Porod rychlejší než upečení bábovky

Laya  Vydáno: 23.08.15

Nechci se chlubit cizím peřím, vydávám pod svým nickem, aby u čerstvé maminky byl zachován anonym, viz deníček. Děkuji za pochopení. :-)

K upečení dobré bábovky je potřeba od vyndání mouky ze skříně do vyndání hotové bábovky z trouby asi hodina a půl. Když sebou hodíte. Mě k porodu úžasné dcery stačil čas 1 hodina a 20 minut. Od vyndání se z postele po vyndání dítěte. Tak moc jsem sebou sice hodit nechtěla, ono samo…

Ke konci těhotenství jsem ráda četla deníčky o porodech, poslouchala příběhy o různých ženách a jejich porodech. Nejraději jsem měla ty z kategorie rychlé, až překotné až po „skorojsemporo­diladoma“ a „vůbectonebolelo“.

Je to takové to hezké čtení o něčem, o čem víte, že se může stát, ale zaručeně ne vám. Něco jako film Pretty Woman. Kouknete, zavzdycháte, pobrečíte a už při titulkách se vracíte nohama na zem.

Když už jsem nabyla obřích rozměrů a přišla jsem někam na návštěvu, musela jsem s úsměvem čelit starostlivým pohledům a dotazům, jestli UŽ a co když mi praskne voda. Zajímavé, že největší starost měli vždy muži – zřejmě pod vlivem dlouhodobého televizního zpracovávání nabyli dojmu, že pokud praskne ženě plodová voda, musí okamžitě dát vařit vodu a připravit ručníky, protože prostě hned porodí – nezávisle na sobě tento postup potvrdil poměrně početný vzorek mužské populace. V té době jsem jim argumentovala nastudovaným průběhem porodu, poučila jsem je o porodních dobách, a když došly argumenty, muselo jim stačit: ale já už jednou rodila a bylo to na hodiny…

Jo jo, dělat chytrou se nevyplácí…

Jsem 40. tt a dva dny. Dotazy okolí, jestli UŽ dosahují vrcholu. Nevadí mi to. Užívám si poslední dny klidu a pozornost si užívám. Však jsou ty dotazy z důvodu péče o mě, starost.

Aplikace průvodcem těhotenství o mě starost nemá, a tak tvrdohlavě ignoruji její upozornění na dobalení tašky do porodnice, přípravu potřebných dokladů - to dobalím, než pojedu do porodnice, času bude dost.

Den D
18:00 – Kontrola u gynekologa. Můj gynekolog má dovolenou a na záskok je za něj milý starší pan profesor. Kontrola i monitor jsou bez známky jakékoliv aktivity. Pan profesor roztomile tleská u břicha a píská a snaží se mou drahou dceru vzbudit, aby prý monitor byl správně hodnocen. Dítě i já z toho máme prču. Doporučím profesorovi poškádlit dceřinu nohu co se mi boulí nad pupkem – to zabere, profesor spokojený, já taky – dneska ještě nic, ještě si užiji další hezký klidný večer.

19:00 – 20:00 Po cestě od doktora se stavujeme na večeři. Nic zvláštního, krom vyděšených výrazů přítomných mužů (bojí se ohledně těch ručníků a vody) a dotazů známé servírky, jestli UŽ.

24:00 – Dle plánu probíhá klidný krásný večer. Dokoukala jsem s manželem poslední díl poslední série Hry o trůny, mírně v šoku z osudu jednoho z hrdinů zírám a řeším teorie dalších možných pokračování. Jediné nestandartní bylo, že tchyně nepopřála „klidnou noc“ ale jen „dobrou noc“ - tak a máme tu viníka celé události.

00:30 – chystám se do postele. Manžel mi nutí stáhnout aplikaci do mobilu na kontrakce. Směji se, ale nakonec mu dám telefon, ať mi tam něco nahraje. Nechápu, jak on to dělá, ale evidentně umí předvídat lépe než já. Kouknu před usnutím na tu aplikaci a ještě plná dojmů si čtu ty teorie možného scénáře 6. série seriálu.

01:00 – po 853. ten den jdu na záchod. Normálka, nic zvláštního – pes chrápe, prvorozená drží plyšového jednorožce za hřívu, manžel spí ve své stabilizované poloze, venku ticho a klid. Já jsem taky klidná… až na toho Johna Sněha. :)

01:45 – po 854. jdu na záchod.

01:50 – uléhám do postele. Lehnu a „PLUP“ - pocit, jako když mě někdo právě dole odšpuntoval, přísahala bych, že jsem i slyšela, jak to udělalo zvuk, jako když bouchnete šampáňo. A i se tak cítím – jako když se bouchnete šampáňo – vzácný okamžik, oslava, výjimečnost. Teče ze mě plodová voda. Vylezu z postele tak rychle, jak jen může žena ve 40. týdnu těhotenství vylézt. Stojím u postele, voda pořád teče a mně se v hlavě krom otázky ohledně Johna Sněha vyrojilo dalších tisíc otázek. Byl to krásný okamžik. Zmatený, ale krásný. Věděla jsem, že UŽ, že konečně uvidím mou dceru, těším se, ale zároveň se bojím. Jo bojím se, že to bude bolet.

01:55 – budím manžela se slovy: „POMALU se chystej, jedeme do porodnice, teče mi voda.“

Manžel vyskočil z postele o poznání rychleji než já. Neodpustil si poznámku o ručníkách a vodě. Humor ho trošku přešel, stejně jako mě – dorazila první kontrakce. Nechápala jsem. První dcera byla vyvolávaná s epidurálem a takovou bolest jsem s ní nezažila. Stála jsem, funěla a prostě jen blbě čuměla. Nedalo se dělat nic jiného. Když to přešlo, vzala jsem si telefon s tou aplikací na kontrakce a šla po 855. na záchod. Během mého pobytu na záchodě jsem měla další a další kontrakce a jako zběsilá jsem mačkala aplikaci – kontrakce byly maximálně po minutě a půl.

02:10 – Aplikace mi hlásí, že mám immediately odjet do porodnice. Volám tedy přes dveře na manžela, že asi tedy zrychlíme. Nemyslím na nic jiného, než na to, že nemám dobalenou tu tašku a že pokud takhle bolí začátek porodu a to nejhorší mě čeká, tak jsem vážně máslo, bez epidurálu nebudu schopná porodit a že mě čeká asi opravdu krušná noc.

02:20 - Manžel zmateně pobíhá po bytě s mojí nedobalenou taškou do porodnice. Oznamuji mu, že bychom měli vážně asi odjet, neboť tento způsob kontrakcí zdá se mi poněkud nešťastným. Napůl se budí prvorozená dcera – chce obejmout „svalou“ – objímám ji a bojím se. Moc se bojím a u toho se kroutím jako hadice. Pošeptám jí, že se dneska ségra narodí. Dcera spokojeně lehne a spí dál. Je po kontrakci, tak na ni koukám, jak je krásná a jak to za to vážně stojí. Do minuty je další kontrakce, názor neměním, ale rozněžnění je v háji.

02:25 – Na schodech potkávám ještě víc zmateného manžela, který vítězně třímá mou těhotenskou průkazku. Je úžasný, vůbec nevím, kde bych ji hledala. Než ho stihnu opěvovat, tak přijde další kontrakce, ale opravdu výživná – věším se na manžela a funím. Přiznávám se. Mám na krajíčku, bolí to.

02:30 – Dolezla jsem do garáže, manžel otevírá dveře a ještě jde pro klíčky a doklady. Než se vrátí, tak je všechno jinak. Přišla taková kontrakce, co mi podrazila nohy a zároveň zcela nečekaně jsem cítila tlak, velký tlak. Zcela neesteticky jsem se přehodila přes spoiler mého milovaného auta a už už jsem vážně skoro brečela. Dostala jsem strach, strach o mé dítě, něco je špatně, to není možné, já snad porodím doma. Manžel mě najde visící, funící a doslova mě tlačí do auta.

Vidím malý prostor, Vidím cestu do porodnice 20 minut, vidím bílou kůži v autě, vidím, že jsem v prd*li. Přichází další kontrakce. Je rozhodnuto, nejedu. Suše to oznamuji manželovi – nikam nejedu, neboť rodím.

02:35 – využívám doby mezi kontrakcemi a přesunuji se z garáže k vnitřnímu bazénu. Do důstojnějšího místa hodného porodu jsem prostě nedolezla.

Po cestě mezi kontrakcemi, tedy v plném vědomí, si čím dál víc uvědomuji, že asi porodím doma. Vím, že nic nevím, vím, že musím být otevřená, abych mohla tlačit (a že se mi tedy pekelně tlačit chtělo), že musí být miminko dorotované… a to je všechno.

Snažím se přepnout mé stresové já – něco je špatně, nechci rodit doma do přírodního já  – to zvládnu, tělo ví, co dělat, hoď se do klidu, těš se z každé kontrakce, nenapínej se proti ní, zatlač, dítě vyleze, rovnou ho omyjeme ve sprše u které se svíjíš. Do bazénu tedy raději nelez, to je možná přírodní až moc… nic naplat - mé druhé já, přírodní já, ne a ne vyplout na povrch – převládá stresové, svíjející se napnuté já.

2:40 – manžel chytře volal sanitku. Tam na ně vychrlil, že rodím, kde bydlíme, kolikátý jsem týden… a pán na 112 mu řekl: „Jo, tak prosím ještě jednou, já neměl tužku.“

Manžel šílí, uklidňuje ho paní ze 155, která se ho ptá ale na poměrně osobní téma: „Jak to máte s tlakem na konečník?“

Jak to měl manžel nevím, ale já jsem jen mohla do telefonu zahuhlat, že rozhodně „MÁÁM“.

2:50 – přijíždí sanitky. Jsem na všech 4, funím a jsem jenom v podprsence (moje pěkné šatečky, co jsem si naivně oblékla na cestu se válí pode mnou a slouží jako podložka pod kolena) z mé skrčené, zcela nedůstojné polohy a pohledu vidím jenom změť nohou. NEZUTÝCH nohou!! Na mé čisté podlaze!! Jeden záchranář vyhání mého psa (pes už nechrápe, ale celou dobu se mnou trpělivě trpí). Už už chci křičet: ZOUT a PSA TU NECHAT, ale je tu další kontrakce.

Záchranářů je 6. Připadá mi to jako dobrý počet pro to, aby mě někdo z nich vyšetřil, abych věděla, že je všechno v pořádku. Že je miminko v pořádku. Mezi kontrakcemi tedy zahučím, ať mě vyšetří, jestli je miminko dorotované (o dostatečném otevření jsem neměla pochyb). Vyšetření proběhlo tak, že se záchranář podíval z asi metru na pipku a řekl: „Hlavičku nevidím, zkusíme to stihnout do porodnice.“

A bylo to tu. Boj mých dvou já: té přírodní, která to přece zvládne a té zkroucené, která se bojí. Už jsem psala, že mé přírodní já není úplně nejsilnější, proto není divu, že jsem se se zbytkem sil vyšplhala na nosítka – chtěli mě dát na záda – chlapi no – nedala jsem se, zaujmula jsem polohu bokoklečoněco a nechala se naložit do sanitky.

02:55 – odjezd z domu, slyším zvuk mého milovaného auta a vím, že v něm je vyplašený můj milovaný muž a jede za mnou. To mě trochu uklidní. Stejně jako to, že jsou se mnou v sanitce 2 nebo 3 muži (a kupodivu neříkají nic o ručnících a vodě), takže miminko má alespoň kdo chytit, resuscitovat… Jo, jsem klidnější, na porod doma vážně asi nejsem stavěná.

Asi jsem ale nejklidnější z posádky sanitky. Usoudila jsem vzhledem k častým dotazům záchranářů, např.: „Ty, Karle, kdy už tam budeme? Dělej, jeď!“ směrem k řidiči.

Ke mně měli taky otázky, ale nebyla jsem schopná mluvit. Tlak už byl vlastně skoro pořád. Otázky se tedy změnili na věcné konstatování skutečnosti jako: „Hlavu nevidím, ale fakt jeď rychle!“

„Paní vydržte, netlačte, to stihneme,“ případně: „Jsme na Andělu, víte jak je ten obchoďák, teď už jen tam a tam…“

Musím říct, že to mi dost pomohlo, představovala jsem si v hlavě tu cestu a vnímala jsem, jak velkou rychlostí jedeme. Také stav českých silnic mi pomohl zapomínat na bolest a tlak. Ono když nadskakujete na nosítkách a snažíte se držet balanc, tak se ten tlak a bolest lépe snáší.

03:08 – jsme u porodnice. Vynášejí nosítka i s mojí nahou osobou. Z dálky slyším moje milované auto, jsem ráda, snad to manžel stihne. Stihl, prý díky nulovému provozu a motorizaci mého milovaného auta, doslova řečeno: „No, mít oktávku, tak jsem ten porod nestihl.“

03:10 – ve výtahu je krušná chvilka – záchranáři přešlapují a už už mě chtějí předat. Hurá – spokojenost na všech stranách – předali mě a já se konečně dočkávám vyšetření. Na vyšetřovně je nějaká nastávající maminka, nerada předbíhám, ale snad mě omluví. Myslím, že je ze mě tak vyděšená, že jí to ani nevadí. Ono přijít do porodnice s tím, že nevíte, jestli to jsou poslíčci nebo rodíte a přivezou tam záchranáři osobu s nahým krvavým zadkem na všech 4, jak funí…

No po opravdu rychlém vyšetření nastal kalup – doktorka jen volala: „Sál, sál, zašlo zašlo!“

Jako ve filmu se mnou běželi na těch nosítkách chodbou na sály. To byl čas mezi kontrakcemi a až na tlak to šlo, tak jsem si to „užila“ a snad se i usmívala. Měla jsem důvod - otevřená jsem, na sál to stihnu a ještě je to takový dobrodrůžo!

03:15 – vidím porodní lehátko – vlezu na něj do mé oblíbené polohy do kleku na všechny 4 zadkem ke dveřím. V zápětí za sebou slyším hlas, který se představí jako doktor. Nikdo mi ještě nezodpověděl, zda můžu tlačit, jestli je vše v pořádku, tak využívám dobu mezi kontrakcemi a ptám se stručně, jasně: „Dorotováno, ozvy v pořádku, tlačit?“

Zřejmě překvapený personál jen odpoví: „Ano, můžete.“

To bylo to, na co jsem čekala. Nesmělou otázku doktora, jestli mi je tak dobře, jestli si nechci lehnout na záda jsem přešla zavrčením, že ne, opřela jsem se do toho, konečně zatlačila a cítila jsem, jak dcera jde na svět. Cítila jsem manžela, jak mě hladí po vlasech (ani nevím kde se tam vzal), dávalo mi to tak velkou sílu! Cítila jsem, že jde další kontrakce a na tu už se ve 3:18 narodila má krásná druhá dcera.

Jak jsem byla v kleku, tak se narodila pode mě - sklonila jsem hlavu a viděla jsem ji. Ležela tam, modrofialový tvoreček, který hned začal ukázkově plakat. Otočila jsem se konečně čelem k doktorovi a slušně pozdravila: „Dobrý večer.“

Teď teprve se začalo drát na výsluní mé přírodní já – když chtěli dceru vzít na vážení, měření, tak jsem ji nedala. Bylo to tak krásné mít ji u sebe. Slušně jsem poprosila, ať nás chvilku nechají. Nechali a ne chvilku, byli báječní, přikryli nás dekami, po mém sešití zhasli většinu světel a chodili jen nakukovat, jestli je vše v pořádku. Byli jsme tam spolu. Bylo po všem. Byli jsme překvapení, byli jsme šťastní, bylo to krásné.

P. S.: pokud toužíte po překotném porodu, připravte se na to, že můžete porodit doma. Síla přání je mocná a stát se to fakt může, a to s vyšší pravděpodobností než story Pretty Woman.

U mě byl překotný porod asi důsledkem špatné funkce placenty. Po tom, co ji ze mě doktor vyndal, na ni dlouho hleděl a říkal, že byla za hranicí funkčnosti po několikero infarktech. Zajímalo mě to, tak mi placentu ukazoval a popisoval, jak k tomu došel. V tu dobu mi to přišlo zajímavé, a dál jsem to moc neřešila. Později, když jsem dcerunku k sobě vinula, uvědomila jsem si, jak asi málo stačilo k tomu, aby se stalo neštěstí, jak je má dcera od počátku úžasný zázrak a jak jsem nesmírně vděčná a šťastná, že ji máme.

P. P. S.: Moje „Skorojsemporo­diladoma“ je samozřejmě v okruhu mých blízkých známým příběhem, proto děkuji za respektování anonymu.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
TynkaR
Kecalka 352 příspěvků 23.08.15 00:15

:potlesk: :palec: super denicek, asi nejlepsi, co jsem cetla :mrgreen: tak v utery na to uz snad taky vlitnu :D

Příspěvek upraven 23.08.15 v 00:16

 
Leni35
Kecalka 255 příspěvků 1 inzerát 23.08.15 00:17

Ja to teda nechapu :-)
kdyz je to tak znamy pribeh, tak kdyz si to precte ten nekdo blizky, tak to urcite nepozna…fakt ne. :-D

 
Elin29
Kecalka 216 příspěvků 23.08.15 00:49

Nádhera… :potlesk: :palec: :kytka:

 
Kaculatko
Extra třída :D 11744 příspěvků 23.08.15 01:08

@Leni35 „Ja to teda nechapu :-)
kdyz je to tak znamy pribeh, tak kdyz si to precte ten nekdo blizky, tak to urcite nepozna…fakt ne. :-D
Proto to pise pod nickem nekoho jineho, viz uvodni odstavec.

 
Kaculatko
Extra třída :D 11744 příspěvků 23.08.15 01:10

Denicek jsem dala jednim dechem… docela silenost, jsem rada, ze v dobrym :-) Gratulace :mavam:

 
Anonymní  23.08.15 01:10

Anonym je zarizen tak, ze denicek za me poslala kamaradka ;) dekuji, ze i pres to byl zverejnen.

 
Anonymní  23.08.15 01:13

Nevadi mi, ze nekdo pozna pribeh, vadilo by mi, kdyz by se k pribehu priradil muj nick - ok?

 
pupetka
Kecalka 267 příspěvků 23.08.15 02:29

Nejlepší deníček co jsem četla - a to jedním dechem… gratuluji ke zdravé dcerce.

 
Blešík
Extra třída :D 12006 příspěvků 23.08.15 07:33

Krásný, napínavý, četla jsem jedním dechem :potlesk: tomu se říká adrenalin :lol:

 
ndkv
Ukecaná baba ;) 1722 příspěvků 23.08.15 07:34

Super denicek! :potlesk: Gratulace k miminku. :*

 
Luca10  23.08.15 07:39

Hezke, gratuluji k dcerce. :kytka:

Jen jsem nejak nestihla postrehnout, kdo hlidal starsi dcerku? :)

 
BellinkaX
Kelišová 6019 příspěvků 23.08.15 08:00

„Dobry den“ me naprosto rozsekalo… :lol:
super denicek.

 
sebaanez
Ukecaná baba ;) 1026 příspěvků 23.08.15 08:06

Nemam slov. Fakt krasa. Jeden z nejhezcich porodnich denicku. Pry „dobry den“ :mrgreen: :mrgreen:

 
Lucias6307
Stálice 60 příspěvků 48 inzerátů 23.08.15 08:56

To je vážně krásně napsaný deníček! Úplně mi to vehnalo slzy do očí. Můj druhý porod byl hodně podobný (40min od první kontrakce do jeeé syn je mezi námi) a musím říct že ty pocity jsem měla úplně stejné. Strach se mísil s těšením se na mimi a do toho ty šílené bolesti…pamatuji si že jsem manželovi v autě říkala ku…do pi…to je bolest. Nejsem nějaký sprosťák ale v tu chvíli to ze mě prostě tak vyletělo ani nevím jak…teď se tomu směju, ale v tu chvíli žádná prča. Do porodnice jsem přijela 1:30 a můj druhorozený se narodil 1:40 :lol: a reakce personálu hodně podobné!!! Každopádně moc gratuluji ke zdravé holčičce a přeji ať vše nadále zvládáte levou zadní jako porod :mrgreen: :mavam:!

 
beruska9
Echt Kelišová 8746 příspěvků 23.08.15 09:02

Jeste zes hezky pozdravila :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: Pekne…a taky jsem zvedava na 6. serii :mrgreen:

 
niezabudka
Kecalka 133 příspěvků 23.08.15 09:04
:palec:
 
schwarzwaldtorte
Zasloužilá kecalka 634 příspěvků 23.08.15 09:08

S octavkou by to manzel nestihl. A co mel? Mercedes? Vrtulnik? :roll:

 
Anonymní  23.08.15 09:29

Diky ;) vsem
Starsi dcerku hlidala tchyne, nez pro ni prijela moje mama a vzala si ji k sobe
Viz. Octavka - ironie a sarkazmus meho draheho v kombinaci se sledem události - viíííš?!!! @schwarzwaldtor­te ;)

 
Anonymní  23.08.15 09:32

Jo a „dobry vecer“ rozsekalo vsechny na sale. Mi prislo slusne pozdravit nooo, kdyz k tomu jaksi pred tim nebyla prilezitost a no ehm ocni kontakt :lol: Doktor se fakt smál :lol:

 
LennaZS
Ukecaná baba ;) 2317 příspěvků 23.08.15 09:40

Jednoznačně nejlepší porodní denicek. A tak moc mi pripominas mě.. Když mě svihlo a já ležela napůl mrtvá na zemi, taky mi první blesklo hlavou, že záchranáři se nezuli. Celé vyšetření jsem premyslela, jak jim taktne říct, ať se vyzuji a tech dvacet minut v sanitce jsem premyslela, jak využít ten čas nečinnosti při převozu, přece nemůžu jen ležet a cumet :-) jinak zpět k denicku..prostě fakt super, gratuluji k dcerce a brzy nás zase obstastni nějakým pěkným příběhem ;-) :potlesk:

 
AliTad
Závislačka 4557 příspěvků 23.08.15 09:42

Toto byl opravdu nejlepší deníček, co jsem kdy četla :potlesk: :potlesk: :potlesk:

 
Narovnako
Kelišová 5108 příspěvků 23.08.15 09:52

Krásný příběh a ještě krásněji napsáno, gratuluji k dcerce :kytka:

 
Koty
Závislačka 3505 příspěvků 23.08.15 09:53

Parádní deníček :mrgreen: Gratuluji k holčičce a k adrenalinovému zážitku s tím nej koncem :pankac:

 
Raddkka
Ukecaná baba ;) 1227 příspěvků 23.08.15 10:17

Parádní až jsem brečela, smála se zároveň. :mrgreen: :lol: gratulace

 
ZuzaMi
Ukecaná baba ;) 1622 příspěvků 23.08.15 10:39

Nejlepší deníček o porodu co jsem tady četla, úžasný! :mrgreen:
Moc gratuluji k holčičce :hug:

 
Genovesa
Extra třída :D 10696 příspěvků 23.08.15 11:07

Moc krásně jsi to napsala :potlesk:! Pobavila jsi mě, tvůj sloh mě pohladil po duši a dokonce jsi mě i dojala. Zas tak často se mi to nestává.
Moc a moc gratuluji ke zdravé dcerce a k tomu, že příroda zatím ještě pořád aspoň někdy převládne nad všemi těmi kontrolami, medikamenty a doporučeními lékařů a že naštěstí zakročila včas!

 
zuzu224
Závislačka 4142 příspěvků 23.08.15 11:13

:palec:
Super denicek, i jsem se zasmala i kdyz tobe asi do smichu nebylo :lol:
Popravde taky nechapu tu anonymitu, kdyz znamy te poznat mohou a tady te nikdo nezna, jen tvuj nick a nesmi te poznat. Ale tak urcite vis proc to delas. :lol:

 
bajushh
Nováček 1 příspěvek 23.08.15 11:19

Krásný..doslova a dopísmene..:) úžasný příběh…úžasně napsaný a moooc statečná maminka..no vlastně i tatínek.. :P a také gratuluju k dcerušce :)

 
Ivčis
Závislačka 2740 příspěvků 1 inzerát 23.08.15 11:48

Ani jsem nevěřila jak umím rychle číst :jazyk:. Super deníček, byla jsem tak zažraná že jsem se snad ani nenadechla. A co nejvíc? Přestala jsem přemýšlet o mém porodu :mrgreen:. Gratuluji k druhé dcerce a přeji krásný strat do společného života :kytka:

 
stefkova.michaela
Nováček 2 příspěvky 23.08.15 12:14

Zvlhlé oči a údiv, krásné :srdce:

 
Mondousek
Povídálka 17 příspěvků 1 inzerát 23.08.15 12:42

Hrozně jsem se nasmála. SUPER deníček!

 
baily
Kecalka 233 příspěvků 23.08.15 12:50

Teda super deníček, pobavil me velice:) gratuluji k dcerce a utra rychlému porodu. Ja ted čekám druhé mimco, sama jsem zvědavá jak porod dopadne, k prvnímu manzel dobihal na poslední chvili a byl to fofr, necelé 3 hodinky od prvni kontrakce:))) kdyz mi po porodu položili dcerku na hruď, moje prvni otázka směřována panu doktorovi: " to je všechno"?? MUDr. Na me kouká?? Jako co bych jeste chtěla? Tak mu říkám:" aha, dobry, tak to bylo v pohode" no sestřičky na me koukali, čekala jsem, ze budu okusovat dlazdicky a bolesti omdlévat, a ono to zkratka bylo uplne v pohode:) takové porody bych prala vsem budoucím maminkam!!!

 
Luca10  23.08.15 13:11

@zuzu224
Ja to chapu, kdyby si denik precetl nekdo znamy, priradil si nick a pak si vyhledal, co tu kde autorka pise treba za intimnosti v diskuzich… :nevim:

 
Uživatel je onlineneumisa
Neúnavná pisatelka 17981 příspěvků 23.08.15 13:21

Prý „dobrý večer“ :lol: :lol: :lol: to mě rozsekalo. :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: normálně porodní deníčky nečtu, tenhle mě zaujal upoutávkou - a stál za to :lol:

Příspěvek upraven 23.08.15 v 13:28

 
zuzu224
Závislačka 4142 příspěvků 23.08.15 13:27

@Luca10
Hmmm, to me nenapadla tahle varianta, je to mozne.

 
verulicek  23.08.15 13:46

Hezký deníček..porod teda drámo celkem, možná kdybys měla doma PA, která by ti jen řekla ona magická slova: vše přichystáno, můžete tlačit, tak bys porodila doma a s větším klidem. ale jsou to jen spekulace. každopádně bych měla strach v sobě dítě tak dlouho držet kvůli kyslíku a ozvám..Gratuluju k miminku!

 
verulicek  23.08.15 13:48

Jooo a když jsem viděla toho Johna sněha, tak kdybych měla co, porodím taky :mrgreen:

 
argo1
Ukecaná baba ;) 1711 příspěvků 1 inzerát 23.08.15 13:57

Nejlepsi denik o porodu, jaky jsem kdy cetla :potlesk: gratuluju k dcerce a preju same stastne chvilky. :kytka:

 
folďaska
Nováček 3 příspěvky 23.08.15 15:02

Fajný deníček, u třetího syna jsem měla od prasknutí vody( 19:00 ) do vykouknutí syna ( 19:50 )jen 50 minut - lepší porod bych si nemohla přát. Taky jsem se pak ptala - " a to je vše??" prostě porod za odměnu :D

 
HaničkaP
Kecalka 468 příspěvků 3 inzeráty 23.08.15 17:39

Moc pěkně napsaný deníček, hezky se četl a hlavně že vše dobře dopadlo :potlesk: :potlesk: :potlesk:

 
wera8
Kecalka 111 příspěvků 5 inzerátů 23.08.15 18:10

Tak takhle jsem se snad ještě na emiminu nepobavila :D
Přeju Vám i tahle veselej život, nejen porod a moc gratuluji :srdce:

 
svycarka
Kelišová 6323 příspěvků 23.08.15 18:14

5 za denicek a jednicka z hvezdickou za dcerunku.at se dari :kytka:
P. S.- „dobry vecer“ me fakt skoro smichy zabilo :mrgreen: Nejlesi porodni denik co jsem tu cetla. Bravo :potlesk: :potlesk: :potlesk:

 
Lucie.P84
Ukecaná baba ;) 2244 příspěvků 23.08.15 20:00

Skvělý, famózní, na čtení dokonalý. Naprosto vidím ty dvě já :)
Po propuštěni domu a ujištění, že to jsou posličci, ač můj první porod probíhal stejně, jedu domů a říkám si, teď vydržet co nejdýl…V Lidlu funim u košiku a použiji na mě nezvyklé slovo: „KURVA ať mi nikdo neříká, že nerodim“. O několik hodin později křičím v autě, když neřvu já, rozdejchávám manžela, kterýmu je blbě. Asi řvu jak při porážce. Magistrála 130 km/h na padesátce. Teď už i manžel pochopil, že rodíme v autě. Volá na asistenta 1188 a já ho stihnu mezi kontrakcí seřvat, že ÚPMD v Podolí je opravdu v Praze a že nechci poslat čislo smskou, ale okamžitě přepojit. Doktorky už čekají dole a vyšetřují mě. To stihnem, zaslechnu. Dvě mě táhnou za jedno rameno, doktorka podpírá za druhé, řve na PA, proč nechala ujet výtah. Sál. Jeden krok, jedna nohavice dole, druhý krok, druhá nohavice dole. Sednout, zatlačit. „né, ja nemuzu, asi se podelam“ Nepodelate, to je hlavicka.
Potvrzeni pro policii: prijem na sal 21:04, narozeni dcery 21:13. Mé přírodní já se probouzí a vyhání šokované druhé já, že jsem málem porodila v autě. Tenhle deníček mi úplně připomíná, jak jsem se cítila. Gratuluji :)))) Krásný porod :)))

 
alena0402
Povídálka 45 příspěvků 23.08.15 20:15

Nádhera nádhera nádhera, bezvadný deníček a dokonce po tomto úsměvném kousku jsem na závěr brečela:o) :potlesk:

Příspěvek upraven 23.08.15 v 20:15

 
PetraMerry
Ukecaná baba ;) 1344 příspěvků 1 inzerát 23.08.15 20:51

Krásně napsané:))

 
Lenka 80
Kelišová 5971 příspěvků 23.08.15 21:37

Nejlepsi a nejvtipnejsi denicek o porodu jaky jsem cetla. velka gratulace k dcerce :hug:

 
Terča8909
Povídálka 28 příspěvků 23.08.15 22:00

Nádhera, veliká gratulace :)

 
lucka83
Hvězda diskuse 45847 příspěvků 112 inzerátů 24.08.15 08:01

Skvely denicek, moc a moc gratuluji k holcicce :kytka:

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17592 příspěvků 24.08.15 09:22
:)
 
Sendy888
Zasloužilá kecalka 757 příspěvků 24.08.15 17:17

Vtipně podáno… :palec: Takový adrenalin bych mít tedy nemusela. :mrgreen: Gratuluju k holčiče!

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele