Pozor na to, co si přeješ

Grace  Vydáno: 06.01.12

Porodu jsem se bála už asi 15 let předem a nedovedla si představit, že i já někdy budu mít děti. Když jsem otěhotněla, pročetla jsem tady včas všechny porodní deníčky a poslední měsíce těhotenství jsem věnovala pozitivnímu myšlení a přesvědčila sama sebe, že to bude v pohodě. Pila jsem maliníkový čaj, poctivě jedla lněné semínko a prováděla masáž hráze a myslela pozitivně. Z deníčků jsem věděla, že ta pravá bolest začne po prasknutí plodové vody, ale i tak jsem si tak trochu přála, aby mi voda praskla a já poznala porod. Kéž bych to mohla vzít zpět.

v porodnici

v půl roce

v roce

Těhotenství bylo martyrium, celodenní nevolnosti a zvracení i ve 3. trimestru, otřesná pachuť v puse, se kterou se nedalo nic dělat, nemoc hned na začátku, nechutenství a nehoráznou únavu a nevím, co ještě. V práci jsem skončila ve 28. týdnu, protože už jsem v noci nevěděla, jak si lehnout a začala jsem i špatně řídit. Ale od začátku jsem prostě věděla, že to bude vytoužený chlapeček.

Pokud přenášíte, nejhorší jsou dny kolem termínu, protože všichni otravují, jestli UŽ. Především ti, u kterých je jasné, že byste na ně nezapomněli. Jako by nestačilo, že už tak máte nervy na pochodu, kdy už to bude.

Ve 40+1 mi doktor udělal Hamiltona a naordinoval sex. Na čtvrtek 11. 11. 2010, kdy jsem byla 40+4, si mě pozval na 9. hodinu na kontrolu do nemocnice, pokud do té doby neporodím. Vzbudila jsem se v 0.40 a řekla si, že si dojdu na záchod, když už jsem vzhůru. Nemít tlustou porodnickou vložku, asi už nemáme koberec. Pořád mi nejde do hlavy, jak může být plodovky půl litru, když to byla taková Niagara. Vzbudila jsem manžela, že mi praskla voda, ale ať spí, že si jdu umýt vlasy. To je v deníčkách taky časté. Manžel mi samozřejmě nevěřil, ale už spát nemohl, bodejť by jo, když jsem ho volala, ať mi jde z vany vyndat toho pavouka. Tak a tady sranda končí. Napsala jsem tady na eMiminu snažilkám, že pojedeme. 45 minut od prasknutí vody to začalo bolet, tak jsem si sedla na balón, který mi nijak nepomáhal. Manžel mi spočítal rozestupy mezi kontrakcemi na 2,5 minuty. Děkuji pěkně.

V porodnici ze mě měli ve 3 ráno radost převelikou. Ptali se mě na nesmysly jako jak velký máme dům a já byla schopná myslet jen na tu hroznou bolest, tak jsem si dovolila hekat a sestřička na příjmu mě jedovatě upozornila, že porod je bolestivá záležitost a jestli mi to prý ještě nikdo neřekl. Odvedla mě na porodní box, byla jsem na 1 cm, a že prý s takovým nálezem posílají tatínky domů. Nikam nepůjde, já ho tady potřebuji na ty bolesti, ne že si přijde až na druhou dobu porodní! Vyfasovala jsem erár a sotva jsem oblékla anděla, začala jsem se čistit z obou stran, jestli mi rozumíte, to byl kalup hledat kam. Moje představy o krásném porodu vzaly za své.

Pak následovaly hodiny v agonii, opravdu nevím, jak to to moje dítě mohlo přežít, když jsem byla tak neschopná vydržet na monitoru. V 6 hodin nastoupila porodní asistentka anděl, pořád jsem ji chválila, jak je úžasná a ona mi naštěstí neříkala, jak jsem nemožná. Na klystýr jsem se těšila v naději, že mě zahřeje a pomůže otevřít porodní cesty. Ale dlouho jsem ho tedy neudržela a nález po něm byl 2 cm, nepředstavitelné zoufalství. Nutili mě na balón, tak ten prosím ne, nutili mi vanu a s tou měli pravdu, ta možná i trochu pomohla. Jinak jsem tam měla oblíbené madlo, na které jsem se při každé kontrakci zavěsila a čekala na konec (chtělo by se napsat na smrt, ale už jsem byla patetická až dost).

Škemrala jsem o epidural, musíte počkat, až přijde pan primář. Jé, vy jste nic neříkala, pan primář šel na vizitu. A takhle se mě pořád snažili odradit, až jsem se nakonec spokojila s nějakou injekcí a nejspíš to tak bylo pro mě dobře. Já jen, že strašně špatně snáším bolest, pokud jste to doteď nepostřehli, fakt ostuda. Po injekci se bolest nezmenšila, ale kontrakce se tak nějak zaokrouhlily a daly se přežít, když jsem ležela obličejem na podlaze na studeném lině a zadkem nahoru. Dokonce jsem manžela pustila pro svačinu.

Asi v 11 mi anděl říká, že do oběda máme porozeno. První pozitivní zpráva. Ale chyba lávky. Vzala si mě na přípravu na sál. Jak se mi snažili něco napíchnout, praskaly mi žíly, takže nakonec jsem byla samá modřina a nechali mi všechny hadičky, co se napíchnout podařily, pro pozdější použití, ale to už člověk ani nevnímá. Najednou nějak přišla chvíle, kdy mi PA říká, že můžu tlačit. Hodinu jsem byla na lemu a tlačit mě nechali (to jsem se dozvěděla až po porodu.) Po té hodině mi dali injekci, abych se úplně otevřela a následovala další hodina tlačení. Mezitím se doba mezi kontrakcemi prodloužila, takže opět balón, teď už jsem snad byla vděčná i za něj a se zavřenýma očima „odpočívala“ a hopsala až ke stropu. Oxytocin a jdeme tlačit.

Sestřičky mě přesvědčovaly, že špatně tlačím, protože jsem červená v obličeji. Já ale vím, že mám tlačit do konečníku, a když budu tlačit na záchodě budu červená taky! Ale nějak jsem je nepřesvědčila. Až po 14 dnech mi manžel řekl, že uznaly, že tlačím dobře, až když jsem se po… V průběhu přišel můj doktor, že se mi ho pokusí vytlačit. Jenže to na kontrakci zatlačím jen jednou, protože jak mi lehne na břicho, už se nenadechnu. Nepodařilo se. Manžel říkal, že už měli připravené kleště, ale nakonec od nich naštěstí ustoupili, že už toho mám dost a nezvládli bychom to. Už mě nechtěli nechat pít a já měla tak hrozně sucho, že mě manžel začal aspoň líbat, aby mi pomohl. Byl úžasný během celého porodu. Ve 14 mě vzali na CŘ, v nehorázných polohách vám dávají podepsat papíry a zároveň fáčují nohy. Připoutali mě, tak se tam svíjím a ptám se, jestli už to bude. Chlapi jsou v pohodě, chytrá paní doktorka mi řekne, ať si ty kontrakce prodýchávám.

Ríšulka se narodil 11. 11. 2010 ve 14.13. Já vím jen to, že mě probírají, ať jim pomůžu s přesunem na postel, že mám metrák a nebudou mě tahat.

Naštěstí mi někdo dal mobil vedle postele, takže jsem mohla zavolat manželovi, abych se dozvěděla, jestli vůbec máme dítě a je všechno v pořádku. Druhý den mi doktor při vizitě říkal, jak jsem si to vyžrala se vším všudy, že se mi tam nějak špatně točil. Toho jsem se držela a dál se neptala. Pořád jsem se bála, že jsem špatně tlačila, a že mě manžel jen uklidňuje. Teď po roce jsem to viděla ve svých papírech černé na bílém, CŘ – porucha mechanismu porodu způsobená neúplnou rotací hlavičky plodu. Tak aspoň toho kostlivce jsem se zbavila.

Ten týden v porodnici byl otřesný, poslední 4 dny na plném čtyřlůžáku a já byla naprosto nemožná. Jizva mě bolela, ale nestěžovala jsem si, jsem přeci po CŘ. Až poslední den zjistili, že se tam něco nepovedlo, tak mě řízli, a že prý se mi hodně uleví. Ulevilo. Ob den kontroly a převazy už byly ta veselá část. Jsem ráda, že jsem s tím nedošla domů, ale zároveň mě štve, že na to nepřišli při každodenních kontrolách dřív. Mohlo to být všechno lepší. Takhle jsem se nemohla vleže hnout, a když jsem na hodinu usnula, hrozně jsem si odpočinula.

Díky tomu, že jsem špatně vstávala, se mi nedařilo samostatně kojit a dokud jsem neuměla sama nakojit, vůbec jsem nevěděla, co s ním mám dělat, proč brečí. Až jednu noc se mi hodně věnovala sestřička a napadlo ji zabalit ho do plíny, přestal tak máchat ručkama a v klidu se přisál. Určitě mu tím zachránila život. Ríša i já jsme měli obrovské štěstí, že těch prvních pár dní, týdnů, spíš měsíců se mnou přežil, prospívá, ale já bych se nejradši neviděla, jak jsem byla neschopná. Snad mu to všechno vynahradím.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.4 bodů
 Váš příspěvek
 
zrustice
Ukecaná baba ;) 1807 příspěvků 06.01.12 07:34

Vůbec si nemyslím, že jsi byla neschopná. Mít já tohle za sebou :nevim: :nevim:

 
fusa
Ukecaná baba ;) 1126 příspěvků 06.01.12 09:11

Zvladlas to skvěle, mělas to těžký, gratuluju k chlapečkovi! :kytka: Já jsem taky brala císaře jako osobní selhání, ale časem jsem si to přebrala a jsem ráda, že mi všechno dopadlo dobře. Každý má jiný porod a rozhodně to neber tak že jsi neschopná! Naopak! Přeju už jen to dobré! :palec:

 
bjetuschka
Závislačka 3882 příspěvků 2 inzeráty 06.01.12 10:28

V deníčku mě obzvláště zaujala tato věta:
„Ptali se mě na nesmysly jako jak velký máme dům a já byla schopná myslet jen na tu hroznou bolest, tak jsem si dovolila hekat a sestřička na příjmu mě jedovatě upozornila, že porod je bolestivá záležitost a jestli mi to prý ještě nikdo neřekl.“ Čím víc pročítám emimino, tím víc se nestačím divit, jak se může personál v porodnici (a v nemocnicích obecně) takhle neomaleně chovat. Platíme si zdravotní pojištění… a nejen tohle, přeci jsme lidi, tak proč se chovat hrubě? Já to prostě nechápu :nevim:
Jinak dle poposu to muselo bejt těžký a náročný, takže bych si nic nevyčítala, určitě nejsi neschopná ;)

 
Enie
Kecalka 367 příspěvků 06.01.12 12:14

Já bych to určitě nepřežila, ještě potom ty komplikace po císaři… Smekám:-)

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 06.01.12 12:20

Grace, vůbec jsem netušila, že jsi měla takhle šílený porod. Hlavně si nic nevyčítej, neschnopná nejsi, jen jsi měla smůlu, malý se nedorotoval a doktoři to nepoznali. Hlavní je, že je Ríšulka v pořádku a ty taky. Jsi skvělá máma a hotovo :-).

 
Ilwimia
Zasloužilá kecalka 926 příspěvků 06.01.12 12:41

Grace, ty jo, ty sis taky užila svoje… Taky nechápu, proč se tě ptali na velikost vašeho domu, a vůbec mi přijde, že si schytala šílenej personál, mě někdo říct v tu chvíli, že jako jestli nevím, že porod bolí, tak nevim, tak mě to asi semele ještě víc než semlelo… No jsi neuvěřitelně statečná :srdce:
A myslím, že Ríšovi nemusíš nic vynahrazovat, zkrátka jste měli velmi těžký start, ale zvládli jste to, tatínek pomohl(mimojiné, máš skvělého muže). Myslím, že to pouto mezi vámi bude tím silnější a vaši rodinu jen tak něco neskolí!
A druhý porod bude za odměnu ;)

 
Grace
Závislačka 4154 příspěvků 06.01.12 13:13

Díky moc, holky! :hug: Ještě jsem zapomněla napsat, že jsem na tom pooperačním dostala kašel, jak se větralo oknem jen nade mnou a to vám bylo žůžo, to bych nevěřila, že se budu bát zakašlat.

Budu doufat a VĚŘIT, jako u prvního, že porod bude v pohodě. Děti jsou dar a opravdu za to všechno stojí, hlavně když už je to nejhorší za námi, takže ač jsem ještě dlouho po porodu byla přesvědčená, že budu mít jedináčka nebo adoptuju z Číny, bude mít Ríšulka už za půl roku sourozence. Takže snad přeci jen aspoň pozitivní odkaz pro všechny, co se bojí rodit. :lol:

 
Any11
Nadpozemská drbna 28855 příspěvků 06.01.12 13:20

Gratuluju a byla jsi skvela! :srdce: :potlesk:

 
VěrkaB
Kecalka 134 příspěvků 06.01.12 13:28

Nemyslím si že bys byla neschopná,ba naopak.Já si toto samé prožila taky,při kontrakcích se mi otočil,takže do mě 3hod.hrabaly a pokoušeli se ho otočit,bohužel došlo na císaře.a chápu jak ti bylo a ještě když si měla naprd sestry.to dělá taky hodně.nakonec si to skvěle zvládla a máš mimi na světě.Gratuluju a přeju už jen to dobré. :potlesk: :potlesk: :potlesk:

 
Pengetra
Stálice 70 příspěvků 06.01.12 13:28

Rozhodne nejste neschopná. Prostě byste ho sama nevytlačila. Jak jste sama psala, hlavička nebyla úplně dole..hlavně, že jste oba v pořádku :potlesk:

 
smon83
Ukecaná baba ;) 1244 příspěvků 06.01.12 13:52

Já si myslím, že jsi byla naprosto skvělá a je mi líto, že jsi měla takový porod. Jsi velmi statečná a přeju ti i prckovi hodně zdraví :)

 
Grace
Závislačka 4154 příspěvků 06.01.12 14:22

Jste všechny moc hodné. Hrozná jsem byla v tom, že jsem si nenechala pořádně natočit monitor ani ve stoje, říkali mi, že potřebují vědět, jak se miminku daří, ale mně to bylo jedno, já jsem se prostě nedokázala překonat. :oops:

 
Iwi
Závislačka 3379 příspěvků 06.01.12 17:01

grace hezky napsane a Ríšulka za to stoji vid :kytka:  :hug:

 
Ha-ni
Neúnavná pisatelka 17669 příspěvků 06.01.12 20:29

Grace, teda to máš taky zážitek :? Zvládla jsi to perfektně, nemáš se za co obviňovat. :hug: Vždť je Ríša nádherné a spokojené miminko :kytka:

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17593 příspěvků 07.01.12 07:30

Grace, já měla porod rychlý a hodně bolestivý, ale bez jakýchkoliv zásahů a zvládla jsem to asi jen díky tomu a díky tomu, že jsem si mohla pořádně zařvat. POkud by se mnou dělali to, co s tebou, tak jsem na tom stejně.

 
KvetinkaL
Kelišová 5999 příspěvků 08.01.12 00:25

Jsi statečná!!!

 
PT123
Neúnavná pisatelka 17127 příspěvků 08.01.12 11:02

úžasný deníček Grace

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele