Porod v Brně - Bohunicích

kajdula  Vydáno: 11.02.09

Ahoj, taky bych chtěla přispět svou troškou do mlýna a podělit se o jeden z nejkrásnějších zážitků v mém životě (v tu dobu mi to tak moc krásný nepřišlo :-) )
Těhotenství jsem měla relativně v pohodě, až na tvrdnutí břicha od 26.týdne, ale naštěstí zůstalo jen u tvrdnutí, i když doktorka strašila. Termín jsem měla vypočitáný na 7.4.2008, ale po všech informacích co jsem kde načerpala, mi bylo jasný, že to ten den určitě nebude. Ikdyž jsem v to tajně doufala. 14dní před porodem jsem začala dochzet do porodnice na kontroly, kde jsem čekala vždycky asi 4hod. a po 5min. prohlídce jsem šla domů.

11.4. jsem šla na kontrolu a už jsemm si domluvila termín na vyvolání - 15.4. a pomalu jsem se s tím smiřovala. Pořád jsem ale tajně doufala, že se mimčo umoudří a půjde samo. Taky jsem mu pořád domlouvala.

12.4. mě od rána pobolívalo břicho, ale jelikož jsem měla už 3týdny poslíčky, tak jsem tomu nevěnovala pozornost. Do toho přijeli švagříci a šli jsme ještě na porcházku, abych měla pocit zadostiučinění, že jsme pro samovolný porod udlali maximum. Večer jsme si šli lehnout, ale v noci už jsem se pořád budila (což nikdy předtím nebylo) a něco ze mě začalo odtékat. Tak jsem se zaradovala, že by to byla ta plodová voda, ale bylo toho málo, tak jsem si zase lehla, s tím, že stejně jdu ráno ještě na poslední kontrolu, tak uvidíme. Teprve po porodu mi došlo, že to byla hlenová zátka :-)

13.4. jedeme do porodnice na poslendí kontrolu a jsem velice mile překvapena. Moji poslíčci jsou už skutečné kontrakce - i když slebé a jsem otevřená na 2cm. Dr. mě ale posílá domů s tím, že stejně odpoledne, nejpozději večer se tam sama ráda vrátím :-). Jsme pozvání k tchánům na oběd, ale jakmile se thcyně dozví, že už rodím, tak není ani schopná nám to jídlo naservírovat. Já jsem překvapivě úplně v klidu. Kontrakvce mám pravidelně po 5min., trochu rozdýchávám, ale dá se to v klidu přežít. Po obědě už nás vyhání, ať jedeme zpátky - co kdybych náhodou porodila :-). V 15hod. mě přijali do porodnice, natočili monitor - stahy jsou už větší a začínám rozdýchávat, sranda je to u příjmu, kddy během otázek PA statečně funím. Ovšem dr. mě vůbec nepotěšila, protože jsem otvřenápořádna 2cm. Máme ale stěstí, ten den je zrovna málo porodů, tak můžeme jít do nastandartu - vna a sprcha na pokoji. Asi v 15.30 jdeme na box, převlékám se do slušivé nemocniční košilky :-), PA mě vyšetřuje, dělá klystýr a manžel si ladí televizi. Jsou tam motorky a ty si nemůže nechat ujít, zatímco já tam sstatečně funím.

PA mě navštěvuje snad co půl hodiny, neustále nabízí epidurál, což neustále odmítám a jsem odhodlaná porodit bez něj, vydržely to jiný tak já taky. Nakonec lezu do vany, bolesti jsou menší a menší, až nakonec nejsou žádný a mě je výborně. Kolem sedmé se mění PA a ta nová mě vyhání z vany (kam mě mimochodem její předchůdkyně tak moc hnala) a musím začít chodit, aby miminko sestupovalo. Taky mi vysvětluje, že bolesti potřebujeme a čímm budou větší tím líp - je to známka, že miminko se už brzy narodí. Tak já chodím, dělam dřepy apod. Mezitím mi pomalu zase začínají bolesti.

Asi kolem osmé mi propichuje vodu, s tím, že jsem pořád na 2cm a tím to opravdu všechno začíná. Bolesti, které jsem měla předtím a myslela, že jsou bolestivý, nebyly nic proti tomu, co začalo teď. v 21hod mě znovu vyšetřuje, napojuje na monitor a jsem na 4cm. Pro jistotu jde ještě pro doktorku, která to povrzuje. Tak hurá, už se začíná něco dít. Když mě nevyšetřují, tak jsem na balonu a jsem ráda, že jsem ráda. Bolessti mi jdou i do zad, takže manžel se snaží přehlušit bolest tím že mi masíruje zadá, ale to by mi tam musel udělat díru, aby to mělo nějakej výsledek :-) A vyšewtření v kontrakci, to je opravdová lahůdka. PA mi dala do kapačky něco proti bolesti, ale to zabralo asi na 10min. Ale před jedenáctou mi dovoluje jít na chvíli do sprchy. První kontrakce je nesnesitelná, ale potom je to nesmírná úleva. Jsem tam asi 5min. a znovu na vyšetření a světe div se jsem už úplně otevřená. Ještě jsem na chvíli uškemrala sprchu, s tím že manžel stojí u mě a každou chvíli mi pripomíná že už mám jít ven. Potom přijde PA a že už jdeme na to, ale já chci byt ve sprše, tam to nebolí, tak smlouvám, ale není mi to nic platný, jdeme na to :-)

Začala jsem asi ve 23.15 (a to jsem chtěla původně roidt na sotličce, ale byla jsem štastná za křeslo a polohu v polosedě), ale nemohla jsem protlačit hlavičku brankou. Nejhorší mi přijde tlačit do té kontrakce, tak beru všechnu sílu a ta bolest se tím tlačením přehluší. Navíc se mi začaly prodlužovat stahy, tak oxytocin. Jak mi nešlo ho rpotlačit, tak PA mi tlačila na břicho, ale ani to nešlo. Nakonec mi dr. poradila ať si lehnu na bok a zkusím to tak, že se mimnko asi potřebuje natočit. V tu hcvíli jsem si pomyslela jeslti je normální, ale nakonec jsem se nějak přetočila, jednou zatlačila a ono to vyšlo. Nejsem ale schopná vůbec vnímat pokyny dr. a PA, jenom manžela, který mi všechno opakuje, drží hlavu a pořád říká - tlač. Potom rychle za záda, znovu zatlačit a ve 23.55 je venku hlavička. V tu chvíli jsem absolutně nechápala jak se mohla dostat ta veliká hlava ven, a ještě jednoou a už mám Matýska na břichu a ten pocit se ani nedá popsat. Během vteřiny vím, že ho neskutečně miluju. Měří 51cm a 3610g. Manžel přestřihl šnůru, šel fotit a já ještě vytlačila placentu. Při šití už mám Matýska u sebe a po zašití konečně můžu kojit. Jak ten se krásně přisál a vůbec se nechtěl pustit.

Všem budoucím maminkám bych chtěla říct, že se není vůbec čeho bát a je to k přežití, i když to tak v tu chvíli vůbec nevypadá. Jakmile vám dají mimčo na břicho tak na min. polovinu bolestí okamžitě zapomenete a za nějakej den na celou.

Přeji všem krásný, rychlý a pohodový porod

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
JančaK
Ukecaná baba ;) 1357 příspěvků 11.02.09 20:10

Ahoj, ještě jsem neměla to štěstí a nerodila jsem, ale to co popisuješ na mě působí hrozně pozitivně. Jsem ráda, že v reálu existují i takové normální a nekomplikované porody a ne jen ty horory co se většinou někde dočítám. Přeji Tobě a malému stejně nekomplikovaný a jednoduchý život jako byl Váš porod a držím palce.

 
Jandulka
Zasloužilá kecalka 650 příspěvků 11.02.09 23:47

Kajdulo, gratuluju, ze jsi to tak krasne zvladla. Take jsem rodila v Bohunicich, po porodu jsem to vnimala stejne pozitivne jako ty, prestoze problemy take byly (odtekla mi voda, nic se 24 hod. nedelo, tak mi dali tabletu na vyvolani a po te jsem za 2 hodiny porodila, ale bolesti jsem mela priserny a ruzne komplikace + nastrih k tomu).
Ted, kdyz mam moznost srovnani s druhym porodem, ktery probehl na Obilnaku, tak ten porod z Bohunic velice pokulhava, ano, nebyl fakt spatny, ale bylo tam strasne moc zasahu zvenci, ktere spis veci uskodily nez pomohly.

U druheho ditka jsem se zdrzovala doma co nejdele to slo, prakticky skoro celou 1. dobu porodni. Do porodnice jsme jeli vylozene na finale, cca 40 min. od prijeti byla dcera na svete, pricemz atmosfera byla uzasna, jednak jsem mela stesti, ze nikdo jiny nerodil (den predtim meli ale stop stav :-), nikdo se nesnazil nic uspechat a byla to obrovska pohoda. Bolesti s prvnim porodem naprosto nesrovnatelne (mensi), zadna medikace, zadny nastrih (a to mela dcera skoro o kilo vic jak prvni syn). Navic pristoupili i na to, ze si ji muzu vzit rovnou na sestinedeli bez te 4 nebo kolikahodinove pauzy, kdy jsou deti obvykle na novorozeneckem.

Myslim, ze kolikrat doktori na porod spechaji a pak delaji kroky, ktere spis situaci zkomplikuji (treba pichnuti vody pri 2 cm mi prijde lehce mimo misu).

Toz tak, videno zase z jine strany :-)
JANDULKA

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček