Porod mé sestry v Rumburku

 Vydáno: 08.07.05

Ráda bych se podělila ve zkratce o prorod mé sestry. Omlouvám se , že píšu já, její sestra, ale ona nemá přistup k internetu. A pokud budete moc, tak mi prosím sdělte své zkušenosti…Díky moc, Lucka.

Já jsem z Liberce, ale pocházím ze šluknovského výběžku. Teď byli svátky, tak jsem si řekla, že se za ní vydám a doufala jsem, že porodí. Asi před půlnocí v úterý jsem jí ještě říkala ať už porodí, že bych jí chtěla stihnout než zase pojedu domů. Jinak sestře je 23, je prvorodička. Šli jsme spát asi v 1 hod. ráno. Ráno ve 4:45 za mnou přiběhla sestra, že má asi bolesti, ale neví to jistě. Myslela, že si nemůže dojít na záchod :-). No já jelikož jsem si pár věcí o porodu prostudovala jsem jí řekla, sedni ke mě na postel a budeme hlídat čas. No a najednou říká: Už je to tu zase. Měla přesné 5ti minutové bolesti. Protože jsme spali všichni u našich rodičů, tak říkám, že vzbudíme mamku. Ta je po 2 dětech a bude vědět víc. Nakonec vše dopadlo tak, že jsem v 7 hod. sestru odvážela do porodnice. Začala jí odtékat i plodová voda. V porodnici jí vzali sestry a pak už za mnou přišla jen porodní asistentka, že miminko bude kolem poledne na světě. Všichni, samozřejmě i její manžel jsme byli nervozní jak…:-). Ve 12:10 volal její manžel do porodnice a řekli mu, že ještě nic ať zavolá tak ve 14:30. No a to už byl na světě malý Tomášek, 49cm a 3,5 kg. Vše vypadalo v pohodě, ale měla velmi těžký porod. Malý se otočil a lezl špatně, napíchali jí na kapačky, malého dostávali ven kleštěma :-( a ještě pár dalších věcí. Byl i přiškrcený pupeční šňůrou. Malého hned po porodu odnesli, jen ho sestra viděla letmo a řekli jí, že má bouličku na hlavě. Prý je to způsobeno špatným tlačením a ještě prý měla sestra úzké porodní cesty. Prý se mu ztratí do 2 dnů. Prý se to stává. Jestli máte nikdo s tímhle zkušenosti, napište prosím, jestli vše dopadne s malým v pohodě. Teď je v inkubátoru a sestře toho zatím moc neřekli, tak se bojí. No po porodu když jí dali na pokoj jí lékař povolil, že se může jít osprchovat. Tak šla, ale začala velmi krvácet a zkolabovala. Odvezli jí na sál, znovu přešívali, dali jí kapčku, antibiotika atd. No druhý den po porodu ležela sama na pokoji, měla cévku a musí ležet. Protože bere antibiotika, tak nekojí, malého ještě neviděla a moc dobře na tom nebyla. Dnes jsem jí volala. Antibiotika stále má, prý už jen dnes, ale malého pořád neviděla. Prý se pořád ptá doktorky a ona, že rpý ho kontrolují jestli dobře reaguje na dotyk, když ho vyndali z inkubátoru, tak plakal a sestra ho konečně slyšela. On totiž po porodu neplakal a doktor jí řekl, že byl pouze línej. No nevím co si tom všem myslet. Pořád na ní myslím. Když za ní včera byl manžela a rodiče, tak malého ukázali pouze manželovi. Já měla to štěstí, že jsem za ní byla ráno před odjezdem domů a ukázali mi ho. Bože ten je tak sladkej. Začala jsem uvažovat o miminku také :-). No zkrátka vás všechny prosím o vaše zkušenosti, abych sestru mohla uklidnit, že je a bude opravdu malej v pořádku. Díky Lucka.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Ayra
Stálice 88 příspěvků 08.07.05 15:32

Ahoj Lucko,
je mi líto, že byl porod tvé sestry těžký, ale to se stává a věř, že brzy na všechno špatné zapomene. Já jsem měla porod první holčičky taky moc těžký. Začal nekoordinovanými kontrakcemi a odtokem plodové vody, pak se špatně natočila a na závěr se ještě vzpříčila ramínka. No, trvalo to 42,5 hod (podle zprávy o porodu). Když se narodila, byla úplně modrá, nehýbala se, nekřičela. Hned jí odnesli na JIP a viděla jsem jí až za dva dny. Měla velkou bouli na hlavě - taky mi řekli, že je to od dlouhého tlačení a že se to vstřebá do roka. Je to prý něco jako velká modřina. Ta boule vypadala docela dlouho pořád stejně velká, a najednou asi ve 3 týdnech během 2-3 dní úplně zmizela. Jinak byla docela v pořádku, jen kojení bylo ze začátku dost trápení, prý měla v důsledku těžkého porodu oslabený sací reflex. Ale i to se spravilo a když se teď na tu naší slečnu dívám, tak už si vybavuji jen ty hezké chvíle.
Moc přeji tvé sestře, aby už brzy měla svého mrňouska u sebe a aby byl zdravý a úplně bez problémů.
 Jita

 
Anonymní  08.07.05 16:14

Mrzí mě, že tvoje sestra měla tak komplikovany porod, ale jistě bude vše byzy v pořádku, moc jí to přeju. Já sama jsem si prošla také klešťovým porodem :o( ale neměla jsem takové komplikace jako tvoje sestra- já byla až na šití a to že se mi asi dva dny motala hlava v pořádku. Horší to bylo s malou, od kleští měla modřiny na tvářích a modré boule v oblasti spánků, taky mi ji nechteli v den porodu ukázat, (říkali, že spí…) no, ale manžel se mnou byl na porodním pokoji a sestry tak nějak v klidu uhnal. Modřiny jí pro jsitotu zabalily do plíny tak aby nebyly tolik videt. Hned druhý den šla malá na UTZ mozku jestli je vše ok..naštěstí bylo, modřiny zmizely asi za 4-6 dní. Měli jsme ovšem hodně velké problémy s kojením (nevím jestli to bylo způsobeno tím porodem, nebo tím že byla přiložená k prsu až asi po 12h od porodu - ona totiž pořád spala) a nakonec jsme ho po 2 měsících vzdaly.Přeju ať je všechno co nejdřív v pořádku a maminka si může v klidu užívat svého drobečka. Lenka

 
Sendy02
Kecalka 461 příspěvků 08.07.05 21:35

Ahoj,

také mi je líto tvé sestry, že to neměla jednoduché při porodu, ale ještě i po porodu další komplikace. Malý bude v pořádku, na kurzu nám říkali, že ta boule je normální, buď se vstřebá do několika hodin nebo do jednoho roku, ale není to vůbec nic vážného. Hrůza, ale je, že malého zatím neviděla. Myslím si, že na to má nárok a pokud se v rámci možností cítí dobře, tak ať se nedá a ať jí ho ukážou!!! To je hrozně depresivní stav a jestě ty poporodní hormony.

Já měla porod celkem v poho, jen malý se příhlásil na svět prý brzo(37tt) a tak mi ho taky hned vzali a viděla jsem ho až 12h po porodu a to byl také popré přiložen. S kojením jsme měli problémy od začátku a v 10m jsem to vzdala. Příště bych se nedala a chtěla bych ho přiložit a vidět hned, určitě to vliv na kojení má. Hladina hormonu (asi prolaktinu) je nejvyšší ihned po porodu a stimulace kojení je v tu dobu také nejvyšší a dřív se laktace spustí. Mě to trvalo 5 dní, což je moc.

Přeji sestře brzké uzdravení a ať je všechno v pohodě.

Sendy

 
Anonymní  08.07.05 23:02

Ahojky!!!Moc mě mrzí co si tvoje sstra prodělala,ale jak už tady bylo zmíněno tak na to všechno rychle zapomene a pak už se jen bude těšit z toho malého úžasného drobečka!Vyřiď jí prosím,že jí a Tomáškovy přeju moc moc štěstíčka,zdravíčka a spoustů krásných věcí!!!!!!!!!!­!!!!!!!Můj malý lezl nožičkama napřed taky dostal kyslík jelikož sem taky moc dlouho tlačila jelikož už sem neměla sílu (rodila sem 20 hodin a to mě chytli bolesti asi o půl jedné ráno takže sem vlastně vůbec nespala a musela sem rodit)a trochu sem ho přidusila!Taky byl celý modrý,ale našťestí se z toho rychle dostal.A taky nekřičel hned!Tak ať se nebojí oni doktoři moc dobře ví co dělají!!!Zvládnou to uvidíš!!!Tak ať se jim daří a malej roste jak z vody!!!To a ještě mnohem víc přeje Raďulka a Kryštůfek 2 měsíce!!!!!!!!!!­!!!!Tady je můj email kdybi něco:Radulka.Hlad­ka@seznam.cz

 
ajka
Zasloužilá kecalka 751 příspěvků 09.07.05 07:40

Ahojky,

přeju tvé sestře i Tomíkovi brzké uzdravení. U dcery jsme si prožili taky hemotom na hlavičce. Byl dosti velký a opravdu to vypadalo pro nás laiky dost zle. Ale doktoři říkali, že se nic neděje. Šla prostě moc rychle ven. Vstřebávání trvalo přesně jak doktoři řekli a to 6 - 7 týdnů. Musí se jen dát pozor, aby se dítě správně vyvinulo a to v tom smyslu, aby třeba neotáčelo hlavu jen na jednu stranu. Prostě aby se vyvíjelo symetricky. Kdybys ještě něco potřebovala, tak mi písni mailíka, ráda pomůžu.

AJKA, Lenička a Lukášek

apopelkova@sez­nam.cz

 
Anonymní  11.07.05 14:05

Lucko, uklidni svoji sestru, ať se ničeho nebojí, všechno se spraví a na svůj porod brzy zapomene.Já rodila svoje první dítě v Liberci, trvalo to 16 hodin a kdyby ze mě kluka nevyrvali kleštěma, jsem tam dodnes… Taky neplakal a hned ho odnesli pryč, vzpomínám si jak jsem hystericky popoháněla manžela, ať se hned na něj jde podívat. Byl naštěstí OK, jen na hlavičce měl ne jednu, ale dvě boule - říká se tomu kefalhematom- vypadal jak krásnej Marťánek :-) Šili mě skoro hodinu, pak zkonstatovali, že mi nevyjde placenta, lékař tam pro ni musel sáhnout a vytáhnout ji ručně, načež mě znova skoro hodinu šili. Doktor odcházel ze sálu bos s kalhotama vyhrnutýma pod kolena a mě přinesli rajskou omáčku!!! No, stálo to za to, ten den jsem celou porodnici nenáviděla, hlavně za ten strach, co jsme prožili, než ho vytáhli ven - když viděli, že ten porod nepostupuje, tak mě mohli dávno v klidu vzít na císaře a bez stresu… Měla jsem taky ty představy o přiložení dítěte k prsu na porodním pokoji - haha, ani jsem ho neviděla, kojila jsem poprvé asi po 10 hodinách - kluk se chytil, jako by nikdy nic jinýho nedělal a po 15 měsících jsem měla co dělat, abych ho odtrhla od prsu.
Tak znova říkám : hlavně klid, teď už bude všechno jen lepší a lepší.
Jo, a ty boule se mu podle lékařky měly ztratit do 6 týdnů - to moc nevyšlo, ale do 3 měsíců to bylo OK.
Držím palec a gratuluju k chlapečkovi. B.

 
Anonymní  08.08.05 21:29

ahoj, nemějte z ničeho strach. Můj synek (8 měsíců) se taky narodil po docela náročnym porodu s boulí na hlavě. Ale naštěstí se behem pár dnů vstřebala. Sice pár měsícu upřednostňoval ležení na jedné straně, tudíž měl maličko šišatější jednu strahu tváře, ale jak začal víc ležet na bříšku a otáčet hlavu, tak se to upravilo a teď je v pohodě. Určitě bude v pořádku a sestra také. Přeji jim hodně zdravíčka a moc pozdravuju!

 
Ella
Zasloužilá kecalka 513 příspěvků 23.08.05 14:51

Ahoj Lucko,
je mi moc líto, že tvá sestra musela tímto projít.
Já bydlím také v Rumburku. Myslím, že průběh porodu nezáleží jen na samotné rodičce, ale zejména na lékařích a porodních asistentkách. Vždyť rodička je jen laik, který se informace snaží získat v různých knihách, časopisech a internetu. A navíc při porodu si tam nevidí - díky bohu. V listopadu loňského roku se mi narodila dcera. Po zkušenostech kamarádek z rumburské porodnice jsem se rozhodla rodit až v Jablonci nad Nisou. Nemám k lékařům rumburské nemocnice důvěru. A to jsem tam ani nemusela chodit. Byla jsem tam pouze jednou, a to na návštěvě kamarádky. Co mě ihned udivilo při vstupu bylo, že na oddělení mohou návštěvy pouze na nadstandardní pokoj. Ostatní maminky mají smůlu a musí si za návštěvou dojít na chodbu. Neumím si představit, jak to zvládne maminka po nástřihu.
Reagovala jsem pouze na porod v Rumburku. O komplikacích, které jsi popsala bohužel nic nevím.
Pokud se sestra rozhodne mít ještě další mimi, po tomto zážitku nejspíš asi ne, určitě si to s porodnicí pořádně promyslete.¨
S pozdravem, Ella

Vložit nový komentář