Porod malého buřtíka

macik33  Vydáno: 22.07.12

Mám moc ráda porodní deníčky, vlastně většinu deníčků, ale ty porodní u mě vedou. Tak jsem si řekla, že napíši i ten svůj. Hlavně kvůli sobě, protože časem se spousta vzpomínek vytratí, a to by byla škoda.

Já vlastně vůbec nejsem rodinný typ, což dokládá i to, že první dítě mám ve 38 letech. Prostě na to „nějak“ nebyl čas… spousta cestování, práce a zase cestování. Až v posledních pár letech začal přítel (teď již manžel) mluvit o tom, že by chtěl děti. Tak jsme si řekli, že to zkusíme a uvidíme. Když to nepůjde, tak adoptujeme. Je přece tolik dětí, které potřebují milující rodinu.

První těhotenství dopadlo blbě, samovolným potratem v 9. týdnu v prosinci 2010. Za půl roku už se ale zadařilo znovu. Celé těhotenství jsem se pak bála, že to zase dopadne špatně. Hlavně když jsem se začetla do deníčků o prázdné náruči. To jsem z toho vždycky byla na mrtvici a zakázala si je číst. Ale mimčo (holčička, hurááá) se i přes mé příšerné představy vyvíjelo dobře a břicho rostlo a rostlo. Porod se kvapem blížil a já se ho už nemohla dočkat. Posledních pár týdnů jsem si připadala jako velryba vyvržená na mělčinu a komentáře typu: „Ty jsi snad snědla celýho melouna“, mi taky moc na náladě nepřidali. Odhad velikosti mimina byl kolem 3,2 kg, což bylo k velikosti mého pupku divné, ale co už. Říkala jsem si, že to přece poznají, ne?

Celý těhotenství jsem byla přesvědčená, že porodím předčasně. Ha ha, Emička se ale rozhodla jinak. Dva týdny před termínem jsem začala praktikovat všechny „zaručené“ recepty na vyvolání porodu, svařák, chůzi do schodů, sex, ale nic nepomáhalo. Dokonce jsem si i 2× řekla o Hamiltona, ale nešel udělat, protože malá byla moc vysoko. Dva dny po termínu jsem se naštvala a vyrazila pro maliník. To bylo to poslední, co jsem ještě nezkusila. Nevím, jestli to byly ty litry maliníkového čaje, ale druhý den v pět ráno jsem měla slabou kontrakci, kterou jsem úspěšně prospala. A za půl hodinky další. Byl to zrovna den kontroly v porodnici a já přemýšlela, jestli mám jet jako obvykle vlakem.

No, ale za hodinku už mi bylo podezřelé, že jsou kontrakce po 3 minutách. To na poslíčky moc nevypadalo, a tak jsem poprosila manžela, jestli by mě neodvezl autem (do porodnice to máme tak 30 km) a že do oběda budeme zpátky. Ještě rychle umýt hlavu, kdyby to náhodou opravdu byl už ten dlouho očekávaný porod – přece tam nepojedu s neumytou hlavou. Pořád jsem tomu ale nechtěla moc věřit. Vždyť všichni říkají, že to má bolet a tohle se dalo bez problémů vydržet, prostě taková trošku silnější menstruace. Manžel mě ukecal, ať si s sebou raději vezmu i tašku.

V porodnici mě šoupli na monitor. Kontrakce tam byly, ale nikdo nic neříkal. Tak si ještě vysedět frontu do poradny a šup na kontrolu. A prý, že jsem otevřená na dva prsty a mám se jít přihlásit na porodní sál. Při příjmu už jsem byla na čtyři prsty, takže do sprchy, klystýr a už jsem celá natěšená cupitala do svého porodního boxíku. Dle odhadu mělo mít mimčo 3,5 kg a do čtyř hodin být venku. Bolesti pořád nic moc, tak jsem si říkala, co všichni na tom porodu vidí tak hrozného. Kdybych jen tušila…

Přišla doktorka, že mi píchne vodu. Bála jsem se, že tohle bude bolet, ale skoro nic jsem necítila, jen mokré teplo. Zelené teplo. Plodovka byla zkažená. Takže malá dostala sondičku na hlavičku, já jsem se přesunula do polohy na bok a tam jsem zůstala skoro až do konce. Po píchnutí vody začaly ty pravé kontrakce. Jak já se těšila na epidural. To byla nádherná úleva. Bohužel ne na dlouho. Dělala jsem statečnou a spoustu kontrakcí jsem vydržela, a když jsem si řekla o další dávku epiduralu, tak už bylo pozdě a nezabral. Manžel chudák trpěl se mnou, možná i proto, že jsem mu při kontrakcích děsně drtila ruku. To, aby z toho taky něco měl. Navíc jeho rady, jako: „Dýchej“, mě fakt vytáčely. Jako kdybych nedýchala.

No, zkrátím to. Malá sestupovala docela dlouho a ještě déle trvalo tlačení. Záviděla jsem mamině vedle, která párkrát zatlačila, a mimčo bylo venku. Tlačila jsem skoro dvě hodiny a byl to největší sportovní výkon mého života, ani při několikadenním lezení po horách jsem nebyla tak unavená, jako při porodu. Po každé kontrakci jsem říkala, že už nemůžu a že už nikdy nebudu znovu rodit (čemuž se PA vždy jen zasmála a že si to prý řekneme za rok). Při tlačení mi pomáhaly dvě sestřičky tlačením na břicho, za což jsem jim vděčná, protože jinak bych nejspíš rodila dodnes nebo kleštěmi.

Po dvou hodinách dřiny jsem cítila, že jde malá konečně ven. Teď mě asi budou chtít některé maminy „sežrat“ za živa, ale byla jsem úplně zděšená, co to ze mě vylezlo. Něco fialového, děsně velkého a škaredého. Malá měla 4,12 kg a byla příšerně tlustá a velká. Když mi ji přinesli, aby se přisála, tak jsem si říkala, že to snad ani není možné, tohle, že je moje? Manžel se mi potom přiznal, že se až lekl, když ji vytáhli. A z toho leknutí úplně zapomněl fotit. Ještě, že pro něj sestřička přišla, jinak bychom neměli žádnou fotku z porodu. Mě zatím zašívali skoro další hodinu a celou tu dobu jsem pořád čekala na ten pocit, co maminy popisují, na tu radost z miminka, ale nic nepřicházelo. Jen, že úkol byl splněn, porod se podařil a co teď bude dál.

Trvalo mi další 2 týdny, než se mi malá začala líbit, otoky splaskly, tuky zmizely. Teď je to už tři měsíce od porodu a já jsem strašně ráda, že ji mám. Ten pocit štěstí nepřišel najednou, ale vznikl postupně, sžíváním se s novým človíčkem. Dcerka je sice pořád velká, ve třech měsících má skoro 7 kg a měří 64 cm, ale už je pro mě tou nejhezčí holčičkou na světě.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Mrs. S
Kelišová 5029 příspěvků 22.07.12 01:54

Ten porod byl hodne podobny jako u me, az na to ze me ho teda vyvolali a voda odesla sama, jinak vse stejne. My meli odhad 3700g nakonec s toho vylezlo 4000g miminko, takovy maly valibuk jak vsichni rikali se sisatou hlavou protoze jsem pritlacovala kdyz maly jeste nebyl uplne dole. S tema citama jsem to mela podobne, ale ted uz je to moje nejvetsi zlaticko ktere by jsem nikomu nedala. Jinak my mame 3mesice 2tydny a 2dny a vahu 6790g a 65cm, takze jsme taky pekni tloustici :)

 
VeronicaR
Stálice 53 příspěvků 22.07.12 04:09

Krasny pribeh uz se nemuzu dockat az budu mit porod za sebou taky ;)

 
EvaG
Extra třída :D 10541 příspěvků 22.07.12 06:57

Moc gratuluji. Jsem moc ráda, že některé maminky otevřené napíší co jim jde hlavou, že někdy ten cit se musí vypěstovat. Myslím, že tohle plno maminkam pomůže.
Máte krásnou váhu, uvidíš, že z ní vyroste krásná princezna. A obdivuji tvůj věk, to jak jsi to zvládla a hlavně to jak jsi vše s manželem brala v klidu. Ještě jednou moc gratuluji.

 
werryjane
Zasloužilá kecalka 598 příspěvků 22.07.12 07:57

Ahoj, to je zvlastni, ja taky porodila obri dite, je to dneska presne 3 tydny, mala mela 53 cm a 4580 g 8o. Vahovy odhad jsme meli stejny, 3200 g, jenze my zijeme v zahranici a tady se odhaduje jen premerenim bricha. Ale vsichni jsme tomu svorne verili, protoze pupek jsem mela opravdu maly. Sestra, ktera se o me v tehotenstvi starala (zde se nechodi ke gynekologovi) tomu naprosto nemohla uverit. Nicmene, mala se nam zdala malinka, jak mne tak snoubenci, takze kdyz ji prevazili, tak jsem si myslela, ze si ze me nekdo dela dobry den :D.. Taky malinke v porodnici merili cukr v krvi?

 
kobliha81
Ukecaná baba ;) 1788 příspěvků 22.07.12 08:35

Ahoj Maciku, moc hezky denicek..mozna me ceka neco podobneho.. :) mam termin ani ne za dva tydny a taky cekam holcicku a vypada to na macika..odhad ma zatim kolem 4kg, tak uvdime..kazdopadne moc gratuluji a uz se nemuzu dockat toho svojeho burtika :srdce:

 
neddo
Závislačka 3392 příspěvků 22.07.12 10:11

Ahoj :kytka: tak me porod vyvolávali právě z duvodu odhadů váhy - den před porodem 4063g, ráno v den porodu 4200g - dr.ale říkala, ze budeme věřit tomu ze včerejšího dne - hahaha, Danielka měla 4.5kg a 55cm :mrgreen: Ale my to čekali, z manželovy strany se rodí sami obrici, manžel mel 4.95kg, jeho neteř 4.75kg :-D Danca mi ale přišla akorát, tím jak i hodne měřila nebyla vyloženě tlustá, prostě jen pořádný miminko :-) Ted je to dlouhanka po tátovi (ten ma 192cm, mala měla v šesti týdnech 60cm :-D), pořádný faldiky asi nebude mit nikdy, je ale úplně akorát, ani hubena, ani tlustá :-)

Příspěvek upraven 22.07.12 v 10:13

 
neddo
Závislačka 3392 příspěvků 22.07.12 10:17

Werryjane Sice jsi se ptala zakladatelky, ale nasi Dance brali krev na cukr a i me den po porodu dělali zátěž. test na cukrovku. V tehu mi na cukrovku nepřišli, resp. hodnoty byly úplně v normálu, po porodu uz byly hodnoty zvýšený dost, tak nevím :-)

 
Flooa
Extra třída :D 10623 příspěvků 22.07.12 10:26

Předně moc gratuluji :kytka: :* Přípomínalo mi to můj porod, příjem-otevřená na 4 prsty, odhad 3,6kg, špatná plodovka a nekonečné dvouhodinové tlačení, kdy už jsem myslela, že jí ze mě snad vytáhnou kleštěma. Ve výsledku jsem porodila sama, teda spíše ji ze mě PA „vymačkaly“ a měla 4,07kg, ale právě naopak mi i tak přišla děsně malinká a nevěřila jsem těm 4kg :P

 
andrysecek
Ukecaná baba ;) 1437 příspěvků 22.07.12 11:02

Taky nam odhadovaly 3,200 a to me rekly maximalne ze se zda mensi a kdyz mi odtekla plodovka a PA mi promackala bricho tak me vydesila ta rozhodne nemam 3 kila :mrgreen: ta bude daleko vetsi :jazyk: :jazyk: :jazyk: 8o 8o no krasna veta pred tlacenim, nakonec mala mela 3,88 tak to nebyl az tak moc velky rozdil si z nas snad delaji srandu :mrgreen: :mrgreen: ale jinak se male do dnes smeji nechtely nas pustit z porodnice protoze neprospivala a v 6 mesicich mela 60 cm a 9,30kg to maji jiny az v roce ted by ji mely videt v porodnici :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

 
Dany82
Kecalka 375 příspěvků 22.07.12 12:21

Ahojky :kytka:,tak u nás to bylo podobně - dlouhý porod, zkažená plodovka + omotaný pupečník a následně 3 dny na JIPu a týden na neonatologii - infekce. U nás byl odhad před porodem 3,90 a Vája se narodila s 3,420g :) - na to jsem jen řekla, že je dobře, že tak,,málo" a sestřička odpověděla, že teď už mi to stejně může být jedno, když už je venku :D. V 6ti měsících měla Vája 9 kilo 8o a teď v 15ti má necelých 11 což si drží už od roku stejně ;)
Přejeme hodně zdravíčka a čipernou holčičku ;)

Příspěvek upraven 22.07.12 v 12:22

 
SuzaG
Závislačka 3568 příspěvků 22.07.12 15:15

Ahojky,
já sice rodila malou holčičku (3180g) ale s těma pocitama po porodu jsem to měla stejné jako ty.Taky se hned nedostavil ten pocit, který tu někteří popisují a já se bála, že snad je u mě něco špatně. Během prvních dní doma se to ale srovnalo a dnes svou malou miluju víc než cokoliv na světě. :srdce:

 
hanak  22.07.12 17:01

Ono s těma váhama miminek je to občas docela sranda.
Moje nejstarší měla 2880g a 49cm. Byla vlastně malinká, ale mně připadala tehdy jako hubenej dlouhán, strašně droboučká. :mrgreen: O rok později syn měl 2860g a 48cm a připadal mi souměrnější, tělíčko dokonalé, silný hrudníček, prostě „tak akorát“.. a nejmladší měla 47cm a 2750g a když se vyklubala, doktor chvíli myslel, že je z mých dětiček největší, protože na tu délku byla tuková vrstvička rozmístěná velmi rovnoměrně a dcerka vypadala opravdu velmi dobře a „macatě“, ačkoliv ve skutečnosti byla z mých dětiček nejmenší a nejlehčí :mrgreen:

A mateřské pocity? U první mě zaplavil asi 3. den po narození dcery, úplně jsem lapala po dechu, co se to najednou na mě nahrnulo, obrovská záplava citů, celou mě to zahalilo. U syna to bylo složitější, ještě jsem byla plná pocitů vůči dcerce, která v té době byla sama ještě miminko a že ho miluji, až to bolí, jsem si uvědomila v jeho asi 4. měsících, předtím jsem se o něj sice příkladně starala, ale mateřský pocit chyběl :(.. a u nejmladší dcerky to tak nějak přišlo postupně, asi jako to bylo tady v deníčku.. maličká se narodila, pečovala jsem o ní, učili jsme se spolu žít a pocit, že bych za ní dýchala, přišel postupně, trvalo to asi 2 měsíce.

Příspěvek upraven 22.07.12 v 17:05

 
Samamama
Kelišová 5466 příspěvků 22.07.12 18:05

Gratuluju k holčičce, ať je zdravá, dobře papá a pěkně přibírá (to se zatím daří, že? :mrgreen: ). Taky se nám narodil buřtík 4,25 kg (nakonec sekcí pro nepostup. porod), já to naštěstí netušila, má dr. odhady nedělá, jen tak občas pronesla něco ve smyslu „to nebude malý dítě“, ale to jsem moc nebrala, nijak jsem se nestresovala.
Chápu tvé „negativní“ pocity z malé, popravdě, já spoustu toho, co se říká, beru jako klišé, které se říkají, protože se to čeká, ač nevylučuju, že někdo to tak opravdu má. Já třeba nemám ráda prohlášení „těhotenství bylo nekrásnější období…“ (co je super na nevolnostech, pálení žáhy, bolení v zádech a dalších neduhách, byť mají krásný cíl?), taky „užít si porod“ moc nechápu, ale pravda, moje zkušenost nebyla nic moc, jsou na tom lidi líp (i hůř). A taky mateřská láska od prvního pohledu na dítě mi přijde divná, náš malý byl chtěný a plánovaný, ale přesto to byl na začátku takový mlžný opar, ta opravdová mateřská (a otcovská- manžel to měl stejně)láska prostě vznikala postupně během prvních týdnů. Jediné, co se povedlo, že se mi malý od počátku líbil, ale on byl opravdu hezký (fakt, ne jak to říkají všichni :mrgreen: ), na čemž se samozřejmě podílelo to, že nebyl zmuchlaný a otlačený, když byl císařem, a také jak byl větší, tak vypadal tak nějak „hotověji“ nebo jak to říct, než ty drobnější miminka, která se ještě dovyvinou.

 
Ajuše
Ukecaná baba ;) 1150 příspěvků 22.07.12 20:17

Ono tu radost fakt nemá každá maminka. I když mi přijde, že někdy jsme pro ty ostatní fakt divné a slýchávám, že jsme ani dítě mít radši neměli :lol:. Já měla né až tak hrozný porod, ale dceru jsem viděla asi ve 3 vteřinách kdy do mě manžel i drcnul ať otevřu oči. Jediný co mě v tu dobu zalilo bylo hurá mám to za sebou a pak strach co se děje, protože malou odvezli. Ten pocit přicházel tak nějak postupně. Malou jsem u sebe měla až 4. den a jedinej pocit bylo zoufalství, co s ní. A přiznám, že to trvalo nejmíň tak měsíc. A přitom to bylo vymodlené miminko :).

 
LadyLada
Závislačka 4357 příspěvků 22.07.12 23:24

Hezký deníček :potlesk:

@werryjane
Byla jsem na pokoji s maminkou a její miminko leželo na kapačkách několik dní a dodávali mu cukr. Mělo také něco ke čtyřem kilům. Prý se to u těchto velkých miminek někdy stává právě proto, že jsou velká.

 
Flooa
Extra třída :D 10623 příspěvků 23.07.12 09:05

@andrysecek Však se má dobře, kočička malá :* My jsme taky pořádný baby, na 10.měsíci 10,5kg a 78cm :pankac: Jo a ty odhady váhy to je občas na bednu :zed: :zed: :zed: V tu chvíli se ale stejně nedá nic dělat, ven musí, že? Ale zase kdyby to třeba maminkám raději neříkali… :think:

 
kotaska91
Echt Kelišová 8250 příspěvků 23.07.12 14:51

Gratuluji k miminku, je to teda velkáá holka, naše Julinka má v 8 M 63 cm a 6,8 kg :mrgreen: :lol:

 
Kérka
Povídálka 32 příspěvků 23.07.12 22:41

Hezký deníček :lol: :lol: :lol:

 
jeudi
Stálice 90 příspěvků 14.09.12 20:12

Vtipne napsane mistama jsem se fakt zasmala :-) jinak vim cojerodit velke mimco nas malej mel 4500 a 55cm takze,,husty,, :lol: ted v 6ti tydnech ma 6500 a 65cm takze taky slysim jakeho mame obra, ale miluju ho..a ty jsi sikulka ze jsi to zvladla :kytka: ps :odhadum nikdy never :mrgreen: ja mela nejdriv odhad 3400g a pred porodem 3700

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele