnost.
Mě osobně vadil fakt,že kvůli darování pupečníkové krve bych se musela kodrcat až 80 km do HK,kde je nejbližší centrum banky pupečníkové krve.Tak jsem to odpískala a vybrala si ze 4 nejbližších porodnic,mimocho­dem,musím říct,že dobře.

Snad chápeš,co tímhle vším chci říct.
Zdravím Hanka od Šulánka a Veroniky

 
Anonymní  28.05.04 10:16

Chtěla bych se zeptat, kde všude v ČR se dá rodit do vody.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele