Porod mého broučka :)

MyHappiness  Vydáno: 08.12.13

Tak jsem se i já stala pyšnou maminkou a chtěla bych se podělit o svůj zážitek z porodu, protože jsem je tu vždy četla deníčky a zkoušela si představit, jak to asi u toho porodu probíhá. Nebudu lhát, představy byly úplně jiný než skutečnost. Když se psalo o šílených bolestech, omdlévání, usínání mezi kontrakcemi a jiném, říkala jsem si, že to nic tak strašného přeci být nemůže. No, není nad vlastní zkušenost. :)


1 komentář

Když jsem v lednu objevila na testu dvě čárky, byla jsem štěstím bez sebe. Termín mi stanovili na 29.9. a druhý na 2.10.2013. Já si hned řekla, že se malej narodí 28.9., protože v rodině máme spoustu Václavů, tak aby té slávy v jeden den nebylo málo. :)

V srpnu mi ale hodně kleslo břicho a všichni říkali, že se to určitě narodí dřív. No celé září se nic nedělo, až v pátek, 27.9. jsem začala mít od rána bolesti zad a začala jsem špinit. Řekla jsem si, že se tedy asi už něco děje. Celý den záda bolela a já se dala večer do žehlení. To mě začínaly bolesti hodně nepravidelně, jednou po deseti minutách, pak půl hodiny nic. V klidu jsem šla spát a ráno v pět, když přítel stával do práce, jsem šla na záchod a cítila jsem bolesti asi jako před menstruací. Do šesti, než přítel odjel, jsem měla asi tři bolesti a říkám přítelovi, že se asi něco děje a budu ho z práce volat.

Myslela jsem si, že ještě usnu, ale od šesti ty bolesti začaly po deseti minutách. Menstruační bolesti se změnily na bolesti takové, že už jsem klečela na všech čtyřech a říkala si, že to snad není možný. Pořád jsem ale čekala, jestli to není jenom falešný poplach a nepřejde to. Nepřešlo, tak jsem po osmé zavolala mamce, ať přijede, že mě odveze do porodnice a přítel tam pak dorazí. Dala jsem si horkou vanu a bolesti pořád stejné. Mamka přijela kolem půl desáté a to už jsem měla bolesti po pěti minutách. Oblékla jsem se a vyrazili jsme.

Do porodnice to bylo asi půl hodiny. Nejprve se mnou PA sepsala porodopis a potom mě napíchla na monitor. To byly ty bolesti hodně silné, ale oproti tomu, co přišlo pak, to byla naprostá pohodička. :-) Monitor byl v pořádku a po půl 11 mě vyšetřila doktorka. Byla jsem otevřená na čtyři prsty a doktorka říkala, že to je super, že to jde rychle. Jakou já měla radost! V 11 mě poslali na přípravu a ve 12 jsem měla jít na sál. Dali mi klystýr a šla jsem do sprchy, tam bylo teda docela fajn. :-) Na sále mě vyšetřila doktorka a byla jsem na šest prstů, pak mi píchli vodu. A začaly ty bolesti po třech minutách. To jsem byla ráda, že jsem se udržela na nohou. Snažila jsem se chodit a skákat na míči, aby to šlo rychlejší, ale byla to teda makačka. :-)

O to horší bylo překvapení, když mě po hodině doktorka prohlédla a já byla pořád jen na šest prstů. Bolesti už byly takové, že jsem myslela, že omdlím a nebyla jsem schopna vnímat pořádně, co se kolem dělo. Protože jsem se přestala otevírat, nabídla mi sestra epidural, protože to vypadalo na hodně dlouho. Řekla jsem, že ho zatím nechci, ať mi dá jen něco na bolest, jestli něco je. Tak mi píchla do zadku injekci a prý měla pomoci i otevírání. V půl druhé ale začal mít malý špatné ozvy při kontrakcích, a tak mi hned dali kanylu a píchli mě na monitor.

Od půl druhé jsem ležela na boku na lůžku a nemohla se hnout, to byl vážně děs. Doktorka měla přijít ve dvě a kouknout, jestli to někam pokročilo. Bylo po druhé a doktorka nikde. Bolesti katastrofa, mezi kontrakcemi jsem usínala, ale za dvě minuty mě probrala další. Poprosila jsem sestru o epidural, ač jsem byla jeho zapřísáhlým odpůrcem. Ona řekla, že uvidíme, až přijde doktorka. Já už fakt nemohla. Zeptala jsem se, jestli by mě mohla na chvíli odpojit z monitoru, že bych se potřebovala projít. Tak mě odpojila a já šla ještě na chvilku do sprchy a pak jsem korzovala po pokoji. Bolesti opravdu neskutečné a začal tlak na konečník. Tak mě sestra vyšetřila - a byla jsem na osm prstů.

Nutilo mě to tlačit, tak mi sestra řekla, ať tlačím. Divila jsem se, že mám najednou tlačit, když tam nebyla doktorka a nikde nikdo, ale tlak byl silnější, než moje udivení :-), tak jsem tlačila. Teď už vím, že šlo jen o to dostat hlavičku níž. Tlačila jsem asi na pět kontrakcí a pak už sestra zavolala doktorku, že rodíme. Najednou se na sál seběhlo snad osm lidí. Přítel vtipkoval se sestrami, mezitímco já jsem myslela, že mi při tlačení snad upadne celá prd.. a nevím to ještě. :D Ten tlak se nedá popsat, jedním slovem děs, ale já tlačila jak o závod, protože jsem si říkala, že už to je konečně konec. Nejhorší bylo, jak hlavička po skončení kontrakce zalezla zpátky a já ji musela zase dostat ven. A jak jsem se bála nástřihu, tak vám můžu říct, že jsem si přála, aby mě už doktorka nastřihla a malej byl konečně venku. Nástřih trochu štípnul, ale ve srovnání s ostatním to bylo jak nic. :-)

Pak mi dali malého na břicho a ze mě vše spadlo, všechna bolest byla pryč, všechny myšlenky na to, že jsem nikdy neměla chtít děti a rodit, byly pryč. :-) Měla jsem na bříšku mého syna, malého růžovomodrého Davídka, který ani neplakal, jen byl schoulený do klubíčka a spokojeně u mě hajal. Hladila jsem ho a držela a byla jsem neuvěřitelně šťastná, že už je to za mnou a mám tu krásného chlapečka.

Přítel šel s dětskou sestrou na vážení a měření a já si zatím vychutnávala šití. :-) Byla jsem potrhaná i uvnitř a nástřih asi na sedm stehů. Šití bylo nepříjemné, ale jak říkám, proti kontrakcím a tlačení fakt nic.

Ještě teď si pamatuji, jak jsem na doktorku při šití říkala, že jsem vždycky myslela, že nejhorší na porodu je to samotné vytlačení a kontrakcí jsem se vůbec nebála. A ano, největší bolest byla skutečně tlačení, ale po deseti hodinách bolestí při kontrakcích byla půl hodina tlačení pro mě vysvobozením, že už je tomu konec.

Po porodu jsem nechápala, jak někdo mohl napsat, že na bolest po porodu zapomněl a že chce druhé. Já po porodu prohlásila, že Davídek bude jedináček a i jsem tomu věřila. Teď už mě to přešlo a chceme ještě jednoho mazlíčka tak za dva roky. :-)

Náš brouček vážil 3 270 g a měřil 50 cm. Teď jsou mu dva měsíce a pro mě je to vše. <3

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
PitryLudvikova
Závislačka 2656 příspěvků 08.12.13 00:25

Krásnej deníček :) gratuluju k Davídkovi :)

 
Granda
Ukecaná baba ;) 2432 příspěvků 08.12.13 01:28

Také gratuluji k Davidkovi. Hezký denicek. Verim tomu, že kdyby do toho nezasahovali, porod by byl daleko snesitelnejsi a hezčí.

 
Elessar  08.12.13 06:38

Gratulace :kytka: datum se ti taky splnilo, paráda :D

 
facetia
Ukecaná baba ;) 1919 příspěvků 08.12.13 07:27

:hug: :kytka: gratuluju moc :)
je to moc čtivě napsané, to sis teda užila…vždykcy když čtu deníček o porodu tak se tam zase vidím zpátky v sále:D

 
katka.polka
Ukecaná baba ;) 1421 příspěvků 08.12.13 08:31

:srdce: Moc krásné! Taky gratuluju k Dávidíkovi (překrásné jméno) a přeju jemu i Vám hodně zdraví a štěstí! :srdce:

 
svycarka
Kelišová 6339 příspěvků 08.12.13 08:32

Gratulace :kytka:

 
Levandule121
Ukecaná baba ;) 2305 příspěvků 08.12.13 09:26

Moc hezky napsané! :potlesk: Gratulace k miminku! Hlavně ať pěkně spinká a papá!

 
zdeňka41
Ukecaná baba ;) 1948 příspěvků 08.12.13 10:01

Také gratuluji!! :) Hlavně hodně zdravíčka :)
:srdce: :kytka:

 
iveta kotrcova
Závislačka 3477 příspěvků 08.12.13 12:27
:potlesk: :kytka:
 
Lisasa
Stálice 97 příspěvků 2 inzeráty 08.12.13 14:35

Nase mala mela uplne stejne miry… Co se tyka druheho mimi, tak me to zatim neopousti, ze budeme mit jen jedno… kdo vi za par let. Ted jsou nasi male 4 mesice.

 
Lucie12345  08.12.13 16:29

Přečetla jsem deníček od začátku do konce jedním dechem. Porod mě čeká za necelé dva měsíce, sbírám zkušenosti jiných matek, kde se dá, i když je mi jasné, že každý porod je naprosto individuální. Přesto děkuji za další zkušenosti, prožitky.. Myslím si totiž, že to tak je - bolest nepředstavitelná a posléze nepopsatelná :D Ale moc gratuluji k malému Davídkovi, protože to za to stoprocentně stálo. A já budu doufat, že vše zvládnu taky :) Přeju vám spooustu rodinného štěstí!

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17596 příspěvků 08.12.13 19:02

Když propíchli vodu, šlo to do kytek. Bolest se zvětší a mohou přijít komplikace. Dost náročné, gratuluju, ze jsi to zvládla a preju zdraví cele rodině

 
Aleyt  08.12.13 19:53

Krásně a čtivě napsáno. Porod mě čeká v únoru, tak jsem ten váš deníček přečetla jedním dechem. Přeji všechno dobré mamince i Davídkovi :hug: :srdce:

 
almondka
Kecalka 255 příspěvků 08.12.13 20:15

Krasne napsany denicek, precetla jsem ho jednim dechem :kytka:

 
divozenka.verca
Nováček 6 příspěvků 08.12.13 21:34

Velká gratulace…

 
Raduskaa
Kecalka 289 příspěvků 08.12.13 23:51

Hodně jsi mi připoměla můj porod…taky jsem si říkala, že malá bude jedináček :D ty bolesti jsou fakt šílené, ale po dvou měsících jsem taky změnila názor a těším se až v bříšku budu nosit další štěstí :srdce: Gratuluju k synovi :kytka: :potlesk:

 
Petík K
Kelišová 5163 příspěvků 09.12.13 10:02

Gratulace k Davídkovi, já to ale měla opačně pro mě bylo vysvobození to že jsme mohla začít tlačit a v tom jsem tu bolest cítila méně

 
milena13
Závislačka 4133 příspěvků 10.12.13 18:21

Moc krásný deníček a moc gratuluji k Davídkovi :) taky mám Davídka :)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček