Porod mého největšího štěstíčka Šimůnka

VerčaBart  Vydáno: 17.02.11

Jsem sice už přes 4 měsíce po porodu,ale i tak se s vámi chci podělit o to, jak probíhal atd. Byl to pro mě sice hrozný zážitek, ale teď už na to koukám s nadhledem, protože mi to všechno ošklivé můj krasaveček vynahrazuje. Těhulky a snažilky, v žádném případě se nenechejte vystrašit, každá ženská má porod jiný. Jen jsem chtěla popsat porod, abyste někteří věděli, jak se dokážou doktoři chovat. Ještě k tomu, že u porodu zmiňuji mamku, on manžel nechtěl jít k porodu, nesnáší krev a hlavně nechtěl vidět, jak trpím, tak z toho důvodu byla mamina. Takže hezky od začátku, krásné čtení Vám přeji.

asi 10minut na světě
1 komentář

larvička naše

2dny
1 komentář

...

a takhle už jsme velcí kluci a děláme mamince radost
3 komentářů

Měla jsem těhu cukrovku, tak jsem měla nastoupit na vyvolání porodu 7 .10. ,no jenže malému se chtělo ven už 6. 10., už od rána mi bylo nějak divně, šla jsem raději k našim, kde to na mě přišlo, tak aby mě odvezli, protože manžel byl v práci do 19 hodin. No jenže u mamky se mi dělalo ještě víc zle, měla jsem mžitky před očima, motala se mi hlava, ale myslela jsem si, že to je z nervů z toho, že další den jsem věděla, že už budu v nemocnici, tak jsem šla domů si lehnout, spala jsem asi hodinku, vstala jsem s tím, že ještě doma uklidím a uvařím, aby měl manžel alespoň dva dny něco k obědu a pak by chodil k našim na oběd, no jenže jsem stihla akorát vytřít kuchyň a obývák, pak jsem najednou cítila, jak mi něco teče po noze. Tak jsem rychle volala mamce, hrozně jsem brečela, tak pro mě přišla a volali jsme manželovi, že mě naši budou odvážet do porodnice, že už je to tady, ale v tu ránu byl snad do 10 minut z práce doma a odvezli mě s mamkou.

Přijímal mě shodou okolností můj gynekolog, tak jsem byla ráda a on taky, říkal, že to je bezva, že si mě v noci odrodí. Bylo to všechno strašně hektické, já byla ze všeho vyjukaná a bála jsem se docela dost porodu. Celou noc mě chodil vyšetřovat, pak do mě sáhl asi ve 22 hodin a to teda hrozně bolelo ,ale pak jsem se dozvěděla, že se mě snažil otevírat, což se mu i trochu povedlo, ale ne tak, jak bylo potřeba, každou chvíli chodili natáčet ozvičky a kontrolovali, jak se otevírám, ale žádná sláva s tím otevíráním.

Celou noc jsem nespala, pořád jsem přemýšlela, co mě asi čeká a nemine, jak asi bude malý vypadat a hlavně jsem se modlila, aby byl v pořádku. No přesně na minutu mi o půl noci praskla voda, to byla docela síla, všechno bylo během vteřiny promočené, sestřička mi řekla, ať si stoupnu k posteli, že to vyteče a budu mít klid, že pak už to tolik téct nebude, ale to snad bylo ještě horší, na podlaze byla normálně potopa a stejně voda odtékala až přímo do porodu a ještě při tlačení, ale to předbíhám. Od prasknutí vody jsem měla hned ve 00:03 první kontrakci a pak další a další a všechny byly přesně po 3 minutách a všechny byly do zad, takže jsem si užila pěkné bolesti.

V 7 hodin ráno mě přišla vyšetřit sestřička a že prý je nález už na porod, takže si mám zavolat doprovod a že půjdeme na porodní sál. To už byly kontrakce po 2 minutách a některé i po 1 minutě a všechny do zad. Mamka přijela snad okamžitě, než dorazila, tak mě pořád všechny doktorky vyšetřovali, přišlo mi že si do mně může snad sáhnout každý, kdo kolem projde, ale už jsem byla tak unavená, že jsem to ani nevnímala. Když už tam byla mamka, doktorka do mě sáhla a že prý, až budu mít kontrakci, tak ať zkusím zatlačit, ale jak ve mně měla pořád tu ruku, tak jsem ty kontrakce nevnímala, tak mi říkal, kdy tlačit, jenže špatně mě na to křeslo položili a já nemohla pořádně zatlačit, protože jsem měla kolena u uší a nemohla jsem dát ani bradu na hrudník.

Tak zavolali další doktorku a ta mi tlačila loktem na břicho a já musela taky tlačit, to už bylo lepší, ale nešlo to, hrozně mi docházel dech. Začala tam na mě řvát, že to je přesně ono, že to jsou ty mladé holky, co když otěhotní, tak si myslí, že musí žrát jak prokoplé a pak to takhle dopadá, že nemůžou ani přes tu tloštku tlačit a že jestli nezačnu pořádně tlačit, tak že mi jednu taky může natáhnout atd. To na ní ale mamka už vyjela, co si to dovoluje a že se ke mně takhle teda chovat nebude. Tak prý když mi to nejde, tak si mám slézt a v podřepu zkusit tlačit ,tak jsem tlačila, a to jsem poprvé cítila hrozný tlak, že mě to hrozně nutilo tlačit samo od sebe, tak jsem si říkala, že to už bude v pohodě, že malého porodím normálně, i doktorky měli radost, že mi to už jde, tak mi pomáhaly a povzbuzovaly, ale hlavička prostě nešla a nešla.

Tak znovu na lehátko a znovu mi skákali po břiše, ale tentokrát asi 5 lidí,to hrozně bolelo a navíc mi přestaly kontrakce i tlaky, takže jsem ani nevěděla, kdy mám a nemám tlačit. Když bylo už asi 11 hodin dopoledne, tak jsem je prosila, ať něco udělají, aby byl malý venku (hrozně jsem se o něj bála), už jsem ani neměla síly tlačit, už jsem myslela na to, jak malý umírá, no hrozné myšlenky. Oni, že neexistuje, že i bez plodovky může být miminko klidně dva dny a že když neporodím dneska, tak můžeme čekat do zítřka. To už se do nich pustila i mamka, že ať něco udělají, že sami musí vidět, že už nemám síly, už jsem tam usínala únavou. Pak najednou, ať ještě jednou slezu dolů a zase v podřepu zkouším tlačit, mezi tím všichni odešli a nechali nás tam s mamkou půl hodiny samotné.

Já se snažila tlačit a mamka mě hrozně moc povzbuzovala, pak jsem začala cítit takový divný tlak mezi nohama, tak jsme se bály, že už leze hlavička, ale když mamka utíkala za sestrou a ptala se, kde jsou doktorky, že už mi asi leze hlavička, tak prý šly dělat příjem a že to hlavička být ještě nemůže, no nebyla to. Pak najednou přišly zase všechny doktorky a že si mám ještě naposled vylézt nahoru a že mi dávají posledních 20 minut, a kdyžtak mě pak nechají do dalšího dne (to už měli zařízeného císaře, ale já o tom nevěděla, chtěly mě asi pořádně vyburcovat), sebrala jsem poslední síly a tlačila jak blázen, ale nic.

Tak mě vezli na sál.Tam už to bylo hrozně krásné, na císaře vzpomínám hrozně ráda. Když malého vytáhly, okamžitě mi ho ukázaly, ale než mi ho ukázaly, tak už jsem věděla, že mám hodně vlásků a že je celý já, ona sestřička co mi dávala kyslíkovou masku, mi ho hned popisovala, ale mě jen zajímalo, jestli je v pořádku a jestli je zdravý, nic víc. No a pak na JIP to bylo v pohodě, hrozně krásně se tam o nás všechny starali. Malého mi vozili co 3 hodiny na kojení, abych se rozkojila. Dokonce tam asi na 3 minuty za mnou pustili manžela, jenže ten, když vešel do dveří, tak se tak rozbrečel, že to nešlo, protože v tu ránu jsem začala brečet i já a hrozně mě od toho bolelo břicho.

Pak už to šlo v pohodě. Sice první vstávání z postele bylo hrozně bolestivé a na vyndání drenu ani raději nechci vzpomínat, jsem normálně snad bolestí na chvíli omdlela a viděla všechny svaté. Na porodnici to pak bylo úplně v pohodě. Měla jsem na pokoji svoji koupelnu i záchod, takže super. Personál tam byl moc hodný. Co jsem potřebovala, to mi dali, se vším poradili, všechno ukázali, fakt super. No a nakonec mám v propouštěcí zprávě, že mám úzkou pánev a že akutní císař z důvodu nepostupujícího porodu a pro nepoměr pánve a velikosti plodu, takže mě nechali trápit se zbytečně. Ale hlavně, že jsme oba v pořádku a zdraví, to je nejdůležitější. Omlouvám se za takový román, ale musela jsem popsat všechno polopatě, já už jsem prostě taková.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Dice
Extra třída :D 10044 příspěvků 17.02.11 07:42

:kytka: Moc gratuluji k malámu a přeji hodně štěstíčka, jseš moc statečná. :srdce:

Můžu se jenom zeptat kde jsi rodila???Pže to jak popisuješ to chování u porodu…to jsem málem rozbila počítač

 
pomni
Kecalka 186 příspěvků 17.02.11 08:18

No tak to je síla jak se někdo může chovat. Ještě v takové chvíli kdy je člověk úplně mimo a je šťastnej za každý normální nedejbože vlídný slovo. Teda já tě tak lituju za to, co tam na tebe ta doktorka řvala a úplně s tebou soucítím, jak jsi psala, že sis přála, aby už s tebou něco udělali, že to nezvládneš, tak stejný pocity jsem měla i já, po několika hodinách otvírání a potom to bezúspěšný tlačení, je to hrozný, člověk by dal cokoliv za císaře, že? :zed:

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 17.02.11 08:30

Ahoj říjnátko :mavam: Já měla něco podobného asi 14 dní po vás. Jenže doktorka a všechny PA byly báječné. Kdyby mi doktorka řekla to co tobě, kopla bych jí do úsměvu…fakt! Já jsem na tohle jednání alergická. :cert:

Vytahování drenů, no bála jsem se. Když vytáhla jeden, jen jsem zařvala „ty krááávo“ :mrgreen: a sestřička"děkuju" :mrgreen: začala jsem se smát a ječet že jí z tý postele zdrhnu, že druhej dren mi nikdo vyndavat nebude. :mrgreen: Ale ten už nebyl tak hlubokej a to bylo v pohodě. Jinak teda kontrakce 20× horší než vytahování drenu…tedy pro mě. :-P

Blahopřeju zpětně k malému, je nádherný!!! :kytka: :mavam:

 
hankamisa
Kelišová 7291 příspěvků 27 inzerátů 17.02.11 08:56

přeji hodně štěstí a hlavně zdravíčko.já měla ten samý problém ale u mně na to přišli až ve 3 těhotenství.první gynekolog mi pánev neměřil,druhý spoléhal na prvního v domění ,že to udělal.tomu třetímu to nedalo a změřil mě znovu.výsledek byl jasný.velice úzká pánev na to abych porodila dítě větší než 1000g.a tak jsem si zkusila 2*porod normálně s tím,že to poprvé byl udajně nepostupující porod a podruhé to uvedli taky.poprvé jsem rodila sc po 26h a měla štěstí,být to o pár minut delší o syna bych přišla.podruhé kvuli jizvě nechtěli riskovat a po 11h opět sc.potřetí už to bylo jasné sc automaticky.

 
Iwi
Závislačka 3379 příspěvků 17.02.11 12:24

ahoj, gratulace k mimiskovi a hodne zdravcka. :kytka: nechapu akovehle chovani, jak si to muze vubec nekdo dovolit? Me prijde divne ze te nechali trapit, to prece museli videt na UZ ze je mimi vetsi a ty si uzka ne? me porad kontorlovali a rikali ze je plod vetsi a ja sem mala. Jetse k tomu KP takze planovana sekce a sem rada, uzila sem si to. dren sem nemela, vstavani me ani nebolelo, tak vzpominam jen v dobrem.

 
Evinula  17.02.11 12:51

Ahojky,nechapu jak te mohli nechat takhle dlouho trapit když to přez uzkou panev nešlo.Jinak ta doktorka je pěkne na ranu.Měla sem to dost podobny myslim s takovou doktorkou a jejim přistupu.Jinak pěkne napasany.Taky mam čtyřměsični holčičku narodila se mi 7.10.v pul sedmi rano.tak hodne zdravička vam přeji.. :kytka:

 
Květulííína  17.02.11 13:40

Moc gratuluji ke zdravému miminku :kytka:
Na tu doktorku bych asi podala stížnost, to snad není možné, takové jednání u porodu!

 
bonika13
Nováček 8 příspěvků 17.02.11 14:03

To ste sa trapila zbytočne !!! toto su lekary vobec nepozeraju na ženu a dieta… asi ked to nejde nechapem prečo nepomožu !!! oni to beru ako tehotne na pase … tlač a dalšia !!! Blahoželam k babetku :huban: ste statočna !!!ja mam s porodu velky až panicky strach :-o

 
Martrich
Extra třída :D 11909 příspěvků 17.02.11 15:26

Můžu se také zeptat, kde jsi rodila?? hrozné jednání teda :pocitac: :pocitac:
Ale hlavně,že vše nakonec dobře dopadlo a ty i mimi jste v pořádku, hodně štěstíčka a zdravíčka oběma, na tu mudru bych ale podala stížnost, to si přece nemůže dovolit :cert:

 
Sýkorka2
Kecalka 457 příspěvků 17.02.11 17:23

Tak hlavně velká gratulace k mimískovi a přeju hlavně hodně zdravíčka! Ten přístup u porodu opravdu síla, hlavně že všechno dobře dopadlo. Z mého prvního porodu jsem se psychicky vzpamatovávala taky skoro půl roku. Ale to děťátko je ta nejkrásnější odměna! Užívej si miminka. :hug:

 
ginger7  17.02.11 20:01

Cauky, kdyz to ctu, neco mi to pripomina, to trapeni… vim, ze kazdy porod je narocny, ovsem ja mela zrovna tu smulu, ze mi ho vyvolavali. Kdo mel vyvolavany, vi zrejme, o cem mluvim. V 8 rano po druhem vyvolani zacaly kontrakce- SILNE, PORODNI, NASTUPOVALY PO MINUTE TRVALY AZ DO 21.30 BEZ PRESTAVKY dokud jsem neporodila. Vubec jsem se neotvirala, plazila jsem se tam skoro po zemi, stala porad u zdi s takovyma kontrakcema, nemohla jsem ujit ani metr bez zastavky, abych kontrakce nerozdychavala. Byla jsem uplne zpocena, kolem me chodili nevsimave doktori, porodilo asi 6 lidi „vedle me“ - prijali me totiz na predporodni sal, protoze uz nemeli misto. Hrabalo se ve me taky sto doktorku s tim, ze jeden tvrdil „okamzite na sal na cisare“, druhy „ne, porodi pozdeji, ale zvladne to“… dokonce se prede mnou trumfovali, kdo z nich bude mit pravdu. Neskutecny!! Sestry ovsem uzasny, jedna mi celou hodinu pred porodem masirovala bedra, protoze jsem do toho mela strasny bolesti zad. Manzela jsem zavolala az po nekolika hodinach, cekal chudak vyrizenej doma, kdy uz ho prizvu, aby tam mohl byt, mechtela jsem, aby me tak videl, ovsem pockal si tam nakonec jeste par hodin se mnou. Nakonec jsem porodila s tim, ze mi museli dat kyslik. Pri porodu volala doktorka na manzela, kteryho posadili skoro mezi moje nohy, at se nahne a podiva, ze uz je videt hlavicka, coz povazuju za vrchol, protoze ne kazdy muz tento pohled snese ci chce videt. Manzel je nastesti OK a licil mi, jak to bylo krasny, kdyz vykoukla mala. No nevim :lol: Nakonec se mi jeste neodloucila placenta, takze narkoza. Az po porodu mi jedna sestra rekla, ze u tech vyvolavanych se casto stava, ze nastoupi finalni kontrakce, co byvaji az pri porodu hned. Pry byla ze me uplne hotova, ale nemohla pomoct. Kazdopadne s tebou soucitim, protoze ja na porod vzpominam jako na neco hroznyho. Kdyz mi dali ale malou do naruce, byla jsem neskutecne stastna!!! :-D

 
VerčaBart
Zasloužilá kecalka 582 příspěvků 17.02.11 21:19

holky děkuju za reakce,nechtěla jsem sem psát deníček jen pro to abyste mě litovaly,ale máte pravdu,byla to fakt síla. Hlavně že malej a já jsme v pořádku. Rodila jsem v Teplicích a už nikdy víc. Porod byl hroznej,císař krásnej a na oddělení šestinedělí absolutně super a v pohodě,krásně se tam o nás starali,sestřičky byli moc hodný,doktorky taky,jen teda na tu jednu. Vím že se jmenovala nějak na F ale nemůžu si vzpomenout,chtěli jsme podat stížnost,ale nakonec jsme se na to vyprdli,co bysme si na ní vzali,navíc jsme všichni byli moc rádi,že jsme s malým v pořádku a nic jiného nás pak už nezajímalo.
Ale na porod občas vzpomínám a kolikrát se přistihnu jak se mi slzy derou po tváři. Už to trochu polevilo ale první dva měsíce jsem opravdu jen brečela a brečela, místo toho abych si malého pořádně užívala,prožívala jsem poporodní deprese(což prý bylo způsobeno právě tím pokus porodit normální cestou a hlavně teda prý přístupem doktorky). až bude víc času tak zase napíšu pokračování,jak to probíhalo v porodnici,první dny doma atd,ale to bude chtít víc času jak pro mě na psaní tak i pro vás na čtení,protože to je teprve román. Tak papa Verča a Šimůnek :srdce:

 
MarjankaA  18.02.11 06:29

Gratuluji,jinak ovsem HROzNE!!!!!!! Ze se nestydi, takovi „profesionalove“.

 
Staninka30
Extra třída :D 10052 příspěvků 18.02.11 12:36

Gratuluji :kytka: :wink: ti k malému Šimonkovi :lol: at ti dělá jen samou radost.
Ani se ti nedivím že už tam nikdy nechceš rodit když tam bude tahle dr.
Hlavní je na tom že to tvé trápení ukončily cisařským řezem a i tak tě nechaly docela dlouho trápit bolestma měly to udělat hned na začátku.
Jinak pěkně na psané moc.

 
koralina11
Neúnavná pisatelka 16710 příspěvků 18.02.11 15:26

moc gratuluju ke zdravému miminku úplně jako bych četla svůj porod taky sem napsala deníček nakonec po 12 hodinách kontrakcí mi udělaly císaře byla to strašná úleva .přeju celé rodince jen to nej do života

 
Mondík
Závislačka 4497 příspěvků 21.02.11 21:36

Tak to te teda moooc obdivuju, ze jsi to tak zvladla! Jedine stesti, ze jste oba v poradku a preji, at se vam dari! Ten personal, to je teda hruza, ja bych te sestre pri me povaze a jeste v tech bolestech asi jednu vrazila! Me prvni porod teprve ceka a docela se ho bojim, ale snad to taky zvladnu…

 
Jarka111
Nováček 1 příspěvek 21.02.11 22:23
To je paráda

Ahoj,
tak to je paráda - mám namysli, to že máme taky Šimonka a narodil se 6.10.2010. Zažila jsem něco podobného v Plzni. Bolesti mi začali 5. a Šimík se narodil až 6. v 16.44.. Při porodu jsem bolestí a únavou omldlela a předtím jsem nato upozorňovala, PA zavolala doktorku, ta na mě začala vyskakovat, že jsem simulantka apod., a přitom jsme měli být více hlídaní kvůli vadě srdíčka malého, kterou nám zjistili v 5.měsíci. Nakonec se seběhla asi 5 doktorů a byl najednou fofr. Ale naštěstí to dobře dopadlo. Tak mooooooc gratuluji k Šimonkovi. :mavam:

 
slavík
Nováček 2 příspěvky 23.02.11 09:26

Blahopřeju moc k malému,my jsme na tom byly uplnně stejně jako vy,ale uplně stejně i s těmi bolestmi a dlouhotrvajícím porodem až na to,že já to i přesto musela odrodit,protože hlavička se sekla v půlce a na císaře to už nešlo,malej když se narodil,tak nedýchal,tak mi ho odnesly a tam ho oživovaly,nerada na to vzpomínám,doktor říkal,že ještě chvíly a mohlo bít pozdě a pak vrchní sestře nadával,jak to že to nepoznala,že jsem mohla jít na císaře a ušetřit si bolesti,ale už je to za námi 3 roky,ale stále na to nemůžu zapomenout mám ještě 2 holky 14 a 11 a doufám,že oni si tím nikdy neprojdou,doufám. :cry:

 
soldi
Neúnavná pisatelka 17165 příspěvků 12.06.11 17:22

gratulujem k narodeniu zdraveho synceka a to spravanie doktorov- vsak to je na zalobu :zed:

a co sa tyka rozmerov panvy- mne pri merani doktorka povedala, ze mam porodne cesty priestranne, ale priamo pri porode sa zistilo, ze su naopak uzke a maleho som takmer nevytlacila- bola som na kysliku a dve sestricky mi tlacili na brucho. nastastie som to nejako zvladla, aj ked si to odniesol moj syncek- zlomena klucna kost plus traumatologicke poranenia hlavicky.

ale trapit by ma nenechali, hned mi navrhli cisarsky rez, ktory som vsak odmietla. :roll:
takze pristup v tej Tvojej nemocnici ma velmi prekvapuje :pocitac: asi chceli usetrit peniaze, kedze sekcia je financne narocnejsia :nevim:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček