Povídám, povídám pohádku - Pohádka o Mášence

Jirina  Vydáno: 14.10.07

moc děkujeme za pohádky na eMiminu. Vytiskla jsem je a dětem je přečetla - zpestření mezi pohádkami o strašidlech a skřítkách, co jim momentálně čte tatínek.
Já bohužel pohádky vyprávět (respektive vymýšlet) neumím, takže většinou tlumočím ty, které vymyslel někdo jiný.

Nicméně jedna pohádka u nás zdomácněla natolik, že vám ji MUSÍM napsat. Je to pohádka o Mášence. Hanička si ji zamilovala natolik, že ji někdy musím vyprávět pořád dokola.
Používám například na výletě, když už nechce šlapat - když vyprávím, šlape :o) Na jednom letním výletě nás zachránila při půlhodinové cestě zpět, kdy už jsme toho měli plné zuby (pohádku jsem stihla říct asi 15×), při každém přerušení následoval vztek, že už mě bolí nožičky a dál už nepůjdu atd. atd. :o)

Pohádku, jak už jsem psala, jsem nevymyslela. Nicméně jsem ji v žádné knize nenašla v původním znění, takže si dovoluji vám poslat naši domácí verzi.

Byla jednou jedna holčička a jmenovala se Mášenka (obměny že se jmenovala Hanička rozhodně neprojdou :o))) Žila v domečku u lesa a často do lesa sama chodila. Jednou si vyšla na procházku.
Sbírala (Hanička doplňuje) jahůdky, maliny, ostružiny, borůvky, i nějaké houbičky našla. Najednou zjistila, že zašla hluboko do lesa a nevěděla, kudy dál. Zjistila, že zabloudila. Byla jí už zima, měla hlad,
taky byla unavená a bála se a najednou došla na paseku, kde stála chaloupka. Mášenka vešla dovnitř.

V chaloupce bylo teplíčko a moc hezky to tam vonělo. Bydleli tam tři medvíci, kteří si vyšli před obědem na procházku. Tatínek medvěd, maminka medvědice a medvídek Mišutka.
Mášenka se rozhlídla. V místnosti byl stůl a na něm stály tři talířky s polívkou. Mášenka si vylezla na největší židli, ale ta byla hrozně vysoká. Ochutnala polívčičku, ale ta byla moc horká, takže ji vyplivla zpátky
do talíře, slezla ze židle a sedla si na prostřední židličku. Ta byla moc vysoká a polívčička zase byla moc slaná. Mášenka do ní hodila lžíci a sedla si na nejmenší židličku. Ta byla pohodlná, měkkoučká, polívčička z nejmenšího talířku jí moc chutnala, až Mášenka všechnu snědla. Pak se začala houpat na židličce, až ji polámala.

Jak byla unavená, vešla do vedlejšího pokojíčku a tam našla tři postýlky. Nejdřív si lehla do největší, ale byla hrozně studená a veliká. Pak si přelezla do prostřední, ale ta byla zase moc tvrdá. Takže si vlezla do nejmenší postýlky, ta byla Mišutkova, byla měkká a bylo v ní teplíčko a Mášenka hned usnula.

Za chvíli se medvědi vrátili z procházky a hned poznali, že u nich někdo byl. - Kdo seděl na mojí židli a odstrčil ji? - zařval táta medvěd. - Kdo seděl na mojí židli, a posunul ji? - řekla máma medvědice.

  • A kdo seděl na mojí židličce a polámal ji? - zakňoural medvídek Mišutka.
    Táta medvěd spravil Mišutkovu židli a medvídci zasedli ke stolu.
  • Kdo jedl z mojeho talíře a plivnul mi do něj? - Zařval táta medvěd.
  • Kdo jedl z mého talíře a hodil do něj lžíci? - řekla máma medvědice.
  • A kdo jedl z mojeho talířku a všechno mi to snědl? - řekl malý Mišutka.

Maminka tedy nalila novou polívku, medvídci se najedli a chtěli si jít lehnout.

  • Kdo to ležel v mojí postýlce a rozhrabal mi ji? - zařval táta medvěd.
  • Kdo ležel v mojí postýlce a hodil mi polštář na zem? - řekla máma medvědice.
  • A kdo to spinká v mojí postýlce? - řekl malý Mišutka.

V tom se Mášenka probudila a uviděla medvědy. Hrozně se polekala. Medvědi se na ni hrozně zlobili. Ona jim vyprávěla, jak se ztratila, jak měla hlad a bála se a jak ji zachránila medvědí chaloupka.
Medvídci jí odpustili a nakonec se spolu skamarádili. Řekli Mášence, že je může chodit navštěvovat. Dokonce jí koupili vlastní židličku, talířek s medvídkem a lžičku s kočičkou, dokonce jí koupili
i matraci, aby u nich mohla spinkat.
Mášenka byla moc ráda, že našla nové kamarády.

A to je konec pohádky a mám pocit, že jestli ji budu muset ještě jednou vyprávět, tak snad zešílím :o))))))

Jiřina

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Janaze
Kecalka 175 příspěvků 14.10.07 18:56
 

Tahle pohadka je trosku zmutovana :) stara pohadka o Trech medvedech a Zlatovlasce (Goldilocks and the three bears) http://en.wikipedia.org/…_Three_Bears . Tam nemaji polivku, ale kasi. Medvedi jdou na prochazku, nez jim kase vystydne a mezitim jim tam Zlatovlaska vleze, jak pises ochutna a pak sni medvidkovu kasi, pak si sedne postupne na kresilka vsech, medvidkovo rozbije, pak ozkousi postylky - v medvidkove usne. Jenze: medvedi se vrati a holku bez milosti vyzenou. Poselstvi je, ze soukromi druhych se ma respektovat!

 
andela  15.10.07 20:06

Jiřko - jéé, tuhle pohádku si pamatuju. Kdysi dááávno jsem jí četla nejspíš u babičky. Tuším že to byl přepis nějakého víchodního autora :-P. Díky za připomenutí :-).  

A.

 
kopretinka78
Nováček 1 příspěvek 22.10.07 14:38

ahojky,
nahodou sem nasla odkaz na knizku o Masence a trech medvedech, Kdyz tvoje holcicka tu pohadku tolik miluje, tak by to byl pro ni pekny darek pod stromecek ne?
 http://knihy.abz.cz/…ch-medvedech

pa Casiopea

 
Gym  15.06.12 18:46
=)

Dobrý den smím se Vás zeptat paní Jiřino, kolik vám je let? ;)

 
Jirina
Extra třída :D 12283 příspěvků 18.06.12 09:22

Teda nevím jak to s tím souvisí :oops: ten článek už je hrozně starý, psala jsem ho před 5-ti lety, takže mi bylo o 5 let míň než teď :mrgreen:
A teď je mi 41.
 Jiřina

 
Nadeje Svedsko  25.10.12 22:36
pohadky je treba zmutovat dle soucasnosti

Samozrejme se soukromi ma respektovat. Ale dulezite je abychom nasli cestu k reseni ruznych zivotnich situaci. Zlatovlaska je mozna vyhnana z medvediho domecku, ale jak o prispeje k mezilidskym vztahum? Ziji temer 20 let ve Svedsku a zde jsem se naucila videt nektere veci z jinych stran - napriklad to, ze se nemohu uzavirat dotakzvaneho soukromi, kdyz je nekdo v me blizkosti v nouzi!!! Nebo se snad mylim???

Vložit nový komentář