Povídání o tom, jak se narodil náš zázrak

MacinkaCZ  Vydáno: 14.08.12

Jeden den bolesti v životě za takový poklad určitě stojí. Termín nám pan doktor stanovil na 21. 5. 2012, tento den přešel a můj muž byl čím dál tím nervóznější, skoro nespal a pořád se ptal, jak se cítím, co mě bolí a jestli mám v té tašce všechno zabaleno. Těhotenství jsem nějak neprožívala, přibrala jsem 8 kilo, nic mě nebolelo, jen mi bylo na zvracení, ale na to už jsem si za těch 9 měsíců zvykla. Přála jsem si, ať se stihnu dodívat na mistrovství světa v hokeji a ať je náš prcek Blíženec.

Termín nám pan doktor stanovil na 21. 5. 2012, tento den přešel a můj muž byl čím dál tím nervóznější, skoro nespal a pořád se ptal, jak se cítím, co mě bolí a jestli mám v té tašce všechno zabaleno. Těhotenství jsem nějak neprožívala, přibrala jsem 8 kilo, nic mě nebolelo, jen mi bylo na zvracení, ale na to už jsem si za těch 9 měsíců zvykla. Přála jsem si, ať se stihnu dodívat na mistrovství světa v hokeji a ať je náš prcek Blíženec.

Bylo 22. 5. a už jsem mu domlouvala, že splnil moje požadavky a že by mohl už konečně vylézt ven. Zatím to byly všechno srandičky, tak si říkám, že mu trošku pomůžu. Vzala jsem mamku a našeho pejska, že si uděláme dlouhou procházku. Šly jsme 2 hodiny a lezly i do kopce. Večer mi muž říká, že by se potřeboval oholit, ale došly mu břity, tak jsme zajeli v 10 večer do Tesca a hodinu se procházeli po obchodě, byl tam klídeček. V 11 jsme dorazili domů, muž se ani neoholil a říkal, že jde spát, že je hotový, říkala jsem mu, nějak mě pobolívá břicho, půjdu dát vanu a uvidíme, co bude.

Sedím ve vaně, v ruce svírám papír, tužku a mobil, kontroluji časy, kdy přicházejí kontrakce. Sakra, rozjelo se to nějak rychle. Sedím tam hodinu, kontrakce přichází každých 5 minut, voda už je studená. Doplazila jsem se na gauč do obýváku a lehla si, v ruce stále papír, tužku a mobil, kontrakce každé 4 minuty. Bylo asi půl druhé ráno, vzpomněla jsem si na slova sestřičky: máte pozitivní GBS, jeďte do porodnice co nejdříve, ať vám stihnou dát antibiotika. Slezla jsem z gauče a šla vzbudit manžela, říkám mu: zlato, vstávej, jedeme! Podíval se na mě rozespalýma rudýma očima a ptá se: kam? Říkám: do porodnice! A on mi odvětil: to jako fakt? Už jsem myslela že na něj luchnu studenou vodu, aby se probral :D Vyskočil z postele, vzal tašku a už stepoval u dveří.

Do porodnice jsme jeli asi 10 minut, kontrakce se objevovaly po 4–5 minutách. Ve tři ráno mě přijali na box s tím, že se to teprve rozjíždí a manžela jsem poslala domů se prospat. Sestra mi říká: maminko, zkuste se ještě vyspat. No, při kontrakcích každých 5 minut to fakt nejde. Postupně měřili monitory a kapali mi antibiotika, chodila jsem po pokoji a při každé kontrakci mačkala topení u okna. Když začalo svítat, tak jsem tam pozorovala ptáky v parku a nějakého bezdomovce, jak jde spát na lavičku… stlal si „postel“… a v tu chvíli bych si to s ním i vyměnila :D Přišla sestra a dala mi klystýr, a to už jsem na nějakého bezdomovce zapomněla.

Přišla PA, že mi v 7 píchnou vodu, ať si zavolám manžela. Volám mu, že má přijet. On byl tak nervózní, že ani nespal a když usnul, tak jsem mu volala :D Přijel a usínal tam na tatínkovském křesle, nevěděla jsem, koho je mi víc líto, jestli jeho nebo sebe :D Po píchnutí vody se kontrakce rozjely solidně, při jedné jsem ohnula tyčku od kapačky :D Asi od 10 mě to bralo na tlačení. Brouček ale blbě sestupoval, na balon mě nikdo nedostal, stejně tak do sprchy. Já koza tlačila při každé kontrakci a vysílila jsem se natolik, že jsem mezi každou usínala.

Chlapovi jsem říkala pořád jen, ať mi dá napít. Byla asi 1 hodina odpoledne, už jsem neměla sílu, všichni kroutili hlavou a já jsem si říkala, že se asi děje něco špatného. Udělali mi nástřih, jen nějak nevychytala kontrakci, a tak jsem ho cítila, zařvala jsem na celou porodku a vzpomněla jsem si v tu chvíli na zvuk krejčovských nůžek, které používala moje mamka, když nám šila v dětství polštářky. PA mi říká: teď Vám zatlačím při kontrakci na břicho, zatlačila a nic. Přišel doktor a říká: maminko, teď už nejde jen o Vás, ale i o Vaše miminko. Tato slova mi vlila do žil tolik energie, že jsem se nadechla, jak nejvíce to šlo a při kontrakci zatlačila s jeho zatlačením na břicho a malý vyklouzl, že ho tak tak chytili.

Položili mi náš zázrak na břicho a on na mě koukal, neměla jsem ani sílu ho držet. Viděla jsem v něm manžela s mým nosem. Byl úžasný, prohlížel si mě a já jeho. Říkala jsem, ať si ho vezmou, aby mi nespadl. Zavřela jsem na chvilku oči, otočila jsem se vpravo a vidím manžela, jak ho drží a brečí. Pak jsem zase zavřela oči a sestra mě za chvíli vzbudila, že ho zkusí přiložit. Sál jako drak. Ještě chvilku jsme si užívali jeden druhého a tatínek nás obou. Muž pustil zprávu do světa a začal mi zvonit telefon jako divý. Malého si odvezli a já jsem četla a poslouchala gratulace.

Bylo to dlouhé, náročné, ale výsledek stojí za to, vždyť je to jen jeden den bolesti. Náš Dominiček se narodil 23. 5. 2012 v 13:10 s mírami 3250 g a 49 cm.

Perla na závěr: Při zvednutí jednoho hovoru po porodu, kdy jsem zvedala hovory v domnění, že to jsou gratulace od přátel a rodiny, se mi ozvalo: Tady XY (jméno) v zastoupení T-mobile. Říkám mu: Nezlobte se, ale já ležím na porodním sále a právě jsem porodila nádherného chlapečka. Chlap se zarazil a říká: omlouvám se, gratuluji, naslyšenou :D

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Lenja17
Kecalka 395 příspěvků 14.08.12 07:00

Hezký deníček.. květnová miminka jsou nej :)my jsme s přítelem oba narození v květnu a doufáme že se nám tenhle měsíc zadaří a budeme mít miminko taky v květnu :)

 
tedtadyhned
Kecalka 206 příspěvků 14.08.12 07:37

Řekla bych, že ten konec je naprosto úžasnej!!! Každopádně gratuluji maminko! i tatínkovi. Užívejte si chlapečka ať se zdravý a dělá vám samou radost. Ono totiž ten čas tak rychle utíká, že za chvíli ho povede do školy :-) Já se taky ani nenadála a mám doma 10ti letého velkého chlapa :-) Ještě jednou gratuluji k vašemu zázraku a hodně štěstí!!! :-) :potlesk:

 
Petra2829
Kelišová 7390 příspěvků 14.08.12 08:44

Hodně štěstí broučkovi. Já mám o 7 dní mladšího chlapečka :kytka: Porod jsem měla za tři čtvrtě hodiny.Tak si nedovedu představit tolik hodin. Smekám :hug:

 
Almondea
Echt Kelišová 8412 příspěvků 19 inzerátů 15.08.12 09:55

Macinko, moc pěkně jsi to popsala a závěr byl docela dramatický! 8o přeju Dominičkovi hodně zdravíčka a ať krásně roste a má v životě štěstí. :hug: :kytka: Květňátka jsou nej! :dance: :dance:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček