Porod za 24 hodin pro prvorodičky

Paolin  Vydáno: 22.01.11

Personál U Apolináře, hlenová zátka, plodová voda, přirozený odchod placenty, darování placenty, pupeční šňůra kolem krku, jen jako ozdoba.

Den před porodem.
7 komentářů

U Apolináře.

U Apolináře.

úplně čisté miminko.)

Babička.)
1 komentář

Kojíme.

Tak jsem tady.
1 komentář

A unavená..

Je to okay být doma.

Vyspaly.)))

Ahoj, v sobotu ráno dne 22. 11. 2008 mně odešla hlenová zátka, večer před tím jsem začala mít poslíky - byl to zajímavý prožitek, byla to tak zvláštní „bolest“, že mi to při sezení na kanapi, nadzvedávalo nohy, tak jsem si šla honem chystat věci do porodnice, kdyby náhodou. Je fakt, že jsem se o porod skoro vůbec nezajímala, jediné, co mě zajímalo bylo, kde to bude a ostatní jsem nechala na přírodě… řešila jsem, kde budu bydlet a že s jakým chlapem to mám dítě, když není vedle mě a společnou budoucnost ani neplánuje.

Když jsem objevila v kalhotkách tu slizkou, kompaktní, čirou věc, tak jsem chvíli nevěděla, přemýšlela, ale pak mi to najednou naskočilo - hlenová zátka, ale co teď ? Věděla jsem, že dokud mi neodejde plodová voda, děťátko je v klidu a bezpečí. Na 11hodinu jsem byla objednaná do porodnice na monitor, ale přesto jsem tam pro jistotu zavolala, abych vyslechla názor odbornice, bylo mi řečeno, že každý to má jinak, tzn. že to může být spouštěč nebo nemusí. Na monitoru v porodnici mi zaznamenali jednu velkou kontrakci, poslali mě domů, že nic.

Už od rána jsem neměla moc chuť k jídlu. Kolem 14 hodiny už mi kontrakce připadly hodně časté, stoupla jsem si ke kanapi, opřela se rukama o opěradlo na ruce a začala prošlapávat, patu nahoru a dolů a prodýchávat, ale já nechtěla rodit 22., chtěla jsem až 23., tak jsem si šla zkusit lehnout, chvíli jsem si zdřímla a někdy v 15hod jsem šla do vany, rozhánět kontrakce, z vany jsem slyšela, jak venku řádí sněžná bouře, vůbec jsem nesledovala, jak rychle se kontrakce střídají. V 17 hodin za mnou přišel přítel (zvláštně načasovaný muž, před porodem si mě nastěhoval k sobě do bytu?) a řekl mi, že vypadám fakt blbě a že bych se měla obléknout, začal dělat legraci, že asi rodím… ale já neměla vůbec náladu na legrácky.

Do porodnice jsme přijeli v 17.30. Příšerně mě rozčilovala nějaká sestra, která po mně chtěla znát adresu zaměstnavatele a mnoho dalších nesmyslů, což nechápu dodnes, proč se tohle nemůže vyplnit na začátku nebo někdy před porodem, když si porodnici rodička, vzhledem k boomu, rezervuje hned na začátku těhotenství? Dál po mně chtěli souhlas, že mě bude ošetřovat studentka na praxi, pod vedením lékařky, chtěla jsem protestovat, ale neměla jsem sílu… Připadalo mi to dost pod pás. Nicméně ta žákynka mě prohlédla a řekla, že dobrý, že jsem otevřená na dva prsty, pak mě vzaly na monitor a po monitoru, kde jsem měla fakt HODNĚ VELKÉ bolesti, jsme dodělávali ten formulář.

Po 20 minutách monitorování konečně dorazila doktorka, pomohla mi na kozu a řekla: „Maminko, takhle se jezdí do porodnice, jdeme rodit!“, a já řekla: „NÉÉÉÉÉ, chci do sprchy a na míč a injekci !!?“, a ona se zasmála a řekla: „Tak na tohle nemáme čas…“ zalehla jsem tam v 18.30, vycévkovaly mě, vodu mi museli píchnout, uvědomily mě o tom tak, že mi klín poleje teplo a pak už po mně chtěly, abych tlačila, že potřebují miminko dostat do porodních cest. Vůbec jsem nevěděla jak tlačit, asi to viděly a tak se mě zeptaly, jestli poznám, kdy mi přichází kontrakce, kývla jsem, tak v ten moment začít tlačit tak, jako bych chtěla tlačit na velkou.. bylo mi řečeno, že se vůbec nemusím bát, kdyby něco uteklo, že jsou na to připravené a že kdyby ano, tak si z toho nemám nic dělat, já věděla, že z toho nic nebude, opravdu jsem toho moc nesnědla.

Tak jsem to začala zkoušet dle jejich rad, připadalo mi, že mi to nejde, nic jsem necítila, jen nastřižení bylo velmi bolestivé. Ten stav bych popsala jedním slovem - v tranzu, držela jsem rám kovové postele a nebo jsem drtila ruku příteli. V 18:57 jsem uslyšela miminko plakat… bylo to teda fakt napínavé, měla jsem dojem, že když jsem ji vyrodila, tak bylo ticho, ale pak ten pláč přišel.. prý měla omotanou šňůru kolem krku, ale prý to nebylo nic dramatického… dcera měla po narození nejvyšší hodnocení 3×10, tzv. Apgar score. Mám dojem, že mi holky, které kolem mě skákaly všechno řekly… důvěřovala jsem jim… Mám opravdu nádherný zážitek!

Jediné, co mě trochu zarazilo bylo, že jsem měla pocit, že ze mě vytahují placentu, že jsem ji nevyrodila přirozenou cestou, a také, že se mě nikdo nezeptal, jestli ji chci darovat. Kam se poděla? :) Když bylo po všem dostala jsem trasnfúzi, prý aby se mi zavodnil organismus a všichni odešli, přítele jsem poslala s nimi, aby je šel kontrolovat, aby nám naše dítě nevyměnily..
Nedaly mi ji na břicho hned po porodu? Jenže, nestihla jsem si napsat seznam úkonů, které při porodu chci a které nechci, tak jsem mohla jen čekat a být naštvaná jen na sebe, že nedělají, co chci a dělají, co nechci.

Pak mi ji přinesly ukázat a zkusila jsem kojit, začala krásně sát. Vypadala jako babička a pusou dělala bubliny, připadla mi hodně vtipná a udělalo mi to radost, až mě to dojalo… V průběhu toho všeho dění, se mě jala žákynka zašívat, byla jsem z toho dost nervózní, lékařka vždycky jen prošla okolo a děsně ji to zkritizovala, že musí trochu víc šetřit materiálem, že dělá moc stehů a že takhle by mohla pořád volat do skladu pro nové nitě.. no, měla jsem pocit, že mě zaštopovala jako ponožku :(

Pak mi dceru zase odnesly, že prý je na šestinedělí málo míst a že první noc strávíme ještě odděleně, já na ženském a ona nahoře na dětském, a že se prý druhý den určitě uvolní místo a pak už budeme jenom spolu. Uklidňovala jsem se i tím, že si alespoň odpočinu a druhý den začnu být matkou :) Pak zase všichni odešly… zůstala jsem sama s přítelem a začalo se mi chtít příšerně na malou, byla jsem připojená na tu transfuzi, ale pytlík byl už prázdný. snažila jsem se z toho dostat, protože jsem musela vážně akutně. Nakonec se povedlo a běžela jsem někam na záchod, když jsem zasedla na mísu, přiběhla za mnou vyděšená sestra, že jim nesmím utíkat z lůžka, že kdybych omdlela, že by z toho měly velký problém a že jsem měla zavolat, jenže já se cítila fit, vůbec jsem nehodlala omdlévat a tak jsem ji ubezpečila, že jsem vážně v pořádku.

A bylo po všem a vše ostatní začalo :)

Nyní čekám děťátko druhé a jsem vážně napnutá… rodit budu v jiném kraji, jiné porodnici, jen doufám, že dítě bude zdravé a že je opravdu rozhodnuté být mým štěstím.

Těším se na TEBE!

A Vám napíšu :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.3 bodů
 Váš příspěvek
 
zuzana36
Ukecaná baba ;) 2423 příspěvků 22.01.11 14:26

tak to je krasne a citit pohodu a radost. zelam vam celej rodinke vela radosti a zdravia :mavam:

 
elchirk
Echt Kelišová 8936 příspěvků 22.01.11 15:13

Docela tě obdivuju, za tu nevědomost. Já jsem teprve v 13 tt a pořád čtu nějaké informace o porodech, těhotenství a tak. Občas si přečtu něco, co mě vyděsí a raději bych to ani nevěděla. Ale mám takovou povahu, že chci být předem na všechno připravená, i když to stejně nebudu.

 
radusa
Zasloužilá kecalka 852 příspěvků 22.01.11 16:17

Já byla poprvé těhu před 11.lety -internet jsem neměla :-D ,sem tam nějaký časopis,jednu knížku…oproti druhému těhotenství před rokem téměř žádné informace -a je pravda,že jsem se tak nepozorovala,nebála se o mimko a všechno pořád nekontrolovala :wink:
Sepisování „porodopisu“ je teď dobrá věc..Kolikrát si mamina při těch kontrakcích nemohla pomalu vybavit ani adresu :mrgreen:
Přeji bezproblémové těhulkování a jěště pohodovější porod :mavam: :lol:

 
Michaelakkk  22.01.11 18:36

Hezký deníček :-) taky jsem rodila u Apolináře :-) Jen jsem vůbec nevěděla, že se dá placenta někam darovat? k čemu komu je? odběr pupečníkové krve je zakázaný :think: :?: :?:

 
Karinkaaa
Ukecaná baba ;) 1475 příspěvků 22.01.11 20:14
:huban:
 
makuli
Závislačka 2630 příspěvků 23.01.11 09:00

Páni, takový maličký bříško :-) mě hodně lidí říká, že budu mít taky takový malinký, jsem drobňoučká.
Příjemné těhulkování a klidný porod:-)

 
DanMaj
Echt Kelišová 8410 příspěvků 23.01.11 22:53

Jojo, ne vždy to probíhá tak, jak bychom si představovaly, co? Já o porodu snila 2× a 2× proběhl naprosto odlišně od mých představ :mrgreen: Ale hlavní je, že je miminko zdravé, no ne? :mrgreen: :wink:

 
skritek Petra
Kelišová 5504 příspěvků 24.01.11 15:54
nasmala jsem se

No musim priznat, maminko, ze jsem se dlouho tak neposmala … ta uzasna neznalost, ta pohodovost, ta nastvanost a laska zaroven, co se delo ve vasi hlave a srdci, no uzasne.

Ja jsem presne stejne ignoranstky cvok, tudiz me zrejme ceka to jiste, takze dekuji … ze i se svou nevedomosti mam sanci na prijemny porod a bezva zazitek :)

Opatrujte se a hodne zdravi cele rodince, at se vydari pohodove i ten porod druhy!

PS: doufam, ze tentokrate list - seznam uz mate :)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček