Porod k narozeninám

Jája1986  Vydáno: 16.01.12

Je to už skoro tři měsíce, co jsem porodila Adámka, ale k psaní jsem se dostala až dnes. Doufám, že můj další porod bude takový, jako byl tento.

Čerstvě po vylíhnutí

1.den

1.den

5.dní a poprvé doma

Štědrý den a náš otesánek v křesílku:-)

Nejkrásnější dáreček

Byla středa 31. 10. 2012 můj narozeninový den, termín porodu jsem měla stanovený na 23. 11., tak by mě ani nenapadlo, že to bude už za pár hodin. Sice jsem byla už na prst otevřená, ale paní dr. říkala, že to vypadá tak na půlku listopadu cca o týden dřív, že to určo vydržíme :-) Bylo půl 4. ráno a jako každá těhule před porodem jsem chodila co hodinu čurat a protáhnout ukrutně bolavá záda, no a najednou si po návratu z wc uvědomuji, že mám pravidelné tvrdnutí (břicho mi tvrdlo od 4. měsíce i 100× denně, ale magnésko to jistilo), no, ale tohle tvrdnutí bylo jiné, pravidelné, stupňující se a zase povolující se, prostě jiné, tak jsem asi hodinu měřila a chodilo pravidelně po 8 minutách (hlenová zátka mi odešla 29. v pondělí po kontrole na gyndě, ale ta může odejít i měsíc pře porodem, říkala jsem si.

No, u toho měření jsem usnula a vzbudila se o půl 9., a to už bylo tvrdnutí po 5 min, ale trvalo jen 10 vteřin, tak říkám, nebudu plašit, jsou to jen poslové a šla jsem dělat velký úklid, čekala jsem k večeru gratulanty, no během úklidu jsem se musela zastavovat a prodýchávat, můj chlap už chtěl jet, já že nééé, že je brzy, že to jsou jen silný poslové. U oběda už to bylo po 3–4 minutách a trvalo to i 20 vteřin. Říkám, no, jdu si dát spršku a uvidíme, po spršce jsem ožila a bolesti se opět protáhly až po 8 minutách, tak jsem se vyfikla a vyrazili jsme na nákup a na pizzu, abychom to do 19 hodin stihli (rodiče přišli gratulovat).

No, v obchodě mě chytaly takové bolesti, že jsem nejdřív pizzu zavrhla, že radši jedeme domů, jenže pak jsem si říkala, mám narozky a chci si je užít, tak to nějak přežiji a tu mojí milovanou pizzu si dám, no snědla jsem asi tři sousta a měla jsem žaludek jako na vodě, tak jsme zbytek nechali zabalit a frčeli raději domů, tam se na mě vrhli mužovo rodiče a já neměla na gratulování ani trošku náladu. Šla jsem zase do vany, ale to už bolesti nepřestaly, ale v poho jsme koukli na filmek a já šla v deset do pelíšku, že to zaspím, ano, zaspala jsem, ale o půl 12. mě vzbudil průjem :-), že jsem to skoro nestihla:-), takhle jsem se nepos… už dlooouhoo, a jak jsem se po…, tak začaly bolesti nabírat grády, už byly po 3 minutách a trvaly 40 vteřin, tak šup do vany, oholit, umýt vlasy, namalovat a obléci. Byla 1 hodina po půlnoci, taťka vychrupoval, tak jsem k němu už tak nachystaná ještě přilehla, že ho nechám vychrupat a normálně jsem zabrala, ale ve čtvrt na 2 lupnutí a rupla mi voda. Vyvalilo se jí snad sto litrů :-))) Můj chlap vylétl z postele a křičel, co má dělat, tak mu jen říkám, že jdu do sprchy a pojedeme.

Voda ze mě lila celou cestu do porodky, máme ji 10 km od baráku. Jeli jsme asi 150, ještěže byla hluboká noc a nikdo nikde nebyl. Když jsme přijeli, sloužila moje kamarádka porodní asistentka, tak jsem byla šťastná, že u toho bude ona. No, šoupla mě na přípravnu, otevřená jsem byla na 6 cm, a že prý to do hoďky bude, jen jsem valila oči, vždyť ty bolesti se dají v poho rozdýchat a všichni říkají, jak to ukrutně bolí (jooo, to jsem nevěděla co mě čeká :-)), na monitoru kopce jako kráva, kontrakce po 2 minut, tak jsem šla skákat na balon a vyprdět se po klystýru, mužík byl celou dobu se mnou, i na přípravně i u záchodu :-))), asi díky té kámošce, jiná asistentka by ho asi nepustila. Ve 3 jsem byla už na 8 cm a odešla jsem normálka po svých na porodnické křeslo a tam mi dopíchla vodu, a pak to začalo. Musela jsem být na boku, než malej dorotoval, bylo to peklo, chtěla jsem tlačit a nesměla jsem, tohle peklo trvalo 10 minut a já jsem dvakrát ztratila vědomí, pak už přišla konečně dr. a šlo se tlačit.

Tlačila jsem a řvala tak, že to na blízkém hřbitově vzbudilo snad všecky mrtvoly, ale po 9 těch nejhnusnějších kontrakcích, kdy jsem myslela, že mi praskne zadek, přišlo mi, že malej leze zadkem :-), předek mě nebolel :-), mě doktorka šmikla, nic jsem necítila a pak už mi kámoška jen hupsla na břicho, mužík přitlačil hlavu k prsům tak, že mi málem zlomil krční páteř a Adámek doslova vylít ven jako špunt z lahve. Začal hned ječet jako siréna a mně bylo v ten moment tak krásně, tak nádherně, že to už mám za sebou.

Sestra z novorozeneckého ho ošetřila a dali mi ho na prsa. Narodil se ve 3:44 s váhou 2940 g a délkou 49 cm v 37. týdnu těhotenství. Hodinu a kousek po příjezdu do porodnice. Doktorka mě zašila, sice stehů jako krá…a, ale ten malej za to stál. ta nejhorší bolest, kdy jsem řvala, že to prostě nezvládnu, trvala 10 minut, do té doby to bylo všecko v mezích přežití, i jsem se usmívala a vtipkovala :-) Nejdřív jsem o dalším mimi nechtěla ani slyšet, ale teď bych šla rodit klidně znovu, byla to rychlovka a všem bych takový porod přála. Malýmu je 11 týdnů, má 6 kilo a 64 cm a je to můj milovaný otesánek, ten nejkrásnější dárek k narozeninám.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů

Nikdo zatím tento deníček nekomentoval. Buďte první!

 Váš příspěvek
Poslat
nový deníček