Porod za odměnu

mikki 25  Vydáno: 08.01.13

Chtěla bych se s vámi podělit o zážitky ze svého druhého porodu, také proto, abych na to nikdy nezapomněla, protože to bylo to nejkrásnější, co jsem zatím ve svém životě zažila.

Můj první porod nebyl vůbec růžový, viz můj první deníček. Měla jsem z něho dokonce docela trauma, že jsem selhala, když jsem nedokázala syna porodit sama a musel na svět přijít kleštěmi, no koho to zajímá, ať si to přečte. Je to na dlouho, ale zážitek to byl fakt hrozný.

Druhé mimčo jsme chtěli brzy po prvním, jediné, co mi v tom trošku bránilo, byl právě ten nehezký zážitek z prvního porodu. Ale nakonec jsem se přes to všecko přenesla a po konzultaci s jednou skvělou porodní asistentkou, která mi ještě i jako odborník objasnila, že to opravdu nebyla moje chyba, že ten porod tak proběhl, jsem to konečně hodila za hlavu.

O miminko jsme se snažili 8 měsíců, a když už jsem ani moc nevěřila, že se to povede, tak jsem na těhotenském testu našla 2 čárky. Termín porodu jsme měli 13. prosince 2012. Těhotenství až na nevolnosti ze začátku bylo úplně bezproblémové, až do konce jsem pracovala.

Od začátku listopadu jsem nastoupila na mateřskou a všichni jsme se těšili na příchod naší holčičky, dceru jsem si moc přála. Poslední měsíc těhotenství se neskutečně vlekl a já jsem se už nemohla dočkat. I když jsem měla trochu strach, jak to budu se dvěma malými dětmi zvládat. Syn byl hodně náročné miminko, pořád jsme ho museli chovat a já jsem si říkala, že jestli bude malá taky taková, budu si muset nechat narůst minimálně ještě jeden pár rukou :0)

Od 36. týdne jsem měla poslíčky, kteří byli postupně čím dál intenzivnější, pokaždé jsem čekala, že už je to ono, a zase nic. Hrozně mě to deptalo, protože jsem si říkala, že ten porod snad nikdy nepřijde a děsila se, jestli to vůbec poznám (u syna mi praskla voda, takže tam to bylo jasné).

Myslela jsem si, že budu rodit dříve, ale ono nic, vydržela jsem v celku až do termínu, termín minul a pořád nic. Jen ti hrozní poslíčci, kteří mě trápili celé noci a někdy přišly i pravidelné bolesti. Po termínu jsem jezdila na monitory už do své porodnice, ale tam mě moc nepotěšili, prý se nic nechystá. To bylo v sobotu, dva dny po termínu. V neděli u nás byla oslava narozenin, na všechno jsem se vykašlala a přestala řešit, kdy už malá vyleze. Šli jsme na procházku, pak jsem si dala trochu vína a večer teplou vanu a domlouvala malé, že už se na ni všichni moc těšíme.

V jedenáct jsem šla spát do ložnice se synem. O půlnoci mě však vzbudila křeč v břiše, říkala jsem si, zase poslíčci, jenže za deset minut byla další a pak zase další. Ležela jsem v posteli asi hodinu a stopovala to, pak jsem si zkoušela číst, a když už tam nešlo vydržet, šla jsem vzbudit manžela. Do porodky jsme nakonec jeli kolem páté ráno, to už byly bolesti po 5 minutách ale nic hrozného, říkala jsem si, že nás třeba ještě pošlou domů.

Porodní asistentka mi natočila monitor a tvrdila, že kontrakce jsou příliš slabé a nepravidelné a že by bylo lepší, abychom jeli domů. Potom mě vyšetřila a řekla, že nejsem vůbec otevřená, no připadala jsem si jak magor. Naštěstí mě po ní vyšetřil ještě doktor a rozhodl, že mě tam nechají, protože jsem otevřená na jeden prst. Ubytovali jsme se na porodním boxu a odpočívali. Kontrakce byly docela slabé a oběma se nám chtělo spát.

V šest se střídaly směny, takže jsem dostala jinou porodní asistentku, naštěstí, byla totiž absolutně skvělá a přišel mě vyšetřit primář. Výsledek otevřená na dva prsty, porod bude ještě za dlouho. Takže jsem dostala nálev a čekali jsme. No jenže po nálevu už kontrakce rozhodně slabé nebyly, takže jsem chodila po pokoji a lomcovala s postelí :0) Manžel byl v klidu, chrupkal a čekal, až ho budu potřebovat, nějak jsem ani nechtěla, aby na mě někdo sahal.

Před osmou přišla PA, že mě napojí na monitor. Ok, tak jsem si lehla a manža si šel zatelefonovat do práce, že nemůže dorazit, a koupit něco na jídlo, to jsem si ještě já bláhová myslela, že snad budu něco jíst, ha ha. Když manžel odcházel, bylo ještě vše relativně v klidu, jen při kontrakci sem trošku ničila postel.

Ale jen co odešel, začalo to mít opravdu grády, kontrakce byly na grafu přes 120, a já jsem už nezvládala prodýchávat tiše. Prostě jsem si musela zařvat, docela jsem litovala mamču na vedlejším boxu, bylo tam všecko slyšet a ona rodila první dítě a ještě neměla bolesti, a když tam se svým manželem museli poslouchat mě, asi jim to zrovna nepřidalo, ale prostě už jsem nemohla jinak. Modlila jsem se, aby už přišel manžel, nebo aby mě odpojili z toho monitoru.

Manžel přišel nějak před devátou a nestačil se divit, když mě viděl, jak vypadám, a také při pohledu na ty kopce na monitoru, naštěstí mě PA právě odpojila. A já jí říkám, že bych chtěla něco od bolesti, epidural ne, ten mi způsobil při prvním porodu pěkný komplikace, ale něco že bych uvítala, protože to začíná být dost nesnesitelný. Řekla mi, že mi něco přinese, ale že jsem teprve na začátku a ať zkusíme sprchu.

No, do sprchy jsem jít stejně chtěla, manžel mě tam tedy musel odvést nebo spíš dovléct, protože jsem při kontrakci nebyla schopná vůbec jít a kontrakce už přicházely skoro jedna za druhou. Ve sprše jsem zjistila, že se mi chce hrozně tlačit a že už to nejsem schopná rozdýchat. Povídám to manželovi a on, že to musíš rozdýchat, to ještě nemůže být ono.

No, bylo to ono a než mě stačil vytáhnout ze sprchy a přivolat PA, byla jsem si úplně jistá, že už rodím. Nejhorší bylo prodýchávat kontrakce a čekat, až budu moci tlačit, to naštěstí trvalo jen chviličku. PA mi píchla vodu, manžel mě s ní dotáhl na porodnické lůžko a tam jsem třikrát zatlačila a naše malá princezna byla na světě. Akční jak v americkém filmu :0)

Ani jsem tomu nemohla uvěřit, že to šlo tak snadno. Tělo tlačilo za mě, já jsem se spíš musela snažit tomu zabránit, když po mě chtěli, abych netlačila, což byl pro mě úplně nový zážitek. Při prvním porodu jsem díky epiduralu necítila, kdy mám tlačit a všichni na mě akorát křičeli, že tlačím málo a špatně, a že mimčo už musí ven, no prostě stres a pocit selhání. A teď brnkačka, PA ani doktoři nechtěli věřit, že jsem se tak rychle otevřela a rodila úplně hladce, rychle a bez použití jakýchkoliv zásahů.

Po porodu mě zaplavil neskutečný pocit štěstí a byla jsem na sebe pyšná, že jsem to zvládla a mám malou u sebe. Takový pocit jsem ještě nikdy neměla, prostě absolutní štěstí.

Když to shrnu, porodila jsem za nějaké dvě a půl hodiny po přijetí do porodnice, hnusné kontrakce jsem měla asi hodinu a malá se narodila za deset minut na tři zatlačení.

Závěrem chci jen říci, že jsem si vybrala jinou porodnici než u prvního porodu, a že jsem tam byla maximálně spokojená úplně se vším. Jsem zdravotník, tak si myslím, že to můžu posoudit z více úhlů pohledu, a kéž by všecky porodnice byly aspoň jako tato. Samozřejmě vím, že je to věc názoru, a že když má někdo při porodu komplikace, bude to vidět asi jinak než já. Ale byl tam neskutečně ochotný personál a cítila jsem se tam jako doma.

Takže pokud máte někdo taky trauma z prvního porodu, věřte, že ten druhý může být o hodně lepší. Prostě tak nějak za odměnu :0)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.6 bodů
 Váš příspěvek
 
iveta kotrcova
Závislačka 3477 příspěvků 08.01.13 05:02

Krásny deníček :potlesk: gratuluji k malé princezně, :potlesk:

 
beruska03
Kelišová 7465 příspěvků 08.01.13 08:08

Mozna ti trochu rozumim, jak ses citika po prvnim porodu - ja rodila pred 4 mesici a skoncilo to akutnim cisarem:-( a dodnes mne trapi, ze jsem jako zena selhala s nebyla schopna porodit sve dite, ze mi ho museli vyndat :-( taky chceme druhe ditko brzy, ale bojim se, ze v sobe budu mit nejaky „blok“ a jen tak to zase nepujde :-(… ale moc moc ti gratuluji ;-)

 
Velvetka
Povídálka 44 příspěvků 08.01.13 09:05

Gratuluji k holčičce, to je určitě ten nejhezčí vánoční dáreček :) Trošku jsi mi svým deníčkem zvedla náladu, že po prvním děsivém porodu může být ten druhý za odměnu. :) Tak já jsem na tom obdobně, první porod dost příšerný, po 15 hodinách zakončený akutním císařem pro klesající ozvy plodu. Nejdříve mě mrzelo, že jsem to nezvládla přirozeně a nemohla jsem syna po narození hned vidět a pomuchlat. Ale pak jsem si řekla, že raději tak než aby ten „přirozený“ porod nechal na prckovi nějaké následky. No a nadešel čas že bychom rádi druhé, ale dost mě straší ten první zážitek.. Rozhodně chci změnit porodnici. Tahle byla krásná a nová, ale přístup personálu už tak úžasný nebyl.

 
Lucinatko
Závislačka 4724 příspěvků 1 inzerát 08.01.13 09:09

Tak takovy si prejeme asi kazda :-) gratuluji

 
evka
Extra třída :D 10983 příspěvků 08.01.13 09:48

Krásný deníček a gratuluji k holčičce :potlesk: :potlesk:
Já mám tři děti…první hodně za mlada…syn se narodil po více jak 36 hod akutním císařem…dlouho jsem na to myslela, a dalšímu dítku se bránila a po 4 letech se narodila naše beruška…v porodnici jsem byla asi 2 hod…a vše super :palec:..jen tatínek nám to nestihl :cert: :cert:…takže s tebou souhlasím, taky jsem měla berušku za odměnu :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
lluuccii
Kecalka 213 příspěvků 08.01.13 11:16

Děkuji za tento deníček. Krásně napsaný, Můj první porod byl hrůza a ted čekáme druhé mimčo a tak mám samozřejmě obavy aby to nebylo tak strašlivé jako poprvé, tak uvidíme. Budu doufat, že podruhé to bude lepší i u mě.
Vám přeji hodně zdravíčka :)

 
jutinka
Kecalka 375 příspěvků 08.01.13 11:17

Moc pěkný :)

 
lilia81
Extra třída :D 14649 příspěvků 1 inzerát 08.01.13 11:39

Krásný deníček a gratuluji k rychlému porodu!

@beruska03 - promin, ale já to nechápu, proč řešíš to, jak jsi rodila? copak to není jedno? copak při porodu není nejdůležitější to, aby miminko bylo venku v pořádku? já se třeba dneska dozvím, jestli budu rodit normálně nebo císařem (kvůli placentě) a je mi to šumák, hlavně že malej bude v pořádku!!!

 
luciblank1
Ukecaná baba ;) 1005 příspěvků 08.01.13 12:06

Krásný deníček a tiše závidím já už nikdy spontálně rodit nebudu

 
andreiika
Závislačka 4667 příspěvků 08.01.13 13:08

Přesně jak u mě, první porod dlouhý, hrozný s chemií a druhý rychlý, bez chemie a vcelku snesitelný ;)

Moc gratuluju!!!

 
Hobitka
Zasloužilá kecalka 905 příspěvků 08.01.13 14:27

@lilia81 ja zase berusku03 chapu, mela jsem to podobne - akutni cisar, a proste je to tam nekde vzadu v hlave zasunute, i kdyz to, ze je mimco v poradku je priorita… zijem mozna v dobe, kdy nad zpusobem porodu muzem mavnout rukou, jenze nakonec v tom cloveku cosi brani… Pred porodem mi taky bylo jedno, jak se to dite ze me dostane, jestli je to hormony, ze ted me mrzi, jak to skoncilo?

 
Denča.zobanka.  08.01.13 14:52

Ahojky Baruška O3 vím přesně o čem mluvíš zažila jsem to u svého prvního porodu Valentýnky taky nám po 4 a půl hodiny co už jsme byly na 8cm hodily na akutní císař kvůli špatným ozvám malé, mého natečení z křížovejch bolestí a z toho tlačení a malé přetočení obličejíčkem. I tak jsem trpěla tím že jsem selhala ještě hodně dlouho potom.Pak se to tak nějak uklidnilo kolem půl roku a já byla ráda že je zdravá a nic jí není. Je to určitě lepší než kdyby se něco stalo.Po třech letech u druhého porodu mi všichni krom lidí v nemocnici tvrdily že půjdu císařem tak moc že jsem tomu začala věřit i já. Naštěstí jsem tentokrát nedala na rady že se málo otevírám a že to uklidníme ale trvala jsem na tom co doktor že kontrakce jsou a rodit se bude dnes a né jak minule čekat kdy to začne a po uklidnění 2 dny na to vyvolávačku a akutní císař. Jsem moc ráda že jsem si to prosadila protože i když jsem rodila skoro 12hodin z toho největší bolesti těch 6hodin po 3minutách kontrakce.Tak se nám podařilo porodit normálně s dobrými srdečními ozvami jen s nástřihem bez epidurálu a jiných pomocí což bylo naprosto úžasný. Moc mi pomohla dobrá skvadra co měla službu skvělá PA a šikovný pan dr. který mě hezky a s minimální bolestí zašil. Po prvním porodu jsem už nikdy nechtěla jít do té stejné porodnice že by to tak zase mohlo skončit, ale předporodem jsem si říkala že to tam už znám a vím do čeho jdu.Bylo to tisíc a jeden rozdíl prvního a druhýho. Myslím si že kdybych si to tak jak u druhýho rození Danyho prosadila tak v prvním možná by jsme taky ten den porodily a bez císaře. Ale musím se ti přiznat že když rodíš je pro tebe stejně nejdůležitější aby bylo mimi v pořádku jak se dostane ven už není tak důležitý jako to že je v pořádku on i ty.;o))Mě už to bylo u druhýho porodu jedno šlo mi jen o to aby byl Dany v pořádku a cíšař teď beru jako poslední možnost na záchranu života ke které dr sahají až naposled. A neboj ani druhý těhotenství ani druhej porot a šestinedělí nejsou stejný naštěstí :lol: Přeji ti aby jsi si druhý porod vychutnala aspoň tak moc nádherně jako já a hlavu vzhůru akutní není plánovaný takže příště to může být zase jinak.
Já mám teď hlavu z kojení u malé to byly dva metry a do měsíce jsem se z toho psychicky dostala teď u malýho jsem měla mlíka dost ale poslouchala na radu dr kojit po třech hodinác z jednoho pak z druhýho zase po třech hodinách a tím se mi to mlíko postupně strácelo. Pak jsme navíc chytli moučnivku a tak jsem dávala jen odstříkaný do flaše aby se to líp hojilo zase rada dr. A pak už byl malej tak zblblej že chtěl jen prso za kterého moc neteklo a flašku nechtěl tak řval hlady oddělala jsem prso a dávala jen flašku. ještě dva týdny se mi po skončení kojení dělalo mlíko ale už jsem mu ho nedávala bylo ho málo. Je to měsíc a půl a mám v sobě ten pocit selhání o kterým se tu teď bavíme nevím jestli se má smysl ještě pokoušet nastartovávat znovu laktaci když je již tastavená a hlavně jak překonat ten pocit :,(.Jak si na tom ty?

 
Denča.zobanka.  08.01.13 14:54

@lilia81 víš kdo nezažije přerušení normálního porodu nepochopí.

 
Denča.zobanka.  08.01.13 14:57

Jinak se přidávám moc krásný deníček :pankac:

 
ciluska
Kelišová 5534 příspěvků 08.01.13 15:00

Tak já měla první porod perfektní..tak jsem zvědavá na ten druhý..jestli někdy bude..:)gratuluju

 
mikki 25
Zasloužilá kecalka 578 příspěvků 08.01.13 15:06

Děkuji jsem ráda že se deníček líbí a jestli někomu pomůže tak mě to těší dvojnásob a jestli jste někdo z okolí Brna a nevíte kam jít rodit tak doporučuji Ivančickou porodnici

 
Denča.zobanka.  08.01.13 15:12

@mikki 25 Já rodila u Milosrdných a taky velká spokojenost supr lidičky :D doporučuju

 
mikki 25
Zasloužilá kecalka 578 příspěvků 08.01.13 15:27

No prostě jsou lepší ty malé porodnice než ty velký fakultky, byla jsem tam jak v jiříkovým vidění když jsem viděla že i takhle to jde a jak se o nás krásně starali, za to by ten personál fakt zasloužil metál

 
Denča.zobanka.  08.01.13 15:34

@mikki 25 souhlasím :lol:

 
beruska03
Kelišová 7465 příspěvků 08.01.13 15:50

@lilia81 vis, ja jsem neskutecne vdecna, ze mam zdravou dceru, ale kdyz se tema bolestma 13 hodin trapis a porad ti davaji nadeji, ze uz to bude, ze to zvladnes - ty jsi uz totalne kantare:-( tak by pro tebe bylo nejvetsi odmenou dotahnout to do konce… mala mi spatne rotovala hlavickou, takze se tam nekde sekla a nesla dal, ja s otviranim skoncila na 7 cm a pak ji zacaly klesat ozvy :-( popravde jsem v tu chvili byla za ten cisar i vdecna, protoze jsem uz opravdu nemohla…ale jsem proste asi prdla, ale obcas mne ten pocit selhani prepadne - nemohu za to… no co ale zdravi me male je nadevse…

 
nicka9
Zasloužilá kecalka 887 příspěvků 08.01.13 18:52

@beruska03 Mám na chlup stejny zazitek a porod jako ty. Taky jsem byla v te chvili rada za to, ze me poslali na cisare, jelikoz uz jsem ty kontrakce moc nedavala. Me spis mrzelo a mrzi, ze jsem si nemohla uzit ten pocit naprosteho stesti, kdyz ti to mimco hned po porodu polozi na hrud a uzivate si uplne ty prvni chvilky s tatinkem. Na to jsem se hrozne tesila. Takto mi ho sice dali k hlave, kdyz me probudili z narkozy, ale byla jsem jeste uplne domatena. Ale jinak jsem taky moc rada, ze to tak vsechno dopadlo, maly je zdravy a ja taky.

 
beruska03
Kelišová 7465 příspěvků 08.01.13 21:54

@nicka9 presne o ten pocit jsme proste prisly.. ja byla teda ve spinale, tak mi malou ukazali hned, ale to byla chvilinka :nevim: no ale hlavni je, ze jsou ditka ok… treba bude druhy porod lepsi (sice jsem na sale rekla, ze uz nikdy, ale zname to:-) urcite zkusime brachu nebo segru ;) )

 
MAR01
Ukecaná baba ;) 1812 příspěvků 08.01.13 22:08

Jé pozitivní deníček, patřím mezi ty co rodily 20h a nakonec to skončilo císařem, podotýkám lékařsky vedený porod tj. epidurál, 2× oxitociny atd…nyní mám za týden termínek s druhým dítkem po 21 měsících, nakonec mám možnost a chuť do toho jít opět spontálně, a chci to zkusit úplně bez chemie :palec: jsem ráda, že to jde i jinak a některým z vás se to i poštěstilo. Věřím, že budu psát za pár dní to samé

 
kalinichta
Kecalka 411 příspěvků 08.01.13 22:18

Mam pocit ze jsem to psala ja? :-D:-D:-D Prvni porod neskutecny, ukonceny klestema a nekolikalete trauma ze selhani jako bonus, druhy tak nadherny, ze jeste ten den bych si to dala znova. Od druheho porodu si dokonce tajne preju tretatko, bylo to fakt uzasne.

 
Mišanila  08.01.13 22:42

Tak já se taky hlásím do klubu „druhý porod za odměnu“, první porod sice docela rychlý a pohodový, ale ukončený kleštěma. Nebylo to teda naštěstí žádné drama, syn byl hned venku s dobrým apgarem, já jen pár stehů a dali mi ho na chvíli i na břicho, ale pak ho odnesli. Trauma jsem z toho pak neměla, ale mrzelo mě, že to takhle dopadlo, když by třeba stačilo změnit polohu z té pitomé kozy a vytlačit by šel…

A podruhé to bylo skvělé, cca 2 hodiny celkem, pak nás nechali 2 hodin s dcerou v klidu, to byl úplně jiný zážitek, krásný porod.

Takže gratulace!

 
lucka83
Hvězda diskuse 45847 příspěvků 112 inzerátů 09.01.13 15:26

Krásný děníček, moc gratuluji k malé a ke krásnému porodu :dance: :potlesk:

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 09.01.13 15:29

Pěkné, gratuluju k miminku :)

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17592 příspěvků 09.01.13 16:49

Gratuluju!!

 
Vermilion
Kecalka 305 příspěvků 10.01.13 17:20

@lilia81 Neni, neni a neni. Predpokladam, ze jsi jeste nerodila, takze to teprve poznas. Je samozrejme dulezite, ze ve finale je zdrave miminko v poradku na svete, o to pri porodu jde, aby se ten clovicek vyklubal, ale prubeh porodu na zenske psychice stopy zanecha. Ja jsem na ukrutne krizove bolesti prijala epidural, i kdyz jsem chtela rodit prirozene, a nastesti mi ho dali jak z ucebnice, naprosto presnou davku, ktera mi ulevila od bolesti a ve finale jsem tlacila a porodila miminko vaginalne vlastnim rytmem, ale kdyz jsem se otvirala ze 3 na 10 centimetru pod vlivem epiduralu a necitila vubec nic, citila jsem se zbytecne. Epidural jsem prijala, jelikoz jsem nechtela riskovat, ze treba ve finale porodu selzu a nebudu schopna spolupracovat a miminko vytlacit, takze jsem to nechtela, prave v zajmu bezpecnosti maleho, riskovat, ale kdyz tady procitam ty denicky, jak rodicky lezly bolesti po stene, pak prisla silena chut tlacit, a pak najednou obrovska uleva, kdyz je miminko venku, to ja nezazila a chybi mi to. Uvedomuju si naprosto jasne, ze jsem se asi rozhodla spravne, ze jsem mela obrovske stesti, prtooze vsechno probehlo klidne a PA na me netlacila, ale musim rict, ze jsem si behem toho tlaceni pod castecnym vlivem epiduralu nekdy nebyla jista, jestli citim kontrakci nebo ne, a celkem jsem tlacila asi hodinu, slo to fakt pomalu. Maleho jsem necitila vyklouznout, jen me to strasne palilo, kdyz se dostala hlavicka napul ven, ale jak proklouzla, zbytek telicka jsem necitila, najednou mi ho kladli na bricho. Takze si nechci ani predstavovat, jak se musi citit zena, na kterou kriceli, ktere skakali po brichu, ktere miminko pacili ven klestemi nebo ktera musela na akutni cisar po hodinach bolesti a snazeni…

 
MAR01
Ukecaná baba ;) 1812 příspěvků 10.01.13 18:42

Vermi: jak se cítí?? Normálně, resp. je dobré to zpracovat a netáhnout si to dál…ono to k ničemu není…i když spíš než své „selhání“ řeším, jak to udělat/zkusit příště jinak, mám před sebou poslední týden…snažím se na to nemyslet. Zrovna včera jsem měla po ránu bolesti, asi jsem si něco přiskřípla či co…a nebyly to porodní bolesti, ale jak hodně silný zánět močáku, prostě zákeřné píchání dole :cert: a v duchu jsem si řikala „proč ty ženský touží rodit normálně, když to stejně bolí jak prase“…protože je to tak přirozené, protože to tak má být, protože možná v podvědomí víme, že kdyby jsme rodily o 50 možná 100 let dřív, možná by jsme nepřežily my ani dítě…těch důvodů proč ano je spousta, i přes tu bolest, i přeze vše. Jsem po sekci před 21 měsíci, a jdu to zkusit znova. Tenhle deníček mi strašně zvedl náladu. A udělám vše proto aby to tentokrát vyšlo a když nevyjde, tak to holt zkusím zpracovat jako poprvé. :srdce:

Příspěvek upraven 10.01.13 v 18:43

 
hmvpapir
Ukecaná baba ;) 1540 příspěvků 23 inzerátů 10.01.13 19:40

Hezký porod, hezký deníček, gratuluji :-)

 
mikki 25
Zasloužilá kecalka 578 příspěvků 10.01.13 20:16

@Vermilion no na mě při prvním porodu křičeli a skákali mi po břiše a já vůbec necítila potřebu tlačit jen to pálení jak tady píšeš, a stopy na psychice to zanechá veliký ale je potřeba se toho nějak zbavit a uzavřít to v sobě a hlavně se neobvinovat že to bylo moje selhání, díky tomu že druhý porod byl tak krásný sem měla možnost poznat jaký to vlastně může být rodit dítě a takhle bych rodila klidně ještě několikrát, jo bolelo to jako každý porod ale jinak to bylo neuvěřitelně emotivní a nádherný a hlavně ten pocit zadostiučinění když sem si mohla říct že sem to zvládla

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele